Četnictvo na Bělolhotsku - úvodní informace

07.02.2018 23:22

 

Působení četnictva na bělolhotsku a okolí …

 

Dovolte mi, abych všem návštěvníkům a čtenářům našeho historického webu představil další téma, jemuž jsem se věnoval v rámci odhalování historie obce Hradečná a jejího okolí a jímž je působení četnictva jakožto bezpečnostního sboru v okolí naší obce v letech 1893 - 1949. Pro obsáhlost informací je opět rozčleněno do několika propojených článků, jež navazují a doplňují tuto úvodní stať. Nutno uvést, že téma působení četnictva jsem začal zpracovávat původně pouze jako článek do tištěného bělolhotského zpravodaje „Naše noviny“, avšak množství zjištěných a nakupených informací by do novinového článku nevešlo, bylo škoda si je nechat jen pro sebe a tak vznikla i další anabáze na naše webové stránky.

 

Kompletní téma je již zpracováno, avšak dosud zde není zveřejněno. Proč ? 

Předal jsem vyhotovený návrh článku do obecního zpravodaje „Naše noviny“ na obec a nyní musíme počkat, zda-li bude do zpravodaje zařazen a otištěn. Pokud se „zadaří“, vyjde v příštím tištěném vydání v březnu 2018, pokud ne, vydám jej „samizdatem“ v téže době. Každopádně není vhodné předbíhat a zveřejňovat téma na webu dřív než článek v tisku - tedy proto.

 

Co tedy dnes můžeme zveřejnit, abysme nepředbíhali ?

V tištěném článku jsem se věnoval konkrétně působení Četnické stanice v obci Bílá Lhota, jež v obci fungovala v letech 1893 - 1949. Na webu Hradečské paměti, které se soustředí na pátrání po historii obce Hradečná bude článek doplněn i obecnými informacemi k četnictvu, podrobnostmi a doslovnými přepisy služebních pomůcek jako staniční služební kniha a památník četnické stanice pro dostatečné pochopení výkonu tehdejší bezpečnostní služby. Též jsem se při pátrání věnoval i Četnické stanici Mladeč, do jejíhož služebního obvodu obec Hradečná rovněž spadala. Ale nebudu předbíhat. Obecné informace k četnictvu v tištěném článku též nejsou, proto již dnes následuje pár základních informací k tomu bezpečnostnímu sboru.

 

 

Pár slov úvodem k historii bezpečnostních složek na našem území ..

Již za doby vlády císařovny Marie Terezie byl ve Vídni zřízen úřad policejních komisařů, později císařem Josefem II. přeměněn na policejní ředitelství. Podle tohoto vzoru vznikla další policejní ředitelství v největších městech celé bývalé rakouské monarchie v roce 1785, přičemž na našem území to bylo v Praze, Brně a Opavě. Současně v dalších městech byla zřizována menší policejní komisařství, k čemuž došlo i u nás v Olomouci. V malých městech a taktéž na venkově prováděly policejní dohled vrchnostenské úřady, tedy velkostatky a to za pomoci drábů, myslivců, hajných, ponocných a zejména rychtářů v jednotlivých obcích.

Jelikož byl tento bezpečnostní systém na venkově nedokonalý, bylo císařským nařízením Františka Josefa I. v roce 1850 na území monarchie zřízeno četnictvo o systemizaci 16 četnických pluků rozprostřených po celém území Rakouska-Uherska, pojmenovaných dle místa dislokace. Na našem území to byl pro oblast Čech pluk č. 2 v Praze a pro oblast Moravy a Slezska pluk č. 3 v Brně /Gendarmerie Regiment Nr. 3 für Mähren und Schlesien/.

Četnictvo bylo vojensky organizovaným sborem, jehož úkolem bylo zajišťovat bezpečnostní službu na území celé monarchie a bylo přitom podřízeno nejvyššímu policejnímu a dvorskému úřadu při ministerstvu vnitra. V roce 1860 byl počet pluků v monarchii snížen na 10, což mělo za následek, že v našich zemích již působil pluk jediný pro celé naše území. Četnické stanice byly zřizovány pouze v sídlech hejtmanství a naopak tam, kde již fungovala policejní ředitelství a komisařství, četnictvo vůbec působit nemělo. V průběhu dalších let prošlo četnictvo dalšími změnami, pluky byly zrušeny a nahrazeny zemskými četnickými velitelstvími v každé zemi bývalé rakouské monarchie. Službu na našem území tak zaštiťovala zemská četnická velitelství pro Čechy č. 2 v Praze, pro Moravu č. 4 v Brně a pro Slezsko č. 15 v Opavě. Těmto zemským velitelstvím byla podřízena četnická oddělení, jim dále menší okresní velitelství četnictva a na konci hierarchie byly výkonné články četnictva, tedy jednotlivé četnické stanice - ve většině případů se stálým stavem jednoho až dvou četníků, jen stanice v sídlech hejtmanství měly četníků více. V čele stanice stál závodčí. Četníci byli ozbrojeni šavlí, krátkou karabinou a bodákem, přitom nosili zelenou uniformu, šedé kalhoty, na hlavě původně klobouk, až později byla zavedena přilba s rakouskou orlicí.

 

Zaostřeno na Moravu a náš kraj …

Do působnosti Zemského četnického velitelství č. 4 v Brně /Landesgendarmeriekomando Nr. 4 zu Brünn/ náležela i obec Bílá Lhota a její dnešní místní části, ovšem ne přímo. Teritorium působnosti tohoto zemského četnického velitelství bylo v roce 1873 rozděleno prostřednictvím četnických oddělení mezi okresní velitelství četnictva v sídlech hejtmanství, resp. politických okresů. Jedním z těchto velitelství v rámci Moravy bylo i Okresní četnické velitelství v Litovli /Bezirksgendarmeriekomando zu Littau/, v jehož působnosti byly zřízeny první výkonné četnické stanice v Litovli, Uničově a Konici. Postupem času se jejich počet rozšiřoval z měst do obcí, až se dostal do podoby v níž byl při vzniku Československé republiky. Tehdy v působnosti Okresního četnického velitelství v Litovli v našem okolí fungovaly četnické stanice Litovel, Unčovice, Vilémov, Bílá Lhota, Bouzov, Konice, Brodek u Konice, Přemyslovice a Bohuslavice.

 

Za doby první republiky …

Po pádu monarchie převzala vznikající Československá republika četnictvo bez větších změn, pouze se jeho organizace přizpůsobila novému státnímu zřízení. Organizační struktura byla v rámci Československa upravena zákonem až v roce 1920, který stanovil, že četnictvo je vojensky organizovaný strážný sbor k udržování veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti na celém území republiky. Četnictvo bylo orgánem státní politické správy k vykonávání bezpečnostní služby, podřízeno okresním úřadům - v našem případě Okresnímu úřadu v Litovli. Ve výcviku, vzdělávání, kázně a kontroly vykonávané služby, věcech správních a hospodářských bylo podřízeno nadřízeným četnickým velitelstvím. Četníci ve službě měli stanovená práva stráže civilní i vojenské, byli oprávněni použít zbraň a užít při zásahu slov „ve jménu zákona“, čemuž byl každý nucen uposlechnout. Minimální početní stav četnické stanice byl navýšen na tři muže a v jejím čele stál velitel většinou v hodnosti vrchního strážmistra. Současně s navyšováním stavu četnictva docházelo i ke zřizování nových stanic.

O organizaci, struktuře a obecném fungování četnictva by šlo dále psát sáhodlouhé statě, což však není cílem tohoto vyprávění. Úmyslem je popsat jak fungovalo četnictvo a jeho síly v naší obci a okolí, proto směřujme nyní tímto směrem….

 

Zde bohužel musím skončit …. snad se po přečtení předešlých řádků budete těšit na další informace, jež budou rozděleny do následujících článků :

 

1 - četnická stanice Bílá Lhota - vznik stanice, působnost, činnost
2 - seznam velitelů četnické stanice Bílá Lhota a četníků
3 - služební obchůzky v měsíci lednu 1934
4 - činnost četnictva v kalendářním roce 1934
5 - výběr dalších zajímavých zápisů ze staniční knihy
6 - zápisy v památníku stanice od vzniku republiky po její okleštění
7 - zaostřeno na druhou republiku a Protektorát

8 - četnická stanice Mladeč - vznik stanice, působnost, činnost
9 - seznam velitelů četnické stanice Mladeč a četníků
10 - zápisy v památníku stanice z válečné doby
11 - „letem světem“ k okolnímu četnictvu
12 - četníci ve vzpomínkách

 

S mottem : „kdo si počká, ten se dočká“ ….

 

 


zdroje tématu :

 

Dějiny policie a četnictva I. a II. díl, Pavel Macek a Lubomír Uhlíř

Četnictvo na Olomoucku v létech 1918 - 1945, Jiří Vaněček

Státní okresní archiv v Olomoucifond Četnická stanice Bílá Lhota, zn. L 2-5, čl. NAD 2767
Státní okresní archiv v Olomouci, fond Četnická stanice Mladeč, zn. L 2-5, čl. NAD 2767
Státní okresní archiv v Olomouci, fond Okresní úřad Litovel, zn. L 1-2, čl. NAD 1200
Státní okresní archiv v Olomouci, fond Archiv obce Hradečná I., Pamětní kniha obce
Moravský zemských archiv Brno, fond Zemské četnické velitelství Brno, B72
Archiv bezpečnostních složek Brno - Kanice, personální spisy četníků

Převzetí rakouského četnictva československým státem, Martin Klečacký, rig. práce UK Praha
Historie a vývoj četnictva od roku 1848 do 30. let 20. století, Jana Dohnalová, bak. práce MU Brno
Regionalizace Olomouckého kraje, Pavel Roubínek, dipl. práce UP Olomouc

www.ozbrojeneslozky.cz - Četnictvo za Protektorátu Čechy a Morava
www.policie.cz - Vývoj četnictva na Moravě ve schematismech
www.pavlice-historie.wz.cz - Četnická stanice Pavlice
www.fronta.cz

 

poděkování za pomoc, cenné informace a materiály náleží Jiřímu Vaněčkovi z Olomouce
facebook - Moravští četníci