Četnictvo - Četnická stanice Bílá Lhota - vznik, působnost, činnost

15.03.2018 04:29

 

Tento článek je součástí zpracované anabáze Četnictvo na Bělolhotsku ..

 

 

Vznik Četnické stanice v Bílé Lhotě …

 

Četnická stanice v obci Bílá Lhota byla zřízena k 1. březnu 1893 a svoje prvé působiště nalezla na gruntu čís. 2. Již zakrátko ke dni 26. června 1897 je přeložena na tehdejší čís. 4 a na svoje „definitivní“ místo byla přestěhována ke dni 20. června 1909 a to do domku čís. 55, kde setrvala a fungovala až do ukončení její činnosti 1. července 1949. Od svého zřízení v roce 1893 až do doby, kdy po vzniku samostatného Československa docházelo v četnictvu k organizačním změnám, se jednalo o stanici „jednomužovou“. Právě v roce 1919 byla rozšířena o jednoho a v roce 1921 o dalšího muže. Tehdy se z ní stala stanice „třímužová“ - o síle tří kmenově vedených četníků.

Prvním četníkem na „jednomužové“ stanici a současně velitelem byl titulární závodčí Josef Šléž. Takto se za doby rakouské monarchie postupně na naší stanici v Bílé Lhotě vystřídalo 8 velitelů a současně i četníků. Posledním velitelem a četníkem rakousko-uherským a současně i prvním československým byl Jan Cabejšek. Právě za jeho velení počalo zvyšování stavu mužstva na stanicích po rozpadu monarchie v rámci československé reorganizace. Prvními podřízenými četníky velitele Jana Cabejška se tak stali František Skácel v roce 1919 a Josef Petrskovský v roce 1921, oba v hodnosti četník na zkoušku. V průběhu dalších let se však na stanici vystřídalo spoustu dalších četníků a docházelo i ke změně na postu velení stanice, proto ať na nikoho nezapomeneme, jsou všichni uvedeni v samostatném článku seznam velitelů Četnické stanice Bílá Lhota a četníků.

 

jedno z prvních hlášení Četnické stanice v Bílé Lhotě
zaslané na Okresní četnické velitelství v Litovli, dat. 3.4.1893

 

 

Fungování a obecné úkoly četnické stanice …

 

Četnická stanice Bílá Lhota jako základní výkonný článek četnictva zajišťovala bezpečnost ve svěřeném obvodu, do něhož tehdy náležely obce Bílá Lhota, Červená Lhota, Hrabí, Měník, Pateřín, Hradečná, Měrotín, Mladeč, Nové Zámky, Savín a Řimice i s osadou Nové Mlýny. Četníci se nejčastěji potýkali s žebrotou, tuláctvím, krádežemi, ale i násilnými trestnými činy a vraždami, kterých v dané době nebylo zrovna málo. Méně závažné činy a přestupky vyšetřovali přímo četníci na stanici, naopak vyšetřování násilných činů a vražd náleželo do působnosti okresního četnického velitelství v Litovli a soudní komise, přičemž četníci ze stanice v Bílé Lhotě samozřejmě spolupracovali. Zjištěné přestupky a trestné činy byly poté oznamovány Obecnímu úřadu v Bílé Lhotě, Okresnímu úřadu v Litovli nebo Okresnímu soudu v Litovli podle závažnosti a příslušnosti. Od Okresního úřadu v Litovli například přijímala četnická stanice oznámení o konání pořádaných společenských a kulturních akcí s požadavkem na zajištění veřejného pořádku, dále přijímala na vědomí přípisy týkající se zřizování a rušení jednotlivých živností, vyřizovala žádosti ke zjištění okolností života obyvatel například pro vyplacení starobní podpory či podpory v nezaměstnanosti, žádosti ke zjištění pobytu a další. Stanice dále prováděla úkony pro okresní soud nebo vyřizovala dožádání jiných četnických stanic a to zejména zjišťování výpovědi osob.

Četnickou stanicí v rámci běžné agendy byla rovněž povinně vedena technická data o obvodu stanice včetně jejího náčrtku. Od vzniku samostatné republiky až po zrušení četnické stanice byl veden památník stanice, jenž obsahoval data o zřízení a zrušení stanice, jména velitelů stanice, představených velitelů stanice, jména podřízeného mužstva sloužícího na stanici a v neposlední řadě též záznamy důležitých událostí a řešených závažných případů z obvodu stanice. Byl veden písemný podací protokol, v němž byla číselně evidována přijatá udání, oznámení, vlastní řešené případy, přijaté a řešené žádosti od úřadů a soudů a další. Důležitou pomůckou pro službu byla staniční služební kniha do níž byly pravidelně velitelem stanice zapisovány denní úkoly pro sloužící četníky, jejichž hlavní náplní činností byly především pochůzky v obvodu stanice. Část písemné agendy se dochovala a je uložena ve Státním okresním archivu v Olomouci ve fondu Četnická stanice Bílá Lhota /značka L 2-5, čl. NAD 2767/ a jedná se celkem o 31 úředních knih - památník četnické stanice, dvě staniční služební knihy (16. října 1933 - 15. října 1936, 14. prosince 1939 - 22. listopadu 1941), rejstřík podacího protokolu a 27 knih podacího protokolu vedeného česky i německy.

 

 

Obchůzky hlavní náplní činnosti četnictva ...

 

Jednou z hlavních náplní činnosti sloužících četníků byly nepochybně obchůzky v obvodu stanice. Při obchůzkách byly vyšetřovány zjištěné přestupky a trestné činy, byla vyřizována dožádání a žádosti okresního úřadu a soudu a přitom bylo dohlíženo na dodržování veřejného pořádku. Tyto obchůzky byly konány denně, výhradně pěšky a to za každého ročního období a počasí.

Příkladem 24. ledna 1934 byl velen strážmistr Alois Bálek do pěší obchůzky na trase : Bílá Lhota, Hrabí, les Boří, les Rachava, Pateřín, Hradečná, Měrotín, kamenolom Skalka, nádraží Mladeč, Sladovna Hradečná, hájovna I., kamenolom Třesén, Červená Lhota a to od 4. hodiny ranní do 15. hodiny odpolední s 3 hodinovým odpočinkem. Obchůzku vykonal dle plánu, avšak pro sníh a náledí vrátil se o 1 hodinu později. Takové pěší obchůzky, běžně v jednom muži, za každého ročního období a počasí byly denním chlebem, velitele stanice nevyjímaje. Například velitel stanice vrchní strážmistr František Přikryl vykonal plánovanou pěší obchůzku 21. ledna 1934 na trase : Bílá Lhota, státní silnice, les Třesén, Bočkovy díry, Myslivna, hájovna I., Mladeč, železniční trať, nádraží Mladeč, hájovna II., Sladovna Hradečná, Bílá Lhota. Obchůzka byla plánována od 15. hodiny odpolední do 3. hodiny ranní s 3 hodinovým odpočinkem. Běžné obchůzky byly dvanáctihodinové vyjma zvláštních obchůzek a hlídek, mnohdy plánovaných ve dvou mužích například k vyšetřování oznámených trestných činů, k plánovanému zatčení nebo k číhání na zloděje, kdy namátkou třeba 19. ledna 1934 drželi hlídku vrchní strážmistr František Přikryl a štábní strážmistr Josef Hamerník v lese v Řimicích od 17. hodiny odpolední do 23. hodiny noční k zadržení zloděje dřeva. Co se týče běžných obchůzek do trasy byly zahrnuty všechny obce v obvodu stanice - Bílá Lhota, Červená Lhota, Hrabí, Měník, Pateřín, Hradečná, Měrotín, Mladeč, Nové Zámky, Savín, Řimice, Nové Mlýny a dále z pohledu tehdejší doby důležitá místa a některé samoty - státní silnice, železniční trať, železniční nádraží Mladeč, Sladovna Hradečná, Pinda, hájovna I. (Měník čp. 38) a hájovna II. (Mladeč čp. 115), Myslivna Mladeč, kamenolom Skalka, kamenolom Třesén, les Třesén, les Rachava, les Boří, les Doubrava, Bočkovy díry a další.

 

 

Vybráno z četnického památníku ...

 

Památník četnické stanice stanice z let 1918 - 1949, jak již bylo řečeno, obsahuje záznamy důležitých událostí a vybraných závažných případů z obvodu stanice. Jedná se o úřední sešit velikosti A3 v černých deskách, nadepsaný názvem stanice, z tiskárny Prvního vydavatelství četnických tiskopisů J. Gusek v Kroměříži. Závodčí Jan Cabejšek, tehdy jediný četník na stanici, počal se záznamy po vzniku Československé republiky v roce 1918. Zpráva o vítězství byla v obci dána najevo bubnováním tehdejším poštmistrem Šeiblem a i četník Jan Cabejšek oslavoval a neopomenul poznamenat, že zdejší český zdejší národ zachoval si v tento uvědomělost, rozvahu a své osvobození oslavil důstojně, aniž by se byl pokoušel o nějakou mstu vůči občanům německé národnosti zde bydlícím. V dalších letech je zaznamenáván například vzestup nového náboženství československého v obci, mobilisace záložních vojínů a gážistů v obci ve dvacátých letech, na jejíž klidný průběh četnictvo dohlíželo. Pravidelně zaznamenáván též průběh voleb, oslav výročí vzniku republiky, oslav narozenin prezidenta osvoboditele, jakož i jiné společenské akce, kde docházelo ke shromažďování a srocování lidu a na které četnictvo dohlíželo. Zaznamenány sociální problémy, chudoba a velká nezaměstnanost v roce 1924, které se též promítly do počtu spáchaných majetkových deliktů a s tím i do činnosti četnictva a například i průběh parcelace dvora německých rytířů v Červené Lhotě a části půdy bělolhotského dvora Gustava Riedla v Bílé Lhotě. Četnictvo dokumentovalo též škody při živelných pohromách, zejména při povodni řeky Moravy v červnu 1926 v důsledku dlouhotrvajících dešťů, nebo v prvních měsících roku 1929, které byly poznamenány přívaly sněhu, krutou zimou a silnými nočními mrazy dosahujícími místy až 37 °C pod nulou či krupobitím v červenci 1929, při kterém velikost krup dosahovala velikosti holubích vajec. Významnou a zaznamenáním hodnou událostí byly návštěvy, resp. průjezdy československých prezidentů obvodem stanice. Takto v červnu 1929 projížděl Bílou Lhotou za velkého zájmu veškerého lidu prezident osvoboditel T.G. Masaryk na jeho bezpečnost tehdy v obvodu bdělo 21 soustředěných četníků, a poté v srpnu 1937 i prezident Edvard Beneš, při jehož opakovaném průjezdu v důsledku konaných vojenských cvičení v okrese, v obvodu stanice dohlíželo na veřejný pořádek dokonce 45 četníků. Zaznamenány jsou též vraždy v obvodu stanice, který v tehdejší době nebylo málo a pro zajímavost v letech 1933 - 1935 byly celkem tři. Jsou ale popsány i jiné závažné násilné činy, požáry a další ...