Římskokatolická farnost Měrotín

21.11.2016 10:48

 

Římskokatolická farnost Měrotín se připomíná již v roce 1481. Na přelomu 16. a 17. století byla farnost v rukou nekatolických duchovních správců. Po bitvě na Bílé Hoře v roce 1625 a potom v letech 1653 - 1656 byla spravována z Choliny. Od října 1656 do června 1772 byla jako komenda spravována loštickými faráři až ji v roce 1772 vzkřísila patronka kostela metropolitní kapitula olomoucká se souhlasem arcibiskupské konzistoře znovu k samostatnosti. V době obnovení farní obvod zahrnoval vesnice Měrotín, Hradečná, Slavětín, Savín s vrchnostenským dvorem, Mladeč, Měník, Pateřín, Novou Ves, Kovářov a Střemeníčko. Ještě předtím při první připomínce farnosti z roku 1481 k ní náležela i obec Hvozdečko. V roce 1786 byly z měrotínské farnosti vyfařeny Nová Ves, Pateřín a Měník. Obec Nová Ves byla nově přifařena do Chudobína, ale desátky se měly odvádět měrotínskému faráři. Obce Měník a Pateřín byly přifařeny k nově vzniklé farnosti bělolhotské, přičemž nejen desátky, ale i farní škola měla nadále patřit měrotínskému faráři. V roce 1867 bylo vyfařeno Střemeníčko a přifařeno nově k Bouzovu, přičemž měrotinskému faráři zůstala opět škola. Poté tedy farnosti zůstaly přiděleny pouze obce Měrotín, Hradečná, Kovářov, Mladeč, Savín a Slavětín.

 

V roce 1808 čítala farnost 1.443 katolíků, roku 1855 poté 2.010 katolíků, roku 1910 1.951 katolíků, roku 1928 1.518 katolíků, 516 nekatolíků a 3 bez vyznání a roku 1949 poté 1.647 katolíků a 125 nekatolíků. Obyvatelstvo farnosti přitom bylo vesměs národnosti české.

 

 

Patronát nad farností ...

 

V 80. letech 15. století náležel Měrotín k panství, které vytvořil Medvídek a Zbyněk z Dubčan, kteří také pravděpodobně byli i prvními patrony kostela. Od roku 1535 byl Měrotín připojen k haňovickému panství, jehož majitelé se poté až do nejnovější doby stali kostelními patrony. Od roku 1585 držel haňovické zboží Bernard Prakšický ze Zástřizl, syn Jana Pročka ze Zástřizl, který nechal v Haňovicích vystavět zámek. Bernard jako horlivý ultrakvista bratrskokalvinského zabarvení, účastnil se činně protihabsburského povstání a proto mu bylo panství za konfiskace odňato a poté v roce 1622 jím byla oceněna věrná kapitula olomoucká. Ta vykonávala práva i povinnosti patronátní až do roku 1951, kdy převzal úkoly patrona nad farnostmi a církví stát.

 

 

Požitky duchovní správy ...

 

Za faráře Jakuba Justa Kukoně v roce 1652 pobíral duchovní správce 61 měřic a 1 věrtel rži, 64 měřic a 1 věrtel ovsa, z Haňovického pivovaru poté z každé várky 1 vědro předního a 1 vědro společného piva, dále správce farnosti dostával od farníků kuřata, jež mohl zaměnit za peníze a o sv. Janu Křtiteli „sejry“. Dále z farské krávy pokud ji nedržel doma, ale měl ji pronajatou u jiných, dostával ročně 1 zl. moravský.

 

Po švédských válkách v roce 1671 dostával farář z 10 obcí namísto 112 měříc ovsa a toliko rži pouze 77 měřic, jelikož mnohá pole byla neosetá. Příjem z farního pole a zahrady uvádí se v roce 1691 3 zlatky ročně, ze dvou louk poté dále 1 fůra sena. Kromě krávy, z níž byl roční příjem 1 zlatka, dostával od farníků po 1 sextariu másla a po 3 vajíčkách.

 

V zakládací listině samostatné farnosti měrotínské z roku 1772 jsou vymezeny požitky farářovy takto : desátky, dříve odváděné loštickému faráři, a to 62 staromoravských měřic rži, 65 měřic a 4 achtle ovsa, 30 mázů a 1 židlík másla, 7 kop a 46 ks vajec, což ohodnoceno peněžitě na 63 zl. 53 kr. Užitek z 10 měřic pozemků oceněn na 14 zl., deputát 6 měřic hrachu z patronátního haňovického statku na 4 zl. 30 kr., 12 beček piva s dovozem na 72 zl., 36 sáhů dříví s dovozem 54 zl. Dále s doplňkem 92 zl. Od patronky metropolitní kapituly činil poté roční příjem farářům 300 zl. K tomu poté přistupovala ještě štola. Aby si farář mohl držet kaplana, rozhodli se farníci zůstat při staré štole a všichni bez rozdílu platili od ohlášek 17 kr., od oddavek 1 zl. 50 kr., od úvodu nevěsty 15 kr., od pohřbu dítěte 45 kr., od pohřbu dospělého 1 zl. 50 kr. Byl-li pohřeb s oficiemi, konduktem a doprovodem 5 zl. Celkově uvádí farář roční štolový příjem v roce 1808 40 zl., v roce 1822 45 zl., a v roce 1831 61 zl.

 

Vydání na kaplana činilo v roce 1781 200 zl., přičemž farář na něj pobíral ročně 20 zl. úroku z 500 zl. uložených peněz. V roce 1808 dostával kaplan mimo byt i otop, stravu a praní prádla, což vše započítáno obnosem 200 zl., ještě 100 zl. hotově. Dle fase z roku 1831 naturalie započítány obnosem 100 zl. a hotový příjem kaplanův činil 66 zl. 27 kr., které mu od roku 1794 vyplácel náboženský fond.

 

Obnos za vykoupené naturální požitky činil dle Wolného 131 zl. 30kr. Některé obce se vykoupily z desátku později. Třeba Pateřín v roce 1876 za obnos 36 zl. 47 kr., jenž byl vyvázán pro faráře bělolhotského, ač si naň činil nárok a domáhal se ho farář měrotínský. Bylo mu z hejtmanství odpovězeno, že podle fase činí v roce 1877 příjem měrotínského faráře 740 zl., zatímco bělolhotského pouze 385 zl. 2 kr. Aby se ulehčilo náboženskému fondu, přisuzuje se obnos za naturální dávky z Pateřína, který v roce 1876 byl přifařen do Bílé Lhoty, faráři bělolhotskému. Obec Savín se vykoupila dokonce až v roce 1931 obnosem 4.500 Kč, z čehož zaplatila pouze 3.010 Kč, ostatek daroval farář.

 

 

Správa farnosti

 

Faráři spravující měrotínskou farnost /počátek - 1652/ :

 

Blasius

Nejstarší známý měrotínský farář, který v roce 1517 žaloval bouzovského pána Jana Hanuše Hagvice z Biskupic u zemského práva na 100 hřiven náhrady za zadržený desátek z Hvozdečka. Znova propukl spor v roce 1549.

 

Ondřej Ostaš, rok 1617

Jeden z nekatolických duchovních, jako jediný znám jménem, kteří drželi koncem 16. a na počátku 17. století faru u sv. Martina.

 

Bartoloměj Kapreolus /Senec/, 1625

Od roku 1614 byl farářem cholinským, spravoval měrotínskou farnost. Pro měrotínský kostel pořídil kříž.

 

Jan František Plutovius /Plutecius/, 1643

Kolem roku 1643 byl samostatným farářem měrotínským, roku 1647 přesídlil do Letovic, aby ušel švédskému sužování, odtud poté do Zvole, kde v listopadu téhož roku zemřel. Jeho vystupování podle posudku mohelnického děkana i mohelnického faráře nebylo dosti důstojné.

 

Justus Kokoň, 1652

Farářem od poloviny ledna do 20.11.1652. Ve starém misále na půdě kostela, který v roce 1766 objevil tehdejší loštický farář Jan Pudil, spravující též farnost měrotínskou, zanechal Kokoň správu o požitcích farářových a stížnost, že jej někteří farnící z návodu písaře haňovického panství nechtěli jednou vpustit do kostela, který mu uzavřeli, jindy zase když se oslavovala památka patrona kostela sv. Martina /v neděli 17.11./, mu odnesli kalich a parmesta. Kukoň potom 20.11. nevděčnou farnost opustil.

 

 

Cholinští faráři spravující farnost měrotínskou /1653 - 1656/ :

 

P. Vít Jelitovský, do roku 1654 ?

P. Martin Oklecius, 1654 - 1656

P. Bartoloměj, který roku 1656 přijal farnost jako komendu

 

 

Loštičtí faráři spravující farnost měrotínskou /1656 - 1772/ :

 

Jiří Galovský, 1656 – 1669

Jiří Jan František Pavlovský, 1669 – 1697

Rudolf Foltýnek, 1697 – 1701

Ondřej Alexius Mlčák, 1701 – 1704

Karel Leopold Jaich, 29.6.1714 – 13.3.1758

Ondřej Šperling, 1758 – 11.9.1759

Jiří Alois Čepl, 20.10.1759 – 13.9.1765

Jan Pudil, leden 1766 – 1772

 

 

Samostatní faráři po obnovení měrotínské farnosti :

 

František de Paula Oeberg, 3.6.1772 - 2.8.1775

Rodák z Olomouce, do Měrotína přišel ze Svitav, kde byl kaplanem. Jelikož farní budova se tehdy stavěla, bydlel ve vsi. Získal si zásluhy o farní zahradu. Zemřel 2.8.1785 a byl pochován v kostele.

 

Ignác Groer, 1785 - 1787

Rovněž rodák olomoucký. Byl veliký hospodář, zemřel roku 1787 kvůli nemoci plic u svých rodičů v Olomouci.

 

Josef Tichý, 3.1.1788 - 1795

Rodák z Velkých Pěnčic, působil jako kooperator ve Slušovicích. Z Měrotína odešel do svého rodiště, kde také zemřel. Za jeho působení byl postaven nový hlavní oltář a kazatelna.

 

František Bulin, 16.4.1793 - 27.6.1808

Narodil se v Uherském Hradišti. Do Měrotína přišel z Dubu, kde byl kooperatorem. Pořídil inventář kostela a fary. Zemřel v Tršicích, kam přišel působit z Měrotína.

 

Antonín Juříček, 27.8.1808 - 1820

Pocházel z Přerova a do Měrotína přišel z Olomouce, kde byl kaplanem na dómě. Odvádělo se za něj kostelní stříbro. V roce 1820 odešel do Tršic.

 

Šimon Smejkal, 1820 - 1831

Byl rodák z Hradečné, působil jako kooperator v Tršicích, kam se zase vrátil, ale již jako farář, a to po svém působení na měrotínské faře.

 

Štěpán Schad, únor 1932 – 20.1.1841

Narodil se v Hustopeči. Než přišel do Měrotína, byl kaplanem ve Vyškově. Za jeho působení byl postaven oltář sv. Anny a zbudován nový hřbitov. Z Měrotína odešel sloužit do Hněvotína.

 

Josef Hájek, 17.3.1941 - 13.12.1855

Byl rodák z Velehradu. Do Měrotína přišel z Hněvotína, kde byl administrátorem. Za jeho působení dostal kostel oltář Panny Marie. Odešel do Velké Bystřice pod Svatým Kopečkem.

 

Antonín Zekar ?, 13.13.1855 - 27.2.1856

Administrátor

 

Florián Bečák, 27.2.1856 - 15.1.1878

Narodil se v Příkazích, do Měrotína přišel z Velké Senice, kde byl kaplanem. Za jeho působení se odbývala 3.5.1858 generální visitace. Vymohl indult z Říma, dle něhož bylo možno v den sv. Martina anebo v jednom ze 7 následujících dní získat za obvyklých podmínek plnomocné odpustky.

 

Štěpán Palásek, 3.4.1878 - 4.4.1888

Narodil se v roce 1841 v Ivanovicích. Do Měrotína přišel z Olomouce, kde byl prvním kaplanem u sv. Mořice. Za jeho působení byl opraven kostel, rozšířen hřbitov a 9.5.1882 se konala generální visitace. Odešel na proboštskou faru do Dubu.

 

Josef Pěnčík, 4.4.1888 - 11.7.1888

Administroval měrotínskou farnost

 

Jan Zbořil, 11.7.1888 - 15.11.1888

Narodil se v Čechách pod Kosířem v roce 1843, přišel z Vyškova, kde byl kaplanem. Byl slavnostně uvítán spolky s baneriem, které mu vyšly vstříc až k Sobáčovu.

 

Josef Hudec, 28.2.1889 - 9.4.1896

Rodák z Bystrovan u Olomouce. Díky němu byly pořízeny obrazy sv. Alfonse, P. Marie ustavičné pomoci a sv. Martina aj. předměty pro kostel. Odešel do Šlapanic.

 

František Marjánek, 9.4.1896

Kaplan a též administrátor

 

Josef Pěnčík, 4.7.1896 - 26.10.1906

Rodák z Vizovic, dříve první Kaplan v Dubu. Odešel na faru v Pěnčicích u Přerova.

 

Ferdinand Alexa, 26.10. - 36.3.1913

Administrátor, od 10.7.1907 farář. Narodil se v Želči. Než přišel do Měrotína, byl kaplanem ve Velkých Pěnčicích. Odešel sloužit do Tršic.

 

Adolf Škrabal, 26.3.1913 - 21.6.1933

Administrátor, od 10.7.1913 farář. Narodil se 14.7.1874 v Bezděčí. Byl kooperatorem ve Velkém Týnci. Za světové války hostil na faře italského kněze a vystěhovalce P. Faustina Tollera, jeho bratra a sestru. Po převratu prožil dobu odpadů, kdy ve farnosti roku 1921 při sčítání lidu 515 farníků se přihlásilo k čsl. vyznání a 3 farníci byli bez vyznání. Od 24.2. - 3.3.1923 se konaly misie, poté po přestávce byly obnoveny v době od 13.6.1923 do 22.2.1924.

 

František Klos, 21.6.1933 - 29.12.1933

Kaplan z Choliny, od září 1933 administrátor.

 

Rudolf Pištělka, 29.12.1933 - 15.9.1948

Narodil se ve Švábenicích v roce 1890, do Měrotína přišel z Hněvotína, kde byl kooperatorem. Za jeho působení byl v roce 1934 založen spolek misijní Dětství Ježíšova, v němž bylo 150 dětí. Dne 27.8.1934 konala se ve farnosti poprvé celodenní adorační pobožnost. Roku 1936 konala se primice P. Aloise Lakomého ze Savína, 16.7.1939 P. Josefa Kopky. Roku 1936 byl na farnosti zaveden misijní spolek Dílo šíření víry. Od 9.1. do 18.1.1937 misie. Dne 7.6.1937 vykonal světící biskup Magre Jan Stavě generální visitaci. Roku 1939 po tridiu posvěcena socha sv. Josefa pro kostel. Dne 2.2. - 6.2.1939 proběhla obnova sv. misie, Poutěmi a jinými náboženskými slavnostmi udržoval a rozněcoval náboženský život věřících.

 

Josef Střída, 1948 - 1950

Administrátor

 

František Čevela, 1949 - 2006

Provisor, předtím kaplan v Litovli. Dne 5.7.1946 přijal v Olomouckém kněžství svěcení na kněze. Emeritním farářem v Měrotíně. Oblíbený, prožil celých 57 let na měrotínské farnosti. Zemřel 17.3.2007 ve věku 85 let v charitním domě v Bohuslavicích u Konice.

 

 

Kooperátoři a jiní vypomáhající kněží :

 

Jan Máša, do poč. roku 1773

Jan Slavíček

Rudolf Schwann, dominikán, rok 1774

Josef Vařílek, zámecký kaplan na Nových Zámcích, rok 1775

Filip Krachler, zámecký kaplan na Nových Zámcích, rok 1776

Bernard Wemberger, minorita z Uničova, vypomáhal, rok 1777

Eliáš Heinrich, dominikán z Olomouce, vypomáhal 1777

Viktorin Hönig, do 31.8.1778

Ignác Klin, rok 1778

Antonín Václavík, rok 1778

František Benisch

P. Hilar Dvořák, františkán z Olomouce

P. Ivo

Václav Kobera ?

Jan Crha, zámecký kaplan v Bílé Lhotě, rok 1785

Jan Horák, půl roku, rok 1787

Ambrož Schrn ?, rok 1804

František Juřička, rok 1806

Martin Duda, rok 1809

Kašpar Pavelka, rok 1811

Josef Janečka, rok 1812

Jan Neoral, rok 1812

František Thill, rok 1814

Josef Urban, rok 1817

Tomáš Navrátil, rok 1818

Jan Siegel, rok 1820

Jan Zbořil, do 27.2.1821

Matěj Sikora, rok 1827

Josef Deutschel, rok 1830

Josef Špunda, rok 1831

Josef Macháček, rok 1832, potom až rok 1852

František Malata, rok 1852

Eduard Schal, rok 1853

Antonín Zekal ?, rok 1856

Ludvík Koller, 30.9.1858 – 4.5.1860

František Urbášek, 13.9.1860 – 4.5.1863

Josef Baigar, 30.8.1866 – 7.9.1870

Eduard Křižánek, 3.9.1870 – 1.8.1873

Antonín Daněk, 1.8.1873 – 19.7.1874

Antonín Kubíček, 1.9.1874 – 24.7.1878

Jan Fidler /Zidler ?/, 15.9.1878 – 20.12.1884

Karel Namyslov, 11.8.1885 – 23.6.1887

Josef Koutný, 27.7.1887 – 17.12.1889

Josef Pospěch, 17.7.1890 – 26.8.1892

Jindřich Popelka, 31.8.1892 – 13.6.1894

František Marjánek, 30.8.1894 – 9.4.1896

František Gajdušek, 1896

Jakub Menšík, 11.4.1904

Metoděj Vávra, 1904 – 4.1.1905

Josef Veselý, 1905 – 1.12.1906

Alois Žalčík, 1.8.1907 – 30.6.1909

František Crha, 1.7.1909 – 27.1.1912

Antonín Čevela, 27.1.1912 – 15.9.1914

František Jakoubek, 1.10.1914 - 1.10.1923

Jaroslav Koplík, 18.7.1924 – 1.10.1924

František Hořák, 16.7.1925 – 28.10.1925

Jan Sovka, 16.7.1926 – 1.10.1926

Tomáš Pokorný, 26.11.1926 – 15.1.1927

Jan Jan, vypomáhal po smrti faráře Antonína Škrabala, 1933

Rudolf Pištělka, vypomáhal po smrti faráře Antonína Škrabala, 1933

František Šmíd, vypomáhal po smrti faráře Antonína Škrabala, 1933

František Hrnčiřík, 4.9.1938 – říjen 1938

Josef Tichý, říjen 1938 – 1.7.1945

Antonín Krupica, 1.8.1945 – 1.3.1947

 

 

zdroj :

písemný materiál p. Kratochvíla

vlastní poznatky