Stejnokroj dobrovolného hasičstva napříč časem

13.03.2015 03:35

 

Od samého počátku dobrovolných hasičských sborů od roku 1864, začali jejich členové používat kroj a odznaky, což mělo dokazovat příslušnost ke sboru. Tyto první hasičské sbory se však vyvíjely a fungovaly samostatně, navzájem mezi nimi nebyl styk ani neexistovala jednotná pravidla. Logicky tak i vznikly velké rozdíly mezi kroji jednotlivých sborů.

Těmto prvním sborům sloužily za vzor zejména uniformy obecní či státní policie, režné kalhoty a černé blůzy s pletenými spoji. Po způsobu vojenském byly označovány hodnosti, jednak hvězdičkami na límci, později pletenci na levém rukávu. Za vzor též mnohde sloužil střih stejnokroje pražského městského hasičského sboru s blůzou tmavomodré či tmavozelené barvy a soukenným hodnostním označením tvořeným červenými, stříbrnými i zlatými granáty, zlaté porty na límcích, rukávech i kalhotách a zlaté i stříbrné náprsní šňůry.

Postupně hasičské kroje a stejnokroje prošly složitou historickou a vývojovou řadou. V zásadě lze stejnokroje rozdělit do dvou kategorií a to pracovní (služební) a vycházkové (slavnostní).

Na hasičském sjezdu konaném v Praze v roce 1891 bylo možno vidět mnoho odlišností a zvláštností jednotlivých stejnokrojů. Na základě mnoha rozdílů byla v témže roce v rámci nedávno vzniklé České ústřední hasičské jednoty zřízena technická komise, jež měla na starosti právě otázku jednotného stejnokroje pro dobrovolné hasičstvo. Však ještě před samotným založením ústřední české jednoty a tedy i sjednocením hasičstva, bylo v roce 1884 přijato rozhodnutí o hodnostním odznaku, čímž dostal hasičský stejnokroj první jednotný a ucelený ráz.

Následným stejnokrojovým předpisem z roku 1894 byly zavedeny jednotné hasičské stejnokroje a současně byl navržen hasičský župní znak. Základem slavnostního stejnokroje se stala modrá čamara - přiléhající kabát jako výraz národního uvědomění českých sborů, s ležatým přeloženým límcem a zapínáním na pět dvojitých čamarových poutek. Kalhoty byly v barvě čamary nebo černé. Čapka byla z tmavomodrého sukna. Postupně tak docházelo k odlišování hasičských stejnokrojů od vojenského. Oproti tomu byl služební stejnokroj z hrubší tmavomodré vlněné látky nebo dvojitého režného plátna přirozené šedé nebo bělavé barvy. Hodnosti byly vyznačeny pletenci (čamarovými pletenkami) na levém rameni.

 

V průběhu článku bude vyobrazeno několik variant dobových hodností, 
přičemž zde budou jen hodnosti v rámci základního sboru a jednotky, případně okrsku.
Hodnosti vyšší - v rámci župy, jednoty, okresu či kraje zde vyobrazeny nebudou,
neboť není cílem tohoto článku stát se vševědoucí internetovou encyklopedií ..

 


hodnosti (na levém rameni) - Ústřední zemská hasičská jednota 1901 - 1919

 

Po vzniku Svazu dobrovolných hasičů v roce 1919 byly schváleny stanovy, jež obsahovaly i zavedení skutečně shodného stejnokroje ve všech jednotách. V rámci zjednodušení hasičského vycházkového stejnokroje z něj byly odstraněny náramenní pletence, čímž se tento hasičský stejnokroj stal ještě podobnějším s krojem poštovních a železničních zaměstnanců téže barvy. Hodnosti byly vyznačovány na levém rukávu. Technická komise proto řešila novou úpravu stejnokrojů a hodností, kde měla být zohledněna finanční nákladnost a účelnost této úpravy za současného ponechání dosavadního rázu stejnokroje.

Výsledkem bylo schválení nového stejnokrojového předpisu v roce 1927, jenž rozděloval hasičské funkcionáře podle barevných doplňků stejnokroje do tří skupin. Červená (karmazínová) byla určena pro členy a činovníky sboru, bílá (stříbřitá) pro činovníky žup a žlutá (zlatavá) pro činovníky zemských svazů a Svazu dobrovolného hasičstva. Blůza měla límec opatřený trojúhelníkovými výložky dle vojenského vzoru (členové a techničtí činovníci červené karmazínové, správní činovníci světlošedé) s malým hasičským odznakem tvořeným dvěma zkříženými sekerkami a přilbicí ze žlutého kovu, přičemž župní činovníci měli lemování výložek sutaškou bílé a zemští činovníci žluté. Čapka byla dle francouzského vzoru, nesla znak svazu, barevné poutko a 1-3 barevné šňůrky podle funkčního zařazení. Co se týče distinkcí, na místo dosavadního označování činovníků pletenci na levém rameni a rukávu, bylo opět zavedeno označování náramenními spoji v příslušné barvě (1-3 pletence + 1-2 osmičky). Součástí vycházkového stejnokroje byl i vycházkový pás (červenobílá pruhovaná stuha) a sponou se znakem svazu.

 

  

hodnosti (na rameni) - Svaz československého hasičstva 1927 - 1938

 

čapka, poutko na čapku, ramenní hodnostní pletence, výložky blůzy (vlevo sborové bez lemování, vpravo župní a výše)

 

I přesto že stejnokrojové jednotě byl kladen velký důraz, ještě ani v roce 1934 jí v rámci celé organizace nebylo dosaženo. Povinné zavedení jednotného vycházkového stejnokroje mělo platit od roku 1938. Tento nově zavedený a přeměněný vycházkový stejnokroj měl platit pro všechny zemské jednoty v republice, odlišoval se ramenními odznaky se zemským znakem a též číslem okresní jednoty na náramenících blůz. Blůza byla z tmavomodrého sukna s náramenními pásky červeně lemovanými a na límci s výložkami. Kalhoty a plášť měly být v barvě černé, kalhoty s postranní lemovkou (lampasem) šarlatově červené barvy. Změnit se mělo i hodnostní označení, k čemuž byly zvoleny tradiční granátky ve dvou různých velikostech komponované v růžici. Granátky byly umístěny na červených výložkách blůzy na límci podobně jako u policie. Sboroví lékaři měli výložky černé s červeným lemováním jako vojenské zdravotnictvo. Pásek byl tmavomodrý se zlatými a červenými protkanými proužky. Mělo též dojít ke změně čapky a to z francouzského vzoru na vojenskou brigadýrku s odznakem a podbradníkem ze dvou spletených šňůr.

 

stejnokrojový knoflík a hodnostní označení - růžicové granátky 

 


hodnosti (na výložkách blůzy) - Svaz československého hasičstva 1938 - 1939

 

zemský znak (na rameni) - zleva Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus

 

Pracovní stejnokroje byly zpočátku šedivé a bělavé režné barvy, postupně byly rozdíly mezi jednotlivými sbory též ujednoceny a takto byly používány až do roku 1939, kdy došlo k výrazným změnám a jejich barva se změnila na zelenou (khaki). Po roce 1953 byla zavedena barva modrá, která je v obměnách užívána dodnes. Na místo režných postupně nastoupily plátěné materiály. K pracovnímu stejnokroji neodmyslitelně patří též ochranná přilba, která se do dvacátých let používala i při nošení vycházkových stejnokrojů, kdy byla nahrazena čapkou. Podle různého provedení a vzhledu přileb bylo možno na prvý pohled poznat hasičské funkcionáře.

K dalším stejnokrojovým změnám došlo po zřízení organizace Československý svaz požární ochrany v padesátých letech. Barva slavnostního stejnokroje byla změněna na švestkově modrou a byly zavedeny tvrdé navlékací nárameníky. Dosud tradiční granátky označující funkce, byly nahrazeny červenými proužky pro členy a funkcionáře místních jednot, jedním úzkým průsvitem pro funkcionáře okresního výboru, dvěma průsvity pro funkcionáře krajského výboru a širokým průsvitem pro funkcionáře ústředního výboru. Jednotlivé funkce se počaly označovat rozetami (pěticípá hvězda, ozubené kolo a obilní klasy), symbolizujícími ochranu socialistického průmyslu a zemědělství. Tyto rozety následně převzalo i současné Sdružení hasičů ČMS.

 

hodnostní označení ČSPO - rozeta

 

hodnosti - Československý svaz požární ochrany 60.tá léta 20. století

 

Po roce 1968 dochází k nepatrným úpravám vycházkového hasičského stejnokroje, tvrdé navlékací nárameníky jsou nahrazeny měkkými se světle modrým lemováním, všitými do ramenního švu. K rozlišení funkcí bylo užito barevné sutašky, jíž byl nárameník obšit v barvě červené u sborových funkcionářů, stříbřité s modrým protkáním u okrskových funkcionářů a zlaté s modrým protkáním u funkcionářů od okresních výborů výše. Jednotlivé odbornosti byly značeny odznáčkem v barvě bílé či žluté na límci blůzy - planoucí pochodeň pro členy a preventisty, zkřížené sekerky a proudnice pro členy zařazené do výkonných jednotek požární ochrany, stříkačka pro strojníky, trambus pro řidiče, lyra pro hudebníky.

 

hodnosti - Československý svaz požární ochrany 70.tá léta 20. století

 

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska po svém vzniku v roce 1991 jako nástupnická organizace převzala i stejnokroje užívané v rámci Československého svazu požární ochrany. V současné době má slavnostní stejnokroj barvu námořnická modrá a jeho užívání se řídí stejnokrojovým předpisem SH ČMS schváleným v roce 2006. Členové jednotek sborů jsou též vázáni vyhláškou MV č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.

Podrobnostmi k aktuálně užívaným stejnokrojům se budeme zabývat jinde, neboť tento článek se věnuje jen historickým souvislostem.


 

zdroje :

www.sdh-ndvory.com, stejnokrojový předpis
www.rewue.cz

www.diskuze.pozary.cz
www.feudal.cz, vyobrazení hodností
www.is.muni.czdp. Vývoj českých hasičských stejnokrojů do roku 1945, I.Macková

vlastní foto archiv ..
internet ..