z pionýrské kroniky - pionýrský rok 1986/87
Seznam členů oddílu :
Jiřina Gallasová
Michal Svozil
Marek Zemánek
Marcela Gallasová
Milan Gallas
Jarmila Havlíčková
Stanislav Svozil
Vladimíra Soppeová
Petra Havlíčková
Kamil Smékal
Zdeněk Havlíček
David Svozil
Jirka Weber
Oddílová samospráva :
Předseda – Jiřina Gallasová
Místopředseda – Michal Svozil
Kronikář – Marcela Gallasová, Jarmila Havlíčková
Praporečník – Milan Gallas
Nástěnkář – Petra Havlíčková, Vladimíra Soppeová
Zahájení - 18.9.1986
Začal nový školní rok a s ním i naše pionýrské schůzky. Dnes jsme se sešli poprvé, abychom se domluvili, co budeme v tomto roku dělat, zvolili si novou oddílovou samosprávu a určili si termín schůzek. Soudružka vedoucí přivítala nové členy našeho oddílu. A protože nám zbyla ještě chvíle času, zahráli jsme si na slepou bábu.
Podzimní brigáda - 25.9.1986
Protože chceme, aby naše vesnice byla pěkná, uspořádali jsme brigádu na její úklid. Okopali jsme záhonek před klubovnou a celé její okolí i okolí zastávky ČSAD jsme vyhrabali a zametli. Potom jsme se přemístili na hřiště, kde jsme hráli různé hry.
Pohádky K.J. Erbena - 2.10.1986
Vedoucí knihovny v Hradečné s. Soppe pro nás připravil zajímavou besedu o životě a díle Karla Jaromíra Erbena. Sešli jsme se v knihovně, kde nám nejdříve s. Soppe přečetl Erbenův životopis. Potom jsme poslouchali některé z Erbenových pohádek z magnetofonu. Byly to Tři přadleny, Otesánek a … vyprávěné zasloužilým umělcem Karlem Hegerem. Schůzka se nám velice líbila. Na závěr jsme dostali za úkol připravit si do další schůzky básničku.
Úklid dříví - 16.10.1986
Blíží se zima a tak členové ZO SSM přivezli zásobu dříví pro klubovnu. Rozřezali ho na polínka a my jsme dostali za úkol poskládat je do hraničky ve sklepě, aby se sem vlezlo ještě uhlí. Pustili jsme se do toho s velkou chutí a velká hromada polen se brzo změnila v úhlednou hranici. Potom jsme se přesunuli na hřiště, kde jsme hráli na čerta a na rybičky. Soudružka vedoucí si ještě ověřila, jestli jsme splnili zadaný úkol a naučili se básničky.
Veřejná schůze občanského výboru - 17.10.1986
Zástupci občanského výboru nás požádali, abychom připravili krátkou kulturní vložku na jejich schůzi. Proto jsme se dnes sešli v klubovně. Všichni jsme se trochu báli. Naše tréma ještě vzrostla, když se dostavil s. Vlček – ředitel naší školy. Ale všechno dobře dopadlo, naše vystoupení se všem líbilo a dostali jsme sladkou odměnu.
Pionýrské shromáždění - 22.10.1986
Soudružka skupinová vedoucí nás seznámila s plánem na příští rok a s akcemi, které se budou pořádat. Některé holky přečetly závazky, které se splnily, splňují a které by se měly plnit. Na začátku pionýrského shromáždění zazněla státní hymna, které jsme vzdali čest. Potom každý zástupce z nějakého oddílu přečetl, jaké závazky ve svém oddílu si dali a jestli je splnili. Jaké závazky si dají v příštím roce. Nakonec znovu zazněla státní hymna.
Pohádky - 23.10.1986
Měli jsme naplánovanou šipkovanou, ale protože začalo pršet, sešli jsme se v klubovně. Soudružka vedoucí přinesla promítačku a spolu jsme si promítali spoustu pohádek. Strávili jsme u nich příjemné odpoledne.
Šipkovaná - 30.10.1986
Počasí nám přálo, proto jsme se rozhodli, že budeme hrát šipkovanou. Rozdělili jsme se na dvě družstva. Jedno družstvo dělalo šipky a druhé zatím půl hodiny čekalo, než udělají šipky a schovají se. Zatím jsme hráli hry, aby nám čas lépe utíkal. Když jsme vyšli, začali jsme hledat šipky a našli jsme první dopis. Zjistili jsme, že si říkají parta „Hic“. Našli jsme jen prvních 6 dopisů, ostatní jsme nenašli, protože šipky vedly do lesa a už se stmívalo. Našli jsme jen pár šipek, ale dopis žádný. Ale nakonec jsme se všichni sešli a věříme, že příště se nám šipkovaná podaří.
Řepáci - 13.11.1986
Rozhodli jsme se, že si uděláme strašidla z řepy. Donesli jsme si řepu, nožík, celofán a svíčku. Každý se snažil, aby jeho řepák byl co nejhezčí a proto dělal všechno pomalu a opatrně. Než byli řepáci hotoví, byla už pořádná tma i když bylo teprve 6 hodin. Tma se nám akorát hodila. Zapálili jsme řepáky a koukali jako opravdová strašidla. Po příchodu domů si každý určitě strašáka ještě vyzkoušel a teprve potom šel spát s pocitem, že udělal krásně strašidelného bubáka.
Kino Slavětín - 17.11.1986
Rozhodli jsme se, že půjdeme do kina. Soudružka vedoucí nám dala na vybranou, buď do Litovle na pohádku, nebo do Slavětína na film „Už se nebojím“. Všichni hlasovali pro Slavětín a tak jsme šli tam. Když jsme tam přišli, sedli jsme si na lavečku a čekali, až soudružka vedoucí koupí lístky, potom už jsme si šli sednout a čekali jsme, kdy začnou promítat. Za chvíli začali, ale nikdo už nepřišel, proto se stalo, že jsme tu byli sami. Jeden pán nám dal plakáty filmů, které už promítali. Po skončení filmu se nás soudružka vedoucí ptala, jak se nám film líbil, ale nám se moc nelíbil. Rozešli jsme se s rozhodnutím, že příště pojedeme radši do Litovle.
Výkresy - 26.11.1986
Jednou na schůzce nám soudružka vedoucí zadala nakreslit výkres na téma zima. Když jsme začali, přišel za námi vedoucí knihovny a řekl, že ti co chodí do páté, šesté, sedmé a osmé třídy, se mohou zúčastnit soutěže. Sovětský svaz – náš přítel. Celkem nás bylo 6. Odešli jsme do knihovny a když jsme se vrátili, skoro všichni už výkres měli nakreslený, ale my jsme ještě stihli domalovat ty svoje. Když jsme je dokreslili, přišel zase vedoucí knihovny a vyhodnotil naši soutěž. Nakreslené výkresy jsme potom vystavili na nástěnku. Poté jsme se rozešli.
Beseda - 3.12.1986
Soudružka vedoucí nám navrhla, jestli nechceme mít besedu s panem Havlíčkem. Všichni jsme souhlasili. Pan Havlíček přijal pozvání. Beseda byla v klubovně a když se sešli i svazáci a někteří dospělí, mohl si pan Havlíček popovídat se starými známými. Když jsme se všichni sešli, pan Havlíček začal vyprávět, jak to bylo u nás za války a o všech těch odbojích, a co musel všechno prožít. Byl i mezi partyzány na Slovensku, kam došel pěšky s kamarádem. Ukázal nám dokonce i zatykač, který byl na ně vydán a kousek uřezaného dálkového kabelu, který přeřezali a fotky z trezoru, který vyloupili, aby měli zbraně a munici. Řekl nám, že málem přišel o ruku, nebýt doktora, který mu sešil nerv. Tato beseda se nám moc líbila a vydrželi bychom ho poslouchat třeba do rána. Ale už jsme museli skončit, protože bylo moc hodin. A pan Havlíček byl tak hodný a podepsal se nám do kroniky.
Vánoční přípravy - 18.12.1986
Blíží se vánoce a proto jsme na dnešní schůzce vyráběli vánoční ozdoby na stromeček. Soudružka vedoucí ho hned strojila a klubovna se chystala na zítřejší vánoční besídku. Naší povinností bylo vyrábět vánoční ozdoby. Vyráběli jsme co nás jen napadlo : papírové panáčky, obalené oříšky ve staniolu, hvězdu na špici, řetězy a různé ozdoby. Některé zůstaly ještě z loňska a proto jsme byli hotoví dřív. A mohli jsme si nakonec zahrát hry.
Vánoční besídka - 19.12.1986
Vánoční besídka je, byla a bude vždycky to nejlepší za celý rok. Stromeček byl nachystaný a soudružka vedoucí nám ještě dala limonádu, jablka, tyčinky a cukrovinky. Kromě toho jsme ještě dostali dort. Potom se rozdaly dárky a začala volná zábava. Gramofon hrál až do 20 hodin. Když jsme se rozešli, každý dostal ještě dort a s úsměvem a dobrou náladou jsme se vraceli domů.
Hry v klubovně - 8.1.1987
Venku bylo škaredě a tak jsme se sešli v klubovně. Nejdřív jsme běhali kolem židlí a na tlesknutí jsme se museli posadit. Jedna židle scházela a tak ten, kdo zůstal stát, vypadl ze hry. Všichni jsme se snažili vydržet v kroužku co nejdéle. Proto jsme si zahráli hru „Všechno lítá co peří má“. Hráli jsme o fanty a při jejich vracení jsme dostávali různé úkoly, které jsme museli splnit. Hry se nám líbily.
Hry v klubovně - 15.1.1987
Těšili jsme se, že půjdeme sáňkovat, ale od rána pršelo a tak nám nezbylo nic jiného, než jít zase do klubovny. Zahráli jsme si hru na blázny a na filmy.
Sáňkování - 22.1.1987
Konečně nastala pravá zima a napadla spousta sněhu. Vypravili jsme se se sáňkami a s boby do blízkého lesíka – Rokytí. Ujezdili jsme si dráhu a sáňkovali a bobovali až do tmy. Domů jsme se vraceli zmrzlí, ale spokojení.
Sáňkování - 29.1.1987
Sníh nám vydržel a dokonce ho ještě spousta napadla a tak, abychom ho pořádně využili, vytáhli jsme zase sáňky. Naší vesnicí projíždí velmi málo aut a proto silnice nebyla posypaná. Závodili jsme mezi sebou, kdo bude rychlejší a schůzka nám rychle ubíhala. Domů jsme se vraceli už po tmě.
Pionýrský závazek na r. 1986/87
Náš pionýrský oddíl se zavazuje ve školním roce 1986/87 odevzdat :
100 kg starého papíru
20 kg léčivých bylin
Každý pionýr odpracuje 10 brigádnických hodin na úpravě obce.
V Hradečné, 2.2.1987
Setkání s milicionáři - 6.2.1987
Jako každoročně i letos zavítali na naši školu v Bílé Lhotě milicionáři. Povídali jsme si o jejich práci a kladli jsme jim otázky a oni na ně odpovídali. Jeden z milicionářů nám vypravoval historky, které zažil při nacvičování, velmi jsme se pobavili. Mezi milicionáři byl i soudruh Zemánek z naší vesnice. Všichni milicionáři byli z Mezu Mohelnice. Toto setkání nám přineslo nové poznatky a těšíme se na další setkání s nimi.
Hradecká lyra - 12.2.1987
Letos prvním rokem jsme uspořádali Hradeckou lyru. Zvolili jsme si porotu, která vystoupení členů ohodnotila. Každý si připravil písničku, s kterou později vystoupil. Uváděla nás soudružka vedoucí. Nakonec byly vyhlášeny výsledky naší soutěže. Na prvních třech místech se umístili tito členové :
1. Vladimíra Soppeová
2. David Svozil
3. Kamil Smékal
Výherci obdrželi čokoládu a ostatní dostali za účast žvýkačku. Myslíme si, že dnešní Hradecká lyra se nám vydařila a příští rok bychom ji chtěli uspořádat znovu.
Příprava na maškarní ples - 27.2.1987
Protože se blíží maškarní ples, museli jsme vyzdobit klubovnu, aby to v ní vypadalo svátečně. Výzdoba klubovny nám sice dala dost práce, ale byli jsme spokojeni. Klubovna vypadala jako před slavnostním otevřením, jen bílá stužka nám scházela. Zbývalo ještě vystavit ceny, které se budou vyhrávat na losy. Když jsme i to udělali, porovnali jsme ještě stolky a umyli zem. Následovalo přezkoušení básniček. Každý pionýr se naučil nazpaměť básničku a tu potom musel přednášet na plese. Už jen vyrobit si masky a maškarní ples může začít.
Maškarní ples - 1.3.1987
Jak už bývá zvykem i letos jsme uspořádali maškarní ples. Každý přišel ve své masce ať už loupežník nebo princezna, zkrátka v převlečení, aby ho nikdo nepoznal. V baru bylo připraveno mnoho sladkostí i losy z kterých skoro každý něco vyhrál. Na zahájení maškarního plesu jsme uvedli připravený program. Poté následovala volná zábava.
Výroba dárků k MDŽ - 6.3.1987
Neboť se blíží svátek všech žen, rozhodli jsme se, že maminkám něco vyrobíme. Soudružka vedoucí nám přinesla modurit a poradila nám, co bychom mohli vyrobit. Když si každý vybral, začal modelovat a modeloval s velkou péčí, bodejť by ne, vždyť to dělal pro maminku. Vymodelované výrobky se dávaly do velkého hrnce s horkou vodou vařit. Když byly uvařené, každý si je namaloval podle vlastní fantazie. A určitě z nich maminky měly radost.
Hry v přírodě - 26.3.1987
Venku svítilo sluníčko, ale moc nehřálo. I přesto jsme se vypravili do přírody. Šli jsme směrem k Rokytí a cestou jsme se honili. Potom nám soudružka vedoucí ukázala, jak chodí indián, když jde na lov a jak chodí námořníci po lodi. Všem se nám to moc líbilo a zkoušeli jsme si to, ale moc nám to nešlo. Potom jsme se to trochu naučili, ale tak jako naší vedoucí nám to nešlo. Ještě jsme si zahráli na honěnou a zpocení s červenými tvářemi jsme se vrátili domů.
Přednáška - 10.4.1987
Protože je měsíc bezpečnosti, poprosili jsme pana Svozila o přednášku o bezpečnosti silničního provozu. Pan Svozil byl tak hodný a na přednášku přinesl také filmy. Po promítnutí filmů nám ještě vysvětlil některá pravidla silničního provozu. Přednáška se nám líbila a přinesla nám mnoho ponaučení a věříme, že nikdo z nás se nedopustí žádného přestupku ani na kole.
Výroba kuřátek k velikonocím - 16.4.1987
Velikonoce se kvapem blíží a proto jsme dnešní pionýr věnovali výrobě velikonočních ozdob, abychom si měli co dát za okno. Soudružka vedoucí nám přinesla ukázat kuřátko vyrobené z chemlonu, které jsme si každý vyrobili. S něčím nám sice musela soudružka vedoucí pomáhat, hlavně těm menším, ale většinu jsme si udělali sami. Doma si to dal každý za okno jako symbol medvíďat.
Javoříčko - 9.5.1987
Jak už bývá zvykem i letos jsme se vydali na mírový pochod do Javoříčka. V Javoříčku jsme nejprve položili k památníku kytku. Potom jsme se sešli podívat do jeskyní, kde se nám velmi líbilo. Z jeskyní jsme šli ke kiosku, kde si koupil každý něco dobrého. Na zpáteční cestě jsme si opekli kabanos.
Brigáda - 21.5.1987
Soudružka vedoucí rozhodla, že dnes se bude uklízet kolem klubovny. Přinesli jsme si motyku a okopali květiny před klubovnou, potom jsme vytrhali trávu, vyčistili okraj silnice a zametli chodníky. Po práci jsme si šli zahrát na hřiště různé hry.
Příprava na Doly - 4.6.1987
Protože za pár dní máje jet s pionýrem na Doly, soudružka vedoucí nám nadiktovala co všechno si máme vzít s sebou. Také nám dala výchovnou lekci jak se tam máme chovat a upozornila nás, jestli tak někdo bude dělat nepořádek nikam s náma na rok už nepojede. Když jsme toto všechno projednali, zahráli jsme si hry.
Doly - 12.6. – 14.6.1987
V 14 hodin jsme se všichni sešli před domem soudružky vedoucí. Poté jsme se odebrali k Robinsonovi, kde jsme čekali na autobus. Po příjezdu do Bouzova nás čekala dlouhá cesta na Doly. Když jsme přišli k chatce, zůstali jsme stát jako vyjevení, nikdo takovou hezkou chatku nečekal. Jenže radost nám překazili tím, že v chatce nebyla voda a široko daleko žádná pitná. Nezbylo nám nic jiného než jít do vesnice, která nebyla příliš blízko. Jinak se nám na Dolech líbilo všechno a ty tři dny nám utekly jako voda. V sobotu jsme si zašli na hrad Bouzov, kde se nám moc líbilo. Poslední večer jsme si opekli kabanos a potom jsme šli spát. Ráno jsme se zbalili a šli zase zpátky do Bouzova. V Bouzově jsme sedli do autobusu a jeli domů. Cestou jsme vzpomínali jako příhody jsme tam prožili a už se těšíme, až tam pojedeme příští rok.
Pionýr na rozloučenou - 25.6.1987
Rok utekl jako voda a dnes máme poslední pionýr v tomto roce. Nejprve soudružka vedoucí ohodnotila docházku a ti kteří nejméně chyběli dostali odměnu. Ostatní dostali lízátko. Potom jsme si hráli různé hry, jako například na mrkanou, na honěnou a různé. Poslední pionýr trval o hodinu déle tedy 2 hodiny. Pionýr se nám moc líbil.
zdroj :
Kronika pionýrského oddílu Hradečná
zdroj :
Kronika pionýrského oddílu Hradečná
