Četnictvo - zápisy v památníku stanice od vzniku republiky po její okleštění
Tento článek je součástí zpracované anabáze Četnictvo na Bělolhotsku ..
Z četnického památníku stanice v Bílé Lhotě již bylo pár vybraných zajímavostí a důležitých událostí týkajících se četnictva uvedeno v předešlém článku Četnická stanice v Bílé Lhotě - vznik, působnost a činnost. I přesto zde v samostatném článku zařazuji doslovný přepis zápisů z tohoto památníku z let 1918 - 1938 pro lepší přehled jaké události byly zaznamenány, neboť se týkají zajímavé historie naší obce a okolí.
Přepis z památníku :
Do Bílé Lhoty došla zpráva o ohromném vítězství československého národa den po vzniku republiky 29.10.1918 a ihned byla ve všeobecnou známost uvedena s bubnováním tehdejším poštmistrem Šeiblem. I četník Jan Cabejšek oslavoval ukončení válečné lítice, která strhla do svého víru takřka všechen svět. Český zdejší národ v tento den zachoval si uvědomělost, rozvahu a své osvobození oslavil důstojně, aniž by se byl pokoušel o nějakou mstu vůči občanům německé národnosti zde bydlícím. Pouze zdejší český obchodník Josef Spurný, měl na své obchodní budově tabuli nesoucí malovaného orla s nápisem „c.k. prodej tabáku“, která byla davem za zpěvu národní hymny sejmuta a odstraněna. Četnictvo ze své stanice samo sejmulo tabuli „c.k. gendarmerie“ a tentýž osud potkal obrazy a jiné předměty na stanici rakouskou dynastii upomínající. Samý den ještě počalo se na zdejší četnické stanici úřadovati česky.
V roce 1920 začalo se šířit v naší republice nové náboženství s heslem „pryč od Říma“ - náboženství to v duchu národním, tak zvané náboženství československé. Jeho rozšíření v našem kraji bylo známo hlavně při všeobecném sčítání lidu v únoru roku 1920. Toto náboženské hnutí u nás vyvolalo silné vzrušení a bylo takřka fanaticky uplatňováno hlavně v Bílé Lhotě, Červené Lhotě a Řimicích. I přesto nepřineslo s sebou díky rozvaze předáků obou stran žádné porušení veřejného klidu, pokoje a pořádku, takže četnictvo nemělo vůbec příčiny k eventuálnímu zakročení. V Bílé Lhotě při tomto sčítání napočteno v obcích Bílá Lhota, Červená Lhota, Měník, Hrabí a Pateřín celkem 1.328 Čechů a 2 Němci z nichž se jich 579 přihlásilo k církvi československé, dále poté 727 k církvi římskokatolické a pouhých 24 zůstalo bez vyznání.
Dne 24. října 1921 byla v československé republice vyhlášena mobilisace několika záložních vojínů a gážistů proti Maďarsku, která ve zdejším služebním obvodě četnictva úplně klidně a hladce provedena byla. Povolaní záložníci odebrali se na místa jim určená, takže nebylo třeba donucovacích prostředků upotřebit. Taktéž koně a dopravní prostředky byly v určitý čas náležitě dodány.
Dne 28. října 1923 konaly se oslavy pětiletého trvání československé samostatnosti. Tento významný den byl v Bílé Lhotě, Mladči a Měrotíně oslaven bohoslužbami, přičemž o významu tohoto dne promluvili v Bílé Lhotě duchovní církve československé Novák, v Měrotíně tamní obchodník Všetička a v Mladči profesor reálného gymnásia z Litovle. V Měníku bylo sehráno dětské divadlo za součinnosti zdejšího učitelského sboru „Zakletá princezna“ a po divadle byl vystaven na jevišti velký obraz presidenta Masaryka se živým obrazem dětské skupiny. Četnictvo zúčastnilo se jak bohoslužby církve československé, tak i divadla.
Dne 22. prosince 1923 udal na četnické stanici stavbyvedoucí František Šulák z Hradečné, že byl tohoto samého dne v podvečer v 17 hodin na silnici vedoucí z Hradečné asi 150 kroků od vzdáleného silně navštíveného hostince „Na Sladovně zvaného“ neznámým ozbrojeným mužem s pistolí v ruce napaden a o 860 Kč oloupen. Jelikož loupež ta, zdála se být dle nasvědčujících okolností fingována, byl František Šulák okresnímu soudu v Litovli oznámen. Ovšem pátralo se i po eventuálním pachateli - čís. jed. 1972 ex 1923.
Rok 1924 byl ve zdejším kraji klidný, četnictvu nebylo zapotřebí řešit žádných politicky zvláštních událostí. Mezi chudým lidem ve zdejším obvodě byla velká nezaměstnanost, od níž se dopomáhalo tím, že se pracovalo na vykopávkách nových jeskyní v Mladči a též se prováděly stavby silnic z nouze a sice přes vesnici Mladeč až k jeskyním, z Měrotína až k hostinci Pindě, poté též v Hradečné a v Měníku. Nezaměstnaných lidí na těchto stavbách pracovalo celkem asi 300. Vápencové lomy v Měníku náležející firmě Hrůza a Rosenberk Olomouc zastavily práci, ovšem s nadějí, že dalšího roku práce opět započne.
Zajímavostí je, že v tomto roce se v květnu na loukách v Řimcích objevily první ondatry pižmové. Ke konci roku se jejich počet ve zdejším obvodě odhadoval na 100 kusů, přičemž do této doby jich bylo 16 zastřeleno, neboť činí na pozemcích škodu. Téhož roku byl dvůr v Červené Lhotě z majetku řádu německých rytířů rozparcelován pozemkovým úřadem mezi malé rolníky z Červené Lhoty, Hrabí a Bílé Lhoty, a rovněž budovy dvora byly na jednotlivce rozprodány.
Dne 7. března 1925 byly na četnické stanici oslaveny 75. narozeniny presidenta republiky T.G. Masaryka proslovem o jeho veledůležité práci pro československý národ jak doma, tak i za hranicemi.
V Bílé Lhotě a v okolí byly domy zkrášleny prapory, v Řimicích a v Mladči bylo pořádáno v tento den divadlo, které bylo silně navštíveno. Četnictvo zdejší stanice se zúčastnilo divadelního představení v Řimících.
Dne 10. srpna 1925 byla v Bílé Lhotě pořádána oslava pozemkové reformy, hlavně pro parcelaci dvora bývalého majetku řádu německých rytířů. Byla přitom slavnostně odhalena pamětní deska a panu presidentovi T.G. Masarykovi byl odeslán holdovací telegram.
Dne 5. září 1925 vypukl ve stodole Rudolfa Čikla v Hradečné požár, který se vznítil od parního stroje při mlácení a způsobil škodu 120.000 Kč. Majitel byl pojištěn na 22.000 Kč, shořela stodola, chlévy a kolna. Dne 21. září 1925 zapálil F.N. z Hvozdečka kolnu se slámou na poli Gustava Riedla v Bílé Lhotě, způsobil tak škodu 90.000 Kč a po činu uprchl a hlásil se sám až na četnické stanici v Olomouci.
Dne 15. listopadu 1925 se konaly volby do Národního shromáždění a do Senátu, které měly klidný průběh i když se ve zdejším obvodě ve volebních urnách poprvé objevily komunistické hlasovací lístky.
Dne 15. března 1926 počala obec Bílá Lhota stavěti silnici kolem zdejší četnické stanice, počínaje od okresní silnice až po dům Josefa Doležala čp. 53. Obecní náklad na stavbu činil asi 8.000 Kč a na stavbě měl největší zásluhu tehdejší starosta František Vaňák. Právě jeho přičiněním a namáhavou prací bylo docíleno, že od dvora Gustava Riedla bylo občanům z Bílé Lhoty pozemkovou reformou přiděleno 42 měřic orné půdy v „Rachavách“. Při této parcelaci rovněž obec obdržela 5 měřic orné půdy oseté jetelinou a třešňový sad „Tynklův Důl“ ve výměře asi 4 měřic pozemků. Někteří občané nebyli s přidělenými pozemky spokojeni, avšak všem vyhovět nešlo. Rovněž někteří členové obecního zastupitelstva byli proti přídělu půdy obci, ale když se první rok odprodejem jeteliny, trávy a třešní umořila polovina kupní ceny pozemků, byli vesměs spokojeni.
Dne 15. června 1926 následkem dlouho trvající dešťů vystoupla voda z řeky Moravy a zaplavila pozemky v Řimicích a v Mladči. Seno bylo buďto odplaveno nebo bahnem zaneseno a voda dostoupala takové výše, že tehdy nebylo pamětníka tak veliké povodně. V lesním revíru Lichtenštejnů v Mladči zničila povodeň všechnu mladou zvěř - daňky, srny, bažanty i koroptve, celková škoda povodní způsobená se odhadovala na 250.000 Kč.
Dne 28. října 1926 bylo pořádáno dětské divadlo „Revoluce v Žabákově“ jehož účast byla hojná, jiných oslav a podobného nebylo ten den pořádáno.
Dne 6. června 1927 v předvečer oslavy mistra Jana Husa byl pořádán průvod s hudbou z Hrabí do Bílé Lhoty, kde na školním cvičišti byla přednesena řeč o tomto slavném muži a dalšího dne bylo pořádáno divadlo. Jak večerní oslava tak divadlo bylo silně navštíveno.
Dne 2. července 1927 uspořádána řídícím učitelem Josefem Vymětalem přednáška k výročí bitvy u Zborova se světelnými obrazy. Dne 16. října 1927 konaly se volby do obecních zastupitelstev v Bílé Lhotě, Savíně, Měrotíně a v Měníku.
Dne 28. října 1927 ve sváteční den proběhla v Bílé Lhotě oslava pořádaná Národní jednotou, v Řimicích, Mladči a Měrotíně poté pořádaly tamní odnože Sokola divadlo. Tento den měl již konečně ráz dne svátečního, neb příslušníci strany lidové, kteří se dříve tento den zdráhali jako svátek národní uznávat a ty nejhorší práce konali - nyní již na 28. října klid zachovávají.
Dne 6. června 1928 se zúčastnilo asi 100 osob konané oslavy Mistra Jana Husa, přitom při hranici řečnil p. Hrabě z Olomouce, bylo vypáleno několik ohňostrojů, načež následoval klidný rozchod. Této oslavy se zúčastnily všechny pokrokové strany z okolí.
Dne 28. října 1928 konány oslavy vzniku republiky. Ještě předtím v rámci příprav obecním nákladem byly opraveny a natřeny sochy na návsi u transformátoru stojící a sice sv. Jan, sv. Florian a p. Ježíš. Sochy a kříž byly s transformátorem obehnány drátěným plotem a tvořily tak malou zahrádku do níž byla v den oslav slavnostně zasazena lípa svobody. Místní hasiči přitom z hmoždířů stříleli.
Rok 1929 a to hlavně zimní měsíce leden, únor a březen byly poznamenány krutou zimou a silnými nočními mrazy dosahujícími místy až 37 °C pod nulou. Zima se taktéž vyznačovala velikými spoustami sněhu a častými vánicemi. Vlivem silných mrazů a velkého množství sněhu, který roztál až v polovině března, praskaly ovocné stromy a zvěř hynula hladem. Vánice zasypávaly veškeré komunikace, jak silnice tak i železniční tratě spoustami sněhu. Sníh byl ihned odstraňován cestáři a zjednanými osobami, avšak tito nepostačili sníh odstraňovat a veškerá doprava, jak na dráze tak i na státní a okresních silnicích vázla následkem těchto sněhových bouří. Řeka Morava byla pokryta silnou vrstvou ledu dosahující síly až 1 metr. Jelikož byla obava, že následkem náhlého tání sněhu, by mohlo být říční koryto zataraseno ledem, voda by se vylila ven z břehů a nastala by nebezpečná povodeň, byly v obci Řimice a Mladeč činěny přípravy, aby se mohlo případnému nashromáždění ledu čelit. Dnem i nocí chodily kolem břehů řeky Moravy hlídky, vysílané hasičským sborem z Řimic a Mladče, přičemž u tohoto spolupůsobilo četnictvo zdejší stanice. Obleva nastala asi v polovici března, při čemž byla postupně kontrolována a měřena síla ledu, který byl naštěstí postupně stravován vodou až úplně zmizel, aniž by byla voda vystoupila z břehů a způsobila větší škodu.
Dne 7. března 1929 ve všech obcích důstojně oslaveny 79. narozeniny pana presidenta republiky T.G. Masaryka a to průvody s hudbou po obcích, slavnostními schůzemi obecních zastupitelstev, přednáškami i divadelními představeními. Tento den měl ráz dne nedělního a veškeré veřejné a mezi nimi i soukromé domy, byly zdobeny prapory.
Svátek práce připadající na 1. května 1929 byl oslaven ve zdejším obvodě většinou všemi vrstvami obyvatelstva, však bez samostatných projevů a povětšinou účastí na oslavách pořádaných v Lošticích a Litovli.
Dne 3. června 1929 vypukl ve dvoře statkáře Quido Riedla v Bílé Lhotě požár, který byl zpozorován kolem poledne a jeho likvidace se zúčastnily veškeré hasičské sbory jak zdejšího obvodu, tak i z obvodů sousedních. Veřejný pořádek a bezpečnost při požáru vykonávalo četnictvo zdejší stanice pod velením okresního četnického velitele výkonného nadporučíka Františka Koudely. Požár vznikl pravděpodobně následkem neopatrnosti některého Riedlova zaměstnance a shořely při něm 3 stodoly, 2 šupny s hospodářskými stroji, nářadím a nepatrné množství slámy. Celková škoda činila asi 320.000 Kč a byla částečně kryta pojištěním.
Dne 16. června 1929 ku příležitosti svého zájezdu na Moravu, navštívil zdejší obvod president republiky T.G. Masaryk. Přijel osobním krytým autem společně s ministerským předsedou Františkem Udržalem a dcerou Alicí Masarykovou. Jejich auto bylo doprovázeno dalšími auty s civilními hodnostáři, mezi nimiž byl též litovelský okresní hejtman. V obvodě byly všude vyvěšeny prapory a to jak na veřejných tak i na soukromých budovách a silnice, kde pan president projížděl, byla po stranách naplněna obyvatelstvem z místních a sousedních obcí, různými korporacemi, spolky a školními dítky. V obcích Hrabí, Červené Lhotě a Bílé Lhotě kudy pan president projížděl, rovněž tak v místech, kde ústí silnice okresní do státní, postaveny byly slavobrány s pozdravnými hesly. Obyvatelstvem, korporacemi a školními dítky, bez rozdílu náboženského a politického přesvědčení, byl pan president bouřlivě vítán, pozdravován a provolávána jemu sláva. Při průjezdu Červenou Lhotou, zúčastnila se uvítání i hudba a při průjezdu obcí Bílou Lhotou, uvítán byl pan president fanfárami z „Libuše“. Ve zdejším obvodě bylo soustředěno 21 četníků, kteří s místní stanicí spolupůsobili při udržování veřejného pořádku a bezpečnosti. Průběh uvítání byl slavnostní a jeho účastníci se po odjezdu pana presidenta rozcházeli dojati. K výtržnostem nedošlo a nebylo důvodu k zakročení.
Dne 4. července 1929 byly obce Mladeč, Měrotín, Hradečná, Pateřín, Hrabí, Červená Lhota, Bílá Lhota a Měník postiženy krupobitím, při kterém padaly kroupy velikosti holubích vajec, jež poškodily obilí i ovocné stromy. Jelikož krupobití spojené s lijavcem trvalo jen asi 10 minut, nebyla škoda na úrodě katastrofální.
Dne 6. července 1929 konány byly v obvodě oslavy výročí upálení Mistra Jana Husa, při nichž bylo sehráno v přírodě Pateříně divadelní představení, kterého se zúčastnilo asi 1.500 - 2.000 osob bez rozdílu náboženského a politického přesvědčení. Po odehraném divadle, asi po 19 té hodině večerní, konal se z Pateřína průvod i s hudbou na školní hřiště do Bílé Lhoty, kdež byla přednáška na níž promluvil duchovní československé církve p. Dokoupil z Litovle. Po přednášce byly zahrány státní hymny a vypalovány ohňostroje.
Dne 27. října 1929 konaly se spořádaně volby do Národního shromáždění.
Dne 28. října 1929 bylo oslavováno ve zdejším obvodě výročí zřízení naší republiky. Veškeré veřejné tak i soukromé budovy byly ozdobeny prapory ve státních barvách. V obcích Bílá Lhota, Řimice, Mladeč a Měrotín sehrána byla divadelní představení spojená s přednáškami o významu dne. Kolem toho byl v podvečer státního svátku pořádán sokolskou jednotou po obci Měrotíně lampionový průvod s hudbou. Účast na všech oslavách byla četná a zúčastnili se jich všichni občanů bez rozdílu náboženského a politického přesvědčení. Oslava státního svátku měla všude důstojný ráz.
Dne 7. března 1930 proběhly oslavy 80 tých narozenin pana presidenta Masaryka, poté večer v sále místního kina proběhlo slavnostní shromáždění, kde promluvil učitel Josef Hubáček a p. farář Šmid.
V červnu 1930 vedl se spor o církevní přirážky církve římskokatolické.
V prosinci 1930 proběhlo sčítání lidu. Rok byl celkem suchý a úrodný.
Dne 31. května 1931 konala se slavnost kladení základního kamene na kostel „Husova sboru“ v Bílé Lhotě. Církevní úkon provedl biskup Rostislav Stejskal z Olomouce za přítomnosti 6 kněžích církve československé. Husův sbor poté stavěli zedníci, kteří byli příslušníky československé církve, vždy pouze v neděli dopoledne a to zdarma, což samé činili ostatní řemeslníci a dělníci.
Dne 14. července 1931 přistál nouzově u Bílé Lhoty vojenský letoun.
Dne 1. října 1931 byla zastavena doprava osob na trati Mladeč - Litovel a zřízen autobus Č.S.D.
Dne 10. června 1932 byl otevřen a vysvěcen biskupem Stejskalem z Olomouce nově postavený kostel československé církve „Husův sbor“.
Dne 4. června 1933 pravoslavná náboženská obec v Řimicích za účasti pravoslavného biskupa Gorazda - Pavlíka slavila položení a svěcení základního kamene pro nastávající stavbu kostela. Účast byla veliká. Stavbu prováděl bývalý carský důstojník Vsevolod Kolomacký.
Na Vánoce 21. prosince 1933 přijel na dovolenou k rodičům do Mladče četař A.S. z hraničářského praporu č. 7 na Frývaldově. Po příjezdu šel za otcem do lesa, poté později při návratu domů, když se odstrojoval a byl obrácen ke zdi, vystřelila naň jeho matka Ž. ránu z dvouhlavňové brokovnice a střela zasáhla jeho hlavu. Na to Ž.S. sebe z té samé pušky do hlavy střelila a oba byli okamžitě mrtví. Na místě činu vyšetřovala případ soudní komise z Litovle, výkonný kapitán František Koudela a příslušníci zdejší stanice. Ž.S. spáchala čin z důvodu pomatení smyslu. Pohřeb obou nešťastných, kteří se velmi dobré pověsti těšili, konal se na Štědrý den 24. prosince toho roku za velké účasti obyvatel Mladče a okolí. Pohřbu zúčastnila se četa hraničářského praporu pod velením praporčíka, potom 4 důstojníků zmiňovaného praporu a 8 délesloužících četařů. Za rakví pochodovalo velké množství vojínů dovolenců, dlících toho času v okolí na vánoční dovolené.
Dne 21. května 1934 byl slavnostně vysvěcen pravoslavný kostel v Řimicích.
Dne 24. října 1934 asi ve 13 hodin 15 minut střelil ve vražedném úmyslu z brokovnice 78 roků stár P.N. jednu ránu po svém zeti F.V. Rána zasáhla ho zezadu při jídle sedícího a nic netušícího do krku a tento byl okamžitě mrtev. Na to obrátil N. tuto zbraň proti sestře V. A.G., kterou zasáhl jednou ránou z části na pravou tvář. G. po prvním zásahu se chtěla zachrániti útěkem, ze zvědavosti, zda její bratr jest mrtvý, vrátila se a v tom ji zasáhla druhá rána do pravého nadloktí, načež utekla na ulici, kde klesla. Čtvrtou ránu vystřelil N. na dvoře údajně po vrabcích, na to šel do kuchyně a tam se pokusil o sebevraždu tou samou zbraní - rozstřelil sobě pouze kost v pravém rameni. Dcera N. a žena V. A. dlela v době vraždy v lese „Rachavy“. Četnická stanice domnívá se, že rána na dvoře vystřelená, nebyla střelená po vrabcích, nýbrž že to byl signál, že vražda jest provedená, aby se V. mohla domů vrátit - důkazu v tomto směru však nebylo, pouze dohady. Mimo zdejší stanici vyšetřoval případ okresní četnický velitel vrchní strážmistr Bohuslav Havran. Němeček byl po zatčení předán zemské nemocnici v Olomouci, kam též G. byla záchrannou stanicí československého červeného kříže odvezena. Příčinou této tragedie byla rozmarný život P.N. a jeho dcery A. V. se roce 1928 s A.Š. /:rozvedenou:/ oženil, přivezl do Bílé Lhoty 200.000 Kč a před vraždou byl v úpadku. V. byl velice řádný člověk. Dalšího roku byl porotou v Olomouci N. odsouzen pro zločin úkladné vraždy na 15 roků těžkého žaláře.
Dne 28. října 1934 konala tělocvičná jednota „Sokol“ v místním kině akademii, sál byl úplně obsazen. Asi v 18 hodin a 30 minut byl vrchní strážmistr František Přikryl zde vyvolán a bylo jemu oznámeno, že v Měrotíně 65 roků stár J.L. znásilnil 11 roků starou školačku. Při šetření případu zjistila četnická hlídka, že Langer zde znásilnil 2 školačky, proto byl zatčen. V březnu následujícího roku byl odsouzen porotou v Olomouci pro násilné smilstvo na 1 rok těžkého žaláře.
Dne 31. října 1934 při kácení stromů, byl zasažen padajícím stromem 12 roků stár L.O. Padající haluz mu prorazila lebeční kost a okamžitě jej usmrtila.
Dne 7. března 1935 dopoledne bylo ve všech obcích zdejšího obvodu slavnostní zasedání obecních zastupitelstev na počest narozenin pana presidenta republiky. Ráno byla o osmé hodině sloužena v kostele církve československé slavnostní mše s kázáním o významu pana prezidenta pro lidstvo a pro mír. V kostele pravoslavném i římskokatolickém nebyly žádné bohoslužby na počet pana prezidenta konány.
Dne 18. dubna 1935 A.Z. z Červené Lhoty zavraždil svoji hluchoněmou švagrovou A.V., po činu odešel do kostela na mši, tam se vyzpovídal a při svém návratu domů učinil poplach, že se jeho švagrová oběsila. Oznámil případ úmrtí státnímu obvodnímu lékaři Dr. Rýznarovi v Měrotíně, který ho pak odkázal na zdejší stanici. Na mrtvole shledala četnická hlídka, že se nejedná o sebevraždu, nýbrž o vraždu a proto ihned uvědomila o tom litovelský soud, okresní četnické velitelství v Litovli a pátrací stanici v Olomouci. Po provedené pitvě se A.Z. po dlouhém výslechu, když byl již úplně duševně vyčerpán, s pláčem doznal četnictvu, že svou švagrovou A.V. sám uškrtil a pak na provaz přivázal. Byl zatčen a dalšího roku v srpnu odsouzen porotou v Olomouci pro vraždu prostou na 15 roků těžkého žaláře.
Dne 28. dubna 1935 se konala v Řimicích poprvé komunistická voličská schůze. Řečnil zde jistý Štouřač, ale byl příslušníky stran sociálně demokratické a republikánské umlčen.
Dne 19. května 1935 proběhly volby do Národního shromáždění za velké agitace.
Dne 4. ledna 1936 byl strážmistr Alois Bálek přeložen do výslužby.
Ve dnech 24. a 25. srpna 1937 navštívil pan president Edvard Beneš hrad Bouzov a zúčastnil se na zdejším okrese vojenských závěrečných cvičení, při čemž několikráte projel zdejším obvodem. V obvodě byly ve všech obcích vyvěšeny státní prapory, jak na veřejných tak i na soukromých budovách a silnice byly zaplněny korporacemi, spolky, školními dětmi a obyvatelstvem, které pana prezidenta při průjezdu bouřlivě pozdravovalo. V obvodě bylo k udržení pořádku soustředěno 45 četníků, kteří neměli důvodu k zakročení, protože průjezd proběhl v úplném pořádku.
Dne 14. září 1937 na zámku v Lánech skonal první president republiky československé - president osvoboditel prof. Tomáš Garique Masaryk. Devatenácté výročí zřízení samostatného státu československého 28. října tohoto roku tak bylo v Bílé Lhotě oslaveno vzpomínkou na zesnulého pana presidenta osvoboditele v místním kině. Sál byl přeplněn obecenstvem z Bílé Lhoty a okolí. Promluvil duchovní církve československé Josef David, který v přednášce vylíčil všechnu práci vykonanou zesnulým panem presidentem pro československou republiku a pro lid.
Dne 8. dubna 1938 jel obchodní příručí M.G. z Moravské Ostravy po státní silnici v obvodu obce Měníka, narazil autem na sloup telefonního vedení, kde se auto úplně rozbilo. V autě sedící obchodník Š.R. z Moravské Ostravy byl při této havárii zabit.
