ze zpravodaje - Země tmou se přioděla

15.01.2018 21:35

 

Země tmou se přioděla - Josef Brouček

vydáno v Bělolhotském zpravodaji v roce 1980 č. 1

 

 

Letos, kdy oslavujeme 35. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou, vzpomeňme nejtragičtější události v dějinách obce.

Psal se rok 1938. V pondělí dne 10. října 1938 o 14. hodině vtáhlo do Bílé Lhoty a sousedního Měníka německé vojsko, aby tyto obce připojilo k Německu. Osamělá lípa stojící na katastru Bílé Lhoty u silnice k Pateřínu nám připomíná říšské hranice. Tento stav okupace, který trval 12 dnů popisuje redaktor tehdejších novin dne 6.11.1938 pod nadpisem : „Země tmou se přioděla“.

 

Nad severní Moravou válejí se husté mlhy. Bílá Lhota je zahalena v šedý plášť. Leží tu jak ztracená varta. Uprostřed vesnice, kde kdysi stávala tvrz, leží v mlze stopen zámek. V průjezdě po levé straně jsou ve zdi zasazeny dvě desky. V zašlém kameni jsou vytesána jména a znaky. Ztěží se čtou jména. Jan Záviš Bítovský ze Slavíkovic a Kuňka z Kravař. Letopočet 1505. V přítmí se rozeznávají znaky dvou starých vladyckých rodů moravských. Tři koňská pušťadla spojená v kruhu a zavinulá střela řečená „odřivous“. Tady sídlila jediná německá rodina, v ryze české obci.

Vesnici zahalila chmúra, jako když vypukne mor. Po celých 12 dnů okupace lidé chodili jako bludné duše. Nesměli sem chodit z okolních vesnic lidé do kostela a domácí byli odříznuti. Mléko kysalo ve sklepích. Na Nové Zámky, kde byl štáb okupační armády vypravila se deputace z obce, aby tam podala protest proti okupaci. jeho podstatná část zní : Delimitační komisi Praha - Berlín !

Aniž by zástupci komise pro určení hranic zjistili zeměpisnou a etnografickou polohu zdejší krajiny, obsadila německá vojska dne 10. října 1938 bez jakéhokoliv předchozího vyrozumění obec Bílou Lhotu a Měník. Obec Červená Lhota, Hrabí, Pateřín a Řimice zůstávají ze záboru vypuštěny. Všech těchto šest obcí pro jejich blízkost a malou rozlohu tvoří jeden celek hospodářský, spojený kostelem, školou, obchody, poštovním úřadem aj. s Bílou Lhotou jako střediskem. Roztržení tohoto celku mělo katastrofální následky a hospodářsky zkáza obyvatelstva byla by neodvratná, neboť by byly od sebe odtrženy říšskými hranicemi a celními hranicemi.

Ale obec není ztracena. Německé vojsko z ní odtáhlo. Lidé zase spokojeně chodí za svou prací. A není lehké dobývati chléb svůj ze země, jejíž prst je jílovitá a štěrkovitá. Ale lepší doma suché brambory, než v cizině hrnce masa. Rozhodně chutnají lépe, než pokrm z jednoho hrnce „eintopf“, který ochutnali občané, když ho jim nabídl místní velitel. Jen jednou si přišli chudí pro podivnou kaši z brambor, zelí, krup a vyvařených kostí, kterou nadělovali z německých guláš - kanonů.

 

Vzpomeňte s námi.
Na krutost okupace doplatili tito naši občanů :

Linet František, nar. 1918 - zastřelen v Javoříčku 5.5.1945
Lacina František - popraven v koncentračním táboře
Tilcer Bohumil, nar. 1888 - popraven ve Vratislavi 2.11.1944
Funěk Josef, nar. 1898 - popraven ve Vratislavi 3.10.1944
Kohoutek Vladimír - popraven v Osvětimi 15.7.1942
Voráčová Marie - umučena v Osvětimi
Valouch František, nar. 1895 - padl na barikádách v Praze 8.5.1945
Kroupa Oldřich, nar. 1919 - zabit při náletu Berlín 14.2.1945
Funěk František, nar. 1900 - umučen v Bernau 27.3.1945
Bártová Marie, nar. 1906 - umučena v Ravensbrücku 1945
Sedláček Stanislav, nar. 1922 - popraven v Bouzově 6.5.1945
 

 

 

 

zdroj : 

Bělolhotský zpravodaj, 1974-1988, 1992-1999, vydalo tehdejší MNV a OÚ Bílá Lhota