ze zpravodaje - Z historie Řimic a okolí

04.07.2018 04:27

 

Z historie Řimic a okolí, Bohumil Vavrda
vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1976 č. 1

 

I kolem Řimic táhly často vojenské oddíly. Nynější státní silnice byla dostavěna v r. 1826. Doprava před tím děla se po tzv. královské silnici, která vedla přes Mladeč, kolem Měníka přes Řimice k Lošticím. Od května do července 1685 táhly od Loštic kolem Řimic k Olomouci a dále do Uher pomocné vojsko lunebursko brunšvické a hanoverské. Na sklonku dubna 1686 táhlo od Loštic kolem Řimic k Litovli pomocné vojsko saské. V zimě 1736/37 leželo v ostatních vesnicích oddělení ruských vojáků, moskovanských, kteří se vraceli z Porýní, kde pomáhali Euge Savojskému. Roku 1742 Prusové v okolních vesnicích brali vše nač přišli, v domech slídili po skrytých věcech a zásobách, loupili i prádlo, peřiny a šaty, vynucovali nejen spíži a potraviny, nýbrž i dobytek, zvláště koně, měli nařízeno zničit vše, čeho nemohli vzíti sebou, schopné muže pak násilím zařazovali do vojska. Dne 24.května 1758 byly u Řimic zahnány pruské stráže k Nasobůrkám od rakouského generála Januse. V červenci 1758 táhlo pruské vojsko pod vedením generála Rebentische kolem Řimic k Mohelnici. Za války prusko-rakouské v r. 1866 bylo rakouské vojsko rozloženo na Trávníkách pod Řimicemi. Děla byla postavena nad Hrabím, v Boří, Na Třesíně a u Nových Mlýnů. Čekalo se, že tudy potáhnou Prusové k Olomouci. Tito však táhli ke Konici a k Dubu nad Moravou, kde se střelo s vojskem rakouským. Řimice však přece viděli a to asi 30 mužů. Byla to přední hlídka na koních, která se dostala až k vesnici, kde způsobila paniku. Lidé chtěli rychle utéci s dobytkem do lesa. Poněvadž Prusové brzy zmizeli, zůstali doma.

 

Pod Trpínem na poli byly před 80 lety na trati zvané Dančí vyorány kameny /mlýnské žernovy/. Tím je potvrzena pověst, která se mezi starými lidmi vypravovala, že na potůčku pod Trpínem stával malý mlýnek, asi takový, jaký byl svého času v Pateříně. Další důkaz pro existenci tohoto mlýnka byl rybník pod Trpínem. Na tomto rybníku se ještě před sto lety právaly ovce ze dvora červenolhotského, který patřil k Bouzovu. Později rybník zanikl.

V Hrabí bylo roku 1850 /spolu s Červenou Lhotou/ 426 obyvatel a 428 jochů polí /joch byly tři měřice/. Starostou byl Josef Hájíček. Obecní rada : Josef Li.. a František Blechta. Obecní výbor : Ignác Šmoldas, Josef Vodička, Václav Holoubek, Jan Makas, Tadeáš Nevrlý. Náhradníci : František Doležel, František Sliva, Josef Nevrlý a Jan Moťka.

 

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota