ze zpravodaje - Hraničák v Arboretu Bílá Lhota

04.10.2018 15:17

 

Hraničák v Arboretu Bílá Lhota, Bohumil Vavrda
vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1983 č. 2

Málokdo si všimne hraničáku umístěného u hlavního vchodu do Arboreta v Bílé Lhotě. Byl nalezen poblíž silnice Bílá Lhota – Bouzov. Na tomto místě mu hrozilo rozdrcení pásovým traktorem nebo kládami. Byl proto přemístěn na chráněné místo, kde by mohl být jako dokument minulosti uchován a kde by současně mohl být přístupným zdrojem poučení. Do arboreta byl převezen pracovníky JZD v Bílé Lhotě Janem Moťkou a Mojmírem Čepem v roce 1970. Bělolhotský hraničák je plochý kámen z jemnozrnné kulmské droby, /rozměry : tloušťka nestejná - průměrně 8cm, šířka 70cm a výška 65 cm/, který je na obou stranách opatřen vytesanými schematickými údaji sousedních panství:
1.panství úsovského, který bylo majetkem Lichtenštejnů
/knížecí korunka a pod ní iniciály F.L.H.A. = Fürst Liechtenstein Herrschalt Ausee/ a
2.panství Řádu německých rytířů
/levá korunka a pod ní kříž s iniciálami C.C. = Crux Christi/.

Pod těmito údaji se nachází letopočet 1754.
Na druhé straně knížecí korunka opět s iniciálami F.L.H.A. a datum 1757.

 

Panství bouzovské včetně statku Červená Lhota, k němuž náleželo i místo nálezu, stalo se majetkem Řádu německých rytířů 21. září 1696. Úsovské panství držel zase dlouho moravský  rod Černohorských z Boskovic. Když v r. 1572 zemřel Albrecht Černohorský z Boskovic, jehož dcera Kateřina Anna se provdala za Karla knížete z Liechtenštejna, tak se Úsov s panstvím dostal do rukou tohoto mocného roku. Jan Adam Liechtenštejn odkázal Úsov v roce 1711 své dceři Gabriele a za její držby došlo k označování hranic panství, čehož dokladem je výše popsaný hraničník.

V okrese olomouckém jsou mimo toho známy jen dva hraničníky a to jeden v Bělkovic a druhý v Drahanovicích. První polovina 18. stol. byla tedy obdobím jednotného nového označování držby půdy. Svědčí o tom mimo jiné i mapa z r. 1737 vystavená v sále předků velkolosinského zámku, kde je vyznačeno rozmístění hraničníků.

Hraničák umístěný v bělolhotském Arboretu považujeme za hodnotný a dnes již jen na málo místech dochovaný doklad označení půdy v období feudalismu.

 

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota