Původním účelem tohoto webu bylo informovat rodinné příslušníky o vývoji pátrání po předcích rodu Gottvaldů z Hradečné. Postupem času pod vlivem různých událostí se ze soukromého webu věnovanému konkrétnímu rodu, stal veřejný web informující o obecní a hasičské historii. K samotnému rodu Gottvaldů, ačkoliv je dnes zjištěno velké množství informací a dat, je zde na webu níže uveřejněna pouze stručná historie rodu bez konkrétních dat a jen z doby generace již nežijící. Alespoň to málo rozhodl jsem se zde ponechat pro případ, že by na web zavítal některý z potomků a následovníků některé větve rodu, jež dosud neměl ponětí že někdo o historii rodu se zajímá. Možná se tak stane a my díky tomu najdeme další chybějící střípky do rodinné mozaiky.
Děkuji za pochopení.
Historie rodu Gottvaldů, počíná se odehrávati v roce 1665 ve vsi Haňovice u Litovle, kam na stavení po jistém Roháčovi zpustlé během třicetileté války, přichází hospodařit nový obyvatel vsi Jiří Gottvald, nejstarší přímý předek rodu Gottvaldů, kterého se podařilo vypátrat. S rodinou zde setrvá déle jak dvacet let, aby se poté v roce 1687 všichni přesunuli do vedlejší vsi Myslechovice na grunt později osazený číslem domovním 19. Jeho manželky daly mu postupně synů Matěje, Martina *1677 a Jiřího *1690 a též dcer Terezy, Marianny, Anny Marie a Barbory.
Ačkoliv po smrti v roce 1710 sedlák Jiří zanechav po sobě žijících synů Martina a Jiřího, myslechovický grunt po otci jim vrchností přidělen nebyl. Po smrti otce a výměně hospodáře na gruntu tak oba odchází.
Starší Martin *1677 byl vrchností vyslán do nedaleké vsi Hradečná a ustaven zde rychtářem. V době příchodu v roce 1710 již rodinu svoji měl a společně kupují hradečskou chalupu později osazenou číslem domovním 9. Po deseti letech strávených zde, Martin předává rychtářskou funkci svému švagrovi Vávrovi Přikrylovi z Měrotína se kterým též směnil chalupu za jeho měrotínský zahradní grunt čísla domovního 1. Právě ve vsi Měrotín se s manželkou Mariannou, která postupně dala mu synů Pavla, Františka, Jakuba a též dcer Kateřiny, Marianny, Barbory, Anny a Magdaleny, usazují. Jediný syn jejich Jakub *1722 dal větvi potomků po meči. Ženat s Kateřinou Němcovou, jež dala mu krom dalších dětí i pokračovatele rodu syna Jakuba ml. *1746. Jeho otec Jakub st. v témže roce přebírá po smrti hospodáře Martina grunt, však jako špatnému hospodáři, byl mu vrchností již dvě léta poté zruinovaný odebrán. Rodina proto odchází na měrotínský zahradní grunt rodičů Kateřiny domovního čísla 6, který v roce 1753 po smrti otce Kateřiny připadá Jakubovi st. I tento později grunt přenechává svému synovi Jakubovi *1746, avšak ten již v pokračování větve po meči štěstí nemaje. Oba dva jeho synové umírají mladí a bezdětní, čímž větev Martina po meči vymřela.
Mladší Jiří *1690 po smrti otce v roce 1710 též odchází a kupuje vlastní myslechovickou chalupu později osazenou číslem domovním 15. Setrvá zde však jen krátce a již za dvě léta v roce 1712 odchází za starším bratrem do vsi Hradečná, kde kupuje hradečskou chalupu domovního čísla 15 a krátce po příchodu se žení s Annou Doleželovou. Její otec mladým manželům v roce 1720 přenechává směnou za jejich chalupu tehdy zadlužený sedlácký grunt domovního čísla 4. Tímto započalo se stodesetileté hospodaření Gottvaldů na tomto hradečském gruntu. Z jejich manželství vzešli synové Jiří, Martin, Bartoloměj a dcery Barbora, Marianna, Kateřina a Jana. Větvi svého otce i celému rodu Gottvaldů dali potomků po meči synové Bartoloměj *1724 a Martin *1721, který je přímým předkem jeho dodnes žijících potomků.
Bartoloměj *1724 po sňatku s první manželkou Mariannou Smékalovou obdržel od jejích rodičů hradečskou chalupu domovního čísla 15, na které shodou okolností kdysi hospodařil jeho otec Jiří. Jeho první žena dala mu synů Jiřího *1760 a Bartoloměje *1772, jež jako jediní z potomků dále rozšířili rod po meči. Mladší Bartoloměj *1772 ženat s Mariannou Doleželovou, ač měl pět dětí, zůstal bez vnuků a jeho větev tak vymřela. Starší Jiří *1760 ženat s Rosálií Tejkalovou dostal v roce 1786 po otci odstoupenu chalupu, kde žil s manželkou a dětmi, poskytoval zde též výměnek svým rodičům a podnájem rodině bratra Bartoloměje. Jiří s Rosálií krom dcer a synů jež zemřeli v dětském věku měli syna Jiřího ml. *1789, jež rodinnou chalupu odstoupenu v roce 1821 dostal. Ač manželka jeho Kateřina Krčková tři syny porodila mu, nebylo jim dopřáno, aby žádný z nich dospěl a potomka po meči zanechal, čímž jejich větev vymřela.
Bartolomějův starší bratr Martin *1721 se jako jediný přeživší potomek své úlohy zachránce rodu zhostil dokonale. S manželkou Mariannou Šmoldasovou narodili se jim mimo bezdětné potomky synové Ondřej *1754, Jan *1760, Jakub *1764, Matěj *1767, František *1771 a též dcera Kateřina. Všichni jeho synové měli dalších potomků, čímž se právě jemu a jeho ženě podařilo vytvořil poměrně velkou rodinu s mnoha vnoučaty a dalece tak rozšířit rod Gottvaldů. Martin od otce posléze přebírá sedlácký grunt domovního čísla 4, kde s rodinou hospodaří. Syn Ondřej *1754 ženat s Uršulou Vitoulovou jako nejstarší obdržel po otci rodinou držený grunt. Však jako jediný ze synů, ačkoliv deseti dětmi obdařen byl, nepodařilo se jim rod po meči udržet. Grunt tak ještě za jejich života přebírá dcera Kateřina s manželem a jejich větev končí. Syn Jan *1760 ženat s Rosálií Hromkovou z gruntu od bratra odchází v roce 1793, kupuje od obce hradečské pozemek na stavbu domku pozdějšího domovního čísla 26, který vystaví. Jan s Rosálií měli synů Jiřího *1786, Jakuba *1788 a Jana *1791. Dva starší s manželkami založili svoje rodiny a jejich potomci ve dvou generacích postupně bydleli v domcích domovních čísel 26 i 20. Dalších potomků a rozrodu se však nepodařilo zjistit, lze se tak domnívat, že větev vymřela po meči. Syn Jakub *1764 ženat s Viktorií Davidovou odchází na rodný měrotínský domek čísla domovního 15 své manželky a zde jejich rodina i ostává. Žena mu však zakrátko umírá v mladém věku a on se žení podruhé s Annou Vánskou. Obě ženy daly Jakubovi potomky, jest však doloženo, že pouze jeden ze synů a to Jakub *1814 oženil se s Annou Přikrylovou a rodinu založil. Jejich rodina poté žila na měrotínském domku čísla domovního 27 a ačkoliv synů měli i doživ se oba nemalého věku, nebylo nalezeno zápisů o narození potomků. Zde však předpokládá se jejich odchod mimo kraj a možné pokračování větve jinde. Synové František *1771 a Matěj *1767 byli v šíření rodu úspěšnější, obdobně jako jejich otec.
Starší syn Matěj *1767 ženat s Annou Kreuzigerovou po sňatku stěhuje se do vsi Měrotín, kde rok po oddavkách připsán jim byl zahradnický grunt domovního čísla 6 po zemřelém otci nevěsty, který opět shodou okolností před časem již Gottvaldům patřil. Společně krom dcer a svobodných synů měli syna Ignáce *1803, jenž sedm dalších potomků po meči s manželkou Antonií Krčkovou měl a to syny Josefa *1828, Františka *1832, Ignáce *1834, Antonína *1839, Jana *1846, Aloise *1849 a dcery Annu, Barboru a Jenovéfu. Nejstarší syn Josef *1828 ženat s Josefou Smékalovou odchází na její rodný hradečský grunt domovního čísla 5, kde žili pod hospodářem a švagrem. Jejich jedinný syn Arnošt Mikuláš *1856 ženat s Marií Přízovou po studiích práv v Brně, odchází za advokátní praxí na brněnsko, přičemž rodinný grunt prodává svému strýci Janovi. Potomci jejich větve i nadále žijí na brněnsku, avšak nedávno tato větev po meči vymřela. Syn František *1832 ženat s Marií Krejcárkovou krom dcer též syna Jana měl, jenž hodinářem v Jevíčku byl. K dalším osudům jejich větve se nic nepodařilo zjistit. Syn Alois *1849 ženat s Františkou Přikrylovou společně jediného přeživšího syna Bohuslava *1881 měli, však k jeho dalším osudům nic zjistit se nedařilo. Syn Ignác *1834 ženat s Magdalenou Vitoulovou pobývali v měrotínských domcích čísel domovních 13 i 14 a krom dcer měli dva syna jež další rodiny a potomky měli. Starší syn Jiří *1859 byl zlatníkem a žil v Litovli. Krom dcer a svobodných synů též syna Josefa *1906 měl. Jeho potomci po meči dodnes žijí na litovelsku. Syn Jan *1846 ženat s Amálií Tylovou pobýval na rodném měrotínském gruntu domovního čísla 6 a krom dcer též synů Jana Eduarda a Františka Konstantina měl. Starší František Konstantin *1876 ženat s Justýnou Solovskou, nastěhoval se na hradečský grunt domovního čísla 5, jež jeho otec od synovce Arnošta Mikuláše pro něj zakoupil. Ačkoliv tří dospělých synů Františka, Josefa a Arnošta měl, tito potomků po meči neměli. Mladší Jan Eduard *1879 sňatkem s Ludmilou Coufalovou vyženil i její rodný grunt ve Vísce a dostalo se mu i syna Jana *1911 jež s manželkou Marií Královou potomků po meči do dnešního dne zajistil.
Mladší syn František *1771 sňatkem s Annou Kadlecovou vyženil i její rodný hradečský sedlácký grunt domovního čísla 11. Společně dostalo se jim synů Matěje *1799, Hynka *1801, Františka *1803 a dcer Anny, Barbory a Jenovéfy. Další osudy rodiny Františka *1803 podruhé ženatého s Františkou Vitoulovou, stejně jako Hynka *1801 nejsou známy. Osudy se podařilo upřesnit jen u nejstaršího Matěje *1799, který stále pokračuje přímou linii. Po sňatku s Kateřinou Vytřípalovou v roce 1818 se téměř na deset let stěhují na její rodný grunt domovního čísla 1 do vsi Mladeč, načež se v roce 1827 vrací, aby Matěj po otci převzal rodný hradečský grunt domovního čísla 11. Matěj poté co stal se vdovcem, podruhé se žení s Františkou Hrazdilovou. Obě jeho ženy daly mu synů Ignáce *1820, Františka *1827, Antonína *1850, Josefa *1858 a dcer Anny, Františky a Barbory. Dalších osudů rodu po meči bylo zjištěno pouze k synům Ignácovi a Antonínovi. Syn Ignác *1820 ženat s Annou Smékalovou, dostal odstoupen rodný grunt po otci. Postupně jej přebírá syn Jan *1847 v další generaci, ačkoliv ženat s Cecilií Poulíčkovou, nebyl obdařen synem a tak nezajistil rodu pokračování. Syn Antonín *1850 ženat s Františkou Šmídovou bydlel v rodném gruntu v podnájmu a pracoval zde jako nádeník. Společně synů Antonína *1886, Vojtěcha *1890, Františka *1893 a též dcer Marie a Anežky dostalo se jim. Nejstarší Antonín *1886 ženat s Františkou Pozdíčkovou měl synů Antonína *1912 a Miloslava *1926, přičemž potomci jejich větve po meči stále žijí. Prostřední syn Vojtěch *1890 ženat s Annou Královou odstěhoval se a i jejich potomci po meči dodnes žijí. A stejně tak i potomci nejmladšího syna Františka *1893 ženatého s Annou Kučerovou dodnes žijí. Antonín *1886 byl můj pradědeček.
Příjmení Gottwald, Gotvald a Gotvalt jsou odvozena z německého osobního jména „Gott“, což v překladu znamená „bůh“ a německého slova „walten“ což znamená „vládnout“. Lidová etymologie že Gottwald v překladu znamená "boží les" je mylná a nesprávná. V písemných pramenech se toto příjmení poprvé objevuje v roce 1598 a patřilo Janovi Gottvaldovi ve vsi Žďáře poblíž Trutnova.
Samotné příjmení Gottwald má poté svůj původ již ve staroněmčině či spíše germánštině, jazyce starobylých kmenů. Němečtí jazykovědci se zmiňují, že tehdy se nedávaly dětem jména z obyčejného všedního života, nýbrž jejich nejčastějšími motivy byly - boj, válka, vojsko /dnes Heer - např. Hermann/, hrdinství, vítězství /dnes Sieg/, názvy zbraní, ale také víra v nadpřirozenou moc /viz. složeniny s „Gott“ znamenající „Bůh“/. Pokud jde o druhou část složeniny „wald“, mezi jazykovědci vládne celkem shoda, že jde o modifikaci starých výrazů „waltan“, „waldan“, ve středohornoněmčině poté „walten“. Tato podoba existuje i v němčině současné jako sloveso s významem "vládnout". Analogické s příjmením Gottwald je i křestní jméno Oswald.
V životě praprapředků byla po celé věky hluboce zakořeněná víra v nadpřirozené síly a spolu s ní v magickou sílu jména. To bylo v jejich očích vlastně druhým "já" každého člověka. V myslích prapředků byla také vžita představa, že podle toho, jaký je obsah jména /jaké přání do něj vloží/, takový bude i osud jejich potomka. Z tohoto hlediska je možné příjmení „Gottwald“ vyložit jako pradávné přání rodičů "ať toto naše dítě vládne s boží pomocí".
Zde je poté možné stáhnout zjednodušený rodokmen rodu Gottvaldů určený k orientačnímu zveřejnění rozrodu některých větví, bez uvedení konkrétních dat, žijících generací a návaznosti na ně. Kompletní zpracování je určeno pouze pro příslušníky rodu a není veřejně k dispozici.
autor webu Jirka Gottvald ml. (gotisek)
Zde je možné stáhnout zjednodušený rodokmen rodu Gottvaldů určený k orientačnímu zveřejnění rozrodu některých větví, bez uvedení konkrétních dat, žijících generací a návaznosti na ně. Kompletní zpracování je určeno pouze pro příslušníky rodu a není veřejně k dispozici.
