z pamětní knihy - správa obce
Tento článek je součástí uceleného tématu Pamětní kniha obce Hradečná
SPRÁVA OBCE V LETECH 1830 – 1927 …
Jan Smékal, 1830 - 1850, poslední rychtář v Hradečné
Posledním rychtářem v Hradečné byl Jan Smékal, narozený v roce 1793 na čís. 17. Dříve než šel na vojnu, měl tři dcery Janu, Helenu a Annu a to s Kateřinou Gottwaldovou, dcerou Ondřeje Gottwalda na čís. 4. Po návratu z vojny se Kateřina stala jeho ženou, on se na čís. 4 přiženil a v roce 1830 byl zde zvolen rychtářem. Úřadoval poté až do roku 1850. Při požáru, který vypukl na usedlosti jeho sestry čís. 5 v roce 1859 bývalý rychtář ztratil zrak a po 20ti leté slepotě v roce 1880 zemřel.
Byl to muž postavy spíše nadprostřední, silné tělesné konstrukce. Jako voják zúčastnil se zprvu válek, jež vedla Francie proti spojencům a dostal se do zajetí, kdy pobyl v cizině asi 12 let. Za jeho rychtářování bylo předsevzato měření všech pozemků kolem Hradečné, kdy v roce 1834 byla vyhotovena katastrální obecní mapa a katastrální parcelní protokol. V roce 1830 za jeho působení byl mezi dom. čís. 4 - 14 postaven kamenný kříž a v roce 1835 nad ním kaple. V ohledu politickém patřila tehdy obec pod Haňovice, kde vládla vrchnost, dříve Páni ze Zástřizlů. Tehdy se úřadovalo německy a i shora uvedený katastrální protokol byl sepsán německy.
Josef Krček, 1850 - 1864, první starosta
Pocházel z čís. 12 a místo mu popustil starší bratr Filip. Na vojně byl „manipulantfeldvebl“ u grenadýrů. Byl to statný silný muž černých knírů, pravý kyrysník. Byl to muž studovaný a energický. Založil hlavní účetní knihu, které se i v roce 1926 užívalo. S úřady korespondoval německy a účetní kniha jim vedená psána byla kurentem. Pořídil obecní razítko s textem, ovšem německým. Též orientační obecní tabule česko německá a tabulka označující byt starostův byly za jeho úřadování v roce 1854 pořízeny. Za jeho starostování byly v roce 1855 pořízeny v měrotínském kostele nové varhany. Taktéž pořizoval svatební smlouvy a věci týkající se notářství. Zemřel v roce 1864 náhlou smrtí a nezanechal po sobě žádných potomků. Za jeho působení byly odebírány první noviny pro obec „Moravan“.
Smékal Valerián, 1864 - 1879, starosta
Byl to muž střední postavy, byl velitelem vojenských vysloužilců - veteránů. Na vojně zastával hodnost četaře. Bydlel v Hradečné čís. 5. Za jeho starostování v roce 1874 byla zřízena obecní studna naproti jeho domu, mezi čís. 12 a 13. V roce 1878 byla provedena přestavba měrotínské školy na dvojtřídku. Na stavbu tuto věnovala obec Hradečná obnos 140 zl. V témž roce bylo postaveno sousoší sv. Cyrila a Metoděje a to Františkem Melhubou z čís. 12.
Smékal Valerián, jako rolník byl velice podnikavý. Za jeho starostování pěstovalo se u nás velmi mnoho lnu, proto nechal zřídit pod horou na pozemku par. čís. 376 močidlo na len. Po té zanášel se myšlenkou, zřídit v brodkách větší dílnu na tření lnu se strojním pohonem. Rozmyslel se však a předsevzal si zřídit v těch místech hřebíkárnu. Naskytla se mu příležitost ke koupi parního stroje a celého strojního zřízení hřebíkárny ve Frenštátu u Šumperku. Když však stroje dovezl domů a očistil, rozhodl se, že zřídí sladovnu a obratem všechny koupené stroje prodal. Utvořil společnost s dvěma bratry a sestrou a v roce 1868 sladovnu postavil. Potřebnou vodu opatřil si vodovodem, který vedl z Papajkové louky, asi 400 m od sladovny vzdálené. V nově zřízené sladovně však nepracoval dlouho, neboť tato na den tří králů v roce 1871 shořela. Po požáru sladovnu znovu zřídil a za nějaký čas ji pronajal ji Rudolfu Reifovi, litovelskému měšťanu. Touto dvojnásobnou stavbou se finančně vyčerpal a sladovnu prodal jmenovanému Reifovi. Tento ji za krátko prodal účetnímu sladovny na Klášterním Hradisku Šmídovi. Tento ji přestavěl a rozšířil. Sladovna za jeho vedení dobře prosperovala, velikou nesnáz mu však působil daleký dovoz na dráhu. V květnu roku 1891 sladovna shořela po druhé, kdy bylo obecné mínění, že ji majitel zapálil sám. Její ztráta znamenala pro celou obec velkou hospodářskou škodu, neboť se v ní živilo mnoho dělníků, jakož i povozníků, kteří se zabývali odvážením sladu a přívozem různého materiálu. Spáleniště pak po té koupil řezník František Kuba za 1.400 zl, který přikoupil pole a zbýval se hostinskou živností, kterou měl předešle již dřívější majitel usedlosti Šmíd.
Melhuba František, 1879 - 1882, starosta
Pocházel z čís. 1 v Měníku a do Hradečné se přiženil na čís. 12, kde byl v roce 1879 zvolen starostou. Byl prostřední postavy, zavalitý, černých vlasů, jako cigán. Byl předsedou místní školní rady v Měrotíně, kde jako takový měl v evidenci přestavbu Měrotínské školy na dvojtřídku. Jako starosta byl muž velmi rezolutní. Byl s každým jak se říká hned hotov. Aby očistil se z nařknutí, že peníze za povozy při přestavbě Měrotínské školy bral přímo zadarmo, rozhodl se za peníze tyto postavit na svém pozemku pod Hradečnou sousoší sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1878 při svěcení tohoto pomníku se konala pěkná místní slavnost s muzikou. Zemřel v poměrně mladém věku na tuberkulozu kostí v roce 1896.
Josef Smékal, 1882 - 1913, starosta
Byl prostřední postavy, silný, zavalitý, širokých ramen. Skládal desetkrát starostensky slib a úřadoval nepřetržitě 30 roků. Byl to poslední starosta, který docházel pro informace ve věcech úředních ke „správě“ do Litovle, načež tyto věci obstarával nově založený „Okresní věstník úřední“. Byl to muž již novější doby. Stál u kolébky právě se zakládajících rolnických litovelských závodů a to záložny, pivovaru a hospodářského družstva. Ve všech těchto závodech byl činným členem představenstva nebo výboru. Za jeho starostování byla v roce 1898 postavena v obci rolnická mlékárna 1898 a v roce 1908 ustaven místní hasičský sbor, jemuž byl též prvním starostou. Nákladem 300 zl. za jeho působení byla vyflastrována cesta pod horu. Po 10 roků se marně domáhal vybudování okresní silnice z „brodků“ přes obec. Po celou dobu úřadování byl nájemcem místní honitby. V životě rodinném neměl právě štěstí. Pochoval 3 své ženy a 2 hospodyně, jakož i většinu svých dětí. V roce 1914 postavil nový hostinec a v roce 1923 zanechal hospodářství, které přenechal své dceři Ludmile Čiklové.
Podivinský František, 1913 - 1922, starosta
Pocházel z Velké Senice a do Hradečné se přiženil na Gottwaldův grunt č. 11 jako třetí manžel Cecílie Pruckové, vdovy po Janu Gottwaldovi. Byl prostřední spíše zavalité postavy, temperamentní letory. Jako starosta pocítil ve svém úřadu dost tíži světové války. Ocitl se v tomto postavení a době v dosti tíživé situaci. Jako starosta měl dbát rozkazů a zájmů válčícího Rakouska a zároveň se starat o protichůdné zájmy a potřeby obyvatel své obce. Budiž mu však ke cti připsáno, že pokud mu bylo možno, staral se více o své lid i nežli o Rakousko. Ve styku s nadřízenými úřady, pokud šlo o nějakou prosbu nebo žádost byl vytrvalý a nedal se jen tak lehce odbýt, nerad jim však co dával a proto jej tyto neměly právě rády. Ačkoliv bylo přísně zakázáno zásobovat obyvatelstvo přímo v obci, nedbal na to, a přes to, že hrozeno mu bylo těžkými tresty, postaral se o zásobování chudších lidí v obci, že tito tíži lístkového zásobování za celou válku téměř ani nepocítili. Tehdy zvolená hospodářská rada měla sice dosti velké obtíže s tímto místním zásobováním - a byl z toho i soud, celkem se ale nic nestalo. Heslem v obci bylo zásobit napřed své lidi a co zbude dát „eráru“. Za jeho starostování byla postavena okresní silnice z „brodků“ přes obec po čís. 29. Stará cesta od „sladovně“ až po panskou cestu se zrušila - a na tratě na Žbernicka „nad lukama“ případně v „brodkách“, byly pořízeny ze silnice 2 nové cesty. Zrušen byl též kus cesty par. č. 418 přetínající pole par. čís. 380. Nově postavené silnici padla za oběť kaple a kříž uprostřed obce. Úřadoval až do roku 1921, kdy se následkem přepracování funkce vzdal a úřad až do ledna 1922 zastával jeho náměstek Jan Smékal.
Řmot Antonín, 1922 - 1927, starosta
Ač autorem kroniky jest Antonín Řmot ml., o starostování svého otce zde žádnou zmínku neuvedl a stránka v knize je vynechána ..
SPRÁVA OBCE V LETECH 1927 – 1938 …
Vratislav Podivinský, 1927 – 1931, starosta
Novým volbám v roce 1927 předcházela silná stranická agitace. Předvolebního boje se zúčastnily tři strany - domovina, strana sociálně demokratická a strana lidová. Při 12ti členném obecním zastupitelstvu dosáhla strana domoviny 64 hlasů /5 mandátů/, strana sociálně demokratická 59 hlasů /5 mandátů/ a strana lidová 22 hlasů /2 mandáty/.
K volbě starosty sdružily se domovina se stranou lidovou, ačkoliv pokud osoby starostovy se týče byli všechny tři strany za jedno a starostou byl zvolen p. Vratislav Podivinský rolník z dom. čís. 11. Nově zvolené obecní zastupitelstvo poté mělo toto složení - starosta Vratislav Podivinský, náměstek starosty Adolf Žouželka, členové obecní rady - Bohumil Svozil a Antonín Řmot ml.. Obecní zastupitelstvo bylo tvořeno - František Paták, František Funěk, František Smékal, Bohumil Svozil a Vratislav Podivinský /všichni za domovinu/, dále poté Adolf Žouželka, Antonín Řmot ml., Adolf Vaňák, František Valouch a Adolf Krček /za stranu sociálně demokratickou/ a Josef Krček a Jan Smékal /za stranu lidovou/. Finanční komisi tvořili - předseda František Paták, dále Jan Smékal, Adolf Vaňák Antonín Horák a Jan Sova.
Bohumil Svozil, 1931 - 1938, starosta
Jako v řadě jiných obcí, též i u nás byly v roce 1931 vypsány nové volby do obecního zastupitelstva. Ačkoliv dosavadní starosta p. Vratislav Podivinský byl poměrně jako starosta u svých spoluobčanů oblíben, nechtěl případnou novou volbu za starostu přijmout. Ve schůzi nového obecního zastupitelstva dne 31. října 1931 byl ze zástupců sdružených stran republikánské, občanské /dělnicko-domkařské/ a lidové, příslušník strany republikánské a místní její důvěrník p. Bohumil Svozil, rolník z dom. čís. 36.
Volba nového obecního zastupitelstva, které se skládalo ze 12. členů, bylo konáno 27. září 1931 a zúčastnili se jí příslušníci tří místních volebních skupin, kterým podle výsledku voleb byl přidělen počet mandátů - republikánské 6, dělnicko – domkařské 4 a lidové 2. Do obecního zastupitelstva byli zvoleni : za stranu republikánskou Vratislav Podivinský, František Paták, Bohumil Svozil, Ladislav Havlíček, Alois Grézl a František Funěk, za stranu dělnicko domkařskou poté Adolf Žouželka, Ladislav Komárek, Štěpán Kadlec a Ladislav Valouch a konečně i za stranu lidovou Jan Smékal a Adolf Dostál. Obecní radu tvořili starosta Bohumil Svozil, náměstek Adolf Žouželka, a radní František Paták a Adolf Dostál. Pokladníkem byl Ladislav Havlíček a hospodářem Alois Grézl. Finanční komisi tvořili předseda Vratislav Podivinský, Ladislav Havlíček, J. Hapl, Josef Krejčí, J. Sova a J. Smékal. Byla zřízena osvětová komise, jejímiž členy byli předseda Josef Kratochvíl, knihovník Stanislav Smékal a pokladník Ladislav Valouch. Odhadci a znalci byli František Paták a Ladislav Havlíček. Prohližitelem dobytka poté Jan Smékal
Správu obce převzal nově zvolený starosta za okolností dosti těžkých. Měl přivést ku konci započaté dílo elektrizační, které vyžadovalo ještě mnoho řečí, schůzí, různých pochůzek, intervenování a i slovních potyček s místními občany. Bylo třeba sehnat dohromady víc jak stotisícovou částku na elektrizaci, takže dluh obce v této době dosáhl dosud nebývalé výše a to půldruhého sta tisíc. Padla dosti často řezavá slova, že jde obec s duchem doby, pokud hromadění dluhu se týče a že nás za chvíli prodají „i s celou elektrikou.“
Arnošt Gottwald, 1938 - 1948, poslední starosta
Při volbách do místních národních výborů, které se konaly dne 29. května 1938 byl zvolen starosta naší obce mladý rolník Arnošt Gottvald. Byl prostřední postavy, bystrého rozhledu, s trochou toho selského „já mám - já mužo“. Vedl agendu naší obce v těžkých dobách „Protektorátu“ a ještě 3 roky po znovunabytí naší samostatnosti k celkové spokojenosti našich občanů. Těžkosti, které se mu v této době stavěly v cestu, dosti lehko překonával protože si nic jak se říká nezabíral. I když hlavním zaměstnáním bylo jemu zemědělství, provozoval také povoznictví, které se mu dobře rentovalo. Mimo páry koní¨ vlastnil i dva traktory, kterými sloužil hlavně silniční správě.
Starostoval až do roku 1948, tedy plných 10 roků a byl skutečně posledním starostou, poněvadž při volbách v roce 1948 počal úřad starosty vykonávat předseda M.N.V - místního národního výboru.
Náměstkem starosty při těchto volbách byl zvolen Jan Smékal z čís. 30. Členové výboru za stranu sociálně demokratickou byli Ladislav Komárek, Ladislav Valouch, Štěpán Kadlec, Josef Krejčí, Jan Sova a Hynek Šembera, za stranu lidovou poté Adolf Dostál a Jan Smékal a za domovinu Antonín Řmot ml., Bohumil Svozil a Josef Kratochvíl.
Volby do Národního shromáždění a senátu v roce 1926
Při nastalých volbách do Národního shromáždění a senátu v roce 1926 volilo se u nás následovně : předsedou byl zvolen Bohumil Svozil a místopředsedou Jan Smékal. Důvěrníky starosta obce Antonín Řmot a Ladislav Havlíček za stranu republikánskou, dále Adolf Žouželka a Josef Krček za stranu lidovou, a také František Šulák a Jan Kadlec za stranu sociálně demokratickou.
Do poslanecké sněmovny volilo 64 mužů a tentýž počet žen. Tedy celkem 128 osob. Do senátu volilo 50 mužů a 51 žen. Ve volebních seznamech bylo zapsáno 68 mužů a 71 žen, tedy celkem 139. Ve skrutiniu do poslanecké sněmovny bylo 128 obálek a do senátu 102 obálek.
Rozvrstvení hlasů do národního shromáždění : strana republikánská /domovina/ čís. 22 měla 66 hlasů, strana lidová čís. 5 měla 29 hlasů, strana sociálně demokratická čís. 26 měla 29 hlasů a strana národně demokratická čís. 20 měla 1 hlas.
Do senátu poté hlasy čítaly : strana republikánská /domovina/ čís. 20 měla 53 hlasů, strana lidová čís. 5 měla 21 hlasů, strana sociálně demokratická čís. 26 měla 27 hlasů a strana národně demokratická měla 1 hlas.
zdroj :
Okresní archiv Olomouc, fond Archiv obce Hradečná I., Pamětní kniha obce, inv. č. 38, dat 1925-1939
přepis Pamětní knihy pořízený v roce 2008 Vratislavem Podivinským
Tento článek je součástí uceleného tématu Pamětní kniha obce Hradečná
