Obecní pečeti a pečeť obce Hradečná

04.06.2013 05:20

 

 

Úkolem pečeti, s jejichž užíváním se setkáváme již od starověku až do současnosti, bylo především potvrzovat správnost a platnost určitého záznamu, případně uzavírat písemnosti a tím zaručovat jejich správnost a současně bránit možnosti změnit či zneužít obsah písemnosti.

 

Rozvoj užívání pečeti lze u nás sledovat od 12. století a pak především ve století následujícím, kdy se rozšířilo užívání listin. Připojení pečeti či pečetí k nim bylo pak hlavním pověřovacím prostředkem v době, kdy znalost čtení a psaní nebyla nijak rozšířena a pečeť, reprezentující svého majitele, byla vyjádřením jeho souhlasu s obsahem písemnosti. Teprve později se připojoval i podpis, pečeť si však udržela své významné postavení po celou dobu středověku.

 

Právo užívání vlastní pečeti určité obci, městu či městečku musel potvrdit panovník. Současně tak se dělo s upřesněním vlastního pečetního znamení a jeho barevného provedení, případně i barvy vosku, kterou bylo povoleno užívat. Nejstarší privilegia byla vydávána panovníkem na prosbu držitele vsi, tedy vrchnosti. Pak následovalo delší období, kdy o udělení znakového privilegia většinou rozhodovala sama vrchnost, která i příslušnou listinu vydala. Konečně v nejnovějším období udělení znaku, zpravidla v souvislosti se současným povýšením vsi na městečko či město, bylo opět v pravomoci panovníka.

 

Odlišování barvy vosku je poměrně mladého původu, nejstarší pečeti byly otiskovány do vosku přirozené barvy a teprve od 15. století začala nejvýznamnější královská města užívat vosku červeného a začala se tak vytvářet hierarchie barev, kdy na nejvyšším stupni stála právě barva červená, jíž měla užívat pouze královská města, po ní následovala zelená barva, určená pro poddanská města a některá městečka, a konečně nejníže byla postavena černá barva vosku, jíž pečetila méně významná městečka a vsi. Avšak tato hierarchie barev nebyla vždy úplně dodržována a lze v archivech nalézt spousty výjimek.

 

Pečeti se v nejstarší době zavěšovaly či přivěšovaly k pergamenovým listinám buď na proužku pergamenu nebo na nitích, mnohdy různobarevných, později v souvislosti s pronikáním papíru do kanceláří se přitiskovaly přímo na písemnost nebo se tato pečetí přímo uzavírala.

 

V naprosté většině případů měla každá obec svoji vlastní pečeť, nebo tehdy když se o ves dělilo několik vrchností – měl každý díl vsi pečeť samostatnou. Existovala však i možnost, že pro dvě či více vsí, patřících stejné vrchnosti, byla v užívání jen jedna společná pečeť. Tento případ byl zjištěn na bouzovském panství, kde trvale společnou pečeť měly vsi Blažov a Kadeřín, Kozov a Svojanov a dále pak vsi Březina, Javoříčko, Veselíčko a Vojtěchov. Jen po určitou dobu užívaly společné pečeti vsi Podolí a Olešnice, tato si však v roce 1716 pořídila vlastní pečetidlo a někdejší společné pečeti pak nadále užívalo pouze Podolí.

 

V několika případech nebyla na úředních písemnostech /katastrech/, otištěna pečeť příslušné vesnice a místo ní se zde nacházel otisk pečetidla jiné vsi ze stejného panství. V případech rozdělení vsi mezi více majitelů pečeťovala za odpovídající díl vesnice jiná ves téhož panství. Právě u naší obce Hradečná se však vyskytl případ, že za ves Hradečnou, která měla vlastní pečeť již od roku 1608, pečetila ve 3. čtvrtině 18. století v josefínském katastru /Státní okresní archiv Brno, D6, č. 307/ obec Bílá Lhota, tedy obec patřící do jiného sousedního panství. Buďto tedy Hradečná své původní pečetidlo ztratila nebo ji v době uzavírání a ověřování katastru z nějakého důvodu neměla k dispozici.

 

Tvar pečetí byl ve velké většině zjištěných případu kruhový a pohyboval se v dosti širokém rozmezí od průměru pečeti 12 mm až do průměru 50 mm. Téměř u všech pečetí je jejich legenda psána majuskulním písmem /kapitálou/.

 

Pečeť obce Hradečná

 

Existence pečeti je doložena k roku 1749 /Státní okresní archiv Brno, D2-RA, č. 237/2/. Obec však měla pečeť a právo jí užívat již od roku 1608 a právě tento letopočet se také nachází na typáři pečeti. Pečeť je kruhová o průměru 28 mm, v pečetním poli je sakrální motiv vyjadřující příslušnost vsi k farnímu kostelu v Měrotíně. Na pečeti je vyobrazený kostelní patron Svatý Martin, patron vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů, jako jezdec na koni jak mečem odděluje část svého pláště a podává ji vedle na zemi klečícímu žebrákovi. Legenda zní : „PECET ZE WSI HRADECZNE MARTINI 1608“

 

A zde dále mosazné razítko společně s jeho otiskem, které obec Hradečná začala užívat namísto pečeti po roce 1850, kdy se stala samostatnou obcí politického okresu Litovel. V oválném razítku uvnitř věnce z vavřínových ratolestí je legenda : „Gemeinde Hradečzna“.

 

 

otisk pečeti obce Hradečná

 

 

originál typáře pečeti obce Hradečná z roku 1608/v soukromé sbírce/

 

otisk pozdější pečeti obce Hradečná užívané po roce 1850

 

originál typáře pečeti obce Hradečná z roku 1850/v soukromé sbírce/

 

otisky několika pečetí okolních vesnic

 

 

zdroj :

Pečeti a znaky měst, městeček a obcí Olomouckého okresu, Vladimír Spáčil, 1985
soukromá sbírka pečetidel aj.