soupisy lidu - Sčítání lidu v Československu a ČR (1930-2011)

03.07.2018 17:56

 

Tento článek je součástí ucelené badatelské práce o soupisech, seznamech a sčítání lidu napříč dobou ve vesnici Hradečná.

 

Dostáváme se do roku 1930, kdy proběhlo druhé československé sčítání lidu a současně sedmé novodobé sčítání v našich zemích od roku 1869. Počínaje tímto rokem již bohužel nejsou volně k dispozici kompletní jmenné seznamy vzešlé z proběhnutého sčítání. Od roku 1930 až do současnosti si tak budeme muset vystačit pouze s čísly a daty. Souvisí to samozřejmě s ochranou osobních údajů, jelikož se dostáváme do doby mladší než 100 let. V tomto článku dovolím si krátce a obecně shrnout proběhlá sčítání lidu od roku 1930 až do posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Současně k tomuto shrnutí připojím dostupná čísla týkající se naší obce Hradečná a potažmo někde i Bílé Lhoty, pod níž územně náležíme.

Druhé československé sčítání proběhlo v roce 1930 a oproti dřívějšku přibyly nové zjišťované znaky u sčítaného obyvatelstva. Zejména je třeba jmenovat minulé bydliště, čímž se zjišťoval poměr rodáků a taktéž místo odkud se sčítaná osoba přistěhovala do nyní sčítaného místa. Za nejvýznamnější je však považováno zjišťování a podrobné zpracování údajů o plodnosti žen, majíce význam pro zkoumání reprodukce obyvatelstva v Československu. Opět byla zjišťována rovněž gramotnost obyvatelstva (znalost čtení a psaní) a opět se objevily otázky na tělesné vady, což bylo po první světové válce stále aktuální. Společně se sčítáním lidu byl proveden soupis bytů v obcích, které měly 10 tisíc a více obyvatel.

Další sčítání obyvatelstva mělo proběhnout po deseti letech v roce 1940. Jeho konání na tehdy okleštěném území Protektorátu Čechy a Morava se podařilo zabránit českým politikům a demografům s důvodem nepřipravenosti, přičemž ve skutečnosti se jednalo o úmysl neposkytnout okupujícímu Německu spolehlivé podklady pro válečné hospodářství.

Po válce byly v obnoveném Československu provedeny poválečné soupisy obyvatelstva, ale jednalo se pouze o dílčí akce - v roce 1946 na Slovensku a v roce 1947 v Čechách a na Moravě.

Regulérní a celostátní sčítání bylo provedeno až v roce 1950. Současně se sčítáním lidu byl proveden soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů a samozřejmě i bytů a domů od čehož se odvíjel název „národní sčítání“. Jednalo se o poslední sčítání zpracované za tzv. přítomné obyvatelstvo a nadlouho poslední, při němž byla zjišťována příslušnost ke konkrétní církvi. Podstatnou změnou oproti dřívějšku byla nová definice národnosti - dříve byla spjata s mateřským jazykem, nyní nově se jednalo o příslušnost k národu, k němuž se sčítaný hlásil. Základním cílem sčítání však bylo postihnout v širším rozsahu populační změny, k nimž došlo k druhé světové válce, tj. odsun německého obyvatelstva nejen z pohraničí, lidské ztráty za války a okupace, nové rozmístění obyvatel při osidlování vysídleného pohraničí a další důsledky předešlé války. Číselné výsledky sčítání byly pro veřejnost odtajněny až v roce 1962.

Další sčítání, v pořadí čtvrté od vzniku samostatného Československa, se konalo v roce 1961. Poprvé byly zjišťovány informace o dojíždění do zaměstnání mezi jednotlivými okresy a do větších měst. Poprvé bylo sčítání provedeno podle místa trvalého pobytu. Vyplněné sčítací listy osob zdržujících se mimo trvalé bydliště byly do tohoto místa posléze převedeny.

Páté československé sčítání proběhlo v roce 1970. Zjišťováno bylo nově rodné číslo, státní příslušnost a v rámci zjišťování dojížďky do zaměstnání, škol a učení její frekvence, vzdálenost, doba a používaný dopravní prostředek. Jako zajímavost uvádím, že poprvé byl ke zpracování výsledků použit velkokapacitní sálový počítač.

Obsahově shodné s předešlým bylo i čtvrté poválečné sčítání uskutečněné v roce 1980. Údaje při něm získané byly použity při založení centrálního registru obyvatelstva při ministerstvu vnitra namísto předešle vedení ústřední evidence obyvatelstva.

Poslední československé sčítání lidu proběhlo v roce 1991. Opět byla zařazena dříve vypuštěná otázka na mateřský jazyk a na trvalé bydliště v době narození sčítané osoby. Zpracování bylo opět provedeno za obyvatelstvo trvale bydlící. Po proběhnuté revoluci v souvislosti se změnou společenské a politické situace byla opět zařazena otázka na náboženské vyznání sčítané osoby a rovněž došlo ke změnám ve způsobu zjišťování a zpracování ekonomické aktivity a společenské skupiny.

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo prvním sčítáním v samostatné České republice. Celkem bylo při sčítání zjišťováno celkem 26 údajů o osobách, 18 údajů o bytech a bydlení a 12 údajů o domech, a to pomocí tří formulářů - sčítacího listu osob, bytového listu a domovního listu. Sčítání podléhaly všechny domy určené k bydlení, resp. všechny byty a to i neobydlené.

Poslední proběhnuté Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 přineslo spoustu novinek a to nejen s rozvojem informačních technologií, ale také se zkušenostmi z předchozích sčítání. Bylo poprvé upuštěno od tradiční metody sčítání a bylo využito kombinované metody s využitím fungujících registrů.

Zde se dostáváme na konec zběžného představení sčítání obyvatel v letech 1930 - 2011. Následují čísla, data a další statistické informace v následujícím a posledním článku tohoto tématu.
 

 

 

zdroje informací jsou uvedeny v nadřazeném článku Soupisy a sčítání lidu ...