Lánové rejstříky Olomouckého kraje z let 1675 - 1678

21.11.2016 11:34

 

Brzy po skončení třicetileté války v letech 1656 - 1657 byl vypracován tzv. první lánový rejstřík, jako podklad pro zdanění poddaného lidu, který však nebyl podařeným dílem. Nepodařeným proto, že byl vypracován chvatně a s mnohými chybami. Proto vzešla nutnost provést nový soupis poddaných, co možná podrobný, nezávislý na zásazích vrchností. Jako při prvém lánovém rejstříku měl se i tento soupis stát podkladem k pozemkové dani, protože moravští stavové zastávali stanovisko, že půda je základem blahobytu. Zdaněn měl být jen poddaný lid na venkově a v poddanských městech. Stavové i královská města si uhájili osvobození od daní. Lánové komise v různých složeních pracovaly plných deset let /1669 - 1679/ a výsledkem jejich prací je právě tzv. druhý lánový rejstřík, který se dochoval do dnešní doby.

Originály lánových rejstříků jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně /MZA - značka D1, číslo listu NAD 165/. Co je však důležité, lánové rejstříky vyšly i knižně. Konkrétně lánové rejstříky Olomouckého kraje, resp. 73 panství a panstvíček, která tvořila tehdejší Olomoucký kraj, byly vydány v roce 1994 a k vydání je připravil p. František Matějek. Vydání této knihy je k dispozici např. ve Vědecké knihovně v Olomouci.

Rejstříky obsahují soupisy všech poddanských usedlostí na venkově, v městečkách i v poddanských městech podle jejich příslušnosti do panství. Knižní vydání je tedy sumarizovaným zpracováním dat o poddaném lidu, zapsaných v lánových rejstřících, jejichž originály jsou dochovány. Považuji za vhodné uvést, že v době druhé lánové visitace byl ještě Olomoucký kraj spojen s krajem Přerovským v jeden celek, v němž se rozeznávala čtvrť kolštejnsko-třebovská /pozdější olomoucký kraj/ a bruntálsko-přerovská /pozdější přerovský kraj/. Sumarizované usedlosti jsou v rejstřících popisovány podle stavu jejich uchování po válce. Bohužel jsem v knižním vydání lánových rejstříků nenašel k daným vesnicím žádná jména poddaných vlastníků půdy, ale pouze sumarizované počty a údaje o usedlostech, poustkách a půdě, proto bych časem chtěl nahlédnout i do originálů a zjistiti zda originály poskytují informací více než knižní vydání.

 

Nyní již k panství haňovickému. Toto panství bylo zařazeno při visitaci samozřejmě pod Olomouckou kapitulu, kam v dané době patřilo společně s dalšími panstvími roztroušenými po střední a severovýchodní Moravě.

Poddaný lid v městech, městečkách a vsích se dělil na tzv. lánové a nelánové obyvatelstvo. Nelánoví usedlíci /nelánovci/ jou drobní usedlíci, převážně pozdějšího původu, kteří se nepodílejí na lánové půdě. Pokud mají nějakou, získali ji klučením lesní nebo zabráním obecní půdy. Časem se z nich vyvinuly vrstvy podsedníků, zahradníků, chalupníků a domkaři, kteří právě v době konání lánové visitace tvořili nejpočetnější vrstvu mezi nelánovci. Rolnické obyvatelstvo je poté rozděleno do tří skupin podle výměru půdy - velké o výměru lán a více, střední od půllánu do sedmi osmin lánu a drobné od jedné do tří osmin lánu. V měřicové soustavě ve které je zapsána jak obec Hradečná tak Měrotín jsou to velcí rolníci s výměrou od 61 měřic, střední o výměře 21-60 měřic polí a drobné od 1-20 měřic. Vývoj moravského venkova za více než třetí čtvrtinu 17. století je vyjádřen rozdělení obyvatelstva na staré usedlíky - usedlosti, které v obydleném stavu přestály třicetiletou válku a obydlenými zůstaly do druhé lánové visitace, nové usedlíky na poustkách - usedlosti, které zpustly za války případně po ní, byly však do konání druhé lánové visitace opět osídleny, staré poustky - usedlosti, které zpustly za války a pustými zůstaly a také nové poustky - usedlosti, které zůstaly osídleny do konání prvé lánové visitace, po ní však zpustly.

 

Sumář panství visitovaných v rámci Olomoucké kapituly : Velká Bystřice, Tršice, Rozvadovice, Trusovice, Nenakonice, Křižanovice, Hrubčice, Petřvald, Kozlůvky, Haňovice a samozřejmě i olomoucká část.

Sumář obcí na panství Haňovice jež jsou zapsány v lánovém rejstříku : Haňovice, Myslechovice, Loučka, Slavětín, Hradečná, Měrotín a Savín.

 

Obec Hradečná :

4 staří usedlíci s výměrem 21-61 měřic

3 noví usedlíci na poustkách s výměrou 1-21 měřic a 2 nelánoví

2 staré poustky s výměrou 21-61 měřic, 1 s výměrou 1-21 měřic a 1 nelánová

2 nové poustky s výměrou 21-61 měřic

příčinou nových poustek poté bylo 1x hospodáře a 1x zběhnutí z poustky

celkem v obci Hradečná za lánové visitace bylo 15 usedlíků

z toho 4 staří, 5 nových, 4 staré poustky a 2 nové poustky

 

Obec Měrotín :

4 staří usedlíci s výměrem 21-61 měřic, 2 s výměrem 1-21 měřic, 1 nelánový

1 nový usedlík nelánový

2 staré poustky s výměrou 21-61 měřic, 3 nelánové

1 nová poustka s výměrou 21-61 měřic

příčinou nové poustky bylo zběhnutí z poustky

celkem v obci Měrotín za lánové visitace bylo 14 usedlíků

z toho 7 starých, 1 nový, 5 starých poustek a 1 nová poustka


Obec Haňovice :

1 starý usedlík s výměrem nad 1 lán, 13 nelánových

4 noví usedlíci nelánoví

2 staré poustky nelánové

celkem v obci Haňovice za lánové visitace bylo 23 usedlíků

z toho 17 starých, 4 noví a 2 staré poustky


Celkem na panství Haňovice za lánové visitace bylo 111 usedlíků

z toho 62 starých, 19 nových, 21 starých poustek a 9 nových poustek

 

Celkem na všech kapitulních panstvích za lánové visitace bylo 2.149 usedlíků

z toho 1.846 starých, 137 nových, 104 starých poustek a 62 nových poustek


 

 

zdroj :

publikace Lánové rejstříky pro Olomoucký kraj, připravil František Matějek

vydal Okresní úřad Olomouc a Státní okresní archiv v Olomouci

ISBN 80-901485-3-0