ze zpravodaje - Jak vznikla jména našich vesnic
Jak vznikla jména našich vesnic, Bohumil Vavrda
vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1977 č. 2
Místní jméno Lhota i zdrobnělé Lhotka se vyskytuje u nás velmi často. Jméno znamenalo polehčení, osvobození a dostávaly je vždy osady zakládané většinou na lesní půdě. Za práci s vykácením lesa a vzděláním půdy byli osadníci osvobozeni do jisté míry a do určité doby - lhůty, ode všech platů a daní a poskytovaly se jim úlevy v robotě. Pro velký počet míst stejného jména bylo třeba rozlišovat takto založené osady. To se dělalo buď přidáním jména jejich rychtáře, jindy podle její polohy, podoby, stáří i podle jiných okolností. Máme například Lhotu Bradleckou, Pažezskou, Semínovou, Lhotu Komárkovskou, ale známe i Lhotu Beranovu, Dlouhou Lhotu, Chocholatou Lhotu, Mokrou Lhotu, Ovesnou, Staňkovu Lhotu, Lhotu pod Strání, Žabí, Jestřábí a máme dokonce šest Kamenných Lhot. Lhot a Lhotek je u nás celkem 318.
V obvodě staroslovanské vsi Řimic povstaly dvě Lhoty. K první /Červená/ náležena polovina Řimic s lukami, rybníky, hájem, „Kuchyňkou“. Druhou Lhotu /Bílou/ založil uprostřed 14. století pán druhé poloviny Řimic Vladyka Bohuš ze Slavoňova. Proto se dříve tato Lhota nazývala též Bohušova Lhota. Později se přejmenovala na Bílou na rozdíl od Lhoty Červené.
Červená Lhota - nejstarší zmínka o Červené Lhotě je z roku 1407. Červenou Lhotou byla nazvána na rozdíl od Bílé Lhoty vzhledem k zevnějšku tamější vladycké tvrze, která byla okrášlena červenou rustikou (tj. kvádrováním).
Hrabí - Nejstarší zápis o Hrabí je z roku 1350. Název je utvořen od slova habr (hrab), takže Hrabí znamená tolik co habří (jako olší, jedlí a jiné). Obec byla založena v místech porostlých habry.
Hradečná - Nejstarší zmínka o Hradečné je z roku 1365 a píše se Hradeczna. Název je přídavné jméno, utvořené příponou -ná od původního slova -hrad. Byla to ves, založená u silnice Hradečná vedoucí na hrad.
Měník - Nejstarší jména jsou Menes, Mienyn, Myenynek (byl vypálen a zničen po válkách husitských). Název je utvořen pravděpodobně od slovesa měniti. V dávných dobách vedla totiž kolem Měníka silnice. Tehdy se jezdilo koňmi, kteří se zde měnili, aby povoz mohl dále pokračovat.
Nové Mlýny - Osada vznikla u nového mlýna, který byl nově vystavěn za Albrechta Černohorského z Boskovic roku 1851 na nynějším místě. Starý mlýn v Řimicích stál na jalové strouze řeky Moravy a připomíná se již roku 1371.
Pateřín - Nejstarší zápis o Pateříně je z roku 1351 a píše se Paterzin. Název jest utvořen příponou -ín od osobního jména Patera. Byla to tedy ves lidí Paterových. Nikde není zmínky, že by v Pateříně byla tvrz.
Řimice - Nejstarší název je Srimiz roku 1281. Ale už roku 1437 se objevuje název Řimice. Název vznikl příponou -ice od osobního jména Hřím, což je zkrácené Pelhřím. Byla to tedy ves lidí Řimových. V Řimicích byla tvrz, o které je poslední zmínka roku 1331. Držitel této vsi byl též Jan z Řimic, který byl horlivým husitou a pečetil také roku 1415 proti koncilu kostnickému (upálení Jana Husa).
zdroj :
Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota
