Úvodem pár slov k nejstaršímu povědomí. Malá vesnice Hradečná leží v kopcovitém terénu Bouzovské vrchoviny, asi 8 kilometrů západně od Litovle v nadmořské výšce zhruba 340 metrů nad mořem. Název obce sám nás vede na stopu blízkého pravěkého hradiska, snad na nedalekém Třesíně. Ves je poprvé zmiňována v zemských deskách k roku 1365, kdy byla založena rodem vladyků z tvrze v Dubčanech. Tento rod, konkrétně vladykové Medvídek a Zbyněk, byl také prvními majiteli vsi samotné, stejně jako tomu bylo u sousedního Měrotína.
erb Medvídka z Dubčan
V publikaci Vlastivěda Moravská, Litovelský okres od Viktora Pinkavy, jež vydal Musejní spolek v Brně v roce 1903 se o Hradečné píše následné :
Píše se v zemských deskách r. 1965 Hradeczna (obyčejně), r. 1407 Radeczna, r. 1371 Hradiczna; znamená ves u silnice hradečné, polit.ves na výšině 8,7 km západně od Litovle, přifařená a přiškolená do Měrotína.
Náves tvoří jedinou ulici. Roku 1710 bylo v Hradečné 5 gruntů (dle registru). Roku 1790 bylo 18 domů a 146 obyvatel, roku 1834 29 domů a 217 obyvatel, roku 1890 33 domů a 250 obyvatel, katolíků, Čechů, 1 Němec, roku 1900 34 domů a 235 obyvatel, katolíků, Čechů.
Název sám nás vede na stopu blízkého pravěkého hradiska snad na Třesíně.
Nějstarší majitelé byli vladykové z Dubčan, jako v Měrotíně, roku 1365 bratři Medvídek a Zbyněk. Roku 1412 postoupil Sebor z Dubčan, syn Zbyňkův, manželu sestry své Anny, rytíři Václavu ze Žeravic, zboží tak zvané Medvídkovo a tento prodal podíl svůj vladykám ze Stříteže, ale větší část vesnice vždy zůstala při Dubčanech. Také Bernard Hecht z rodu Slavoňovských tu měl podíl, který zdědil sestřenec jeho a stupík Jan ze Šumvaldu. Roku 1407 prodal Vítkovi ze Lhoty (Bílé) 5 lánů a 1 a půl hř.platu a tento prodal ihned zboží Jiříkovi z Pavlovic.
Roku 1535 připojena Hradečná s dubčanský statkem, zároveň s Měrotíněm k panství haňovickému.
Sladovna na Hradečce, blízko královské silnice, po požáru roku 1891 zanikla.
V roce 1535 byla vesnice začleněna do Haňovického panství pod jehož správou setrvala až do roku 1850 kdy v rámci reorganizace správy Moravského markrabství se vesnice stala samostatnou obcí politického a soudního okresu Litovel.
foto - kaple na návsi
Co se týče samotného velkostatku Haňovice, jehož byla Hradečná v uvedeném období součástí, o tomto jsou listinné zmínky u Olomoucké kapituly již v roce 1131, přičemž v roce 1389 byly Haňovice jmenovány biskupským lénem. Během 15. a 16. století se v držení Haňovic vystřídalo několik majitelů mezi nimiž byli páni ze Stříteže, z Chudobína, ze Stvolové a ze Zástřizl, odkud byl poslední majitel Bernart Prakšický. Ten pro svoje evangelické vyznání a účast na stavovském povstání v roce 1620 ztratil statek v pobělohorských konfiskacích. Haňovice s celým panstvím, tedy i obcí Hradečná jako součástí, byly v roce 1622 darovány Olomoucké kapitule za její věrnost. V pramenech se dochovaly zmínky, že v roce 1637 měla Haňovice v držení kněžna Karolína d´Austria de Contecroi, nedochovalo se ovšem jakým právem na Haňovicích „seděla“. Později se ovšem velkostatek opět dostal do držení Olomoucké kapituly. K Haňovicím krom Hradečné dále patřily i obce Kluzov, část nynější obce Luká, Měrotín, Myslechovice, Savín a Slavětín. Olomoucká kapitula prováděla správu statku, což předtím připadalo mu samému. Nad hospodářskou stránkou statku měl od roku 1679 hejtman statku Velká Bystřice, o stránku patrimonijní se staral notář kapituly. Samotný statek vedl haňovický správce. Od roku 1772 přešla správa velkostatku přímo z Olomoucké kapituly na zřízené Ředitelství kapitulních statků. Po zrušení patrimoniální správy připadly Haňovice s obcemi pod soudní okres Litovelský, jen Luká pod okres Konice. Výměra dominikálu činila před rokem 1848 u Haňovic 225 hektarů zemědělské a 512 hektarů lesní půdy.
foto - dobová pohlednice
V rámci shromáždění demografických ukazatel může uvést následné. Nejbližší spádovou obcí byl sousední Měrotín, kam byla převážně katolická Hradečná „přifařena“ a „přiškolena“. Poštovní úřad se nacházel ve Slavětíně, četnická stanice v Bílé Lhotě. V obecním katastru bylo v roce 1900 zhruba 191 hektarů hospodářské půdy, z toho 164 ha polí, 15 ha lesa, 4,2 ha pastvin, 3,9 ha zahrad a 3,6 ha luk. V témže roce rolníci v Hradečné chovali 127 kusů skotu, 101 vepřů a 19 koní. V roce 1950 obdělávalo 18 drobných zemědělců půdu s výměrou méně než 1 ha, 16 rolníků poté pozemky o výměře od 1 do 5 ha půdy, 3 zemědělci obdělávali pole v rozsahu 10 - 15 ha, 3 sedláci vlastnili statky o výměře 15 - 20 ha a 3 nejzámožnější sedláci hospodařili na více než 20 ha zemědělské půdy.
Počty domů a obyvatel :
- rok 1710 - 5 sedláckých gruntů a 9 chalup /zahrad/
- rok 1790 - 18 domů a 146 obyvatel
- rok 1834 - 29 domů a 217 obyvatel
- rok 1890 - 33 domů a 251 obyvatel
- rok 1900 - 34 domů a 235 obyvatel
- rok 1930 - 48 domů a 222 obyvatel /216 Čechů a 6 cizinců/
- rok 1950 - 47 domů a 178 obyvatel
Před rokem 1918 se obyvatelé hlásili jen ke katolickému vyznání, po roce 1921 vedle nich bylo 12 příslušníků československé církve, později v roce 1930 7 příslušníků československé církve a 3 pravoslavného vyznání.
Většina obyvatel se zabývala zemědělstvím a chovem dobytka. Do roku 1891 byla ve vsi, resp. pod vsí na potoku Hradečka u královské silnice sladovna, od roku 1898 kdy bylo založeno Rolnické mlékařské družstvo zde vznikla i rolnická družstevní mlékárna s výrobou tvarohu a vedlejších produktů. Po druhé světové válce bylo v obci založeno Zemědělské strojní družstvo, předchůdce pozdějšího Jednotného zemědělského družstva ustaveného v roce 1952 36 členy. V roce 1972 bylo Jednotné zemědělské družstvo v obci připojeno k JZD Doubrava v Mladči, později v Haňovicích. V obci provozoval svoji živnost kovář, v roce 1911 též kolář, malíř, obuvník a zámečník. V Hradečné byly provozovány dva hostince a několik obchodů, konkrétně v roce 1930 to byly obchody se smíšeným zbožím, dva obchody s ovocem, obchod se dřevem, hospodářskými potřebami a vejci. Ve stejném roce je v tak malé vesnici zajímavá existence pěti povoznických živností.
foto - Rolnická mlékárna
V roce 1913 byla v obci vybudována silnice čímž se zlepšilo komunikační spojení s okolními obcemi. Po výstavbě železniční trati Litovel - Mladče se nejbližší železniční zastávkou stala Mladeč. V roce 1935 bylo zavedeno autobusové spojení z obce na Bouzov a též do Litovle. V průběhu let 1931 - 1932 byla v obci zavedena elektřina.
V roce 1908 vypukl v obci velký požár při kterém vyhořelo pět domů včetně hospodářství a dobytka. Zvládnout a zastavit jej se podařilo jen díky pomoci hasičů z okolních vesnic. Krátce poté v témže roce zastupitelstvo obce rozhodlo o založení sboru dobrovolných hasičů. K zakládajícímu sboru se tehdy přihlásili všichni muži. Rok po založení byla zakoupena první hasičská stříkačka v obci, později byla zbudována požární zbrojnice. Sbor dobrovolných hasičů Hradečná v obci funguje do dnešního dne a je zařazen jako jednotka požární ochrany páté kategorie.
Správu obce původně vykonával rychtář se sborem přísežných v zastoupení vrchnosti, od roku 1850 do 1945 poté volené orgány obecní samosprávy. V meziválečných letech 1919 - 1938 soupeřily o vliv v obci místní organizace strany agrární, lidové a sociálně demokratická. Po zřízení místních národních výborů, měl výbor v obci 10 členů v čele s předsedou Arnoštem Gottwaldem. Na základě výsledků v prvních poválečných volbách v květnu 1946 do Ústavodárného národního shromáždění bylo dle dohody stran Národní fronty a vládního nařízení provedeno přerozdělení mandátů v místním národních výboru, který měl 11 členů. Sedm křesel získala komunistická strana, tři strana lidová a jeden mandát získala národně socialistická strana. V čele čtyřčlenné rady zůstal dosavadní předseda Arnošt Gottwald zastupující stranu lidovou. V důsledku politických událostí únoru 1948 byl zřízen místní akční výbor Národní fronty v obci, jenž prováděl tzv. očistu veřejného a politického života od „nepřátel lidově demokratického zřízení“. Došlo tak i ke změnám v obsazení místního národního výboru, jehož předsedou byl zvolen komunista František Gottwald.
Do fungování obce i místního národního výboru zasáhla ústavní změna provedená k 1.1.1949, kdy došlo ke zrušení dosavadní Moravskoslezské země a vytvoření 19 ti krajů. Obec Hradečná se společně s politickým okresem Litovel stala součástí Olomouckého kraje. V roce 1950 byl místní národní výbor v obci rozšířen na 15 členů z nich byla volená pětičlenná rada vedená dosavadním předsedou Františkem Gottwaldem, jehož náměstkem se stal Arnošt Gottwald. Místní národní výbor v obci se rovněž podílel na postupné likvidaci soukromých živností a stal se organizátorem kolektivizace zemědělství. Z voleb v roce 1954 dle nově zavedeného volebního systému postaveného na rovném a přímém volebním právu na dobu 3 let vzešel devítičlenný místní národní výbor z jehož členů byla zvolena tříčlenná rada v čele s předsedkyní J. Rosenbergovou. Ve volbách v roce 1957 byl zvolen nový místní národní výbor, nadále s devíti členy do jehož čela byla postavena opět tříčlenná rada vedená předsedou V. Sopkem a tajemníkem A. Grézlem.
foto - pohled na náves
Od 1. července 1960 byla v souvislosti s územně správní reformou státu obec Hradečná připojena k sousední obci Bílá Lhota a současně se zrušením politického okresu Litovel a Olomouckého kraje se stala součástí okresu Olomouc v rámci nově utvořeného Severomoravského kraje. Součástí obce Bílá Lhota je Hradečná dodnes, avšak od roku 2000 spadá do Olomouckého kraje. Vesnici Hradečnou tak v současné době spravuje Obecní úřad v Bílé Lhotě.
Pro upřesnění a vyloučení záměny obcí Hradečná a Nová Hradečná, jež jsou vzájemně od sebe vzdáleny 18 kilometrů se zdejší obec uvádí jako Hradečná u Litovle, či pošta Slavětín u Litovle.
Dobové názvy obce Hradečná :
česky : od roku 1407 Hradečná, 1437 Hradečín
německy : 1673-1771 Hradecžna, 1720 Hradeczny, 1846-1945 Hradetschna, 1872 Hradeschna
latinsky : 1365-1437 Hradeczna, 1371 Hradiczna, 1407 Radeczna
zdroj :
Okresní archiv Olomouc, fond Archiv obce Hradečná L1-20, č. NAD 1218
Okresní archiv Olomouc, fond Místní národní výbor Hradečná L1-70, č. NAD 1268
Litovelský okres, Vlastivěda moravská, Viktor Pinkava, 1903
Paměti obcí Haňovice a Kluzov, Stanislava Kovářová, 1999, ISBN 80-85973-74-X
aj.
