z bělolhotských kronik - rok 1971

Vybrané informace za rok 1961 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

Vybrané informace za rok 1962 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

Na počátku ve znamení velmi mírné zimy jen se slabou sněhovou pokrývkou, duben mokrý a studený. Jarní práce odsunuty až na druhou  polovinu dubna . Počasí nepříznivé pro vegetaci a pro polní práce téměř po celý rok.

Dne 4. dubna 1962 zabývala se rada M.N.V. závadami a nedostatky v místních komunikacích a zvláště nutností prováděti běžné opravy na cestách, kanalizacích aj. Usnesla se přijmouti jako obecního cestáře - údržbáře Antonína Vedmocha - 60ti letého důchodce z Bílé Lhoty. Plat mu byl stanoven na 350,- Kčs.

V samotné obci Bílá Lhota se živí převážná část občanů a to 66 jako zaměstnanci, dále 44 občanů jsou členové J.Z.D. a 28 jich je nepracujících důchodů. Nejvíce zaměstnanců z obce dojíždí do závodů v Litovli : Tesla - gramofony, Fruta - konzervárny, Papcel - strojírny, Pivovar, Komunální podniky ad. Značný počet občanů je zaměstnán také v podniku Moravské elektrické závody v Mohelnici (MEZ). Dojíždějí autobusem, neboť jsou zde tři autobusové linky po nichž projede obcí za den 32 autobusů. Podobný stav je i v osadách. V Hrabí je 30 členů J.Z.D., v Pateříně 36 členů J.Z.D a v Hradečné 49 členů J.Z.D. Do zaměstnání v zimních měsících však dojíždějí i někteří členové družstva hlavně rostlinné pracující, neboť v zimě není pro ně dost práce. Značný počet občanů a hlavně důchodců pracuje na lesních pracích, kde je dostatak práce, těžba dřeva každým rokem stoupá.

Hospodaření v J.Z.D. Hradečná - v roce 1962 bylo sklizeno a dodáno :
 

Dále dodáno masa hovězího 120 q, vepřového 169 q, vajec 54.931 ks, mléka 91.134 litrů.
Zástav 62 dojnic a 500 slepic .
Dojivost činí 1.470 litrů ročně na dojnici, snůška 108 vajec ročně na nosnici.
Výměra půdy 172 ha, z toho 154 zemědělské.
Počet členů - mužů 32, žen 17, celkem 49.
Odměna za pracovní jednotku činí 20,- Kčs, rovněž tolik činí i v družstvu Bílá Lhota.

Škola v Bílé Lhotě byla v roce 1961 rozšířena na devítiletou, předtím od roku 1945 to byla škoda měšťanská a předtím jako obecní. Počet žáků v roce školním 1961 - 1962 celkem 260 z toho 129 děvčat. Mateřská škola stojí v místě již 15 roků, má stále 30 - 40 dětí, je zde jedna třída.

Zdravotní středisko v Bílé Lhotě zřízeno pro 6 spádových obcí, aby nemuseli občané docházet do vzdáleného Měrotína, kam musili dříve. Spádové území střediska v Bílé Lhotě je Bílá, Lhota, Hrabí, Pateřín, Červená Lhota, Měník a Řimice a má asi 1.750 obyvatel. Hradečná je spádová do střediska v Měrotíně. Středisko v Bílé Lhotě zřízeno 1.4.1951.

V roce 1962 zemřeli :
dne 11.1.1962 Anděla Navrátilová z Hradečné čp. 33
narozená ve Štěpánově, vdova po strojvedoucím ČSD ve věku 67 let

dne 28.7.1962 Marie Svozilová z Hradečná čp. 37
narozená v Pateříně, manželka bývalého rolníka, ve věku 78 roků

poznámka - pro zajímavost zdůrazňuji, že zatímco na jedné straně se kronikář neobtěžuje v rámci některého roku učinit byť jedinou zmínku o Hradečné, na straně druhé například v tomto roce píše stať o téměř čtyř stranách o kosmických letech do vesmíru, popisuje vypuštění první umělé družice Sovětským svazem v roce 1957, vyzvedává zásluhu Jurije Gagarina, rozjímá nad tím, zda na Marsu a Venuši může existovat život a zabývá se též záhadou Tunguzského meteoritu z roku 1908 na Sibiři….

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota

Vybrané informace za rok 1962 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

Na počátku ve znamení velmi mírné zimy jen se slabou sněhovou pokrývkou, duben mokrý a studený. Jarní práce odsunuty až na druhou  polovinu dubna . Počasí nepříznivé pro vegetaci a pro polní práce téměř po celý rok.

Dne 4. dubna 1962 zabývala se rada M.N.V. závadami a nedostatky v místních komunikacích a zvláště nutností prováděti běžné opravy na cestách, kanalizacích aj. Usnesla se přijmouti jako obecního cestáře - údržbáře Antonína Vedmocha - 60ti letého důchodce z Bílé Lhoty. Plat mu byl stanoven na 350,- Kčs.

V samotné obci Bílá Lhota se živí převážná část občanů a to 66 jako zaměstnanci, dále 44 občanů jsou členové J.Z.D. a 28 jich je nepracujících důchodů. Nejvíce zaměstnanců z obce dojíždí do závodů v Litovli : Tesla - gramofony, Fruta - konzervárny, Papcel - strojírny, Pivovar, Komunální podniky ad. Značný počet občanů je zaměstnán také v podniku Moravské elektrické závody v Mohelnici (MEZ). Dojíždějí autobusem, neboť jsou zde tři autobusové linky po nichž projede obcí za den 32 autobusů. Podobný stav je i v osadách. V Hrabí je 30 členů J.Z.D., v Pateříně 36 členů J.Z.D a v Hradečné 49 členů J.Z.D. Do zaměstnání v zimních měsících však dojíždějí i někteří členové družstva hlavně rostlinné pracující, neboť v zimě není pro ně dost práce. Značný počet občanů a hlavně důchodců pracuje na lesních pracích, kde je dostatak práce, těžba dřeva každým rokem stoupá.

Hospodaření v J.Z.D. Hradečná - v roce 1962 bylo sklizeno a dodáno :
 

Dále dodáno masa hovězího 120 q, vepřového 169 q, vajec 54.931 ks, mléka 91.134 litrů.
Zástav 62 dojnic a 500 slepic .
Dojivost činí 1.470 litrů ročně na dojnici, snůška 108 vajec ročně na nosnici.
Výměra půdy 172 ha, z toho 154 zemědělské.
Počet členů - mužů 32, žen 17, celkem 49.
Odměna za pracovní jednotku činí 20,- Kčs, rovněž tolik činí i v družstvu Bílá Lhota.

Škola v Bílé Lhotě byla v roce 1961 rozšířena na devítiletou, předtím od roku 1945 to byla škoda měšťanská a předtím jako obecní. Počet žáků v roce školním 1961 - 1962 celkem 260 z toho 129 děvčat. Mateřská škola stojí v místě již 15 roků, má stále 30 - 40 dětí, je zde jedna třída.

Zdravotní středisko v Bílé Lhotě zřízeno pro 6 spádových obcí, aby nemuseli občané docházet do vzdáleného Měrotína, kam musili dříve. Spádové území střediska v Bílé Lhotě je Bílá, Lhota, Hrabí, Pateřín, Červená Lhota, Měník a Řimice a má asi 1.750 obyvatel. Hradečná je spádová do střediska v Měrotíně. Středisko v Bílé Lhotě zřízeno 1.4.1951.

V roce 1962 zemřeli :
dne 11.1.1962 Anděla Navrátilová z Hradečné čp. 33
narozená ve Štěpánově, vdova po strojvedoucím ČSD ve věku 67 let

dne 28.7.1962 Marie Svozilová z Hradečná čp. 37
narozená v Pateříně, manželka bývalého rolníka, ve věku 78 roků

poznámka - pro zajímavost zdůrazňuji, že zatímco na jedné straně se kronikář neobtěžuje v rámci některého roku učinit byť jedinou zmínku o Hradečné, na straně druhé například v tomto roce píše stať o téměř čtyř stranách o kosmických letech do vesmíru, popisuje vypuštění první umělé družice Sovětským svazem v roce 1957, vyzvedává zásluhu Jurije Gagarina, rozjímá nad tím, zda na Marsu a Venuši může existovat život a zabývá se též záhadou Tunguzského meteoritu z roku 1908 na Sibiři….

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota

Vybrané informace za rok 1963 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

Počátek roku byl náporem tuhé zimy, která vlastně začala již v loňském listopadu. Zima byla u nás co do krutosti na třetím místě tohoto století. Byla zvlášť mimořádně dlouhá, začala mrazy již v listopadu. Třebaže mrazy nebyly tak silné, jako v roce 1929, kdy byly u nás největší mrazy za celou dobu pozorování v pražském Klementinu od roku 1778. V roce 1928 - 1929 nepřetržitě mrzlo 96 dnů. V roce 1963 největší mrazy byly od 20. ledna a to 22 - 26 stupňů pod nulou, v povodí Moravy až 28 stupňů pod nulou a setrvávaly stále 10 stupňů pod nulou. Sněhu v té době leželo kolem 25 cm místy i 40 cm. Toto trvalo až do 12. února, kdy nastalo zmírnění, a teplota stoupla po několik dní nad nulu. Pak mrazy opět zesílily a dosahovaly až 18 stupňů pod nulou. Ještě začátkem března leželo kolem 30 cm sněhu a mrazy byly až 22 stupňů pod nulou, po 5. březnu nastal konec zimy, teploty stouply a sníh začal rychle tát. K polovině měsíce mrazy opět zesílily až na 17 stupňů pod nulou, k 22. březnu napadlo opět trochu sněhu a teploty se držely kolem nuly. Zima zasáhla do hospodářského života a způsobila veliké škody. Pomrzlo ptactvo, zvěř, které uhynula téměř polovina, trpěl i dobytek ve chlévech. Jarní práce začaly kolem 5. dubna. V létě potom přišla veliká vedra při silném větru.

poznámka - součástí podrobného záznamu počasí je i bilance škod na výnosech J.Z.D. Bílá Lhota, což zde neuvádím. Nechybí však opět zmínka o J.Z.D. Hradečná, které se s Bílou Lhotou odmítá sloučit …

Ve sloučeném družstvu Bílá Lhota není J.Z.D. Hradečná, které hospodaří samostatně. Sloučení s naším družstvem zatím odmítalo vedení družstva i většina členů. Tito se obávají, že by pak neměli dost pracovní příležitosti v případě, že by hospodářské zvířectvo bylo svedeno do střediska v Bílé Lhoty. Až se tato otázka vyřeší, postavením kravínu a vepřína v Hradečné, jistě ku sloučení dojde, neboť pak by byla obava z nedostatku pracovní příležitosti pro občany z Hradečné odstraněna. Jest však ještě jedna závada proč se občané z Hradečné brání spojení s Bílou Lhotou. Je to otázka přímé komunikace mezi obcemi, neboť spojení dopravní jest zde možné jen velikou oklikou téměř 3 kilometrovou po silnici. I to se snad brzy odstraní, neboť právě se počíná provádět regulace potoka „Rachavky“. Tato regulace měla být součástí přípravných prací k plánované výstavbě velké cementárny, která měla být vybudována v blízkosti vrchu Třesín. Při provádění regulace „Rachavky“ staví se také přejezdy, které mají být součástí a základem ke komunikacím mezi vesnicemi.

Pokud se týče výsledků hospodaření ve srovnání se sloučeným družstvem jeví se takto :

Vyšší výnosy zemědělských plodin jsou způsobeny poněkud lepší bonitou půdy, ale jistě má na to vliv i zvýšená mechanisace, lepší dělba práce, včasnost provedení polních prací a ošetření porostů …

poznámka - podobných srovnání sloučeného J.Z.D. Bílá Lhota a našeho J.Z.D. Hradečná odmítajícího se k bělolhotskému družstvu připojit, je v kronice povícero. Samozřejmě naše J.Z.D. co se týče výnosů a dodávek za sloučeným družstvem pokulhává. Čím to mohlo býti způsobeno, nechť si čtenář domyslí sám s ohledem na tehdejší zemědělskou politiku …

Mzdy - zatímco u družstevníků činí průměrný výdělek asi 800,- Kčs, pohybuje se mzda dělníků od 1.400,- do 2.000,- Kčs měsíčně. U žen jest tato výše asi o 30% nižší. Mzdy úředníků jsou asi tak na stejné výši. Výjimku tvoří mzdy učitelů, které jsou poněkud vyšší, neboť asi před 7 roky byly upraveny. Pro zajímavost možno uvést, že v obci je celkem 47 televizorů, z čehož jich připadá 25 na Bílou Lhotu, 10 na Pateřín a 12 na Hrabí. O Hradečné zmínka není. Pokud se týče motocyků možno říci, že na každé číslo popisné připadá 1 motocykl s přihlédnutím k tomu, že v některých rodinách jsou i dva. Automobilů je v celé obci celkem 23. V Hradečné mají automobily tito občané - Ladislav Dostál úředník, M. Milčická úřednice, Jaroslav Sova dělník, Miloslav Gottvald šofér ČSAD a Věra Prosická úřednice.

V roce 1963 zemřel :
dne 4.12.1963 Rostislav Gallas, člen JZD z Hradečné č. 12 ve věku 56 roků, rodák z Choliny

V tomto roce uspořádány přednášky ovocnářství, za velkého zájmu v měsíci březnu - hojně navštíveny občany naších obcí. Opakovaly se a měl být předzvěstí k založení pobočky svazu ovocnářského neboť o to lid projevil zájem. Dále se konaly přednášky zdravotnické a přednášky československého červeného kříže a to přímo v Bílé Lhotě, Hrabí, Pateříně a Hradečné. Program byl vyplněn kromě celkového přehledu o zdravotnických poměrech v obci, zejména snahou získat co největší počet dárců krve.

Kino - zdejší kino, které bylo vystaveno po první světové válce, je hojně navštěvováno lidmi z Bílé Lhoty i okolí. Pojme 480 osob. Příjem za vstupné za rok 1963 činil 36.732,- Kčs.

Dne 16.10.1963 uspořádán v kulturním domě koncert severomoravských učitelů.

Dne 12.11.1963 došlo na M.N.V. k jednání za účelem obnovení zámeckého parku. Práce na vývozu zámeckého rybníka byly započaty již v jarních měsících. Vyvezení rybníka vyžádalo si náklady 30.000,-  Kčs, provedeno také oplocení východní strany parku, kde byla zeď rozbořena.

V měsíci únoru konala se výroční členská schůze komunistické strany sloučených obcí, na níž bylo usneseno, aby byly v místě utvořeny dvě samostatné organisace. Vesnická místní organizace a závodní organizace J.Z.D.

poznámka - kronikář neopomíná v tomto roce připomenout i světové události a to vraždu prezidenta U.S.A. Johna Kenedyho, zemětřesení ve Skoplji a další a též opěvuje první ženu ve vesmíru Valentinu Těreškovovou ...

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota

Vybrané informace za rok 1962 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

Na počátku ve znamení velmi mírné zimy jen se slabou sněhovou pokrývkou, duben mokrý a studený. Jarní práce odsunuty až na druhou  polovinu dubna . Počasí nepříznivé pro vegetaci a pro polní práce téměř po celý rok.

Dne 4. dubna 1962 zabývala se rada M.N.V. závadami a nedostatky v místních komunikacích a zvláště nutností prováděti běžné opravy na cestách, kanalizacích aj. Usnesla se přijmouti jako obecního cestáře - údržbáře Antonína Vedmocha - 60ti letého důchodce z Bílé Lhoty. Plat mu byl stanoven na 350,- Kčs.

V samotné obci Bílá Lhota se živí převážná část občanů a to 66 jako zaměstnanci, dále 44 občanů jsou členové J.Z.D. a 28 jich je nepracujících důchodů. Nejvíce zaměstnanců z obce dojíždí do závodů v Litovli : Tesla - gramofony, Fruta - konzervárny, Papcel - strojírny, Pivovar, Komunální podniky ad. Značný počet občanů je zaměstnán také v podniku Moravské elektrické závody v Mohelnici (MEZ). Dojíždějí autobusem, neboť jsou zde tři autobusové linky po nichž projede obcí za den 32 autobusů. Podobný stav je i v osadách. V Hrabí je 30 členů J.Z.D., v Pateříně 36 členů J.Z.D a v Hradečné 49 členů J.Z.D. Do zaměstnání v zimních měsících však dojíždějí i někteří členové družstva hlavně rostlinné pracující, neboť v zimě není pro ně dost práce. Značný počet občanů a hlavně důchodců pracuje na lesních pracích, kde je dostatak práce, těžba dřeva každým rokem stoupá.

Hospodaření v J.Z.D. Hradečná - v roce 1962 bylo sklizeno a dodáno :
 

Dále dodáno masa hovězího 120 q, vepřového 169 q, vajec 54.931 ks, mléka 91.134 litrů.
Zástav 62 dojnic a 500 slepic .
Dojivost činí 1.470 litrů ročně na dojnici, snůška 108 vajec ročně na nosnici.
Výměra půdy 172 ha, z toho 154 zemědělské.
Počet členů - mužů 32, žen 17, celkem 49.
Odměna za pracovní jednotku činí 20,- Kčs, rovněž tolik činí i v družstvu Bílá Lhota.

Škola v Bílé Lhotě byla v roce 1961 rozšířena na devítiletou, předtím od roku 1945 to byla škoda měšťanská a předtím jako obecní. Počet žáků v roce školním 1961 - 1962 celkem 260 z toho 129 děvčat. Mateřská škola stojí v místě již 15 roků, má stále 30 - 40 dětí, je zde jedna třída.

Zdravotní středisko v Bílé Lhotě zřízeno pro 6 spádových obcí, aby nemuseli občané docházet do vzdáleného Měrotína, kam musili dříve. Spádové území střediska v Bílé Lhotě je Bílá, Lhota, Hrabí, Pateřín, Červená Lhota, Měník a Řimice a má asi 1.750 obyvatel. Hradečná je spádová do střediska v Měrotíně. Středisko v Bílé Lhotě zřízeno 1.4.1951.

V roce 1962 zemřeli :
dne 11.1.1962 Anděla Navrátilová z Hradečné čp. 33
narozená ve Štěpánově, vdova po strojvedoucím ČSD ve věku 67 let

dne 28.7.1962 Marie Svozilová z Hradečná čp. 37
narozená v Pateříně, manželka bývalého rolníka, ve věku 78 roků

poznámka - pro zajímavost zdůrazňuji, že zatímco na jedné straně se kronikář neobtěžuje v rámci některého roku učinit byť jedinou zmínku o Hradečné, na straně druhé například v tomto roce píše stať o téměř čtyř stranách o kosmických letech do vesmíru, popisuje vypuštění první umělé družice Sovětským svazem v roce 1957, vyzvedává zásluhu Jurije Gagarina, rozjímá nad tím, zda na Marsu a Venuši může existovat život a zabývá se též záhadou Tunguzského meteoritu z roku 1908 na Sibiři….

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota

Vybrané informace za rok 1963 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

Počátek roku byl náporem tuhé zimy, která vlastně začala již v loňském listopadu. Zima byla u nás co do krutosti na třetím místě tohoto století. Byla zvlášť mimořádně dlouhá, začala mrazy již v listopadu. Třebaže mrazy nebyly tak silné, jako v roce 1929, kdy byly u nás největší mrazy za celou dobu pozorování v pražském Klementinu od roku 1778. V roce 1928 - 1929 nepřetržitě mrzlo 96 dnů. V roce 1963 největší mrazy byly od 20. ledna a to 22 - 26 stupňů pod nulou, v povodí Moravy až 28 stupňů pod nulou a setrvávaly stále 10 stupňů pod nulou. Sněhu v té době leželo kolem 25 cm místy i 40 cm. Toto trvalo až do 12. února, kdy nastalo zmírnění, a teplota stoupla po několik dní nad nulu. Pak mrazy opět zesílily a dosahovaly až 18 stupňů pod nulou. Ještě začátkem března leželo kolem 30 cm sněhu a mrazy byly až 22 stupňů pod nulou, po 5. březnu nastal konec zimy, teploty stouply a sníh začal rychle tát. K polovině měsíce mrazy opět zesílily až na 17 stupňů pod nulou, k 22. březnu napadlo opět trochu sněhu a teploty se držely kolem nuly. Zima zasáhla do hospodářského života a způsobila veliké škody. Pomrzlo ptactvo, zvěř, které uhynula téměř polovina, trpěl i dobytek ve chlévech. Jarní práce začaly kolem 5. dubna. V létě potom přišla veliká vedra při silném větru.

poznámka - součástí podrobného záznamu počasí je i bilance škod na výnosech J.Z.D. Bílá Lhota, což zde neuvádím. Nechybí však opět zmínka o J.Z.D. Hradečná, které se s Bílou Lhotou odmítá sloučit …

Ve sloučeném družstvu Bílá Lhota není J.Z.D. Hradečná, které hospodaří samostatně. Sloučení s naším družstvem zatím odmítalo vedení družstva i většina členů. Tito se obávají, že by pak neměli dost pracovní příležitosti v případě, že by hospodářské zvířectvo bylo svedeno do střediska v Bílé Lhoty. Až se tato otázka vyřeší, postavením kravínu a vepřína v Hradečné, jistě ku sloučení dojde, neboť pak by byla obava z nedostatku pracovní příležitosti pro občany z Hradečné odstraněna. Jest však ještě jedna závada proč se občané z Hradečné brání spojení s Bílou Lhotou. Je to otázka přímé komunikace mezi obcemi, neboť spojení dopravní jest zde možné jen velikou oklikou téměř 3 kilometrovou po silnici. I to se snad brzy odstraní, neboť právě se počíná provádět regulace potoka „Rachavky“. Tato regulace měla být součástí přípravných prací k plánované výstavbě velké cementárny, která měla být vybudována v blízkosti vrchu Třesín. Při provádění regulace „Rachavky“ staví se také přejezdy, které mají být součástí a základem ke komunikacím mezi vesnicemi.

Pokud se týče výsledků hospodaření ve srovnání se sloučeným družstvem jeví se takto :

Vyšší výnosy zemědělských plodin jsou způsobeny poněkud lepší bonitou půdy, ale jistě má na to vliv i zvýšená mechanisace, lepší dělba práce, včasnost provedení polních prací a ošetření porostů …

poznámka - podobných srovnání sloučeného J.Z.D. Bílá Lhota a našeho J.Z.D. Hradečná odmítajícího se k bělolhotskému družstvu připojit, je v kronice povícero. Samozřejmě naše J.Z.D. co se týče výnosů a dodávek za sloučeným družstvem pokulhává. Čím to mohlo býti způsobeno, nechť si čtenář domyslí sám s ohledem na tehdejší zemědělskou politiku …

Mzdy - zatímco u družstevníků činí průměrný výdělek asi 800,- Kčs, pohybuje se mzda dělníků od 1.400,- do 2.000,- Kčs měsíčně. U žen jest tato výše asi o 30% nižší. Mzdy úředníků jsou asi tak na stejné výši. Výjimku tvoří mzdy učitelů, které jsou poněkud vyšší, neboť asi před 7 roky byly upraveny. Pro zajímavost možno uvést, že v obci je celkem 47 televizorů, z čehož jich připadá 25 na Bílou Lhotu, 10 na Pateřín a 12 na Hrabí. O Hradečné zmínka není. Pokud se týče motocyků možno říci, že na každé číslo popisné připadá 1 motocykl s přihlédnutím k tomu, že v některých rodinách jsou i dva. Automobilů je v celé obci celkem 23. V Hradečné mají automobily tito občané - Ladislav Dostál úředník, M. Milčická úřednice, Jaroslav Sova dělník, Miloslav Gottvald šofér ČSAD a Věra Prosická úřednice.

V roce 1963 zemřel :
dne 4.12.1963 Rostislav Gallas, člen JZD z Hradečné č. 12 ve věku 56 roků, rodák z Choliny

V tomto roce uspořádány přednášky ovocnářství, za velkého zájmu v měsíci březnu - hojně navštíveny občany naších obcí. Opakovaly se a měl být předzvěstí k založení pobočky svazu ovocnářského neboť o to lid projevil zájem. Dále se konaly přednášky zdravotnické a přednášky československého červeného kříže a to přímo v Bílé Lhotě, Hrabí, Pateříně a Hradečné. Program byl vyplněn kromě celkového přehledu o zdravotnických poměrech v obci, zejména snahou získat co největší počet dárců krve.

Kino - zdejší kino, které bylo vystaveno po první světové válce, je hojně navštěvováno lidmi z Bílé Lhoty i okolí. Pojme 480 osob. Příjem za vstupné za rok 1963 činil 36.732,- Kčs.

Dne 16.10.1963 uspořádán v kulturním domě koncert severomoravských učitelů.

Dne 12.11.1963 došlo na M.N.V. k jednání za účelem obnovení zámeckého parku. Práce na vývozu zámeckého rybníka byly započaty již v jarních měsících. Vyvezení rybníka vyžádalo si náklady 30.000,-  Kčs, provedeno také oplocení východní strany parku, kde byla zeď rozbořena.

V měsíci únoru konala se výroční členská schůze komunistické strany sloučených obcí, na níž bylo usneseno, aby byly v místě utvořeny dvě samostatné organisace. Vesnická místní organizace a závodní organizace J.Z.D.

poznámka - kronikář neopomíná v tomto roce připomenout i světové události a to vraždu prezidenta U.S.A. Johna Kenedyho, zemětřesení ve Skoplji a další a též opěvuje první ženu ve vesmíru Valentinu Těreškovovou ...

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota

Vybrané informace za rok 1964 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

poznámka - kronikář v záhlaví tohoto roku prvně připomíná události pohnutého roku 1914 k padesátiletému výročí, které zavdaly příčinu ke vzniku první světové války. Pro zajímavost jak světovou událost líčí vesnický kronikář, jest pasáž níže připojena.

Pozdní jaro podobné letošnímu a také léto roku 1914 náleželo mezi nejklidnější období tzv. „ozbrojeného míru“ v němž žil tehdejší svět. V armádách a parlamentě začaly dovolené, monarchové a šéfové generálních štábů byli k zastižení jedině v lázních. I nejneklidnější muž tehdejší Evropy, který svými výhrůžnými a zmatenými řečmi po 20 let zneklidňoval Evropu - německý císař Vilém II. - vyjel si na císařské jachtě oddychovat do Severního moře. Do tohoto klidu zazněly dne 28. června výstřely v Sarajevu. Nikdo netušil, že dva lidé - rakouský následník trůnu arcivévoda František Ferdinand a jeho manželka - budou prvními oběťmi v milionovém průvodu mrtvých velké války.  Vypukla I. světová válka, otřesná tragédie lidstva. Zachvátila svět a připravila našemu národu a celému světu nezměrné ztráty a utrpení. Na jejím konci byla děsivá bilance : 9 milionů padlých a dalších 6 milionů obětí, zemřelých na následky válečných útrap. Smutné bylo loučení našich vojáků odcházejících do dalekých zemí bojovat za nenáviděné Habsburky proti slovanským Srbům a Rusům. Vyjadřovali to svými písněmi „Červený šátečku kolem se toč, my jdeme do boje nevíme proč“ aj. a útěkem do zajetí.

Oběti této války připomínají nám pomníky postavené v obci na paměť padlých vojínů.
V osadě Hradečná jsou to tito :

Valouch Jan, 21 roků stár
Příkopa Josef, 21 roků stár
Seifert Antonín, 38 roků věku
Vaňák Josef, 31 roků stár
Grézl František, 31 roků
Řmot Ladislav, 21 roků věku
Lexmau Adolf ml., 22 roků
Smékal Emanuel
Juřička Hynek
Vaňák Bohumil

V tomto roce s platností od 1. července byla snížena cena benzinu o 100 % a to z dosavadnbích 4,- Kčs na 2,- Kčs za 1 litr. Naproti tomu byla zavedena daň z motorových vozidel, jejíž výše se řídí podle kubatury vozidla a to přibližně 1 ccm za 1,- Kčs. To znamená, že z auta Škoda oktavia činí daň necelých 1.000,- Kčs. Dani nepodléhají motorová kola, Pionýr a Moped, pokud jejich obsah není vyšší než 50 ccm. Byly zvýšeny však také ceny osobních aut asi o 30 %, takže nyní bude stát :

Škoda octavia - 38.000,- Kčs
Moskvič - 45.000,- Kčs
Škoda 1000MB - 44.000,- Kčs
Renault 600 - 22.000,- Kčs
Renault 1000 - 44.000,- Kčs
Fiat 650 - 28.000,- Kčs
Trabant 650 - 26.500,- Kčs

Auta však možno koupit jen na poukaz, což trvá značně dlouho, než dostane žadatel, někdy i přes rok. Tato opatření - jako je zavedení daně z motorových vozidel a snížení ceny benzinu,  jistě budou mít za následek zvýšení frekvence na silnicích, což by mohlo mít vliv na zvýšení počtu havárií a úrazů a nehod. Byly také sníženy ceny motokol a tak Moped stojí 1.500,- Kčs a Pionýr 3.500,- Kčs.

Dne 9. ledna 1964 dokončeno vyčištění rybníka v zámeckém parku. V prosinci dokončeny meliorační práce a v okolí Bílé Lhoty. Meliorační podnik, který meliorační práce prováděl, též zajistil pomocí mechanizačních strojů vyčistění rybníka. Vyvezeno celkem 900 metrů krychlových bahna, finanční náklad 35.000,- Kčs. Poté dne 26. června 1964 konalo se seznámení veřejnosti s bělolhotským zámeckým parkem, tímto dnem počíná intensivní práce v obnově našeho zámeckého parku.

Dne 1. června tohoto roku začal provoz v Ústavu pro smyslově vadnou mládež v Nových Zámcích v Litovle. Rozsáhlá stavba tato náležející bývalému panství Lichtenštejnů byla od skončení války nevyužita. Nyní je tam přes 200 lůžek.

Počátkem července tohoto roku byla zřízena od podniku Kovoopravny v Olomouci pro Bílou Lhotu a okolní obce sběrna oprav televisorů, radiopřístrojů, chladniček a jiných elektrospotřebičů a přístrojů. Po sběrně chemické čistírny a prádelny, která zde funguje po několik roků, jest to již druhý prospěšný podnik sloužící k usnadnění provádění nutných oprav.

V tomto roce byla při M.N.V. v Bílé Lhotě zřízena provozovna kolářská a to v obci Hrabí. Tím se počet těchto provozoven M.N.V. zvýšil na tři, neboť již po několik roků zde funguje kadeřnictví a holičství.

Dne 3. května 1964 byla založena v Bílé Lhotě odbočka spolku zahrádkářů, do něhož se přihlásilo 25 členů z Bílé Lhoty a okolí.

V roce 1964 zemřel :
dne 4.3.1964 Štěpán Kadlec v Hradečné v č. 41 ve věku 72 roků

poznámka - kronikář zmiňuje v tomto roce například i návštěvu předsedy Rady ministrů SSSR Nikity S. Chruščeva v naší vlasti …
 

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota

Vybrané informace za rok 1962 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

Na počátku ve znamení velmi mírné zimy jen se slabou sněhovou pokrývkou, duben mokrý a studený. Jarní práce odsunuty až na druhou  polovinu dubna . Počasí nepříznivé pro vegetaci a pro polní práce téměř po celý rok.

Dne 4. dubna 1962 zabývala se rada M.N.V. závadami a nedostatky v místních komunikacích a zvláště nutností prováděti běžné opravy na cestách, kanalizacích aj. Usnesla se přijmouti jako obecního cestáře - údržbáře Antonína Vedmocha - 60ti letého důchodce z Bílé Lhoty. Plat mu byl stanoven na 350,- Kčs.

V samotné obci Bílá Lhota se živí převážná část občanů a to 66 jako zaměstnanci, dále 44 občanů jsou členové J.Z.D. a 28 jich je nepracujících důchodů. Nejvíce zaměstnanců z obce dojíždí do závodů v Litovli : Tesla - gramofony, Fruta - konzervárny, Papcel - strojírny, Pivovar, Komunální podniky ad. Značný počet občanů je zaměstnán také v podniku Moravské elektrické závody v Mohelnici (MEZ). Dojíždějí autobusem, neboť jsou zde tři autobusové linky po nichž projede obcí za den 32 autobusů. Podobný stav je i v osadách. V Hrabí je 30 členů J.Z.D., v Pateříně 36 členů J.Z.D a v Hradečné 49 členů J.Z.D. Do zaměstnání v zimních měsících však dojíždějí i někteří členové družstva hlavně rostlinné pracující, neboť v zimě není pro ně dost práce. Značný počet občanů a hlavně důchodců pracuje na lesních pracích, kde je dostatak práce, těžba dřeva každým rokem stoupá.

Hospodaření v J.Z.D. Hradečná - v roce 1962 bylo sklizeno a dodáno :
 

Dále dodáno masa hovězího 120 q, vepřového 169 q, vajec 54.931 ks, mléka 91.134 litrů.
Zástav 62 dojnic a 500 slepic .
Dojivost činí 1.470 litrů ročně na dojnici, snůška 108 vajec ročně na nosnici.
Výměra půdy 172 ha, z toho 154 zemědělské.
Počet členů - mužů 32, žen 17, celkem 49.
Odměna za pracovní jednotku činí 20,- Kčs, rovněž tolik činí i v družstvu Bílá Lhota.

Škola v Bílé Lhotě byla v roce 1961 rozšířena na devítiletou, předtím od roku 1945 to byla škoda měšťanská a předtím jako obecní. Počet žáků v roce školním 1961 - 1962 celkem 260 z toho 129 děvčat. Mateřská škola stojí v místě již 15 roků, má stále 30 - 40 dětí, je zde jedna třída.

Zdravotní středisko v Bílé Lhotě zřízeno pro 6 spádových obcí, aby nemuseli občané docházet do vzdáleného Měrotína, kam musili dříve. Spádové území střediska v Bílé Lhotě je Bílá, Lhota, Hrabí, Pateřín, Červená Lhota, Měník a Řimice a má asi 1.750 obyvatel. Hradečná je spádová do střediska v Měrotíně. Středisko v Bílé Lhotě zřízeno 1.4.1951.

V roce 1962 zemřeli :
dne 11.1.1962 Anděla Navrátilová z Hradečné čp. 33
narozená ve Štěpánově, vdova po strojvedoucím ČSD ve věku 67 let

dne 28.7.1962 Marie Svozilová z Hradečná čp. 37
narozená v Pateříně, manželka bývalého rolníka, ve věku 78 roků

poznámka - pro zajímavost zdůrazňuji, že zatímco na jedné straně se kronikář neobtěžuje v rámci některého roku učinit byť jedinou zmínku o Hradečné, na straně druhé například v tomto roce píše stať o téměř čtyř stranách o kosmických letech do vesmíru, popisuje vypuštění první umělé družice Sovětským svazem v roce 1957, vyzvedává zásluhu Jurije Gagarina, rozjímá nad tím, zda na Marsu a Venuši může existovat život a zabývá se též záhadou Tunguzského meteoritu z roku 1908 na Sibiři….

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota

Vybrané informace za rok 1963 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

Počátek roku byl náporem tuhé zimy, která vlastně začala již v loňském listopadu. Zima byla u nás co do krutosti na třetím místě tohoto století. Byla zvlášť mimořádně dlouhá, začala mrazy již v listopadu. Třebaže mrazy nebyly tak silné, jako v roce 1929, kdy byly u nás největší mrazy za celou dobu pozorování v pražském Klementinu od roku 1778. V roce 1928 - 1929 nepřetržitě mrzlo 96 dnů. V roce 1963 největší mrazy byly od 20. ledna a to 22 - 26 stupňů pod nulou, v povodí Moravy až 28 stupňů pod nulou a setrvávaly stále 10 stupňů pod nulou. Sněhu v té době leželo kolem 25 cm místy i 40 cm. Toto trvalo až do 12. února, kdy nastalo zmírnění, a teplota stoupla po několik dní nad nulu. Pak mrazy opět zesílily a dosahovaly až 18 stupňů pod nulou. Ještě začátkem března leželo kolem 30 cm sněhu a mrazy byly až 22 stupňů pod nulou, po 5. březnu nastal konec zimy, teploty stouply a sníh začal rychle tát. K polovině měsíce mrazy opět zesílily až na 17 stupňů pod nulou, k 22. březnu napadlo opět trochu sněhu a teploty se držely kolem nuly. Zima zasáhla do hospodářského života a způsobila veliké škody. Pomrzlo ptactvo, zvěř, které uhynula téměř polovina, trpěl i dobytek ve chlévech. Jarní práce začaly kolem 5. dubna. V létě potom přišla veliká vedra při silném větru.

poznámka - součástí podrobného záznamu počasí je i bilance škod na výnosech J.Z.D. Bílá Lhota, což zde neuvádím. Nechybí však opět zmínka o J.Z.D. Hradečná, které se s Bílou Lhotou odmítá sloučit …

Ve sloučeném družstvu Bílá Lhota není J.Z.D. Hradečná, které hospodaří samostatně. Sloučení s naším družstvem zatím odmítalo vedení družstva i většina členů. Tito se obávají, že by pak neměli dost pracovní příležitosti v případě, že by hospodářské zvířectvo bylo svedeno do střediska v Bílé Lhoty. Až se tato otázka vyřeší, postavením kravínu a vepřína v Hradečné, jistě ku sloučení dojde, neboť pak by byla obava z nedostatku pracovní příležitosti pro občany z Hradečné odstraněna. Jest však ještě jedna závada proč se občané z Hradečné brání spojení s Bílou Lhotou. Je to otázka přímé komunikace mezi obcemi, neboť spojení dopravní jest zde možné jen velikou oklikou téměř 3 kilometrovou po silnici. I to se snad brzy odstraní, neboť právě se počíná provádět regulace potoka „Rachavky“. Tato regulace měla být součástí přípravných prací k plánované výstavbě velké cementárny, která měla být vybudována v blízkosti vrchu Třesín. Při provádění regulace „Rachavky“ staví se také přejezdy, které mají být součástí a základem ke komunikacím mezi vesnicemi.

Pokud se týče výsledků hospodaření ve srovnání se sloučeným družstvem jeví se takto :

Vyšší výnosy zemědělských plodin jsou způsobeny poněkud lepší bonitou půdy, ale jistě má na to vliv i zvýšená mechanisace, lepší dělba práce, včasnost provedení polních prací a ošetření porostů …

poznámka - podobných srovnání sloučeného J.Z.D. Bílá Lhota a našeho J.Z.D. Hradečná odmítajícího se k bělolhotskému družstvu připojit, je v kronice povícero. Samozřejmě naše J.Z.D. co se týče výnosů a dodávek za sloučeným družstvem pokulhává. Čím to mohlo býti způsobeno, nechť si čtenář domyslí sám s ohledem na tehdejší zemědělskou politiku …

Mzdy - zatímco u družstevníků činí průměrný výdělek asi 800,- Kčs, pohybuje se mzda dělníků od 1.400,- do 2.000,- Kčs měsíčně. U žen jest tato výše asi o 30% nižší. Mzdy úředníků jsou asi tak na stejné výši. Výjimku tvoří mzdy učitelů, které jsou poněkud vyšší, neboť asi před 7 roky byly upraveny. Pro zajímavost možno uvést, že v obci je celkem 47 televizorů, z čehož jich připadá 25 na Bílou Lhotu, 10 na Pateřín a 12 na Hrabí. O Hradečné zmínka není. Pokud se týče motocyků možno říci, že na každé číslo popisné připadá 1 motocykl s přihlédnutím k tomu, že v některých rodinách jsou i dva. Automobilů je v celé obci celkem 23. V Hradečné mají automobily tito občané - Ladislav Dostál úředník, M. Milčická úřednice, Jaroslav Sova dělník, Miloslav Gottvald šofér ČSAD a Věra Prosická úřednice.

V roce 1963 zemřel :
dne 4.12.1963 Rostislav Gallas, člen JZD z Hradečné č. 12 ve věku 56 roků, rodák z Choliny

V tomto roce uspořádány přednášky ovocnářství, za velkého zájmu v měsíci březnu - hojně navštíveny občany naších obcí. Opakovaly se a měl být předzvěstí k založení pobočky svazu ovocnářského neboť o to lid projevil zájem. Dále se konaly přednášky zdravotnické a přednášky československého červeného kříže a to přímo v Bílé Lhotě, Hrabí, Pateříně a Hradečné. Program byl vyplněn kromě celkového přehledu o zdravotnických poměrech v obci, zejména snahou získat co největší počet dárců krve.

Kino - zdejší kino, které bylo vystaveno po první světové válce, je hojně navštěvováno lidmi z Bílé Lhoty i okolí. Pojme 480 osob. Příjem za vstupné za rok 1963 činil 36.732,- Kčs.

Dne 16.10.1963 uspořádán v kulturním domě koncert severomoravských učitelů.

Dne 12.11.1963 došlo na M.N.V. k jednání za účelem obnovení zámeckého parku. Práce na vývozu zámeckého rybníka byly započaty již v jarních měsících. Vyvezení rybníka vyžádalo si náklady 30.000,-  Kčs, provedeno také oplocení východní strany parku, kde byla zeď rozbořena.

V měsíci únoru konala se výroční členská schůze komunistické strany sloučených obcí, na níž bylo usneseno, aby byly v místě utvořeny dvě samostatné organisace. Vesnická místní organizace a závodní organizace J.Z.D.

poznámka - kronikář neopomíná v tomto roce připomenout i světové události a to vraždu prezidenta U.S.A. Johna Kenedyho, zemětřesení ve Skoplji a další a též opěvuje první ženu ve vesmíru Valentinu Těreškovovou ...

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota

Vybrané informace za rok 1964 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

poznámka - kronikář v záhlaví tohoto roku prvně připomíná události pohnutého roku 1914 k padesátiletému výročí, které zavdaly příčinu ke vzniku první světové války. Pro zajímavost jak světovou událost líčí vesnický kronikář, jest pasáž níže připojena.

Pozdní jaro podobné letošnímu a také léto roku 1914 náleželo mezi nejklidnější období tzv. „ozbrojeného míru“ v němž žil tehdejší svět. V armádách a parlamentě začaly dovolené, monarchové a šéfové generálních štábů byli k zastižení jedině v lázních. I nejneklidnější muž tehdejší Evropy, který svými výhrůžnými a zmatenými řečmi po 20 let zneklidňoval Evropu - německý císař Vilém II. - vyjel si na císařské jachtě oddychovat do Severního moře. Do tohoto klidu zazněly dne 28. června výstřely v Sarajevu. Nikdo netušil, že dva lidé - rakouský následník trůnu arcivévoda František Ferdinand a jeho manželka - budou prvními oběťmi v milionovém průvodu mrtvých velké války.  Vypukla I. světová válka, otřesná tragédie lidstva. Zachvátila svět a připravila našemu národu a celému světu nezměrné ztráty a utrpení. Na jejím konci byla děsivá bilance : 9 milionů padlých a dalších 6 milionů obětí, zemřelých na následky válečných útrap. Smutné bylo loučení našich vojáků odcházejících do dalekých zemí bojovat za nenáviděné Habsburky proti slovanským Srbům a Rusům. Vyjadřovali to svými písněmi „Červený šátečku kolem se toč, my jdeme do boje nevíme proč“ aj. a útěkem do zajetí.

Oběti této války připomínají nám pomníky postavené v obci na paměť padlých vojínů.
V osadě Hradečná jsou to tito :

Valouch Jan, 21 roků stár
Příkopa Josef, 21 roků stár
Seifert Antonín, 38 roků věku
Vaňák Josef, 31 roků stár
Grézl František, 31 roků
Řmot Ladislav, 21 roků věku
Lexmau Adolf ml., 22 roků
Smékal Emanuel
Juřička Hynek
Vaňák Bohumil

V tomto roce s platností od 1. července byla snížena cena benzinu o 100 % a to z dosavadnbích 4,- Kčs na 2,- Kčs za 1 litr. Naproti tomu byla zavedena daň z motorových vozidel, jejíž výše se řídí podle kubatury vozidla a to přibližně 1 ccm za 1,- Kčs. To znamená, že z auta Škoda oktavia činí daň necelých 1.000,- Kčs. Dani nepodléhají motorová kola, Pionýr a Moped, pokud jejich obsah není vyšší než 50 ccm. Byly zvýšeny však také ceny osobních aut asi o 30 %, takže nyní bude stát :

Škoda octavia - 38.000,- Kčs
Moskvič - 45.000,- Kčs
Škoda 1000MB - 44.000,- Kčs
Renault 600 - 22.000,- Kčs
Renault 1000 - 44.000,- Kčs
Fiat 650 - 28.000,- Kčs
Trabant 650 - 26.500,- Kčs

Auta však možno koupit jen na poukaz, což trvá značně dlouho, než dostane žadatel, někdy i přes rok. Tato opatření - jako je zavedení daně z motorových vozidel a snížení ceny benzinu,  jistě budou mít za následek zvýšení frekvence na silnicích, což by mohlo mít vliv na zvýšení počtu havárií a úrazů a nehod. Byly také sníženy ceny motokol a tak Moped stojí 1.500,- Kčs a Pionýr 3.500,- Kčs.

Dne 9. ledna 1964 dokončeno vyčištění rybníka v zámeckém parku. V prosinci dokončeny meliorační práce a v okolí Bílé Lhoty. Meliorační podnik, který meliorační práce prováděl, též zajistil pomocí mechanizačních strojů vyčistění rybníka. Vyvezeno celkem 900 metrů krychlových bahna, finanční náklad 35.000,- Kčs. Poté dne 26. června 1964 konalo se seznámení veřejnosti s bělolhotským zámeckým parkem, tímto dnem počíná intensivní práce v obnově našeho zámeckého parku.

Dne 1. června tohoto roku začal provoz v Ústavu pro smyslově vadnou mládež v Nových Zámcích v Litovle. Rozsáhlá stavba tato náležející bývalému panství Lichtenštejnů byla od skončení války nevyužita. Nyní je tam přes 200 lůžek.

Počátkem července tohoto roku byla zřízena od podniku Kovoopravny v Olomouci pro Bílou Lhotu a okolní obce sběrna oprav televisorů, radiopřístrojů, chladniček a jiných elektrospotřebičů a přístrojů. Po sběrně chemické čistírny a prádelny, která zde funguje po několik roků, jest to již druhý prospěšný podnik sloužící k usnadnění provádění nutných oprav.

V tomto roce byla při M.N.V. v Bílé Lhotě zřízena provozovna kolářská a to v obci Hrabí. Tím se počet těchto provozoven M.N.V. zvýšil na tři, neboť již po několik roků zde funguje kadeřnictví a holičství.

Dne 3. května 1964 byla založena v Bílé Lhotě odbočka spolku zahrádkářů, do něhož se přihlásilo 25 členů z Bílé Lhoty a okolí.

V roce 1964 zemřel :
dne 4.3.1964 Štěpán Kadlec v Hradečné v č. 41 ve věku 72 roků

poznámka - kronikář zmiňuje v tomto roce například i návštěvu předsedy Rady ministrů SSSR Nikity S. Chruščeva v naší vlasti …
 

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota

Vybrané informace za rok 1965 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

Zima na přelomu let 1964 - 1965 byla mírná co se týče mrazu, sněhu však bylo dost.  Mráz nepřekročil 15 stupňů pod nulou. Zima vrcholila k 15. únoru, kdy za silného větru a mrazu napadly spousty sněhu, mnohde sněhové pluhy musí odstraňovat sníh z kolejí, neboť byla ohrožena i vlaková doprava. V noci z 31. ledna na 1. února byla sněhová vánice provázena bouří a zimním blýskáním. Totéž v noci z 8. února za silného větru a sněžení opět se blýskalo a hřmělo. Opět v noci na 6.3.1965 velká sněhová vánice, napadly spousty sněhu, ohrožena veškerá doprava, s velkými potížemi byly udržovány jen silnice první třídy, i vlaky jezdily jen na hlavních tratích. Podobná zima a mnoho sněhu bylo naposledy před 100 lety, kdy trvala až do konce dubna.

Měsíc květen letošního roku nám připomíná radostné dny, které jsme prožívali před 20. roky - osvobození naší vlasti. Proběhly oslavy, lampionový průvod a slavnostní vypálení raket na hřišti. Při těchto oslavách konalo se dne 9. května slavnostní zasedání M.N.V. Při tom byli vyhodnoceni občané za dlouholetou činnost politickou a veřejnou, za práci při výstavbě kulturního domu a členové požárního sboru za zásluhy. Za Hradečnou obdrželi čestné uznání za dlouholetou politickou a veřejnou činnost v OVKSČ, O.N.V. a OVNF tito občané :
Alois Grézl
Josefa Rosenberková
František Gottwald
Jan Příkopa

V besedě pak vyprávěli občané o událostech za doby okupace. Mimo další občany vyprávěl z Hradečné 78 letý Ladislav Havlíček události, které prožil v souvislosti s činnosti v odboji jeho syna. Syn Ladislav Havlíček poutavě vyprávěl o jeho zážitcích před zatčením i po dobu věznění …

Vzpomeňme také tragické události, která stala se hned po osvobození počátkem měsíce května v obci Hradečná. Zde skrýval se delší dobu po čas války společně ještě se 3 kamarády major ruské armády, který uprchl z německého zajetí. Při nedorozumění s jakýmsi vojínem byl v místech u hájenky na Třesíně  zastřelen. Pohřben byl na bělolhotském hřbitově, později exhumován a převezen na hřbitov do Olomouce.

V tomto roce oslavila obec Hradečná výročí svého založení. Podle zápisu v zemských deskách založil ji vladyka z Dubčan zvaný Medvídek roku 1365.

Dne 18. ledna v noci se přehnala nad naší obcí větrná smršť, která způsobila mnoho škod v přírodě. V místním parku vyvrátila mohutný smrk, který svou výškou převyšoval stromy ostatní.

Koncem měsíce března byla zbourána budova starého hostince, která zde stála téměř 150 let.

Pro rok 1965 zvýšen příděl uhlí na zimu ze 15q na 20 q pro jednu rodinu. Při tom pokud se týče dřeva palivového možno tohoto zakoupit libovolné množství.

V roce 1965 zemřel :
dne 18. července Justýna Gottwaldová z Hradečné, vdova po rolníku ve věku 81 roků

poznámka - kronikář v tomto roce vzpomíná úmrtí k němuž došlo 25. ledna 1965, kdy ve věku 90 let ve Velké Británii zemřel tamní ministerský předesda Winston Churchill …
 

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota