rok 1916 - poprvé bez valné hromady

13.09.2015 21:20

 

Poprvé od založení Sboru nekonala se řádná valná hromada, ale pouze schůze členů, kteří ještě nebyli povoláni na vojnu. Tato schůze se odbývala dne 6tého února, v místnosti br. předsedy Jos. Smékala. Zde jednatel br. Mořic Dostál ve své zprávě zděluje, že ze 26ti činných členů jest jich 16 na bojišti. Br. předseda poznamenává, že pokud pohřebního příspěvku se týče, že nutno tomuto rozumět ta – že zemřeli člen doma, činí členský příspěvek 20 haléřů, zemřeli však na bojišti, platí pozůstalí 10 haléřů. V prvním případě obdrží pozůstalí 200 Korun – a v druhém pouze 100 Korun poněvadž pohřební výlohy odpadají.

Za nepřítomnosti pokladníka br. Frant. Patáka vedl pokladní knihu jednatel br. Mořic Dostál. Poněvadž pokladník br. Frant. Paták byl po zranění sproštěn vojenské služby – uvolil se na požádání br. jednatele opět vedení pokladní knihy převzít.

Také v tomto roce prováděny byly přehlídky domobranců a těchto přehlídek bylo ještě pět. Při sedmé přehlídce odvedeni padesátníci – náš velitel br. Ant. Horák a dřívější zbrojmistr Jan Eigl. Při osmé přehlídce odveden nečlen Frant. Valouch a při 9té a 10té se nedalo už nic vybrat a teprve jedenáctá přehlídka postihla dva mladé 18 ti leté chlapce – mého bratra Ladislava Řmota a Krčka Vratislava.

Z běžných událostí zaznamenávám :
Dne 22tého dubna sedm hasičů se zúčastnilo Vskříšení Páně.
22tého června slavnosti Božího Těla bylo přítomno osm hasičů.
Dne čtvrtého července udeřil blesk o čtvrté hodině ráno do stavení rolníka Frant. Zatloukala v Pateříně. Jeli jsme tak se stříkačkou do které zapřáhl koně br. Frant. Paták. Nebylo však třeba zásahu – poněvadž oheň byl zatím uhašen – a to bylo dobře pro nás, neboť jinak jsme si utržili notnou ostudu. Když jsme totiž dojížděli se stříkačkou k Pateřínu – zjistili jsme, že ve spěchu nechali jsme dvoukolový naviják s hadicema doma.

Poněkud větší položky do příjmů zaznamenávám : Dar z pozůstalosti rol. Jana Smékala z Měníka 25 Korun – od hasičské pojišťovny 25 Korun – z obecní honitby též 25 Korun a od 17cti přispívajících členů 40 Korun. Do Rol. Záložny jsme zaplatili 158 Korun úroků.

Po vánočních svátcích došla k nám z válečného pole truchlivá zpráva. Padl tam náš trubač a milý člověk br. Josef Vaňák. Mladý veselý člověk plný života a krve, který zdravím přímo kypěl. Jeho smrť byla hodně tragická. Na vánoční svátky dostal dovolenou a měl se jet podívat na svou milou ženu. Byl právě Boží hod vánoční. Nedalo mu to – že prý ještě zaveze kamarádům proviant do štelunků. Byl u oddílu, jemuž se říkalo Tragtiere. Cestou na frontu zasáhla jej nepřátelská kulka a zpátky už nedojel. Snad zbytečně si jel pro smrť.
Tento osud – ne však tak tragický – potkal ke konci roku mladého chlapce z naší dědiny Jana Vaňáka.