z gruntovnic - soupis gruntů v Hradečné
Tento článek pojednává o historii hradečských gruntů, resp. o vlastnické posloupnosti v průběhu času a je součástí ucelené badatelské práce o historii nemovitostí v Hradečné.
Grunt Martina Doležela, později č. 4
Grunt formálně v roce 1710 koupil od svých předků Martin Doležel, který jej následně v roce 1716 předal svému synovi Josefu Doleželovi. Poté 9. ledna 1720 Josef Doležel svůj grunt směnil s Jiřím Gottwaldem za jeho chalupu čp. 15. Následně v roce 1753 grunt přešel na syna Martina Gottwalda a poté dále na jeho syna Ondřeje a to konkrétně 6. března 1797. Dále ke dni 16.3.1821 prodává grunt Ondřej Gottwald svému zeti Janu Smékalovi, jenž se oženil s jeho dcerou Kateřinou Gottwaldovou. Právě Jan Smékal byl posledním rychtářem obce Hradečná. Zde je nutno uvést, že tento grunt Martina Doležela, později označený číslem domovním /popisným/ 4 býval rychtou. Posléze grunt zůstává nadále od roku 1851 v rukou Jana Smékala ml. až je v roce 1881 postoupen manželům Františku a Heleně Patákovým. V této rodině je poté grunt dále postupován po generacích a to manželům Františku a Dobromile Patákovým, dále Miroslavu a Anně Patákovým a poté dalším potomkům v rodině.
parcelace:
stav. parcela č. 25 - dům čp. 4
stav. parcela č. 26 - bývalá výměna, dnes samostatný dům čp. 26
parcelní číslo 12 - rybník
parcelní č. 13/1, 13/3, 225/4 - přilehlé parcely
posloupnost držení :
1710 Martin Doležel
1716 Josef Doležel
1720 Jiří Gottwald
1753 Martin Gottwald
1797 Ondřej Gottwald
1821 Jan Smékal
1851 Jan Smékal
1881 František a Helena Patákovi
1913 František a Dobromila Patákovi
1944 Miroslav Paták, od roku 1945 společně i manželka Anna Patáková
Grunt Martina Sméjkala, později č. 5
Formálně grunt v roce 1710 kupuje od svých předků Martin Sméjkal a poté na dlouhou dobu v držení této rodiny grunt zůstává. V roce 1723 je předán synovi Jiřímu Smékalovi, tento jej v roce 1761 předává opět svému synovi Matěji Smékalovi. Po jeho smrti v roce 1772 grunt přešel na jeho manželku a vdovu Uršulu Smékalovou, která grunt poté spravovala společně se svým dalším mužem Janem Šmoldasem, až jej v roce 1792 předali jejímu synovi z prvního manželství Šimonu Smékalovi. Tento opět grunt ponechává v rodině a předává jej v roce 1832 synovi Josefu Smékalovi, který jej opět v rodině postupuje v roce 1862 Valeriánu a Marianně Smékalovým. V roce 1880 jej kupuje Valeriánova sestra Josefa společně s manželem Josefem Gottwaldem z Měrotína pro svého syna Arnošta Gottwalda. Ten se později stal doktorem práv v Brně a též byl autorem Kroniky rodu Gottwaldů z Hradečné a z Měrotína. Grunt poté v roce 1901 Arnošt Gottwald prodává svému strýci Janu Gottwaldovi a tento následující rok jej postupuje synovi Františkovi a jeho manželce Justině Gottwaldovým. Grunt následně získává v roce 1928 opět následující syn a zasloužilý starosta obce Arnošt Gottwald s manželkou Emilií. I poté grunt zůstává potomkům v rodině.
parcelace :
stav. parcela č. 29/1 - dům čp. 5
stav. parcela č. 29/2 - dnes již neexistující humno
parcelní číslo 9 - rybník
parcelní č. 444, 11/1, 11/2, 214/1 - přilehlé parcely
posloupnost držení :
1710 Martin Smékal
1723 Jiří Smékal
1761 Matěj Smékal
1772 Uršula Smékalová
1792 Šimon Smékal
1832 Josef Smékal
1862 Valerián a Marianna Smékalovi
1880 Arnošt Gottwald
1901 Jan Gottwald
1902 František a Justina Gottwaldovi
1928 Arnošt Gottwald, od roku 1932 i manželka Emilie Gottwaldová
Grunt Josefa Beneše, později č. 11
Dostali jsme se k mému oblíbenému gruntu v naší obci, který v minulosti patřil mým přímým předkům. Právě proto se tomuto gruntu budu věnovat poněkud obšírněji, ale v samostatném článku. Zde uvádím jen v krátkosti nástin vlastnických vztahů jako u jiných domů. Grunt formálně v roce 1710 koupil Josef Beneš od svého předka Filipa Beneše. Tento jej v roce 1718 přenechává synovi Františku Benešovi a tento v roce 1754 opět svému synovi Jakubovi Benešovi. Ten však grunt spravoval špatně, za dva roky mu byl vrchností grunt odebrán a byl přidělen Jakubovi Kadlecovi. Po jeho smrti přebírá grunt jeho manželka Anna a ta grunt předává v roce 1769 synovi Václavu Kadlecovi. V roce 1797 poté Václav Kadlec grunt předává Františku Gottwaldovi, mému přímému předkovi a prapraprapra /4x/ dědovi. V roce 1827 grunt přebírá jeho syn Matěj Gottwald, můj praprapra /3x/ děda, který polovinu gruntu zavádí své první manželce Kateřině Vytřísalové z Mladče. V roce 1841 je grunt poté postoupen jejich prvorozenému synovi Ignáci Gottwaldovi, bratrovi mého prapra /2x/ dědy. Ignác Gottwald zde poté hospodaří opět s manželkou Annou roz. Smékalovou. Dědictvím po matce poté grunt získává jediný syn Jan Gottwald. Ten však umírá bezdětný a grunt tak v roce 1882 dědictvím připadá jeho manželce Cecilii Gottwaldové roz. Pouličkové. Ta poté grunt zavádí svému třetímu manželovi a to Františku Podivinskému z Velké Senice, který grunt sňatkem s hospodyní vyženil. Po tomto grunt dále přechází v rodině a je postupně v držení Vratislava Podivinského, Marie Podivinské a Zdeňka Podivinského. Za totalitního režimu byla rozsudkem soudu znárodněna id. polovina Zdeňka Podivinského, který byl v rámci kolektivizace označen za "kulaka", a to ve prospěch státu. Krátce nato v roce 1958 byl jeho majetek rozsudkem nadřízeného Krajského soudu v Olomouci navrácen a on byl osvobozen. Grunt se tak celý navrátil do rodiny Podivinských.
Jak si pamatuji z vyprávění, grunt se stal předmětem dřívějšího sváru mezi rodinou Gottwaldů a Podivinských. Gottwaldi se po zrušení poddanství v roce 1848 definitivně stali majiteli, nikoliv jen držiteli gruntu. Jejich nadšení však zkazil fakt, že v roce 1882 umírá bezdětný hospodář Jan Gottwald a následně grunt v roce 1889 od jeho vdovy Cecilie vyženil její třetí manžel František Podivinský. Tento fakt nemohli Gottwaldi žijící na gruntu překousnout, neboť se domnívali, že grunt převezme strýc hospodáře Antonín Gottwald, který v době smrti Jana měl 32 let. Toto se však nestalo a Antonín musel žít s manželkou a pěti dětmi na výměně gruntu a to pouze jako dělník a podruh. Jeho děti se postupně všechny z gruntovní výměny odstěhovaly. Ještě dlouho poté však nebylo nic zapomenuto. František Gottwald, jeden ze synů Antonína, stal po roce 1948 předsedou Národního výboru v Hradečné, který se podílel na postupné likvidaci soukromých živností a organizaci kolektivizace zemědělství - tedy i majetku Zdeňka Podivinského ...
parcelace :
stav. parcela č. 7 - dům čp. 11
stav. parcela č. 6 - dnes již neexistující výměna čp. 11a
stav. parcela č. 8 - stodola
parcelní číslo 47 - rybník
parcelní č. 45, 46/1 - přilehlé parcely
posloupnost držení :
??? Filip Beneš
1710 Josef Beneš
1818 František Beneš
1754 Jakub Beneš
1756 Jakub Kadlec
1769 Václav Kadlec
1797 František Gottwald
1800 Matěj Gottwald
1841 Ignác Gottvald
1872 Jan Gottwald, a manž. Cecilie
1882 Cecilie Gottwaldová roz. Pouličková
1889 František a Cecilie Podivinští
1922 Vratislav Podivinský - id. polovina, od roku 1927 též manželka Marie Podivinská
1944 Zdeněk Podivinský - id. polovina
1956 Česloslovenský stát - id. polovina
1958 Zdeněk Podivinský
Grunt Pavla Beneše, později č. 12
Grunt formálně v roce 1710 koupil od svých předků Pavel Beneš, který jej následně v roce 1734 postupuje svému synovi Vavřinci Benešovi. Následně je grunt ze strany Vavřince Beneše v roce 1760 prodán zeti Vavřinci Krčkovi, po kterém jej v roce 1772 dědí vdova Rosálie Krčková. Tato poté na gruntu hospodařila společně s druhým mužem Františkem Sloukou a oba společně grunt v roce 1793 přenechali jejímu synovi z prvního manželství Filipu Krčkovi. Poté grunt v roce 1843 přechází na Josefa Krčka. V roce 1866 Josef Krček grunt předává dceři Kateřině a svému zeti Františkovi Melhubovi z Měníka, kteří jej dále v roce 1896 dávají synovi Josefu Melhubovi a manželce Ludmile. V roce 1902 grunt kupují Hynek a Anna Juřičkovi. Hospodář Hynek Juřička na gruntu později od roku 1905 hospodaří i s druhou manželkou Anežkou. Grunt je v roce 1910 opět prodán a to manželům Františku Smékalovi ml. a manželce Marii. Následuje postoupení gruntu v rodině a to v roce 1939 Rostislavu a Ludmile Galasovým a dále dalším potomkům v rodině.
parcelace :
stav. parcela č. 10/1 - dům čp. 12
stav. parcela č. 10/2 - dříve výměna, dnes samostatný dům čp. 50
stav. parcela č. 10 - dříve dům čp. 12, dnes parc. č. neexistuje
stav. parcela č. 9 - dříve stodola, dnes samostatný dům čp. 59
stav. parcela č. 95 - hospodářský objekt
parcelní č. 42/1, 42/7, 42/8, 43 - přilehlé parcely
posloupnost držení :
1710 Pavel Beneš
1734 Vavřinec Beneš
1760 Vavřinec Krček
1772 Rosálie Krčková
1793 Filip Krček
1843 Josef Krček
1866 František a Kateřina Melhubovi
1896 Josef a Ludmila Melhubovi
1902 Hynek a Anna Juřičkovi, od roku 1905 s druhou manželkou Anežkou
1910 František Smékal ml. a Marie Smékalová
1939 Rostislav a Ludmila Gallasovi
Grunt Pavla Zpěváka, později č. 16
Grunt formálně v roce 1710 koupil od svých předků Pavel Zpěvák, který jej následně testamentem v roce 1722 přenechává Janu Obrátilovi. Následující zápisy v gruntovnicích jsou zmatené, grunt však byl krátce v držení Ondřeje Smékala a snad i Martina Smékala. Poté jej v roce 1732 získává Pavel Šmoldas a v roce 1733 Jan Doležel. Následně v roce 1766 přešel grunt po koupi v držení Jana Smékala, poté v roce 1769 na Václava Ocáska a v roce 1793 na Jakuba Čikla z Měrotína. Grunt dále v roce 1797 koupil František Melhuba z Měníka. Po třech letech hospodaření jej prodává bratrovi Josefu Melhubovi, který jej v roce 1824 přenechává svému synovi Františku Melhubovi. V roce 1860 grunt získávají manželé Melichar a Beata Knajblovi, kteří jej v roce 1895 prodávají synovci Jakubu Havlíčkovi a jeho ženě Marianně, tedy předkům současných majitelů. V rámci rodiny byl poté grunt postupně předán a to v roce 1918 Ladislavu a Marii Havlíčkovým, v roce 1924 id. polovinu získává Aloisie Havlíčková, v roce 1944 id. polovinu Ladislav Havlíček ml.. V roce 1946 je grunt přepsán manželům Miroslavu a Marii Havlíčkovým. Za totalitního režimu byla v roce 1951 id. polovina Miroslava Havlíčka, který byl taktéž odsouzen, nejprve zajištěna usnesením Státní prokuratury v Brně a krátce poté téhož roku rozsudkem Státního soudu v Brně konfiskována ve prospěch Československého státu. Po dlouhou dobu byla polovina gruntu a polností majetkem socialistického státu, který zde zprostředkovaně a zčásti hospodařil a Marie Havlíčková musila z užívání této propadlé poloviny nemovitosti platit státu nájem. Později propadlou polovinu domu odkoupila zpět a zbytek nemovitéto, státu propadlého majetku byl předmětem restitucí teprve po rehabilitaci Miroslava Havlíčka.
parcelace :
stav. parcela č. 15/1 - dům čp. 16
stav. parcela č. 15/2 - stodola
stav. parcela č. 15/3 - dříve výměna, dnes samostatný dům čp. 52
parcelní č. 33 - přilehlá parcela
posloupnost držení :
1710 Pavel Zpěvák
1722 Jan Obrátil
???? Ondřej Smékal
???? Martin Smékal
1732 Pavel Šmoldas
1733 Jan Doležel
1766 Jan Smékal
1769 Václav Ocásek
1793 Jakub Čikl
1797 František Melhuba
1800 Josef Melhuba
1824 František Melhuba
1860 Melichar a Beata Knajblovi
1895 Jakub a Marianna Havlíčkovi
1918 Ladislav a Marie Havlíčkovi
1924 Aloisie Havlíčková - id. polovina
1944 Ladislav Havlíček ml. - id. polovina
1946 Miroslav a Marie Havlíčkovi
1951 Československý stát - id. polovina
Grunt Matěje Večeřu, později č. 17
Grunt formálně v roce 1710 koupil od svých předků Matěj Večeřa. Po jeho smrti jej spravovala jeho manželka Kateřina a po její smrti grunt přechází v roce 1733 na Jakuba Smékala. V roce 1746 grunt zakoupil Václav Smékal, který jej v roce 1754 přenechává synovi Ondřeji Smékalovi. I ten dále grunt ponechal v rodině a roku 1781 jej předává opět svému synovi Tomáši Smékalovi. V roce 1816 grunt přešel na Jana Smékala, který jej za tři roky prodává svému bratrovi Filipu Smékalovi. Společně s Filipem na gruntu od roku 1831 hospodařila a polovinu držela i jeho manželka Marianna Pávková. Ve stáří v roce 1850 přenechávají grunt synovi Janu Smékalovi, který jej v roce 1875 přenechává potomkům Josefu Smékalovi a jeho manželce Filoméně. V roce 1923 grunt od svého tchána Josefa Smékala kupuje Rudolf Čikl s manželkou Ludmilou. Rudolf Čikl v důsledku vleklého soudního sporu o jinou nemovitost je poté nucen za 15 let grunt přenechat své advokátce, jíž za právní zastupování dlužil peníze, čímž se ke gruntu dostává Dr. Ludmila Kousalíková. Tato poté grunt v roce 1946 prodává Aloisovi a Ludmile Lexmaulovým, načež se majitelem v roce 1969 stává jejich syn Jaroslav Lexmaul.
parcelace :
stav. parcela č. 17 - dům čp. 17
stav. parcela č. 16 - dříve stodola, dnes parc. č. neexistuje
stav. parcela č. 18 - dříve výměna, dnes samostatný dům čp. 37
parcelní č. 26/1, 29, 30/1 - přilehlá parcela
posloupnost držení :
1710 Matěj Večeřa
1733 Jakub Smékal
1746 Václav Smékal
1754 Ondřej Smékal
1781 Tomáš Smékal
1816 Jan Smékal
1819 Filip Smékal
1850 Jan Smékal
1875 Josef a Filoména Smékalovi
1923 Rudolf a Ludmila Čiklovi
1938 Dr. Ludmila Kousalíková
1946 Alois a Ludmila Lexmaulovi
1969 Jaroslav Lexmaul - id. polovina
zdroje informací jsou uvedeny v článku Historie nemovitostí v Hradečné ..
