Rekapitulace požárů po založení sboru
.. níže uvedený článek je součástí kroniky Sboru dobrovolných hasičů Hradečná :
I když požáry od doby založení našeho hasičského sboru byly postupně vyjmenovány v kronice za léta 1908 - 1939 prvním kronikářem br. Antonínem Řmotem a posléze od roku 1939 do současnosti mnou, uvádím zde jejich opětovnou rekapitulaci.
Dne 5. září 1925 chytla stodola usedlosti dom. čís. 17 u Rudolfa Čikla. Oheň vznikl od jiskry mlátícího parního stroje a strávil celou stodolu plnou nevymláceného obilí, kolnu a střechy nad stájemi. Parní mlátička, fukar a různé hospodářské nářadí, padlo též ohni za oběť. Postižený utrpěl velikou škodu jen z půli krytou pojištěním a v době požáru nebyl ani doma. Oheň mohl mít velice zhoubné následky, nebýt okamžité pomoci hasičské. Jen kousek od stodoly stál velký stoh slámy p. Havlíčka a o něco dál též veliký stoh p. Smékala. Při nastalém větříku odnášel tento hořící kusy slámy po okolních staveních, takže počala již chytat došková střecha na stodole usedlosti p. Patáka. Díky ostražitosti domácích lidí a hasičů byl oheň hned v zárodku uhašen, takže se omezil pouze na shora jmenované objekty p. Rudolfa Čikla.
Dne 19. listopadu 1933 vyhořela stodola usedlosti rolníka Františka Smékala z dom. čís. 12. Díky okamžité pomoci místního sboru dobrovolných hasičů a rychlé pomoci okolního hasičstva, jemuž k disposici byla řimická motorová stříkačka, podařilo se požár omezit pouze na tento objekt. Tento požár, jemuž v oběť padlo velké množství slámy a hospodářské stroje, byl úmyslně založen.
V roce 1963 se vznítilo hnojiště u Podivinských na č. 11, kde hned nad hnojištěm bylo uskladněné seno. Vše dobře dopadlo, požár se podařilo zavčas uhasit.
Roku 1987 vznikl požár na okraji lesa na Kozinci a to od žhavého popela vyvezeného v popelnici k lesu, když se zde ještě do rokle vozíval popel a odpad. Požár se nejdříve snažilo pár lidí z horního konce uhasit svépomocí lopatami, což se však nedařilo, proto byl požár ohlášen starostovi sboru. Ve večerních hodinách byl místní jednotce sirénou vyhlášen poplach, všichni vzali lopaty a jeli požár hasit. Starosta Jaroslav Paták rozmístil hasiče s nářadím tak, aby se požár nemohl rozšiřovat. Hašení lopatami se nedařilo, na dálkovou dopravu až sem k lesu nebylo dost hadic, bylo by třeba čtyř hasičských sborů, proto nechal starosta povolat cisternu z požárního útvaru z Litovle, která po příjezdu oheň uhasila. Naši hasiči poté požářiště hlídali ještě do půlnoci.
V roce 1997 před polednem začalo hořet v Hradečné v čp. 1 u Svozilů, kde se od svařování vznítila dílna ve zdejším humně. Kolem poledne šel zrovna Stanislav Svozil st. do dědiny pro obědy a lidi mu po cestě říkali, že od nich jde kouř. On tvrdil, že to od nich není, avšak za chvíli se přesvědčil o opaku. Jednalo se o velký požár, k němuž byli hned přivoláni profesionální hasiči. V té době v poledne většina našich hasičů byla v zaměstnání. Starosta sboru Jaroslav Paták jak se v práci dozvěděl, že v Hradečné hoří, všeho nechal a okamžitě jel domů. Na místo přijeli první profesionální hasiči z Litovle, měli však závadu a nemohli zařadit a zprovoznit čerpadlo. Poté přijeli hasiči z Bouzova a Uničova. Na humně bylo uskladněno seno, v dílně kanystry s naftou, bylo zde též zaparkováno auto zn. Chrysler na plynový pohon, které celé shořelo, naštěstí auto nevybuchlo. V dílně byla dále acetylénová láhev na svařování, ta ovšem vybuchla a roztrhla se, opět naštěstí před výbuchem téměř vyhořela, takže neudělala mnohem větších škod. Shořel též lis na seno. Střecha humna byla z eternitu, který v důsledku velkého žáru praskal, kusy odlétávaly do velké dálky. Naši hasiči poté prováděli likvidační práce, odřezávali motorovou pilou zbytky ohořelých trámů, likvidovali ohořelou suť a vše odváželi na smetiště.
Pouhý jeden rok po velkém požáru u Svozilů došlo v Hradečné k dalšímu požáru. Počátkem srpna byla veliká vedra v důsledku čehož se nad Hradečnou v noci z 2. na 3. srpna 1998 přihnala velká letní bouře. Asi 2 minuty před půlnocí blesk udeřil do nástřešní kovové konzole na elektřinu na domě čp. 30 u Seifertů. Vzápětí se vzňal dřevěný štít, ve kterém byla konzole zabudována a od něj chytla i celá střecha. Požár první zpozoroval Stanislav Svozil v protějším domě, telefonicky volal profesionální hasiče a poté vyběhl před dům a volal o pomoc. Starosta sboru Jaroslav Paták s dalšími hasiči byl hned na nohou a vytáhli hasičské auto se stříkačkou ze zbrojnice. Byla zrovna strašná bouře a nešla ani elektřina, místo elektrické sirény na požární zbrojnici pustili výstražné zvukové znamení na hasičském autě, aby přivolali další místní hasiče a občany k pomoci. Vše se odehrávalo po tmě. S autem a stříkačkou se dojelo k rybníku, kde se sundala stříkačka a udělalo se dopravní vedení. Starosta sboru na hasiče u stříkačky volal, ať zadělají rozdělovač, jinak by do něj zateklo a stříkačka by nenastartovala. Podařilo se nastartovat, starosta velel, ať jsou našroubovány jen 2 savice, ale byly našroubovány 3 a nešla nasát teplá voda z nádrže. Až po odšroubování jedné savice se podařilo na poslední chvíli nasát vodu, stříkačka již byla dost přehřátá. Hned jakmile voda vletěla do hadic, začalo se hasit. Oheň se podařilo po 15 - 20 minutách lokalizovat. Pod celou střechou, jejíž trámy byly staré a dosti provrtané červotočem, bylo uskladněno seno, proto se požáru dařilo a i přes okamžitý zásah našich hasičů střecha shořela celá. Ve chvíli kdy na místo dorazil jako první hasičský sbor z Litovle v 0.35 hodin, byl již požár našimi hasiči uhašen. Starosta našeho sboru předal profesionálním hasičům po příjezdu velení. Po nich dojeli ještě hasiči z Bouzova, Uničova a nakonec též v 0.45 hodin též z Olomouce. Na místo dojela též sanitka. Profesionální hasiči z Litovle po příjezdu okamžitě osvětlili celý prostor a natáhli jeden útočný proud, kterým se poté ještě dohašoval požár. Ohořelá a promočená střecha se začala bortit, proto velitel zásahu rozhodl střechu rozebrat. Miloslav Vaňák poté přijel se svým traktorem s vlečkou a střecha se rozebrala a hned odvážela na místní smetiště. Je třeba dodat, že toto vše se odehrávalo za silného deště a bouřky, která nejdříve zeslábla, ale poté když se střecha rozebírala a hasiči chodili po domě, opět zesílila a hasičům bil hrom hned nad hlavou, že trnuli, aby do nich neudeřilo. Ostatní hasičské sbory, které dojely po hasičích z Litovle, už nezasahovaly. Celý zásah byl ukončen v 04.00 hodin, přičemž v té době byli již všichni promočeni až na kost, střecha byla ale odklizená. Pokračování bylo hned na druhý den odpoledne, kdy hasiči ještě dělali po požáru pořádek a odklízeli zbytky ze spáleniště. Další dny naši hasiči udělali brigádu a pomohli dům opravit. Konkrétně 8.8. se na domě udělaly zednické práce, vybetonoval se věnec a vyzdily se nové štíty. Radek Vaňák poté domluvil nové trámy a 19. a 20.8.1998 se brigádou na domě udělala nová střecha. Na následující schůzi 28.8. se vše vyhodnotilo a zapilo. V domě tehdy bydlela sama babička Ludmila Seifertová, které se při požáru nic nestalo. Tuto událost mají všichni zúčastnění v živé paměti. Za velmi ztížených podmínek dokázal náš sbor oheň lokalizovat a dále pomohl odklidit následky, zlikvidovat požářiště a v průběhu několika týdnů pomoci opravit dům a střechu. Tehdy se všichni místní lidé i naši hasiči divili, že litovelští profesionální hasiči dojeli k požáru s velkým zpožděním. Jejich odpověď našemu starostovi sboru br. Jaroslavu Patákovi k pozdnímu příjezdu byla, že při cestě byla hustota deště velice intenzivní, dešťová voda se vlivem velkého horka hned odpařovala a kvůli tvořícímu se oparu nic neviděli a museli jet velice pomalu. Tehdy se však hovořilo o tom, že si profesionální hasiči při cestě do Hradečné spletli cestu a proto přijeli pozdě.
V roce 2000 jednoho dne došlo přes den k menšímu požáru lesa ve slavětínském katastru nad „svatým obrázkem“. Profesionální hasiči to uhasili a odjeli, což se stalo v dopoledních hodinách. K večeru poté starosta sboru dostal zprávu, že z požářiště se opět kouří, proto na místo vyjeli naši hasiči s Tatrou 805 a ohnisko uhasili.
V roce 2009 došlo v obci k zahoření sazí v nevyčištěném komíně u Kocurů v čp. 56, o čemž naši hasiči ani nebyli vyrozuměni. Když starosta sboru viděl cizí hasičské auto jet na horní konec, šel se tam podívat, ale tam mu již hasiči sdělili, že požár je uhašen a že není třeba dalšího zásahu. Na místě byli profesionální hasiči z Litovle a dobrovolní hasiči z Bílé Lhoty. Hořely jen saze uvnitř komína, požár se mimo komín nerozšířil, pouze praskl a zakouřil vnitřní prostory domu. Hasiči z Bílé Lhoty tehdy říkali, že komín nebyl čištěn snad několik let, byla v něm jen úzká štěrbina, kterou mohl kouř odcházet.
Dne 25.7.2009 došlo v Hradečné k požáru a to ve sklepě domu čp. 34 u velitele našeho sboru br. Radka Vaňáka, kde se u kamen vznítily uložené piliny. Na místo byli přivoláni profesionální hasiči z Litovle a dále dobrovolné sbory Loštice, Bouzov a Bílá Lhota. Zúčastnila se též jednotka našeho sboru. Požár pilin byl uhašen pomocí vysokotlakého proudu, prostory byly následně odvětrány a piliny vynošeny z objektu ven. Větší škoda nevznikla, dům byl pouze zakouřen. Naši hasiči provedli následnou dohlídku.
zdroj :
Kronika Sboru dobrovolných hasičů Hradečná
