rok 1913 - divadelní ochotníci

18.06.2015 15:26

 

Devatenáctého ledna se odbývala řádná valná hromada sboru. V jednatelské zprávě za rok 1912 se praví, že Sbor koncem roku čítá 25 činných a 18 přispívajících členů. V Rol. Záložně má Sbor k 31.12.12 k tíži 3102 Koruny.

Na pořadu jest volba náčelníka a výboru. Po návrhu, aby volba starosty a náčelníka byla uskutečněna aklamacím - zvolen starostou dosavadní předseda br. Jos. Smékal a náčelníkem opět br. Ant. Horák. Volba prvního a druhého podnáčelníka po přijatém návrhu se provedla lístky a zvoleni : Prvním podnáčelníkem br. Ant. Řmot a druhým br. Frant. Gottvald. Volba výboru a náhradníků provedena též lístky a do výboru zvoleni Dostál Mořic, Paták Frant. a Pinkava Josef. Za náhradníky pak Frant. Grézl a Havlíček Ladislav.

Ve schůzi výboru dne 26.tého ledna zvolen náměstkem starosty Ant. Řmot. Jednatelem Dostál Mořic a pokladníkem Frant. Paták. Četaři zvoleni bři. Dostál Mořic, Pinkava Jos., Paták Frant a Svozil Boh. Výborem zvolen zbrojířem br. Gottvald Antonín. Nově zvolený pokladník br. Frant. Paták byl valnou hromadou pověřen, aby věci patřící k divadelnímu jevišti t.j. paruky, šminky a.t.d. vzal pod kontrolu a opatrování.

Ve výborové schůzi dne 25tého března propůjčuje Sbor divadelní jeviště s příslušenstvím divadelním ochotníkům, kteří se zavazují, že Sboru budou odvádět ke konci roku 10% z ceny jeviště t.j. 20 Korun. O svých příjmech a vydání povedou vlastní záznamy, které budou podléhat revisi hasičského Sboru. Přebytek pokladny divadel. ochotníků odveden bude hasičské pokladně.

Na mimořádné schůzi veškerého členstva bylo třeba provést volbu prvního podnáčelníka místo vystouplého br. Ant. Řmota. Zvolen dosavadní četař Frant. Paták a funkcí četaře pověřen br. Lad. Havlíček. Na této členské schůzi se přihlásili a za členy byli přijati Ant. Řmot ml. a Šulák Frant.

 

Činnost hasičského sboru během tohoto roku byla následující.

Pátého ledna pořádal Sbor svůj ples na sále br. Jos. Smékala. Pobavit se s námi přišli hasiči s manželkami ze Slavětína, Měrotína a Měníka.

Na župní valnou hromadu, která se odbývala na sále Rol. Záložny v Litovli byli delegováni bři: Ant. Horák, Ant. Řmot, Mořic Dostál a Frant. Gottvald.

Prvního března jel sbor se stříkačkou k požáru do Pateřína kde hořela stodola p. Frant. Moťky (na okraji listu vepsána poznámka - oprava na straně 21). Nebylo však třeba zásahu - požár se nerozšířil.

Dne 22tého března zúčastnil se Sbor slavnosti „Vzkříšení Páně“. Tak rané velikonoční svátky si snad nikdo nepamatoval.

Dne druhého května jelo se se stříkačkou do Slavětína, kde po udeření blesku shořela střecha obytného stavení. Nebylo však třeba zásahu.

Čtvrtého května zúčastnil se Sbor okrskového cvičení ve Mladči.

22tého května vystrojil se Sbor na slavnost „Božího Těla“.

15tého června pořádal Sbor hasičský výlet v zahradě p. Frant. Kuby ve Sladovně. Účast byla poměrně slabá - přišli jen hasiči z Měrotína a Mladče.

29tého června zúčastnili jsme se župního sjezdu v Odrlicích. Poprvé od založení Sboru jelo se na výlet v ověnčeném žebřiňáku. naše děvčata propletla žebřiny lipovými halouzkami - ověnčila kvítím - chlapci upravili pěkně sedadla, br. Řmot zapříhl koně a za veselého zpěvu a intrát br. hornisty Seiferta se jelo do Odrlic, kde jsme se také pěkně pobavili.

A pátého července jsme si zašli na výlet do Mladče.

Dne 15tého října pracovala naše stříkačka na zdolání požáru u statkáře p. Riedla v Bílé Lhotě. Hořela stodola a skladiště a upotřebili jsme 140 m hadic. Viděl jsem po požáru rozmlouvat statkáře Riedla s naším okrskovým dozorem br. továrníkem Vitoulem. Tento ač muž, který vážil 106 kg stál vedle obrovité postavy statkářovy jako normální školák vycházející školu vedle svého také normálního učitele. Číslo statkářovi obuvi bylo 57.

Na dluh do Rol. Záložny splatil Sbor 102 K - a na úrocích 195 Korun. Píši tyto záznamy za rok 1913 v roce 1969. Jak od té doby klesla cena naší koruny i když již v roce 1953 byl její kurs stanoven 5 Kčs = 1 Kčs vidět z následujícího. Hudebníkům na celovečerním hasič. plesu se zaplatilo 25 K a na výletě po kterém večer následovala muzika 47 K 50 hal. Dnes za tytéž úkony se zaplatí - za muziku na plese 500 Kčs a za muziku na výletě 800 Kč.

Viděl jsem v záznamech pokladní knihy v roce 1953, že p. Vitoul z Měrotína daroval 1 Korunu - tehdy to stálo za zaznamenání - dnes by se nikdo ani neodvážil darovat 1 Kčs.

V záznamech tohoto roku jest zmínka o divadelních ochotnících. Chtěl bych této události věnovat v této kronice více místa. Cituji z obecní kroniky : Ve snaze zabezpečit Sbor po stránce finanční, ustavil se u nás kroužek divadelních ochotníků, kteří v rámci hasičského sboru pořídili a upravili jeviště divadelní a ve spojení s kroužkem studentským, pořádali čas od času divadelní představení a příležitostné zpěvní a sólové výstupy pod vedením p. nadučitele Vl. Juráše z Měrotína. Jen tak bylo možno, že náš hasičský sbor dosti brzy vymanil se z finanční tísně a dovoliti si mohl uskutečnit mnohé co spojeno se značním finančním nákladem – jako ku příkladu pozdější zbudování pomníku padlým.

Jmenovaný studentský kroužek sdružoval – pokud pořádání divadel představení se týče – studenty z Měrotína, Hradečné a Slavětína. Dosti často přispěli pomocí – hlavně hudbou studenti p. nadučitele z Luké, též z Mladče a Měníka. Zde bych měl vlastně napsat ze „Semerinků“ (p.p. Láďa Vitoul – Ant. Šašek a pí. Fenchmanová). I v Řimicích jsme našli pomoc ve slečně F. Hajíčkové.

Jádro kroužku studentů tvořila celá rodiny p. nadučitele Juráše – nevyjímaje ani pí. nadučitelovou, která mnohokrát zhotovila nám celou divadelní garderobu a při každém divadle hrála úlohu nejlepšího nápovědy i pokud zpěvu se týče. Tonoucí z jeviště maně se zahleděl v tu stranu, kde stál náš duch svatý – pí. nadučitelová.

Panu Jurášovi jako vzornému učiteli, který po školním vyučování vychoval ještě celou řadu mladých houslistů – nezbývalo mnoho času na práci mimoškolní. Jako režisér divadelních ochotníků docházel k nám z Měrotína večer někdy i za nejhorší nepohody a kolikrát pozdě večer sháněl dům od domu herce – jen aby to levněji vyšlo. Častokrát láteříval na neochotné ochotníky – nakonec se divadlo vždy vydařilo a pak se se všemi poveselil. Z jeho působení u nás měla hasičská pokladna největší příjem. Vždyť těch divadel, zpěvů a sólových výstupů bylo opravdu hodně a sál na hoře u Smékalů tak také na nové hospodě čís. 37 – byl vždy naplněn do posledního místa. Zvlášť když se hrála operetka „Poslední čaroděj“, na kterou náš p. režisér sám složil zpěvy. Tuto jsme hráli dvakrát u nás – pak v Sobáčově a konečně nás žádali ochotníci z Velké Bystřice abychom jim „to“ tam také sehráli. Viděli nás na Sobáčově a moc se jim to líbilo. Tam jsme však už nejeli.

 

Následně na straně 21 je uvedena oprava shora podtrženého textu :

Na straně 18 má být správně psáno, že shořela střecha na stavení p. Pávka a ne stodola p. F. Moťky. .…