ze zpravodaje - Pověsti z našeho okolí

05.11.2017 03:11

 

Co chcete vědět o řimickém jezu ? - Bohumil Vavrda

vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1981 č. 1

 

 

Úryvek ze smlouvy o pracovní pořádek při řimickém jezu, ujednané roku 1497 od Albrechta Černohorského z Boskovic toho času pána na Úsově, od opata kláštera Hradisko u Olomouce, dále s dohodou městské rady v Olomouci a v Litovli. Smlouva tato zní v podstatě takto :

 

„Kdyby mladečský mlynář zjistil na řimickém jezu nějakou závadu, má hned vyslati „dřevěnou sekyru“ ke svému dolnímu sousedovi, který ji hned pošle dalšímu mlynářovi tak, aby sekyra dostala ještě téhož dne do Lhoty u Nákla. Na základě této zprávy má se lhotský mlynář příštího dne vydat s tovaryšem nebo mládkem na cestu k řimickému jezu. Má se zastaviti též ve mlýně Březové, pak na Šargouně atd., až se všichni mlynáři sejdou u jezu.

Tato schůze mlynářů se má uskutečnit nejdéle dvě hodiny po východu slunce, společně mají začít práce na řimickém jezu. Nikdo nesmí odejíti před západem slunce. Kdyby některý mlynář neměl dostatek jídla, má dostati dovolení odejít tři hodiny před západem slunce, ale na druhý den se musí opět dostaviti. Kdyby mlynář lhotský nebo březovský pro velkou vzdálenost nebo pro opravu mlýna se nemohl dostaviti, má poslat za sebe jiného pracovníka. Kdyby tak neučinil, zaplatí jednu hřivnu na opravu řimického jezu a to přes mlynáře mladečského a lhotského, jako hejtmanů jejich rychtáři litovelskému. Kdyby tak neučinil, má být vězněn v Litovli tak dlouho dokud nezaplatí. Kdyby mladečský mlynář se nemohl dostaviti, má se dát zastupovat mlynářem sobáčovským, nebo Vavákovým /Vavákův mlýn byl mezi Vískou a Sobáčovem/.

Na základě této smlouvy dostávali mlynáři na opravu řimického jezu zdarma dřevo z Doubravy. Za to museli platit vrchnosti úsovské ročně 6 kop grošů. Smlouva dále obsahuje seznam, kolik který mlynář má poslat osob na opravu řimického jezu :

- mlynář ze Lhoty u Nákla - 2 osoby
- z Březové - 3 osoby
- ze Šargounu - 4 osoby
- z valchy v Litovli - 3 osoby
- z předního mlýna v Litovli - 2 osoby
- z Vísky - 4 osoby
- Vavák /zaniklý/ - 4 osoby
- sobáčovský - 2 osoby
- mladečský - 2 osoby

 

Z toho je jasno, že mlynářům, bylo třeba hejtmama či velitele, neboť se jich sešlo u řimického stavu až 26 lidí. Rovněž se tito hejtmani starali o to, aby platy na Úsov byly včas odvedeny.

Poněvadž přirozený tok vody tlačil se více na město, méně do „Příkopy“, prohlubovali mlynáři řečiště, aby šlo více vody do „Příkopy“. To se ovšem nelíbilo městským mlynářům a proto bývaly často mezi mlynáři spory. Tak písemná smlouva z roku 1565 mluví již o novém prahu řimickém, který je z dubového dřeva, Kladení takového prahu dálo se slavnostně za přítomnosti vrchnostenských pánů a konalo se na místě, totiž u jezu řimického. Zásada byla, že do „Příkopy“ má  jít třetina vody a do města 2 třetiny.

Staré slovanské osídlení u Řimic - Bohumil Vavrda

vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1982 č. 2

 

 

P

 

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota

 
 
 

V

olební program Národní Fronty v obvodu MNV Bílá Lhota na léta 1976-1981, redakční rada
vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1977 č. 1

 

Upozorňuji, že se nejedná o kompletní přepis článku, ale o výpis podstatných informací k nástinu tehdejšího fungování obce za zásady zachování věcnosti. Doslovné znění, postavení a úprava původního článku je agitací tehdejší moci a aparátu - to my zde dělat nebudeme. Současně co se týče jmených seznamů poslanců MNV, složení jeho orgánů, výborů, komisí, funkcí atd., tak stejně jako i v následujících článcích uvádím jen složení a jména v rámci Hradečné, nikoliv celého bělolhotska - zatím zůstaneme u svého.

 

Obec Bílá Lhota s částmi obce Řimice, Červená Lhota, Hrabí, Měník, Pateřín a Hradečná a dále osady Trpín a Nové Mlýny procházela dvojím slučováním. Obec má v současné době 1.062 občanů nad 18 roků a z toho 153 občanů nad 70 roků. Do 70 roků je tedy 909 občanů.

V roce 1961 byly sloučeny obce Bílá Lhota, Hrabí, Hradečná a Pateřín a dále pak Řimice, Měník a Červená Lhota a byly vytvořeny dva samostatné správní obvody. K dalšímu slučování došlo 1. července 1974, takže dnes máme jeden správní celek s 1.420 obyvateli.

Obec je poměrně dosti dobře vybavena. Nachází se zde 2 základní devítileté školy, 2 mateřské školy, zdravotní středisko, pošta, kino, kulturní dům, sokolovna, 6 knihoven, 5 prodejen potravin, prodejna masa, 5 hostinců, drobné provozovny holičství a kadeřnictví, sběrny oprav obuvi, čistírny šatstva a je zajišťováno zásobování propan butanem. Stravování dětí je zajištěno ve školní stravovně a pro členy JZD a ostatní občany jsou obědy dováženy z JZD Bílsko. V obci Pateřín byla vybudována v akci „Z“ víceúčelová nádrž, která bude sloužit jako koupaliště k rekreačnímu účelu. Rozrůstá se také investiční výstavba v JZD. Byla postavena velkokapacitní sušička a vepřín pro 2.800 kusů prasat. Dokončuje se výstavba čtyřbytovky JZD v Řimicích a připravuje se výstavba 4 bytů v Bílé Lhotě. Obec je počítána do zemědělského charakteru. Řada občanů pracuje také v n.p. MEZ Mohelnice, ÚP Moravičany, v Tesle Litovel, Papcelu a Uničovských strojírnách. Další pracují v menších průmyslových závodech.

JZD dosahovalo velmi dobrých výsledků v pěstování cukrovky, bylo také za tyto úspěchy vyhodnoceno, ale také i obilovin a čestně se vyrovnávalo i s ostatními úkoly. Od 1. ledna 1976 je sloučeno v nový ekonomický celek „Doubrava“ se sídlem v Haňovicích. Družstvo staví jídelnu pro 800 strávníků.

Podařilo se nám zaktivizovat tři organizace Socialistického svazu mládeže, avšak pomalu se rozvíjí činnost některých složek Národní fronty. Hlavní úlohu v uplynulém období sehrály tři vesnické organizace KSČ a závodní organizace KSČ při JZD, které při plnění denní úkolů, jak lidové správy, tak i Národní fronty, pod jejímž vedením jsou jednotlivé úkony zajišťovány.

Náš Národní výbor má 43 poslanců, z toho 14 žen a 14 z řad mládeže do 30 let. V šesti komisích MNV pracuje 52 členů a 12 aktivistů, z toho je 33 poslanců. Ve Sboru pro občanské záležitosti je zapojeno 11 členů (2 poslanci) a 5 aktivistů a v Občanských výborech je celkem 84 členů, z toho 35 poslanců MNV. To znamená, že mimo 43 poslanců pracuje v naší lidosprávě dalších 94 občanů. V dalších komisích rady MNV je zapojeno 9 členů, z toho 4 poslanci. Z celkového počtu 1.420 obyvatel je to 7 procent veškerého obyvatelstva.

Složky Národní fronty s Osvětovými besedami a MNV zajistí každoročně 3 vzdělávací cykly, 24 různých přednášek, 3 kurzy šití, výšivek a vaření, 8 výstav knih, keramiky a fotografií, dokumentů obce apod. Další uskuteční 31 tanečních zábav a společenských akcí a 10 zájezdů na filmová a divadelní představení do Olomouce a Prostějova.

 

Volby nových občanských výborů se v našich obcích uskutečnily koncem měsíce března letošního roku a chceme seznámit všechny občany s jejich složením.

Občanský výbor Hradečná :
Podivinský Zdeněk - předseda
Hapl Miloslav - tajemník
Kratochvíl Bohumír
Vogl Pavel
Gallas Jiří
Gottvald Jiří
Smékal Miroslav
Sovová Božena
Grézl Alois
Svozil Stanislav
Dostál Ladislav
Paták Jaroslav ml.
Procházková Vlasta

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota

 

V

olební program Národní Fronty v obvodu MNV Bílá Lhota na léta 1976-1981, redakční rada
vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1977 č. 1

 

Upozorňuji, že se nejedná o kompletní přepis článku, ale o výpis podstatných informací k nástinu tehdejšího fungování obce za zásady zachování věcnosti. Doslovné znění, postavení a úprava původního článku je agitací tehdejší moci a aparátu - to my zde dělat nebudeme. Současně co se týče jmených seznamů poslanců MNV, složení jeho orgánů, výborů, komisí, funkcí atd., tak stejně jako i v následujících článcích uvádím jen složení a jména v rámci Hradečné, nikoliv celého bělolhotska - zatím zůstaneme u svého.

 

Obec Bílá Lhota s částmi obce Řimice, Červená Lhota, Hrabí, Měník, Pateřín a Hradečná a dále osady Trpín a Nové Mlýny procházela dvojím slučováním. Obec má v současné době 1.062 občanů nad 18 roků a z toho 153 občanů nad 70 roků. Do 70 roků je tedy 909 občanů.

V roce 1961 byly sloučeny obce Bílá Lhota, Hrabí, Hradečná a Pateřín a dále pak Řimice, Měník a Červená Lhota a byly vytvořeny dva samostatné správní obvody. K dalšímu slučování došlo 1. července 1974, takže dnes máme jeden správní celek s 1.420 obyvateli.

Obec je poměrně dosti dobře vybavena. Nachází se zde 2 základní devítileté školy, 2 mateřské školy, zdravotní středisko, pošta, kino, kulturní dům, sokolovna, 6 knihoven, 5 prodejen potravin, prodejna masa, 5 hostinců, drobné provozovny holičství a kadeřnictví, sběrny oprav obuvi, čistírny šatstva a je zajišťováno zásobování propan butanem. Stravování dětí je zajištěno ve školní stravovně a pro členy JZD a ostatní občany jsou obědy dováženy z JZD Bílsko. V obci Pateřín byla vybudována v akci „Z“ víceúčelová nádrž, která bude sloužit jako koupaliště k rekreačnímu účelu. Rozrůstá se také investiční výstavba v JZD. Byla postavena velkokapacitní sušička a vepřín pro 2.800 kusů prasat. Dokončuje se výstavba čtyřbytovky JZD v Řimicích a připravuje se výstavba 4 bytů v Bílé Lhotě. Obec je počítána do zemědělského charakteru. Řada občanů pracuje také v n.p. MEZ Mohelnice, ÚP Moravičany, v Tesle Litovel, Papcelu a Uničovských strojírnách. Další pracují v menších průmyslových závodech.

JZD dosahovalo velmi dobrých výsledků v pěstování cukrovky, bylo také za tyto úspěchy vyhodnoceno, ale také i obilovin a čestně se vyrovnávalo i s ostatními úkoly. Od 1. ledna 1976 je sloučeno v nový ekonomický celek „Doubrava“ se sídlem v Haňovicích. Družstvo staví jídelnu pro 800 strávníků.

Podařilo se nám zaktivizovat tři organizace Socialistického svazu mládeže, avšak pomalu se rozvíjí činnost některých složek Národní fronty. Hlavní úlohu v uplynulém období sehrály tři vesnické organizace KSČ a závodní organizace KSČ při JZD, které při plnění denní úkolů, jak lidové správy, tak i Národní fronty, pod jejímž vedením jsou jednotlivé úkony zajišťovány.

Náš Národní výbor má 43 poslanců, z toho 14 žen a 14 z řad mládeže do 30 let. V šesti komisích MNV pracuje 52 členů a 12 aktivistů, z toho je 33 poslanců. Ve Sboru pro občanské záležitosti je zapojeno 11 členů (2 poslanci) a 5 aktivistů a v Občanských výborech je celkem 84 členů, z toho 35 poslanců MNV. To znamená, že mimo 43 poslanců pracuje v naší lidosprávě dalších 94 občanů. V dalších komisích rady MNV je zapojeno 9 členů, z toho 4 poslanci. Z celkového počtu 1.420 obyvatel je to 7 procent veškerého obyvatelstva.

Složky Národní fronty s Osvětovými besedami a MNV zajistí každoročně 3 vzdělávací cykly, 24 různých přednášek, 3 kurzy šití, výšivek a vaření, 8 výstav knih, keramiky a fotografií, dokumentů obce apod. Další uskuteční 31 tanečních zábav a společenských akcí a 10 zájezdů na filmová a divadelní představení do Olomouce a Prostějova.

 

Volby nových občanských výborů se v našich obcích uskutečnily koncem měsíce března letošního roku a chceme seznámit všechny občany s jejich složením.

Občanský výbor Hradečná :
Podivinský Zdeněk - předseda
Hapl Miloslav - tajemník
Kratochvíl Bohumír
Vogl Pavel
Gallas Jiří
Gottvald Jiří
Smékal Miroslav
Sovová Božena
Grézl Alois
Svozil Stanislav
Dostál Ladislav
Paták Jaroslav ml.
Procházková Vlasta

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota

 

Pověsti z našeho okolí - Bohumil Vavrda

vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1983 č. 1

 

 

Pověst je kratší povídka, která se váže k určitému místu a k určité době, ale postrádá skutečnosti, poněvadž vznikla ve fantazii lidu a na základě jevů, které si nemohl člověk vysvětlit. Je několik druhů pověstí : pověst místní /poklady, zříceniny, hřbitovy/, pověst historická, pověst démonologická o nadpřirozených bytostech /vodníci, víly, obři, trpaslíci apod./ Na základě vzpomínek starých lidí sestavil jsem několik pověstí.

 

Z Bílé Lhoty :
V Bílé Lhotě v panském dvoře hlídali jednou v noci dva hlídači, Rozman a Rašner. Na poli u státní silnice uviděli oheň. Dali se do hádky. Rozman tvrdil, že jsou tam cikáni, Rašner myslel, že tam nocují nějací vystěhovalci. Když se tak hádali, zapískl jeden z nich a tu viděli, jak se oheň vznesl do výše a letěl rovnou k nim. Hlídači se svalili na zem a viděli, že v ohni letí boty. Vykládali to lidem, ale nikdo jim nevěřil. Když pak přišli na to místo, kde v noci hořel oheň, viděli že „hraničák“ /mezník/ jest asi půl metru dále v poli. Tu teprve jim lidé uvěřili.

 

Z Měníka :
Jdeme-li polní cestou z Měníka do Řimic, přijdeme ke kapličce, které lid říká „Hajíčkova kaplička“. Pověst vypravuje, že na místě, kde kaplička stojí, při oslavě tisícího výročí úmrtí věrozvěsty Cyrila, střílelo se z hmoždířů. Avšak jeden hmoždíř byl špatný, roztrhl se a střepina udeřila jistého Hajíčka z Měníka čís. 4 do hlavy tak prudce, že hned padl na zem mrtev. Později rodina Hajíčkova z Měníka postavila na tom místě kapličku.

 

Z Červené Lhoty :
V Červené Lhotě býval zedník Nosek, jenž chodil na práci do Řimic. Jednou se tam zdržel déle a tak šel dosti pozdě domů. Hospodyně, kde pracoval, dala mu od oběda talíř knedlíků. Jak šel domů, za vesnicí vyběhlo proti němu hříbě s velkýma svítícíma očima. Nosek postrašený utíkal až na křižovatku státní silnice, a když se ohlédl, viděl, že hříbě zmizelo. Ale v tom se na něho vyřítil malý, černý pes. Oči měl jako pokličky a z těch mu sršel oheň. Tento pes pronásledoval Noska až k dědině a tam se mu ztratil. Nosek doběhl domů a tu se teprve divil, že všechny jeho knedlíky jsou pryč. Ráno lidé našli knedlíky roztroušené po cestě.

 

Z Hradečné :
Zakletá studna : Jednou kopali v Hradečné studnu. Když přišli do hloubky asi pěti metrů narazili na skálu a nemohli dále kopati. Přinesli železné sochory, začali znovu a vylamovali kameny. Když se objevila voda a vystupovala, dělníci rychle vylezli a schystávali všechno, aby mohli dolů spustiti pumpu. Jakmile vylezli, voda ve studni stoupala tak rychle, že studna skoro za hodinu byla plná. Ale když chtěli pumpu do studny spouštěti, voda zmizela a studna úplně vyschla. Kopali znovu a studna se zase naplnila vodou. Ale když chtěli spustiti pumpu, voda se opět ztratila. Lidé si říkali, že je ve studni nějaký zlý duch. Proto, když se voda ve studni znovu objevila, nabrali jí do hrnku a vařili. Když voda začala vříti, ozvaly se z ní třikrát za sebou zvuky jako lidské vzdechy, i vylili vodu zpět do studny a voda se pomalu ztrácela, až studna vyschla úplně. Potom lidé studnu zasypali a postavili na tom místě dřevěný sloupek.

 

Z Pateřína :
Jednoho dne se oběsil nějaký Strouhal v lese Rachavech za Pateřínem na olši. Několik dní potom šli nějací muži v noci do lesa na „sucháry“. Káceli a vykládali si o Strouhalovi. Noc byla mrazivá, a proto si udělali oheň. Nakonec začali žertovat a jeden z nich zvolal : „Stróhale, poď nám pomuct!“. V tom okamžiku se strhl veliký vichr a tak jim oheň rozmetal, že ani jeden uhlíček nezůstal na místě. Muži se rozutekli, a když se tam ráno šli podívat, všechny pokácené stromy stály a jenom ta olše, na které se oběsil Strouhal, byla podřezána a opřena o stromy. Svalili ji a dali z ní udělat sloupec, který postavili na rozcestí u Pateřína a nazvali jej „Krbál“. Přijdeme k němu, jdeme-li od Pateřína k Bouzovu podél potoka.

 

Z Řimic :
Jeden občan šel pozdě večer z práce z Nových Mlýnů. Najednou se před ním objevilo několik světýlek, která pořád poskakovala a vzdalovala se. Občan chtěl vyšetřit, co to je a pustil se za nimi. Ale světýlek nemohl dohonit. Po chvíli zpozoroval, že mu něco šustí pod nohama. Shýbl se a ucítil trávu. Viděl, že sešel z cesty a že zbloudil někam na louku. Ale bylo tak tma, že nemohl poznat, kde vlastně je. Rozžehl tedy sirku, ale ta zhasla. A zase se před nám objevilo množství světýlek a občan rozmrzele pravil : „Což vás některé nechytím!“ Rozběhl se znovu za těmi světýlky, a když se mu jedno přiblížilo, sáhl po něm, ale místo světýlka nahmátl hrst bahna. Nedbal toho a spěchal dále. Již se mu nohy bořily do bahna, ale on nic nedbal a pořád dál. Najednou žbluňk! – už byl ve vodě. Tu si vzpomněl, jak si lidé vypravují, že světýlka zatahují chodce do bahna. Dostal strach, neboť byl přesvědčen, že ho bludičky zavedly do bahna. Vylezl z vody a usedl na zem. Přemýšlel, co by měl udělat. Najednou uvidí na klobouku zase to světýlko. Podíval se lépe a vidí, že je to svatojánská muška. Povídá: „Ta světýlka, to jistě byly svatojánské mušky. Chytnu jich několik dětem.“ A zase se honil za nimi, ale ani jednu nechytil. Omrzelo ho to a zamířil domů. Přišel k bříze, naloupal si kůry a udělal si lepší světlo než prve sirkou. Když si tak svítil, viděl nedaleko křoví. Myslil si : „Tam bude jistě řeka. Půjdu podle ní a tak se dostanu dobře domů.“ Namířil si to k tomu křoví a šel podél něho. Šel dlouho a dlouho a teprve, když se začalo rozednívat, zpozoroval, že chodí pořád kolem močálu. Zasmál se tomu a šel domů. Od té doby se tam říká „Na světýlkách“.

 

Židovské jezero
Pod moravními luky u Nových Mlýnů je „Židovské jezero“. Jmenuje se tak proto, že se tam jednou utopil nějaký žid, který se bál jíti přes zamrzlé jezero. Nakonec se odhodlal a šel. Avšak uprostřed jezera se pod ním prolomil led a žid se utopil.

 

Obelisk
V lese Jesinkách nedaleko Chrámu přátelství stojí obelisk, kterému lid říká „komín“. Pověst vypravuje, že v okolí Litovle zuřil jednou hlad a mnoho lidí zemřelo pro nedostatek potravin. Proto byl stavěn tento komín. Každý dělník dostal bochník chleba. Tím prý byl zmírněn hlad.

 

 

P

 

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota

 
 
 

V

olební program Národní Fronty v obvodu MNV Bílá Lhota na léta 1976-1981, redakční rada
vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1977 č. 1

 

Upozorňuji, že se nejedná o kompletní přepis článku, ale o výpis podstatných informací k nástinu tehdejšího fungování obce za zásady zachování věcnosti. Doslovné znění, postavení a úprava původního článku je agitací tehdejší moci a aparátu - to my zde dělat nebudeme. Současně co se týče jmených seznamů poslanců MNV, složení jeho orgánů, výborů, komisí, funkcí atd., tak stejně jako i v následujících článcích uvádím jen složení a jména v rámci Hradečné, nikoliv celého bělolhotska - zatím zůstaneme u svého.

 

Obec Bílá Lhota s částmi obce Řimice, Červená Lhota, Hrabí, Měník, Pateřín a Hradečná a dále osady Trpín a Nové Mlýny procházela dvojím slučováním. Obec má v současné době 1.062 občanů nad 18 roků a z toho 153 občanů nad 70 roků. Do 70 roků je tedy 909 občanů.

V roce 1961 byly sloučeny obce Bílá Lhota, Hrabí, Hradečná a Pateřín a dále pak Řimice, Měník a Červená Lhota a byly vytvořeny dva samostatné správní obvody. K dalšímu slučování došlo 1. července 1974, takže dnes máme jeden správní celek s 1.420 obyvateli.

Obec je poměrně dosti dobře vybavena. Nachází se zde 2 základní devítileté školy, 2 mateřské školy, zdravotní středisko, pošta, kino, kulturní dům, sokolovna, 6 knihoven, 5 prodejen potravin, prodejna masa, 5 hostinců, drobné provozovny holičství a kadeřnictví, sběrny oprav obuvi, čistírny šatstva a je zajišťováno zásobování propan butanem. Stravování dětí je zajištěno ve školní stravovně a pro členy JZD a ostatní občany jsou obědy dováženy z JZD Bílsko. V obci Pateřín byla vybudována v akci „Z“ víceúčelová nádrž, která bude sloužit jako koupaliště k rekreačnímu účelu. Rozrůstá se také investiční výstavba v JZD. Byla postavena velkokapacitní sušička a vepřín pro 2.800 kusů prasat. Dokončuje se výstavba čtyřbytovky JZD v Řimicích a připravuje se výstavba 4 bytů v Bílé Lhotě. Obec je počítána do zemědělského charakteru. Řada občanů pracuje také v n.p. MEZ Mohelnice, ÚP Moravičany, v Tesle Litovel, Papcelu a Uničovských strojírnách. Další pracují v menších průmyslových závodech.

JZD dosahovalo velmi dobrých výsledků v pěstování cukrovky, bylo také za tyto úspěchy vyhodnoceno, ale také i obilovin a čestně se vyrovnávalo i s ostatními úkoly. Od 1. ledna 1976 je sloučeno v nový ekonomický celek „Doubrava“ se sídlem v Haňovicích. Družstvo staví jídelnu pro 800 strávníků.

Podařilo se nám zaktivizovat tři organizace Socialistického svazu mládeže, avšak pomalu se rozvíjí činnost některých složek Národní fronty. Hlavní úlohu v uplynulém období sehrály tři vesnické organizace KSČ a závodní organizace KSČ při JZD, které při plnění denní úkolů, jak lidové správy, tak i Národní fronty, pod jejímž vedením jsou jednotlivé úkony zajišťovány.

Náš Národní výbor má 43 poslanců, z toho 14 žen a 14 z řad mládeže do 30 let. V šesti komisích MNV pracuje 52 členů a 12 aktivistů, z toho je 33 poslanců. Ve Sboru pro občanské záležitosti je zapojeno 11 členů (2 poslanci) a 5 aktivistů a v Občanských výborech je celkem 84 členů, z toho 35 poslanců MNV. To znamená, že mimo 43 poslanců pracuje v naší lidosprávě dalších 94 občanů. V dalších komisích rady MNV je zapojeno 9 členů, z toho 4 poslanci. Z celkového počtu 1.420 obyvatel je to 7 procent veškerého obyvatelstva.

Složky Národní fronty s Osvětovými besedami a MNV zajistí každoročně 3 vzdělávací cykly, 24 různých přednášek, 3 kurzy šití, výšivek a vaření, 8 výstav knih, keramiky a fotografií, dokumentů obce apod. Další uskuteční 31 tanečních zábav a společenských akcí a 10 zájezdů na filmová a divadelní představení do Olomouce a Prostějova.

 

Volby nových občanských výborů se v našich obcích uskutečnily koncem měsíce března letošního roku a chceme seznámit všechny občany s jejich složením.

Občanský výbor Hradečná :
Podivinský Zdeněk - předseda
Hapl Miloslav - tajemník
Kratochvíl Bohumír
Vogl Pavel
Gallas Jiří
Gottvald Jiří
Smékal Miroslav
Sovová Božena
Grézl Alois
Svozil Stanislav
Dostál Ladislav
Paták Jaroslav ml.
Procházková Vlasta

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota

 

V

olební program Národní Fronty v obvodu MNV Bílá Lhota na léta 1976-1981, redakční rada
vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1977 č. 1

 

Upozorňuji, že se nejedná o kompletní přepis článku, ale o výpis podstatných informací k nástinu tehdejšího fungování obce za zásady zachování věcnosti. Doslovné znění, postavení a úprava původního článku je agitací tehdejší moci a aparátu - to my zde dělat nebudeme. Současně co se týče jmených seznamů poslanců MNV, složení jeho orgánů, výborů, komisí, funkcí atd., tak stejně jako i v následujících článcích uvádím jen složení a jména v rámci Hradečné, nikoliv celého bělolhotska - zatím zůstaneme u svého.

 

Obec Bílá Lhota s částmi obce Řimice, Červená Lhota, Hrabí, Měník, Pateřín a Hradečná a dále osady Trpín a Nové Mlýny procházela dvojím slučováním. Obec má v současné době 1.062 občanů nad 18 roků a z toho 153 občanů nad 70 roků. Do 70 roků je tedy 909 občanů.

V roce 1961 byly sloučeny obce Bílá Lhota, Hrabí, Hradečná a Pateřín a dále pak Řimice, Měník a Červená Lhota a byly vytvořeny dva samostatné správní obvody. K dalšímu slučování došlo 1. července 1974, takže dnes máme jeden správní celek s 1.420 obyvateli.

Obec je poměrně dosti dobře vybavena. Nachází se zde 2 základní devítileté školy, 2 mateřské školy, zdravotní středisko, pošta, kino, kulturní dům, sokolovna, 6 knihoven, 5 prodejen potravin, prodejna masa, 5 hostinců, drobné provozovny holičství a kadeřnictví, sběrny oprav obuvi, čistírny šatstva a je zajišťováno zásobování propan butanem. Stravování dětí je zajištěno ve školní stravovně a pro členy JZD a ostatní občany jsou obědy dováženy z JZD Bílsko. V obci Pateřín byla vybudována v akci „Z“ víceúčelová nádrž, která bude sloužit jako koupaliště k rekreačnímu účelu. Rozrůstá se také investiční výstavba v JZD. Byla postavena velkokapacitní sušička a vepřín pro 2.800 kusů prasat. Dokončuje se výstavba čtyřbytovky JZD v Řimicích a připravuje se výstavba 4 bytů v Bílé Lhotě. Obec je počítána do zemědělského charakteru. Řada občanů pracuje také v n.p. MEZ Mohelnice, ÚP Moravičany, v Tesle Litovel, Papcelu a Uničovských strojírnách. Další pracují v menších průmyslových závodech.

JZD dosahovalo velmi dobrých výsledků v pěstování cukrovky, bylo také za tyto úspěchy vyhodnoceno, ale také i obilovin a čestně se vyrovnávalo i s ostatními úkoly. Od 1. ledna 1976 je sloučeno v nový ekonomický celek „Doubrava“ se sídlem v Haňovicích. Družstvo staví jídelnu pro 800 strávníků.

Podařilo se nám zaktivizovat tři organizace Socialistického svazu mládeže, avšak pomalu se rozvíjí činnost některých složek Národní fronty. Hlavní úlohu v uplynulém období sehrály tři vesnické organizace KSČ a závodní organizace KSČ při JZD, které při plnění denní úkolů, jak lidové správy, tak i Národní fronty, pod jejímž vedením jsou jednotlivé úkony zajišťovány.

Náš Národní výbor má 43 poslanců, z toho 14 žen a 14 z řad mládeže do 30 let. V šesti komisích MNV pracuje 52 členů a 12 aktivistů, z toho je 33 poslanců. Ve Sboru pro občanské záležitosti je zapojeno 11 členů (2 poslanci) a 5 aktivistů a v Občanských výborech je celkem 84 členů, z toho 35 poslanců MNV. To znamená, že mimo 43 poslanců pracuje v naší lidosprávě dalších 94 občanů. V dalších komisích rady MNV je zapojeno 9 členů, z toho 4 poslanci. Z celkového počtu 1.420 obyvatel je to 7 procent veškerého obyvatelstva.

Složky Národní fronty s Osvětovými besedami a MNV zajistí každoročně 3 vzdělávací cykly, 24 různých přednášek, 3 kurzy šití, výšivek a vaření, 8 výstav knih, keramiky a fotografií, dokumentů obce apod. Další uskuteční 31 tanečních zábav a společenských akcí a 10 zájezdů na filmová a divadelní představení do Olomouce a Prostějova.

 

Volby nových občanských výborů se v našich obcích uskutečnily koncem měsíce března letošního roku a chceme seznámit všechny občany s jejich složením.

Občanský výbor Hradečná :
Podivinský Zdeněk - předseda
Hapl Miloslav - tajemník
Kratochvíl Bohumír
Vogl Pavel
Gallas Jiří
Gottvald Jiří
Smékal Miroslav
Sovová Božena
Grézl Alois
Svozil Stanislav
Dostál Ladislav
Paták Jaroslav ml.
Procházková Vlasta

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota