z gruntovnic - soupis chalup a zahrad v Hradečné

24.03.2017 05:40

 

Tento článek pojednává o historii hradečských chalup a zahradních gruntů, resp. o vlastnické posloupnosti v průběhu času a je součástí ucelené badatelské práce o historii nemovitostí v Hradečné.

 

 

Zahrada Tomáše Beneše, později č. 1

Zahradu s chalupou formálně v roce 1710 koupil od svých předků Tomáš Beneš. V roce 1736 chalupu přenechal synovi Jiřímu Benešovi, který ji v roce 1744 prodal bratrovi Jakubu Benešovi. Chalupa poté v roce 1769 přechází na Jana Beneše, který ji v roce 1772 prodává Janu Domluvilovi, který ji v roce 1797 přenechává Františku Domluvilovi. Hned po jeho smrti v roce 1806 chalupu vdova Apolonie Domluvilová, která se podruhé provdává za Jakuba Lexmaula, přepisuje na švagra Jana Lexmaulova z Bohdalova. Ten chalupu později v roce 1846 přenechává své dceři Kateřině a jejímu manželovi Janu Hájíčkovi z Řimic. Chalupa poté opět přechází na jejich dceru Jenovéfu a jejího manžela Jana Smékala, později v roce 1879 na Františka a Kateřinu Smékalovi. Dalším blíže neupřesněným držitelem měl býti Ján Smékal. V roce 1910 chalupu kupují manželé František a Marie Vařekovi, přičemž později na chalupě společně s Marií hospodaří i její druhý manžel Jindřich Vlček. V roce 1940 chalupu kupují manželé Bohumil a Marie Svozilovi, v roce 1949 je připsána manželům Stanislavu a Marii Svozilovým a posléze dalším potomkům v rodině.

parcelace :
stav. parcela č. 22/1 - dům čp. 1
stav. parcela č. 22/2 - bývalá výměna, dnes samostatný dům čp. 38
parcelní č. 19/1, 19/2, 20/1, 21, 193/1, 193/3 - přilehlé parcely

posloupnost držení :

1710 Tomáš Beneš
1730 Jiří Beneš
1747 Jakub Beneš
1769 Jan Beneš
1772 Jan Domluvil
1797 František Domluvil
1806 Apolonie Lexmaulová
1806 Jan Lexmaul z Bohdalova
1846 Jan a Kateřina Hájíčkovi
???? Jan a Jenovéfa Smékalovi
1879 František a Kateřina Smékalovi
???? Ján Smékal
1910 František a Marie Vařekovi, od roku 1937 i druhý manžel Marie Jindřich Vlček
1940 Bohumil a Marie Svozilovi
1949 Stanislav a Marii Svozilovi

 


Zahrada Jana Vaňáka, později č. 3

Zahradu s chalupou formálně v roce 1710 koupil Jan Vaňák. V roce 1726 se chalupy po nebožtíku Josefu ujal jeho syn Jiří Vaňák a v roce 1753 chalupu koupila Barbora Vaňáková. Dalšími držiteli chalupy byli od roku 1764 Jiří Vaňák a dále od roku 1797 Jakub Vaňák. V roce 1822 Jakub Vaňák chalupu odstupuje svému zeti Janu Šperlíkovi ze Savína. V roce 1844 následuje postoupení chalupy v rodině pozůstalým dětem v rámci dědictví. V roce 1873 chalupu kupují Pavel a Františka Juřičkovi, kteří ji v roce 1895 předávají Ignáci a Anně Juřičkovým. V roce 1902 chalupu kupuje Josef Smékal, v jehož rodině chalupa zůstává. V roce 1907 je přepsána na Ludvíka a Blaženu Smékalovi, v roce 1949 poté na Stanislava a Růženu Smékalovi a posléze na další potomky v rodině. Součástí této chalupy dříve byl i výměnický byt, jemuž bylo později přiděleno samostatné čp. 36 - o tom dále samostatně.

parcelace :
stav. parcela č. 23/2 - dům čp. 3
stav. parcela č. 23/1 - stodola
stav. parcela č. 24 - bývalá výměna, dnes samostatný dům čp. 36
parcelní č. 15/1, 225/4, 225/5, 225/6 - přilehlé parcely

posloupnost držení :
1710 Jan Vaňák
1726 Jiří Vaňák
1753 Barbora Vaňáková
1764 Jiří Vaňák
1797 Jakub Vaňák
1822 Jan Šperlík
1873 Pavel a Františka Juřičkovi
1895 Ignác a Anna Juřičkovi
1902 Josef Smékal
1907 Ludvík a Blažena Smékalovi
1949 Stanislav a Růžena Smékalovi

 

 

Zahrada Matěje Procházku, později č. 6

I přesto že se jedná o jeden z nejstarších domů s neurčitým datem vzniku, za celou tuto dobu se jeho držením a vlastnictvím může pochlubit jen jedna rodina. Ano, tato chalupa, za celou dobu zmapované existence nezměnila svého majitele mimo rodinu Procházkovu, která je jednou z původních rodin z počátku vsi Hradečné. Zahradu s chalupou formálně v roce 1710 koupil Matěj Procházka. K této chalupě již tehdy patřila „kráva kostelní“ příslušející ke svatomartinskému kostelu v Měrotíně. Tato kráva, jak to dříve bývalo zvykem, byla před koupí chalupy poslední vůlí předešlého držitele odkázána kostelu sv. Martina, tedy faře. I přes toto na chalupě zůstávala a faře se z ní platily roční úroky nebo poplatky, které určoval farář. V roce 1736 chalupa přešla na Josefa Procházku a v roce 1792 na jeho syna též Josefa ml.. Po tomto ji dle gruntovní knihy v roce 1797 drží Ondřej Nepor. Nejedná se však o nikoho cizího, nýbrž o muže, který se ujal vdovy po Josefu Procházkovi a společně s touto na chalupě hospodařili. Rodina Procházkova tak na chalupě stále zůstává. V roce 1806 chalupa opět přechází přímo na Procházkovi a to konkrétně na nevlastního syna Ondřeje Nepora a vlastního syna Josefa Procházky mladšího Jana Procházku. Poté chalupa postupuje v roce 1856 na manžele Šimona a Mariannu Procházkovi, následně v roce 1892 na manžele Jana a Mariannu Procházkovi. Pokud pomineme dobu, kdy část chalupy patřila díky dědictví z roku 1922 jednomu rodiči a bratrům nezl. Josefu a nezl. Janu Procházkovi, v roce 1931 dochází dle vložky v pozemkové knize k rozdělení parcely náležející k chalupě. Samotná chalupa čp. 6 přechází na jednoho syna a to Jana Procházku a jeho manželku Marii a vedle je zřízena další stavební parcela, jež připadá bratrovi Josefu Procházkovi a posléze od roku 1936 i jeho manželce Marii roz. Krčkové. I nadále chalupa vzůstává v držení téže rodiny.

parcelace :
stav. parcela č. 32/1 - dům čp. 6
stav. parcela č. 32/2 - dříve součást chalupy, nyní samostatný dům čp. 46
stav. parcela č. 30 - dříve stodola, dnes parc. č. neexistuje
stav. parcela č. 31 - dříve kůlna, dnes parc. č. neexistuje
parcelní č. 5, 217/1, 217/2 - přilehlé parcely

posloupnost držení :
1710 Matěj Procházka
1736 Jozef Procházka
1792 Jozef Procházka
1797 Ondřej Nepor a vdova po Jozefu Procházkovi
1806 Jan Procházka
1856 Šimon a Marianna Procházkovi
1892 Jan a Anna Procházkovi
1931 Jan a Marie Procházkovi
1967 Jan Procházka ml. - id. polovina

 

 

Zahrada Jiřího Krejčíře, později č. 7

Zahradu s chalupou formálně v roce 1710 koupil Jiří Krejčíř. V roce 1742 chalupu prodal svému bratrovi Janu Krejčířovi, který ji v roce 1771 přenechal své dceři Marianně Krejčířové a jejímu muži Karlu Kadlecovi. Tito chalupu prodávají v roce 1771 Karlu Voglovi po kterém ji v roce 1797 převzal jeho syn František Vogl. Chalupa byla dále roku 1811 byla chalupa prodána Ignáci Valouchovi z Vilémova, který ji v roce 1854 prodává manželům Pavlovi a Františce Juřičkovým. Tito v roce 1880 chalupu předávají Aloisi a Anně Grézlovým, a následně od roku 1920 byli jejími majiteli Alois a Marie Grézlovi. Přes částečné dědictví v roce 1931 přešlé na Mamilii Grézlovou se majitelem chalupy v roce 1979 stal opět Alois Grézl. Posléze chalupa přechází na neteř v rodině.

parcelace :
stav. parcela č. 35 - dům čp. 7
stav. parcela č. 36 - dříve stodola, dnes parc. č. neexistuje
parcelní č. 4/1, 4/3 - přilehlé parcely

posloupnost držení :
1710 Jiří Krejčíř
1742 Jan Krejčíř
1771 Marianna Krejčířová
1771 Karel Vogl
1797 František Vogl
1811 Ignác Valouch
1854 Pavel a Františka Juřičkovi
1880 Alois a Anna Grézlovi
1920 Alois a Marie Grézlovi
1979 Alois Grézl

 


Zahrada Martina Gottwalda, později č. 9

Zahradu s chalupou formálně v roce 1710 od vrchnosti za sumu 148 hřiven koupil můj přímý předek Martin Gottwald. Chalupu poté v roce 1720 směnil se svým švagrem Vávrou Přikrylem z Měrotína, bratrem své ženy Marianny Přikrylové. Směnou Martin Gottwald získal Vávrův grunt v Měrotíně. O této směně jest však zápis pouze v měrotínské gruntovní knize, v hradečské nikoliv. Směněná chalupa byla v roce 1725 přepsána na Jana Doležela, v roce 1736 poté byla prodána Pavlu Vogelovi, v roce 1741 Josefu Šmoldasovi a v roce 1743 Františku Šnajdrovi. V roce 1755 poté přešla na jeho syna Františka mladšího, který ji v roce 1758 prodal Vavřinci Novákovi. Po tomto ji v roce 1771 převzal jeho syn František Novák. Ke dni 16.5.1807 chalupu kupuje zeť Matouš Smékal. Manželé Matouš a Terezie Smékalovi poté zahradnický grunt v roce 1839 odevzdávají synovi Janu Smékalovi a jeho manželce Anně. V roce 1845 již byla Anna vdova a opět se vdala, tentokrát za Františka Vaňáka ze Savína, který sňatkem získal polovinu chalupy. V roce 1862 je poté chalupa postoupena na Jana Vaňáka a manželku Annu Vaňákovou. V roce 1892 je chalupa postoupena Annou Vaňákovou jejímu synovi Františkovi Vaňákovi a jeho manželce Filoméně. Na základě jejich dohody s matkou poté v roce 1899 dochází ke směně a chalupa čp. 9 je opět připsána matce Anně Vaňákové, která jim na oplátku připisuje domek, jež byl do té doby součástí chalupy. Tento domek je nyní od původní parcely a chalupy oddělen, je připsán na jinou knihovní vložku pozemkové knihy a dostává číslo popisné 34 - o tom až později. Zpět k chalupě č. 9 - kvůli dluhům jest však chalupu matka Anna Vaňáková nucena prodat a to zakrátko v roce 1906 manželům Josefu a Františce Krčkovým. Toto její syn František nemůže přenést přes srdce a dle obecní pamětní knihy a kronikáře zakládá v roce 1908 velký požár, jež spálil 5 stavení a byl základem vzniku Sboru dobrovolných hasičů v Hradečné. Následkem požáru byly některé budovy pobořeny a poté vznikly nově, i zde je možné že byly vystavěny na jiném než původním místě. Rovněž tak zde dochází ke sloučení a přeměně parcelních čísel. Zde je nutné uvést, že k původnímu číslu popisnému 9 patřila dříve stavební prostora hospody. Díky přestavbě po požáru v roce 1908 se však situace na místě úplně změnila. V roce 1930  poté nové stavení opět čp. 9 manželé Krčkovi postupují dceři Ludmile a jejímu muži Aloisovi Lexmaulovi. V roce 1946 je poté odkupují manželé Arnošt a Emilie Gottwaldovi, rodiče Ludmily roz. Gottwaldové, která si vzala Aloise Lexmaula ml., aby jej v roce 1956 postoupili jejich druhé dceři Miloslavě a jejímu manželovi Aloisovi Milčickému. Nadále chalupa přechází na další potomky v rodině.

parcelace :
stav. parcela č. 41/1 - dům čp. 9, dříve hospoda
stav. parcela č. 41/2 - dříve součástí domu čp. 9, zbořeniště
stav. parcela č. 39 - dříve dům čp. 9, dnes parc. č. neexistuje
stav. parcela č. 39/1 - dříve součástí chalupy, dnes samostatný dům čp. 34
stav. parcela č. 40 - dříve stodola, dnes parc. č. neexistuje
parcelní č. 1/2, 51/11, 231/3 - přilehlé parcely

posloupnost držení :
1710 Martin Gottwald
1720 Vávra Přikryl
1725 Jan Doležel
1736 Pavel Vogel
1741 Josef Šmoldas
1743 František Schneider
1755 František Schneider
1758 Vavřinec Novák
1771 František Novák
1807 Matouš Smékal
1832 Jan a Anna Smékalovi
1862 Jan Vaňák a Anna Vaňáková, od roku 1885 jen Anna Vaňáková
1892 František a Filoména Vaňákovi
1899 Anna Vaňáková
1906 Josef a Františka Krčkovi
1930 Alois a Ludmila Lexmaulovi
1946 Arnošt a Emilie Gottwaldovi
1956 Alois a Miloslava Milčičtí

 

 

Zahrada Josefa Vaňáka, později č. 14

Zahradu s chalupou formálně v roce 1710 koupil Josef Vaňák. V roce 1753 koupil chalupu od svého tchána Josefa Vaňáka zeť Jiří Němec, který ji v roce 1758 prodává Matěji Švecovi. Později v roce 1792 chalupa opět přechází v držení k Vaňákům a to koupí Matěje Vaňáka, který ji dále za tři roky přenechává synovi Jiřímu Vaňákovi. Ten opět chalupu předává v roce 1827 synovi Jakubovi Vaňákovi, který na chalupě hospodaří společně s manželkou Terezií roz. Gottwaldovou, dcerou Františka Gottwalda. Chalupa v roce 1858 přechází, předpokládám že v rodině, na Josefa a Terezii Smékalovi. Dále již chalupa postupuje v rámci stejné rodiny a to v roce 1899 na Františka Smékala a později i na jeho manželku Františku, dále v roce 1942 na Josefa a Alžbětu Smékalovi a na další potomky v rodině.

parcelace :
stav. parcela č. 12 - dům čp. 14
stav. parcela č. 13 - hospodářský objekt
parcelní č. 39, 40 - přilehlé parcely

posloupnost držení :
1717 Josef Vaňák
1739 Jiří Němec
1758 Matěj Švec
1759 Matěj Vaňák
1795 Jiří Vaňák
1827 Jakub a Terezie Vaňákovi
1858 Josef a Terezie Smékalovi
1899 František Smékal, od roku 1902 i manželka Františka
1942 Josef a Alžběta Smékalovi

 


Zahrada Baltazara Butlera, později č. 15

Zahradu s chalupou formálně v roce 1710 koupil Baltazar Butler. V roce 1712 koupil Butlerovu chalupu Jiří Gottwald, který ji v roce 1720 směnil s Josefem Doleželem za jeho grunt čp. 4.  Josef Doležel chalupu prodává a to v  roce 1743 Václavu Smékalovi. Dále chalupa přechází v rodině a to v roce 1746 na Jakuba Smékala, který ji v roce 1756 prodává svému zeti Bartoloměji Gottwaldovi. V roce 1786 chalupu Bartoloměj přenechává svému synovi Jiřímu Gottwaldovi a ten ji v roce 1821 opět přenechává synovi Jiřímu ml.. V roce 1851 chalupa přechází na jeho dceru Helenu Gottwaldovou, která zde poté hospodaří s prvním manželem Františkem Meitnerem a později i s druhým manželem Josefem Krajcem. V roce 1876 chalupa přechází, opět v rodině, na manžele Františka a Barboru Řmotovi, kteří prodávají v roce 1883 manželům Josefu a Heleně Krajcovým, příbuzným od Josefa Krajce. Chalupu dále v roce 1891 získávají Antonín a Žofie Krajcovi. Pokud pominu léta 1922 a 1946, kdy je chalupa opakovaně děděna a majiteli jednotlivých dílů se stávají Anna Fuňková s Františkem Fuňkem, a posléze děti Anna Fuňková, Jarmila Fuňková, Jindřiška Sedlářová a Bohumila Schimonovská, tak chalupa je ještě ve stejném roce a to 1946 postoupena manželům Josefu a Arnoště Kratochvílovým. Dalšími majiteli se v roce 1979 stávají Jaromír a Jarmila Kratochvílovi a poté je chalupa postoupenena na další potomky v rodině.

parcelace :
stav. parcela č. 14/1 - dům čp. 15
stav. parcela č. 14/2 - hospodářský objekt
parcelní č. 36, 37 - přilehlé parcely

posloupnost držení :
1710 Baltazar Butler
1712 Jiří Gottwald
1720 Josef Doležel
1743 Václav Smékal
1746 Jakub Smékal
1756 Bartoloměj Gottwald
1786 Jiří Gottvald
1821 Jiří Gottwald ml.
1851 Helena Gottwaldová
1876 František a Barbora Řmotovi
1883 Josef a Helena Krajcovi
1891 Antonín a Žofie Krajcovi
1922 Anna Fuňková - id. polovina, poté i František Funěk
1946 děti Anna a Jarmila Fuňkovi, Jindřiška Sedlářová, Bohumila Schimonovská - id. polovina
1946 Josef a Arnošta Kratochvílovi
1979 Jaromír a Jarmila Kratochvílovi

 

 

zdroje informací jsou uvedeny v článku Historie nemovitostí v Hradečné ..