Postup do okresní soutěže v Nákle
... níže uvedený článek je součástí Kroniky Sboru dobrovolných hasičů Hradečná :
Při tom všem, ať se již jednalo o starost kolem nového požárního vozidla a prací na jeho zvelebení, nebo neustávající pořádání kulturních akcí za účelem výdělku na uhrazení dluhu na požární vozidlo, se pilně a soustavně cvičilo na okresní soutěž, která se měla konat v obci Náklo. Příprava byla důsledná a v družstvu panovala dobrá nálada. Aby však do soutěže naše družstvo vůbec postoupilo, muselo vyhrát okrskovou soutěž konanou toho roku v Pateříně, což se povedlo.
Samotná okresní soutěž se poté konala v červnu (30.6.) 1963 a jelo se na ni již novým požárním vozidlem, které vzbudilo na soutěži značnou pozornost, neboť v té době se něčím podobný mohl pochlubit jen málokterý požární sbor. Do soutěže postoupilo celkem 28 družstev, která před samotným zahájením soutěže prošla slavnostním průvodem obcí Náklo. Veškerá nervozita však opadla po nástupu na první soutěžní disciplínu, kterou byla pořadová příprava. Za její provedení obdrželo naše družstvo nejvyšší počet bodů a mimo to hodnotící komise udělila našemu družstvu veřejnou pochvalu. Další disciplína, tvořená otázkami k zodpovězení ze všeobecných znalostí, včetně odborné problematiky z oblasti hasebních prostředků, rovněž proběhla s výtečným hodnocením. Nejdůležitější a prakticky rozhodující disciplínou však byl požární útok s vodou, jehož obsahem bylo shození 3 terčů při použití 2 savic, 2 hadic „B“ a 3x po jedné hadici „C“. Po nástupu na základnu vydal velitel br. Ladislav Dostál st. povel k útoku a to co následovalo v dalších okamžicích, nelze prakticky vůbec popsat. Všechno se seběhlo tak rychle, že časoměřiči nebyli schopni slova, neboť dosažený čas byl tak ohromující, že jen troje nezávislé měření je probudilo z úžasu. Stanovený úkol, to znamená shození všech terčů, byl splněn za 42 vteřin, čehož nedosáhlo zdaleka žádné jiné družstvo. Poslední disciplínou poté byla štafeta na vzdálenost 4x 100 metrů. Nutno přiznat, že naše soutěžní družstvo nastupovalo na tuto disciplínu již značně unaveno, přesto dosažený čas byl dobrý. Podle předběžných výsledků a našich propočtů se družstvo mělo umístit na 2. místě, proto poté došlo k velkému překvapení, když při závěrečném hodnocení z toho nakonec bylo až místo třetí. Před naše požárníky se dostalo družstvo z Litovle. Opět jako již dříve v Ludmírově došlo k tomu, že velitel požárníků z Litovle provedl změny v soupisce Litovle a zařadil zde staršího náhradníka, čímž bylo jejich družstvo zvýhodněno. Po tomto zjištění chtěl původně náš velitel br. Ladislav Dostál podat proti výsledku protest, avšak po vzájemné dohodě se všemi soutěžícími, bylo od tohoto úmyslu upuštěno. Litovel měla totiž v ředitelství soutěže několik svých členů, kteří by nikdy změnu výsledků nepřipustili. I přes toto zklamání naše soutěžní družstvo odjíždělo z okresní soutěže z Nákla s bronzovou medailí, která byla výsledkem nezměrné snahy a bojovnosti jednotlivých členů. Zbývá ještě dodat, že celkovým vítězem v této soutěži se stalo družstvo z Velké Bystřice, které ale v krajské soutěži, kam postoupilo, zcela propadlo a skončilo poslední. Naše soutěžící družstvo při návratu s medailí projelo obcí s velkou slávou až ha horní konec ke stavení vzdělavatele a kronikáře sboru br. Antonína Řmota, který se nad touto poctou dojetím rozplakal. Tehdy vyhrával obecní rozhlas a na návsi přihlíželi snad všichni občané.
Od roku 1963 se obdobný výsledek za doby velitele br. Ladislava Dostála již nikdy nepodařilo opakovat a stalo se tak z mnoha důvodů. Jednotliví členové zásahového družstva zakládali rodiny, léta přibývala, čímž nastaly nové starosti. Současně došlo k zásadní změně pravidel soutěže, zejména požárního útoku, který se měl odehrávat bez použití vody, jen tzv. školním způsobem, čímž soutěž ztratila na zajímavosti. Proto bylo na schůzi v roce 1964 rozhodnuto, že se na okresní soutěž, jež se měla konat v roce 1967 připravovat nebudeme, až pokud by se opět podmínky změnily. To se však nestalo a i přesto se naše družstvo později účastnilo okresních soutěží v roce 1971 v Cholině a v roce 1975 v Příkazích, ovšem bez významného umístění. I přes tyto skutečnosti ovšem činnost sboru neupadla do pasivity. Sbor se i v dalších letech zúčastňoval mnoha okrskových soutěží a námětových cvičení a to nejen v rámci našeho okrsku. Na každé vystoupení přijelo družstvo s něčím novým, což budilo pozornost.
K námětovým cvičením je potřeba ještě uvést, že naše družstvo se v těchto letech zúčastnilo cvičení 3x v Měrotíně a Bílé Lhotě a dále poté cvičeních v Mladči, Nové Vsi, Savíně, Měníku, Hrabí, Červené Lhotě a Pateříně, kdy tímto výsledkem se nemohla pochlubit žádná další požární jednota v okolí. Za všechna tato cvičení alespoň jeden příklad, kdy bylo naše družstvo pozváno do Mladče na cvičení. S výjimkou domácích požárníků byla všechna ostatní pozvaná družstva připravena nad obcí Mladeč a na signál "hoří", měli provést zásah na kapličku, stojící dole na návsi. Náš útok byl připraven tak, že stříkačka zůstala uložena na autě, savice byly již sešroubovány a hadice se začaly rozhazovat již při dojíždění ke kapličce, tedy za jízdy. Naše utajení tohoto záměru bylo tak dokonalé že ostatní měli za to, že jsme zde pouze jako diváci. Po vydání signálu "hoří" jsme se rozjeli k vodnímu zdroji a požární útok provedli takovou rychlostí, že náš úkol byl již ukončen, zatím co domácí teprve přijížděli se svým strojem k vodnímu zdroji. Všichni byli udiveni.
V roce 1963 konal sbor brigádu pro JZD. Dalšího roku 1964 konala se požární brigáda pro obec, kdy se česaly třešně, což sboru pro zajímavost vyneslo zisk 219,- Kčs.
Za zmínku stojí, že v této době bylo pravidlem vyplácet odměnu za pochůzku někoho z výboru, jenž měl za úkol obejít všechny členy sboru a pozvat je například na výroční schůzi či pohřeb v případě úmrtí některého z bratří. Většinou pochůzky konal tehdejší jednatel br. Bohumil Svozil nebo pokladník br. Adolf Dostál. Tehdy jim byla za takovou jednu obchůzku běžně vyplácena odměna 10,- Kčs.
V listopadu (14.11) 1964 požárníci pořádali již tradičně hodovou zábavu, která zisk do pokladny nepřinesla, ba naopak s pořádáním akce byl sbor v konečném počtu 120,- Kčs v mínusu. Podobně dopadla hodová zábava v dalším roce v listopadu (15.11.) 1965, kdy požárníci skončili s částkou 40,- Kčs v mínusu.
Hodí se uvést průběžný stav jmění sboru. Pro připomenutí, posledně uváděný stav byl k 31.12.1962, kdy měli naši požárníci jmění 55,- Kčs na pokladní hotovosti a na vkladní knížce 2.917,- Kčs. Mezitím však došlo k pořízení požárního vozidla, což bylo spojeno s nutnými opravami, nutností pořádat mnoho kulturních akcí, aby mohl být splacen dluh na vozidle. Vedle pěkných výdělků z těchto akcí, kterými sbor pokryl nejen dluh na vozidlo, bylo nutné během několika posledních let vyčerpat i úspory. Nyní ke dni 31.1.1965 tak můžeme uvést, že jmění sboru se výrazně ztenčilo a to na pouhých 57,- Kčs na pokladní hotovosti a pouhých 26,- Kčs na vkladní knížce. Právě z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o nutnosti uspořádat opět větší kulturní akci za účelem zisku pro další nutné a plánované výdaje ku prospěchu požárníků a sboru.
zdroj :
Kronika Sboru dobrovolných hasičů Hradečná
... níže uvedený článek je součástí Kroniky Sboru dobrovolných hasičů Hradečná :
... níže uvedený článek je součástí Kroniky Sboru dobrovolných hasičů Hradečná :
