„Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán !“


Stěžejním právním předpisem v boji proti požárům je zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, jehož účelem je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. Tento zákon ukládá povinnost všem fyzickým osobám počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požárů, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení. Každý z nás je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek.

Spektrum protipožární prevence je široké a poměrně detailně se jí věnují v rámci své činnosti profesionální hasiči, proto na webu Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje je možné se dozvědět více informací z této oblasti. My se zde však zaměříme pouze na základní preventivní rady směřující proti možným rizikům, jež skýtá život v naší obyčejné malé vísce Hradečná - předcházení proti požárům v domě, domácnosti, přírodě, lese...


Nejtragičtější následky mají požáry v domácnostech !

Statistika Hasičského záchranného sboru ČR udává, že požáry v soukromých domácnostech mají nejtragičtější následky, každý rok při nich zemřou desítky lidí a další stovky jsou zraněny. Na těchto požárech v domácnosti má obrovský podíl lidská neopatrnost, mezi hlavní příčiny patří nedbalost při kouření či zacházení s otevřeným ohněm v domácnostech, tedy např. zapomenuté jídlo na sporáku, neuhašené a špatně odložené nedopalky cigaret, zapálené svíčky ponechané bez dozoru v blízkosti hořlavé látky nebo užití benzínu při zapalování kamen.

Jednou z příčin vysokého počtu úmrtí při požárech je též neopatrnost při vytápění domácností topidly u nichž se ne vždy dodržují potřebná bezpečnostní pravidla, mnohdy je zanedbána údržba topidel a kouřovodů. Jednotky požární ochrany během topné sezóny každý týden vyjíždějí k požárům komínů, střech nebo zařízení k topení. V případě takového požáru je vše umocněno dnešním vybavením domácnosti z materiálů, které se snadno vznítí, rychle hoří a dochází přitom k úniku vysoce toxického kouře. Velký počet požárů v domech souvisí i s tím, že lidé podceňují drobné nehody, byť i ty mohou vést ke vzniku požáru. I špatně odložená cigareta nebo svíčka ponechaná na chvíli bez dozoru dokáže proměnit byt v hořící past, nebo může nebezpečí vzniknout i z běžných činností v domácnosti jako je hra dětí, vaření, kutilství a podobně...

 

Pár základních rad pro prevenci v domácnostech ...

- nenechávat bez dozoru žádný otevřený plamen - sporák, krb, svíčky apod...
- hořící svíčky umístit mimo dosah hořlavých materiálů
- při kouření dbát opatrnosti a neházet řádně neuhašené nedopalky do odpadkových košů
- instalovat a užívat spotřebiče v souladu s dokumentací výrobce
- pravidelně zajistit čištění a kontrolu komínů
- udržovat v řádném stavu kouřovody a topidla
- žhavý popel ukládat na bezpečné místo do nehořlavých nádob
- nepodpalovat v kamnech pomocí vysoce hořlavých látek - benzín apod…
- neumísťovat do blízkosti topidel hořlavé látky - bezpečná vzdálenost je v návodu
- zamezit dětem přístup ke zdrojům ohně - zápalky, zapalovače apod...
- vysvětlit dětem, že „oheň je dobrý sluha, ale zlý pán !!
- vybavit domácnost hlásiči požárů, které včas upozorní na hrozící nebezpečí
- vybavit domácnost přenosnými hasícími přístroji
- hlavní vypínače el. proudu, uzávěry vody a plynu řádně označit
- při opuštění domova zhasnout světla, vypnout spotřebiče a uhasit otevřený oheň

 


Provoz a kontrola kotlů a komínů ...

Jak bylo již uvedeno, zanedbaná údržba topidel a komínů je jednou z příčin vysokého počtu požárů. Proto je vlastníkům nemovitostí vyhláškou č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty nařízeno starat se o komíny a pravidelně provádět jejich čištění a kontroly. Základem je revize spalinové cesty, na kterou navazuje při běžném provozu její čištění a kontrola. Čištění spalinocesty by měl provádět kominík, pouze u spotřebiče na pevná paliva o výkonu do 50 kW je možné si čištění provést sám svépomocí. Kontrolu spalinové cesty poté provádí pouze kominík. U spotřebičů o výkonu do 50 kW, což je obvyklé na místní poměry, je povinnost provádět čištění komínů při celoročním provozu 3x ročně u pevných paliv, 2x ročně u kapalných paliv a 1x ročně u plynných paliv. Kontrola spalinové cesty kominíkem je nutná a povinná u všech druhů paliv 1x ročně. U kotlů na pevná paliva o výkonu od 10 kW do 300 kW nově od 1.1.2017 nařizuje zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší provádět kontroly technického stavu a provozu i u samotných kotlů a to 1x za dva roky.

Údržba komínů má dlouhou tradici sahající několik století do minulosti, přičemž nutnost údržby a kontroly je dána nebezpečím, že právě topná soustava je zdrojem největších rizik spojených s užíváním nemovitosti ! Pokud pomineme neoblíbenost právních předpisů, tak komíny se musí čistit zejména kvůli bezpečnosti osob a předcházení škodám na majetku. A mimo prevenci je též třeba si uvědomit, že v případě požáru vzniklého na spalinové cestě,  pojišťovna z pojištění nemovitosti neplní, pokud vlastník nemovitosti neprokáže, že bylo pravidelně prováděno čištění a kontrola spalinové cesty !!

 


Pořídit hasící přístroje do domácnosti se vyplatí …

Přenosné hasící přístroje jsou vhodné do každé domácnosti a již mnohokrát pomohly zlikvidovat začínající požár a tím zabránit velkým škodám. Obyčejný kbelík s vodou již nemusí stačit na začínající požár záclony či skříně a právě v této chvíli přichází na scénu přenosný hasící přístroj s mnohem větším hasebním účinkem.

Obecně povinnost vybavit objekty požární technikou je stanovena zákonem č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, což se však netýká domácností fyzických osob a dále vyhláškou č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb, jíž se stanovuje povinnost vybavit všechny rodinné domy schválené po 1.7.2008 povinně alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s minimální hasicí schopností nejméně 34A. Opět vzato na naše místní poměry Hradečné, kde se však nachází většinou starší rodinné domy, v těchto tedy není zákonná povinnost mít domácnost vybavenu těmito přístroji. Je však otázkou, zda-li je rozumné na to spoléhat. Hasiči obecně na základě svých bohatých zkušeností pořízení těchto přenosných hasících přístrojů do domácnosti velmi doporučují. Lepší mírná investice do začátku, než-li spoléhání se na kbelík s vodou či okamžitý příjezd hasičů a následně vzniklé škody při rozšířeném požáru.

Jaký hasící přístroj si pořídit ? Jednou z ideálních možností je vybavit si domácnost práškovým hasicím přístrojem o objemu hasiva např. 6 kilogramů s minimální hasicí schopností nejméně 34A, jež lze pořídit již v rozmezí 700 - 1.000,- Kč. Na rozdíl třeba od vodních hasicích přístrojů jde téměř o univerzální přístroj, jež lze použít k hašení pevných látek, dřeva, textilu, plastů (koberec, křeslo, záclony), ale i hořlavé kapaliny a plyny (oleje, tuky, benzín, naftu, barvy, ředidla, plyn, propan-butan) a taktéž elektrických zařízení pod napětím (zásuvky, rozvaděče, elektrospotřebiče). Lze jej též doporučit pořídit i do vozidla např. v menším objemu. Nevýhodou práškových hasicích přístrojů je nepořádek, který po použití zanechají a škody, které mohou napáchat na jemné mechanice a elektronice. Když se však zamyslíme nad tím, jaké škody může napáchat požár v případě nepoužití hasícího přístroje, je zřejmé co je výhodnější. Hasicí přístroj je vhodné umístit a mít tam, kde se manipuluje s otevřeným ohněm, neboť je důležité, aby hasicí přístroj byl vždy po ruce a připraven k okamžitému použití !

 

 

 

Je lepší, když Vás budí hlásič než-li hasič ...

Nejzrádnější jsou požáry v noci, když lidé v domácnostech spí a není nikdo, kdo by si vznikajícího požáru včas všiml. Právě proto 3 ze 4 obětí požárů neuhoří, ale zemřou kvůli nadýchání se toxických zplodin hoření vznikajících při požáru, neboť kouř je rychlejší a tišší než oheň a již dvě nebo tři nadechnutí mohou být smrtelná. Jednou z cest, jak tomuto preventivně předejít je vybavit si domácnost autonomními hlásiči požáru, které včas detekují vznikající požár a akustickým signálem na ně upozorní. Ze zkušeností záchranářů plyne, že právě včasné zjištění požáru je rozhodující pro záchranu lidských životů a hlásiče požáru tak výrazně zvyšují šance na přežití. Současně mají lidé mnohem větší šanci situaci včas vyřešit - uhasit počínající požár, zavolat hasiče nebo opustit ohrožený prostor.

Povinnost vybavit domácnosti autonomními hlásiči požáru stanoví vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb, avšak obdobně jako u hasících přístrojů, jen u rodinných domů schválených po 1.7.2008. I přes toto nelze jinak než doporučit si hlásiče požáru pořídit do všech domácností a rodinných domů, stále totiž platí heslo "lepší když vás budí hlásič, než hasič."

Tyto hlásiče mohou zachránit lidské životy za poměrně nízkou a zanedbatelnou cenu v porovnáním s hodnotou domácnosti, o kterou nás může případný požár snadno připravit. Základní autonomní hlásič požáru, tedy ten co funguje „autonomně" - nezávisle na jiných zdrojích energie pomocí baterií, lze pořídit již od 300,- Kč. Několik hlásičů v domácnosti lze používat buď samostatně, avšak je lepší je vzájemně propojit tak, že v případě spuštění jednoho hlásiče, signalizují poplach i všechny ostatní v rámci zabezpečení domu elektronickým zabezpečovacím zařízením.

Více informací je k dispozici na webu profesionálních hasičů Kampaň k detekci plynů a požárů.

 


Hořet nemusí jen v domácnostech …

Od domů a domácností se dostáváme mimo naše domovy a tedy k požárům v lesích a na jiných pozemcích. Příčinou takového požáru může být blesk, ale v naprosté většině se opět jedná o lidskou nedbalost. V tomto případě jde nejčastěji o odhozené nedopalky cigaret, nerespektování zákazu zakládání ohňů v lese, nedodržení bezpečného rozdělávání ohně v přírodě či následné nedostatečné uhašení takového ohně. Právě proto je třeba dodržovat základní preventivní zásady chování.

V lesích je zákonem č. 289/1995 Sb. o lesích, zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně mimo vyhrazená místa a to až do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Současně je v lesích zakázáno odhazovat hořící nebo doutnající předměty.

I když zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně přímo zakazuje vypalování trávy a porostů, ne vždy je toto respektováno. Poté stačí jen silnější vítr, který oheň rychle a nekontrolovatelně rozšíří i mimo vypalovaná místa, na porosty či zanese jiskry do nedalekého lesa. Většina lidí nebezpečí, které vypalování představuje, značně podceňují. Věří, že mají oheň pod kontrolou a nemůže se nic stát, na tento omyl však již doplatilo spoustu lidí. Pomineme-li nebezpečí vzniku požáru, tak tento způsob jarního úklidu rovněž ohrožuje samotnou přírodu, hmyz a malá zvířata.

Na rozdíl od vypalování trávy a porostů není zakázáno pálit biologický odpad. Pamatujte ovšem, že nelze pálit všechno, neboť dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší lze v otevřených ohništích spalovat jen suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami, tedy dřevo, dřevěné uhlí a suché rostlinné materiály. Ovšem i na pálení listí na zahradě platí určitá pravidla a omezení, které stanovuje zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně a to zejména povinnost nahlásit předem plánované pálení rostlinných zbytků operačnímu středisku Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje. Tato povinnost sice neplatí pro fyzické osoby, nýbrž jen pro podnikající fyzické osoby a podnikatele, ale v případě pálení většího množství zahradních zbytků je vhodné, aby tak činili i řadoví občané. Zabrání tím případnému zbytečnému výjezdu hasičů na místo domnělého požáru. K ohlášení plánovaného pálení je možné využít on-line hlášení na webových stránkách HZS Olomouckého kraje

Při rozdělávání ohně a spalování hořlavých látek na volném prostranství mají všichni povinnost zabezpečit, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl z něj požár.

 

 

Pár základní rad pro prevenci ve venkovním prostranství :

- nerozdělávat oheň za silného větru nebo v době extrémního sucha
- nerozdělávat oheň v lese a na místech se vzrostlým porostem (louka nebo strniště)
- rozdělávat oheň pouze na bezpečném místě
- rozdělávat oheň v dostatečné vzdálenosti od objektů, lesa, stohů, seníků, polí
- mít po ruce vodu nebo jiné hasební látky
- nepoužívat vysoce hořlavé látky (benzín, naftu, líh)
- mít pod kontrolou oheň po celou dobu a nenechávat jej bez dozoru
- důkladně uhasit ohniště a přesvědčit se, že nemůže dojít k opětovnému vznícení

 


A pokud něco selže a oheň se i přesto rozšíří … zbývá volat tísňovou linku 150 nebo 112  ...

 

 

 

zdroj :

právní předpisy České republiky
zákon č. 133/1985 Sb., zákon č. 289/1995 Sb., zákon č. 201/2012 Sb.
nařízení vlády č. 91/2010 Sb., vyhláška č. 23/2008 Sb.

webové stránky Hasičského záchranného sboru ČR a organizačních složek krajů
webové stránky sdružení dobrovolných hasičů v rámci ČR
internet

 
 
publikováno se svolením našeho referenta prevence Martina Buknu :)