rok 1938 - částečná mobilisace před obsazením Sudet stihla i naše hasiče

01.07.2017 07:17

 

Nadešel rok, ve kterém od Aše k Jasyně – od nejzapadlejší vísky po matičku Prahu, měli jsme oslavovat dvacetileté trvání samostatné Československé republiky. Tak zněl příkaz skoro všech časopisů počátkem tohoto roku. Přišel však den – kdy místo radostně dmoucích se prsou přestávali jsme úžasem skoro dýchat a pěstě se zatínaly v bezmocném vzteku. Nebudu zde uvádět povšechnou historii tohoto nešťastného roku jak pro náš národ – tak pro naši dědinu a náš hasičský Sbor. Vše je obšírně zaznamenáno v naší obecní pamětní knize. Omezím se zde na věci, které se přímo dotýkají nás hasičů.

Počátkem května objevovaly se první příznaky blížícího se našeho národního neštěstí. Dne 21. května nařízeno mimořádné vojenské cvičení – částečná mobilisace, kdy z řad našeho členstva povolán do zbraně Krejčí Jos. z čísla 14. Počátkem září – příslušníci naší brané moci byli voláni na četnickou stanici do Bílé Lhoty a tam oblékáni do vojenského stejnokroje. Druhý den museli hned narukovat – prý na cvičení. Byli to tito naši hasiči : Kratochvíl Jos., Dostál Ad., Komárek L., Hapl Frant., Lexmaul Alois, Krejčí Jos. a Vaňák Adolf. Dne 23. září nařízena všeobecná mobilisace a tu museli ještě nastoupit vojenskou službu příslušníci našeho sboru : Smékal Jos., Seifert Ant., Podivinský Vrať. a náš pokladník Gottvald Arnošt, který při obecních volbách 29tého května zvolen byl jako poslední starosta naší obce – jejím představeným. Poněvadž shora uvedené události dotýkají se citelně příslušníků našeho Sboru – uvádím je v tomto zápise na prvním místě.

 

Běžné události tohoto roku :
Řádná valná hromada tohoto pohnutého roku konána byla dne 30tého ledna. Zahájil ji předseda br. Laď. Havlíček uvítáním 20ti činných členů a vybídnutím, aby byl zvolen zapisovatel. Stal se jím br. Bohumil Svozil, který předčítá zápis z minulé výroční schůze a také zprávu jednatelskou, které vzaty na vědomí a schváleny. V pokladní zprávě uvádí br. Arn. Gottvald, že celkové roční příjmy roku 1937 činily 3543.92 Kčs – vydání pak 3324.30 Kčs, takže pokladní hotovost koncem roku 1937 byla 219.62 Kčs. Na zakoupení obleků máme na vkladní knížce uloženo 1028.30 Kčs a dluh v záložně k 1/1 38 zůstává 700 Kčs. Po vyjádření se revisorů účtů, že nalezli vše v pořádku byla pokladní zpráva jednohlasně schválena. Samaritní četař br. Vrať. Krček hlásí, že během roku poskytl úrazové ošetření v osmi případech a že obleky pro sestry samaritánky jsou hotové. Jelikož byly vydáno nové stanovy – byly tyto při valné hromadě opětně předčítány, znovu schváleny a připomenuto - by byly bezodkladně zaslány zemskému úřadu do Brna ku schválení. Br. Arnošt Gottvald dává návrh, aby se Sbor zúčastňoval pohřbu manželky činného člena i když tento už zemřel a též pohřbu člena přispívajícího. Opětovně připomenuto, aby hasičských podniků hlavně zábav zúčastňovali se hasiči v krojích. Přáním úspěšné činnosti do dalších let br. předseda schůzi končí a současně vybízí, aby se hasiči v plném počtu zúčastnili večerního plesu. Tento ples byl dosti zdařilý, přišlo hodně hasičů z okolních Sborů a vynesl nám čistého 427 Kčs.

Župní valné hromady konané dne ¾ zúčastnili se jako delegáti Svozil Boh., Paták Frant. a Havlíček Laď.

Dne 24tého dubna konáno cvičení se stříkačkou bez vody - za účelem zacvičení složky místní protiletecké ochrany.

26tého května oslavoval Sbor ve Hvozdečku svoje padesátileté trvání. Této slavnosti za náš Sbor se zúčastnili bři : Svozil Boh., Paták Frant. a Havlíček Laď.

Dne 24tého července – dva měsíce před obsazením Sudet Němci, byla pořádána ve Slavětíně slavnost – odhalení busty prvnímu presidentu Československé republiky T.G. Masarykovi. Tatíček Masaryk nevzhlížel se však dlouho na slavětínské občany, brzy po zřízení Protektorátu, dal tehdejší starosta obce Jan Skopal bustu p. presidenta odstranit, aby ji Němci nezničili. Dal ji zakopat do země … a její další osudy – to už je věcí občanů slavětínských. Této slavnosti bylo od nás přítomno 11 členů Sboru.

Župní hasičský sjezd uskutečněn byl tohoto roku ve Střemeníčku. Jako delegáti byli zde přítomni bři : Dostál Ad., Šembera Hynek, Krček Vrať. a Vaňák Adolf.

Ku konci roku pořádán byl pro mladečský obvod samaritní kurs na jeskyních ve Mladči. Zúčastnilo se ho od nás čtyři ženy a tři muži a byli to : Šmodlasová A., Valouchová Marie, Smékalová Ludmila a Čiklová Ludmila. Kurs navštěvovalo 55 členů samaritního oddílů a vedl jej okresní lékař p. doktor Šamšula z Litovle. Seznámil nás zde jak si počínat jako samaritáni při různých poraněních, s první pomocí při otrávení, udušení, utopení, jak zde zavádět umělé dýchání, jak se chránit proti bojovým látkám hlavně plynným a lepkavým. Přednášky p. doktora se nám velmi líbily – pozorně jsme je poslouchali a cítili se v kursu jako členové jedné rodiny. Nechybělo mnoho – a poznatky zde získané mohli jsme za několik měsíců uplatnit ve velké míře v praksi. Z posledního dne kursu odnesli jsme si na památku zdařilou fotografii.

 

Pokud finančního hospodaření Sboru se týče – tak s radostí zaznamenávám, že za těch třicet roků trvání našeho Sboru – tedy přesně 9tého ledna 1938 splatil náš pokladník poslední částku našeho dluhu v Rol. Záložně obnosem 703 Kčs – a mohli jsme začít ukládat. Jako příjmovou položku zařazuji obnos 800 Kčs – příspěvek to obce pro rok 1938 a 800 Kčs na rok 1939. Na výlohy samaritního kursu nám obec též věnovala 150 Kčs. Br. okrskový dozorce Josef Vitoul u příležitosti svých 60tých narozenin poslal Sboru za přání jemu projevené – 200 Kčs. Jelikož dvě poslední shora jmenované položky jsme inkasovali ještě před valnou hromadou roku 1939, zapisuji je ještě do příjmů v roce 1938. Jako úsporu vložili jsme si do Záložny 1300 Kčs.

Do Sboru přistoupil 2. února Alois Lexmaul nar. 15/11 1901. Stav členstva koncem roku : 22 členové činí – 24 přispívající, čtyři členky samaritního oddílu a jeden člen čestný.

Ku konci znovu připomínám, že smutné pro nás události kolem obsazení Sudet jsou obšírněji zaznamenány v naší obecní kronice.