Úvodní stránka > Soupisy a sčítání lidu - komplexní informace

Soupisy a sčítání lidu - komplexní informace

03.07.2018 01:01

Úvodem

Již před několika lety v rámci mého tehdejšího genealogického bádání po rodu Gottvaldů jsem v olomouckém okresním archivu, ale nejen zde, studoval archivované písemnosti k proběhlým sčítáním lidu a dalším uskutečněným soupisům obyvatelstva v průběhu doby co se týče naší vesnice Hradečná. Podařilo se mi tím tehdy vzájemně srovnat data mezi matrikami a dalším nezávislým písemným pramenem k sestavení našeho rodokmenu. Po zapracování dat jsem přefocený materiál uložil v mé databázi „ke spánku“. Fotil jsem totiž nejen data týkající se Gottvaldů, nýbrž celé vesnice s vizí, že přijde čas i na zbytek ..

Po dokončení naší hasičské kroniky, v řadě dalších rozdělaných projektů, konečně ten čas přišel. Podařilo se kompletně zpracovat další velké téma do ucelené práce se zajímavým výstupem. Zahrnuta jest celá vesnice Hradečná, všechen někdejší lid. V součtu se jedná o téměř půl roku mé práce, spousty bezesných a probdělých nocí. Pokud mohu soudit sám za sebe - vyplatilo se. Mohu nyní přinést Vám všem z Hradečné opět komplexní pohled na někdejší život ve vesnici, naše předky a jejich předky, předešlé obyvatele Vašich domků ve vesnici, kteří zhruba před 150 až 100 lety bydleli tam, kde nyní bydlíte vy a hospodařili tam, kde nyní hospodaříte vy. Život většiny bezesporu nebyl lehký, mnozí z nich ani neznali přesný datum svého narození, ale zcela určitě by byli rádi, že si na jejich jména někdo po takové době vzpomněl - ač asi vůbec netušili, že se tak jednou po tolika letech stane ...

Součástí práce jsou krom dat z archivovaných písemností, fondů a databází v archivech i veřejně dostupná číselná data statistického úřadu z novodobějších sčítání. Současně podotýkám, že celé téma je zpracováno v duchu dnešní doby - s ohledem na ochranu osobních dat žijících, jejichž jména ani data zde nenajdete.

Přeji pěkné počtení ..

Krátce k obecné historii sčítání a soupisům lidu

Lid byl sčítán a sepisován od nepaměti a patří k nejdůležitějším statistickým šetřením. Již za doby Říma lze třeba vzpomenout periodické sčítání všech občanů zakotvené přímo v ústavě šestého římského krále Servia Tullia v 6. století před naším letopočtem nebo nařízení římského císaře Augusta o sčítání veškerého lidu pro celou říši římskou v době narození Ježíše Krista.

Na našem území se soupisy obyvatel začaly uskutečňovat ve středověku. V Čechách lze připomenout berní rejstříky vytvořené ve 14. století nebo různé seznamy poddaných z doby 15. až 17. století. Později od poloviny 18. století až do poloviny 19. století byly vytvářeny pravidelné soupisy obyvatelstva rovněž k daňovým a vojenským účelům.

Za takový první rozsáhlejší soupis v celé habsburské monarchii je označován soupis lidu uskutečněný v roce 1754 na základě císařského nařízení Marie Terezie z roku 1753 o konskripci, kterým se nařizovaly pravidelné každoroční soupisy obyvatelstva. Právě tehdy se začala psát nová kapitola sčítání lidu. Sčítání lidu v roce 1754 se poprvé konalo současně a jednotně na celém území habsburské monarchie. Nejdříve bylo stanoveno, že soupis provede duchovenstvo dle jednotlivých farností, později však bylo rozhodnuto, že současně a souběžně bude provedeno sčítání i ze strany vrchnosti, která krom veškerého lidu provede i soupis domů a hospodářství. Pro obé souběžné sčítání byl stanoven jednotný formulář, v němž byl u veškerého přítomného lidu zaznamenáván věk, pohlaví, manželský původ a rodinný stav. I když mezi souběžně konanými soupisy nebyla zaznamenána shoda, bylo toto sčítání z roku 1754 významným počinem. Zajímavostí též je, že výsledky tohoto soupisu z roku 1754 byly téměř jak sto let považovány za státní tajemství a byly utajovány.

Císařským nařízením z roku 1754 byla periodicita soupisů posunuta z jednoho roku na tři. Další sčítání v roce 1757 se však nekonalo v důsledku sedmileté války a další konskripce proběhla až v letech 1760 - 1761, načež bylo opět nařízeno soupisy opakovat každoročně. Takto se konskripce konaly až do roku 1769.

Dalším císařským nařízením z roku 1770 nařídila Marie Terezie v dolnorakouských a vnitřních rakouských dědičných zemích sčítání veškerého lidu, tažného dobytka a domů za účelem provedení reorganizace vojenských obvodů. Opět bylo sčítání provedeno duálně, tentokráte vrchností a vojenskými úřady. V soupisech již bylo rozlišováno obyvatelstvo domácí a cizí (dočasně přítomné). Právě pro potřeby tohoto sčítání v roce 1770 bylo nařízeno očíslovat všechny domy a obyvatelstvu bylo pro příště zakázáno měnit příjmení (což bylo až do této doby běžné). Těmito dvěma důležitostmi vznikl základ dodnes platné identifikace nemovitostí podle číselného označení a jednotlivců podle jména a příjmení. Jak bylo uvedeno, hlavním účelem tohoto sčítání byla reorganizace vojenských obvodů monarchie. Vojska se však týkaly i konskripce následující, které byly zase konány zejména za účelem zjištění branné schopnosti obyvatel a proto se týkaly civilního obyvatelstva, resp. křesťanského mužského obyvatelstva tříděného podle věku a stavu.

Za panování císaře Josefa II. bylo v roce 1777 vydáno nové konskripční nařízení (patent), které se s průběžnými změnami stalo základem soupisů až do roku 1851. Sčítání od roku 1777 prováděly každoročně souběžně vojenské a politické úřady až do roku 1828. Poté se interval sčítání změnil na tříletý a soupisy lidu byly provedeny v letech 1830, 1834, 1837, 1840, 1843 a 1846. Sepisováno bylo veškeré domácí obyvatelstvo, tedy osoby příslušné do dané obce, které se rozlišovalo na přítomné a nepřítomné. U mužů byly z vojenských důvodů zaznamenávány informace podrobnější a to sociální postavení a věk, což se změnilo v roce 1805, kdy bylo nařízeno evidovat stejná data i u žen a rovněž oproti dřívějšku se do sčítání zahrnovaly i děti již od jejich narození. Jako souvislost lze dodat, že od 18. století byly nejprve na panstvích, později na obcích a městech, vedeny tzv. populační knihy, kde byly evidovány zvlášť všechny rodiny se všemi členy domácnosti a to včetně změn, úmrtí, narození atd.

V polovině 18. století přichází významná změna. Císařským nařízením z roku 1857 bylo stanoveno provést sčítání obyvatelstva, které je označováno jako přechod mezi soupisy obyvatelstva a moderními sčítáními lidu. Na rozdíl od předešlých soupisů specializovaných se zřetelem ke zcela jednoduchým potřebám tehdejší společnosti - daňové povinnosti, branné služby či církevním účelům, počalo být sčítání lidu základním pramenem téměř všech statistických dat, nejen o obyvatelstvu, o jeho počtu a složení, ale i celé ekonomice země …

Následovalo první moderní sčítání lidu v roce 1869 …

Kromě soupisů a sčítání obyvatel jsou samozřejmě i další cenné zdroje včetně konkrétních jmen obyvatel Hradečné. Patří mezi ně například katastrální knihy a seznamy, gruntovní a pozemkové knihy, volební seznamy a především ty nejcennější - církevní matriky. Pozemkovým, gruntovním a katastrálním knihám a seznamům jsme se již věnovali v samostatném tématu Historie nemovitostí v Hradečné, volbám a tedy i archivovaným volebním seznamům se budeme teprve věnovat v dalším tématu, které se již začalo připravovat.

A církevní matriky ? Řeknu po pravdě, že si již nějakou dobu pohrávám s myšlenkou kompletního zpracování všech matričních knih zahrnujících zápisy z vesnice Hradečná. Jednalo by se nejen o představení konkrétních matrik, ale i o přepis dat včetně překladu - tedy konkrétní jména. Zpracování by ovšem zabralo spoustu času - spoustu let, takže kdo ví ? Možná na to jednou taky přijde čas.

Ale dost obecným informacím zde. My plynule přejdeme k naší vesnici a zaměříme se na náš lid a konkrétní jména v Hradečné. Celá práce je pochopitelně rozdělena do tematických článků a já Vám přeji, ať v nich najdete to, co chcete.

sčítací arch z roku 1900

Seznam článků :

zdroje :

Lánové rejstříky pro Olomoucký kraj, František Matějek
Okresní úřad Olomouc a Státní okresní archiv v Olomouci
ISBN 80-901485-3-0

Lánové rejstříky
Moravský zemský archiv v Brně, MZA - značka D1, číslo listu NAD 165

Urbář panství Haňovického, Zemský archiv Opava
fond Velkostatek Haňovice, inv.č. 1,2

Soupis poddaných na panství Haňovice, Zemský archiv Opava
fond Velkostatek Haňovice, inventární záznam 5, karton 1

Sčítací operáty obce Hradečná, Státní okresní archiv Olomouc
fond Okresní úřad Litovel, inventární číslo 869, fascikly 125, 245, 382, 383, 476, 568, 653

Historický lexikon obcí ČR 1869-2005, 2006, I. - II. díl
Český statistický úřad, www.czso.cz

Český statistický úřad, www.czso.cz
veřejná databáze ČSÚ - výsledky sčítání lidu
publikace Historie sčítání lidu

Databáze familysearch.org

Zpět

Soupisy a sčítání lidu - komplexní informace

Menu

Vyhledávání