Hospodaření sboru za protektorátu a měnová reforma
.. níže uvedený článek je součástí kroniky Sboru dobrovolných hasičů Hradečná :
Konat v obci plesy, zábavy a jiné veselice byla tradice našich hasičů přetrvávající z let minulých. Po započetí války se však takových akcí konalo poskrovnu, až úplně ustaly. V lednu (21.1.) 1940 se konal hasičský ples v restauraci u Rosenbergů. Na vstupném, prodaných maškarních čepicích a jiném se vybralo tehdejších 614 K, na druhé straně hasiči na akci museli zaplatit p. Procházkovi za hudbu 260,- K a pí. Rosenbergové za vytopení sálu 30,- K. Čistý zisk z této akce tak činil 324,- K. Hasičský ples v restauraci u pí. Rosenbergové byl pořádán ještě následujícího roku v lednu (26.1.) 1941, kde čistý zisk činil oproti předešlému roku pouhých 157,- K.
V roce 1942 a dalších chmurných letech se již u nás ples ani jiné akce nekonaly. Téměř veškerý kulturní život na vesnici během války prakticky ustal a neexistoval.
Na příspěvcích pro sbor od přispívajících členů se vybrala za rok 1940 částka 110,- K, za rok 1941 částka 145,- K, za rok 1942 částka 135,- K, za rok 1943 částka 145,- K a za rok 1944 částka 135,- K, za rok 1948 částka 200,- Kč a v roce 1950 to bylo již 1.600,- Kčs. Sbor pravidelně dostával na řádné fungování finanční příspěvky a dary od obce, v roce 1941 a 1942 po částce 800,- K, v roce 1943 částku 1.476,- K, v roce 1944 částku 1.330,- K a v roce 1945 příspěvek 3.052,- K, v roce 1948 částku 2.308,- Kč a například v roce 1949 částku 1.677,- Kčs. Část těchto peněz sbor přeúčtoval a odeslal jako příspěvky hasičské župě, později Okresní hasičské jednotě v Litovli, které takto uhradil za rok 1945 částku 1.319,- K, za rok 1946 částku 1.465,- Kč, za rok 1947 částku 1.480,- Kč a za léta 1948 a 1949 vše co od obce přijal.
Za války sbor dále obdržel například příspěvek z okresního hasičského fondu v Litovli v částce 200,- K nebo hasičského fondu Zemského úřadu v Brně v částce 2.500,- K. Po válce v roce 1947 to byl například příspěvek 4.141,- Kčs od Svazu české mládeže, předchůdce pozdějšího Československého svazu mládeže a ještě pozdějšího Svazu socialistické mládeže SSM.
Za zmínku stojí odměna vyplácená sborem každoročně zbrojíři, jehož funkce byla později nazývána zbrojmistr a dále strojník. V této době za války a po ní jím byl br. Hynek Šembera z čp. 8 a jeho roční odměna činila za rok 1940 částku 70,- K, za rok 1941 částku 120,- K, za rok 1942 částku 150,- K, za roky 1943 až 1945 částku 100,- K a od roku 1946 částku 300,- Kč a posléze od roku 1955 opět částku kolem 100,- Kč. Zbrojíř br. Hynek Šembera se po válce v roce 1948 z Hradečné v rámci osidlování opuštěného pohraničí na Šumpersku odstěhoval a jeho místo zbrojíře u sboru převzal br. Jaroslav Sova st. z čp. 20.
K tomuto období sluší se uvést opět zmínku dění v naší zemi, jež samozřejmě vedlo i ke změnám v hasičstvu. Koncem roku 1944 osvobodila sovětská vojska po těžkých bojích východní část Československa a v polovině dubna 1945 stanula na moravsko-slovenských hranicích. Dne 18.4.1945 překročily bývalé západní hranice Československa americké jednotky. Dne 30.4.1945 byla sovětskými vojsky osvobozena Moravská Ostrava a poté se vydala na západ ku Praze a Olomouci. Téhož dne sovětská vojska vnikla do centra Berlína a Hitler spáchal sebevraždu. Dne 5.5.1945, tedy téhož dne co začalo pražské povstání, došlo nedaleko nás k Javoříčské tragédii, kde nacisté vypálili vesnici a povraždili 38 tamních mužů. Konec kruté války se blížil a byl netrpělivě očekáván i u nás v Hradečné. Německá nacistická vojska pronásledována sověty se horlivě stahovala a postupovala na západ. I u nás lidé z vesnice v těchto posledních dnech války pozorovali německé kolony, kterak ustupují po hlavní silnici od Litovle k Mohelnici. Dne 5.5.1945 byl sovětskými vojsky obsazen Šternberk, dne 6.5.1945 nedaleký Uničov. Osvobození Olomouce bylo dokončeno až 8.5.1945, tedy v den podpisu kapitulace nacistického Německa. Tohoto dne zmizely i poslední německé kolony a dalšího dne 9.5.1945 v brzkých ranních hodinách se u Hradečné již objevila první sovětská vojska, tanky a vozidla, která jela na pomoc Praze. Právě tohoto dne bylo dokončeno osvobození celé olomoucké oblasti. Na další den čtvrtek 10.5.1945 připadl svátek Nanebevstoupení Páně. V tento den byl měrotínský kostel zcela zaplněn. Pan farář Pištělka slavnostně zazpíval „Te deum laudámus“ - Bože chválíme tě. Tak mohutný chorál v kostele ještě nikdo nepamatoval. Byla zpívána i státní hymna a píseň Svatý Václave.
Jak se změnilo hospodaření a jmění našich hasičů během války ? Počátkem roku 1939 měl sbor na pokladní hotovosti 257,- K a na vkladu v záložně 1.523,- K, poté po válce v roce 1945 disponoval sbor hotovostí 488,- K a vkladem v záložně 5.080,- K. Navíc ještě k tomu po ukončení války daroval našemu sboru okrskový náčelník br. Josef Vitoul novou vkladní knížku s obnosem 2.000,- K. V rámci měnové reformy, která proběhla 1.11.1945 a jež měla za úkol snížit objem peněz v oběhu a znovu zavést československou korunu na místo té protektorátní, hasiči veškeré jmění vložili do záložny na vázaný vklad. Tehdy byly peníze v hotovosti měněny v poměru 1:1, avšak každý si mohl vyměnit pouze 500,- Kčs. Všechny další prostředky převyšující tuto částku byly nuceně složeny právě na vázané vklady, které zůstaly zablokovány až do roku 1953, kdy byly v rámci další měnové reformy zcela bez náhrady zrušeny. K 1.11.1945 tak náš sbor měl u Rolnické záložny v Litovli na vázaném vkladu jmění 7.568,- Kčs, o které v roce 1953 při další měnové reformě bez náhrady přišel. Dá se říci, že od roku 1946 tak sbor začal hospodařit od začátku s nulovými financemi.
zdroj :
Kronika Sboru dobrovolných hasičů Hradečná
