Snaha popsat celý příběh Hradečských pamětí formou krátkého chronologického rejstříku, aneb jak šel čas při mém pátrání po dávno zapomenutém.
2009
Píše se druhá polovina roku 2009 a vše začíná výběrem křestního jména pro očekávaného syna. Pokud chcete synovi dát jméno po předcích, musíte totiž vědět, jak se jmenovali - tak jednoduše to vše začalo. Prvotní šetření po rodině, mapování možností a oťukávání matričních knih v olomouckém archivu zakrátko střídá systematické pátrání po předcích v archivních materiálech a skládání prvních střípků rodokmenu. Sbírání informací u spřízněných lidí, objíždění hřbitovů a hledání náhrobků, nález dílčích rodokmenů větví rodu zpracovaných nadšenými předchůdci, úspěšné pátrání po brněnské kronice Gottwaldů z měrotínské větve rodu spřízněné s majiteli konického panství, pátrání po modré krvi neopomíjeje završené vypátráním Jana Jiřího Gottwalda, jemuž je udělen v Laxenburgu roku 1728 rytířský titul. Cílené pátrání trvá téměř pět let a po útrpné mravenčí práci je dokončen rodokmen - rozrod rodu Gottvaldů z Hradečné, jehož zmapovaný příběh začíná se odehrávat v roce 1665 v Haňovicích u Litovle, kam přichází z neznáma hospodařit na stavení zpustlé po třicetileté válce Jiří Gottwald. Kompletní rodokmen, detailní data k rodu a veškeré informace zjištěné v průběhu pátrání jsou v soukromé a neveřejné publikaci. Zde na webu v článku Gottvaldovi z Hradečné je publikována pouze zjednodušená verze rodokmenu včetně zevrubné anabáze rodu.
2010
Informací a zajímavostí přibývá tempem závratným a s touhou se pochlubit, již na jaře roku 2010 přichází první webový projekt na redakčním systému estranky.cz informující o genealogii a rodu Gottvaldů z Hradečné. Postupně se pátrací obzory rozšiřují, jelikož historie rodu je spojena s historií Hradečná minimálně po tři celá století. Logicky se tak pátrání stáčí i na objevování zapomenuté historii rodné vesnice Hradečná, ježto dává vysvětlení názvu celého projektu - Hradečské paměti.
Studiem archivních fondů Okresního archivu v Olomouci a Zemského archivu v Opavě, je sestaveno stručné pojednání k základnímu povědomí o obecné historii naší vesnice Hradečná, jež je poprvé zmiňována v zemských deskách v roce 1365, kdy byla založena rodem vladyků z tvrze v Dubčanech. Více v článku Historie obce Hradečná.
V rámci patrimoniální správy náležela Hradečná až do roku 1848 jako kapitolní ves pod nedaleké Haňovické panství. Zejména z fondů Zemského archivu v Opavě a publikaci Paměti obcí „Haňovice a Kluzov“ autorky Stanislavy Kovářové z roku 1999, sestavena stručná historie tohoto panství. Více v článku Historie Velkostatku Haňovice.
Hradečský rodák Josef Kratochvíl v rámci svého teologického studia sepisuje referát pojednávající o měrotínské farnosti, kam byla naše obec od nepaměti přifařena. Poskytuje tak uceleným způsobem pohled na historii farnosti, kostela i hřbitova a působení kněžích farnost spravujících. Více v článku Římskokatolická farnost Měrotín.
Publikace „Pečeti a znaky měst, městeček a obcí Olomouckého okresu autora Vladimíra Spáčila z roku 1985 poskytuje nejen obecné informace o pečetích, jejich významu, smyslu a historii, ale i detailní informace vážící se k Hradečné, ježto měla svoji vlastní pečeť již od roku 1608. Více v článku Obecní pečeti a pečeť obce Hradečná.
Znát místopis okolí pro badatele a luštitele matričních knih a starých historických pramenů je takřka nezbytností. Obzory rozšíří „Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy“ od dr. Turka a kolektivu, vydaný Zemským archivem v Opavě v roce 2004, z něhož vybrány lokality zdejšího regionu v článku Místopisné názvy obcí v našem okolí.
2011
Olomoucký okresní archiv ukrývá obecní kroniku naší vesnice, sepsanou Antonínem Řmotem ml., jež k tomuto počinu pověřen v roce 1925 obecním zastupitelstvem. Dílo podává ucelený obraz života ve vesnici v první polovině předešlého století, zaznamenává paměti tehdy nejstarších občanů vesnice a chronologicky popisuje události až do roku 1938, kdy po zmínce o Mnichovském diktátu řádky končí. Provedená tematická rešerše díla skýtá se v článku Pamětní kniha obce Hradečná.
Památky jsou součástí historie snad všude, tedy i v naší vesnici a to v nemalém počtu. Památkový ústav v Olomouci v roce 1999 vydává „Seznam nemovitých památek místního a regionálního významu okresu Olomouc“ obsahujíc zajímavosti k nim. Více v článku Památky místního významu v Hradečné.
2012
Zmapována historie obytných nemovitostí v naší vesnici, ke každému gruntu, chalupě i chaloupce zjištěny majetkové vztahy, podrobnosti a data. Čerpáno bylo zejména z gruntovních a pozemkových knih uložených v olomouckém archivu, obsahujíc písemné záznamy až k roku 1710, přičemž zpracování geneze tohoto tématu trvá ke zdárnému dokončení téměř rok a půl. Velice cenné informace uchovávané starými knihami ve změti němčiny, latiny a tehdy běžně nečitelného písma je nutné vyluštit a přeložit, avšak trpělivost vyplácí se. Více v článku Historie nemovitostí v Hradečné.
Úspěšně se daří zkompletovat a zveřejnit unikátní sbírku místních smutečních úmrtních oznámení a to zejména díky ochotě Ladislava Havlíčka, Jaroslava Lexmaula a Danuše Buknové, kteří nezištně poskytují svoje dílčí sbírky, z nichž nejstarší parte rokem 1891 datováno jest. Děkuji převelice. Více v chronologickém přehledu v článku Smuteční oznámení.
Do rubriky „Včera a dnes - hospody Litovelska“ vycházející v Litovelských novinách, zachtělo se redaktorce periodika článku o hostinci „U Robinsona“ u naší vsi, jehož provoz je ukončen již na začátku 80. let, načež vydává se směle pátrati k nám do Hradečné. Nasměrována dobrými lidmi nalézá mne, načež jí je poskytnut detailní popis historie onoho restauračního zařízení. Článek v tištěném vydání Litovelských novin vychází v měsíci září 2012, více v článku Včera a dnes - hospody Litovelska.
2013
Po třech letech provozu webu Hradečské paměti, probíhá v roce 2013 jeho cílená migrace na redakční systém webnode.cz kde funguje spolehlivě dodnes.
Detaily o naplňování Mnichovské dohody a nedodržení stanovených hranic německým vojskem při obsazování pátého pásma zejména na Litovelsku v roce 1938, získány z publikace "Střední Morava, kulturně historická revue, Olomouc 2000, č. 6“. I Hradečná se tehdy na pár dnů ocitla přímo v pohraničním pásmu. Více v článku Hradečná v pohraničí - L.P. 1938.
Olomoucký archiv vydává další poklady a z materiálů uložených ve fondu Okresního úřadu Litovel, sestavena ucelená historie fungování politického okresu Litovel v letech 1850 - 1960. Více v článku Politický okres Litovel 1850 - 1960.
Vynášení smrťáka neboli Morany je u nás dávnou, leč dodnes dodržovanou tradicí. I letošní předvelikonoční smrtnou neděli připadající na 17. března 2013 naše děvčata tradici drží, o čemž krátký článek s pár fotografiemi se objevuje na webu města Litovle. Více k dispozici na stránkách města zde.
2014
Již od samotného začátku bádání a přičichnutí k historii rodné Hradečné je součástí vyhledávání a sběru informací a písemných materiálů též pátrání po starých dobových fotografiích zachycujících jakékoliv motivy z naší vesnice a vesnický lid. Fotografie střádané po předešlá čtyři léta nacházejí uplatnění nejen v interní fotogalerii našeho webu, ale i ve fotoknize, kterou vydáváme. Více v článku Fotokniha - Obec Hradečná a historie z fotografií.
Daří se získat souhlas potomků Ladislava Havlíčka z Vísky k publikování části přepisu jím autenticky nahraných vzpomínek na odbojovou činnost za války. Nahrávky v celkové délce 8 hodin získány od jeho rodiny. Ladislav Havlíček jako hradečský rodák, příslušník partyzánské brigády Jana Žižky, účastník Slovenského národního povstání a též člen partyzánské skupiny "Nazdar" patřící k odbojové skupině majora Aloise Petráše, na nich podává svědectví událostí tehdejší doby, které zažívá na vlastní kůži. Z mnoha hodin vybrány pasáže týkající se partyzánských akcí v okolí Hradečné. Více v článku Odbojová činnost za druhé světové války.
2015
Vyjednávání o dopsání zanedbané hasičské kroniky počíná již předešlým rokem, nicméně rozhodujícím milníkem je výroční valná hromada Sboru dobrovolných hasičů Hradečná konající se 16. ledna 2015, na níž je moje maličkost přijata do sboru a současně zvolena jeho novým kronikářem. Slovo dává slovo a práce na dohledání dávno zapomenutého do hasičské kroniky oficiálně začínají. Současně zřízen jest nový web „Dobrovolní hasiči Hradečná“ na adrese www.sdh-hradecna.webnode.cz, kde počíná se postupná publikace přepisu kapitol staré hasičské kroniky a zápisů kronikáře Antonína Řmota z let 1909 - 1939 v měsíční edici, aby se kronika postupně přiblížila místnímu lidu a nebyla jen cenným artefaktem uschovaným v šupleti. Hasičský web je zhruba po roce fungování sloučen a přesměrován na Hradečské paměti. Více v článku Kronika SDH.
Vyhledáváme - archivujeme. Archivován článek "Lidé sv. Floriana" o dobrovolných hasičích v Hradečné publikovaný v roce 2009 v Olomouckém deníku v rámci rubriky představování hasičských sborů Olomoucka. K dispozici je v on-line deníku rozdělen na dva díly : Lidé svatého Floriana a Kozlův hasičský počin.
2016
Přispěním sponzora Stanislava Dostála, rodáka z naší vsi, vydává zdejší hasičský sbor pohlednici vesnice Hradečná ku příležitosti oslav 650 let od založení, resp. první zmínky o vsi. Více v článku Pohlednice pozdrav z Hradečné.
Sbírka starých dobových fotografií z vesnice je po šesti letech pátrání docela obsáhlá a prostor interní fotogalerie na webu Hradečské paměti již nepostačuje. Je však škoda si fotografie ponechat pouze jednoho člověka, tak vzniká veřejná externí fotogalerie pro náš web na úložném portálu rajče.net. Více v článku Hradečská fotogalerie.
Olomoucký kraj vydává jedinečnou a obsáhlou knižní publikaci „Dobrovolní hasiči Olomouckého kraje“, jež představuje všechny dobrovolné hasičské sbory působících na území našeho kraje. Publikace přehledně rozdělena po okresech, každému sboru jest v ní věnována jedna strana. Informace o sborech, činnosti a historii včetně fotografií, mají za úkol v normované podobě vydavateli dodat jednotlivé sbory. Úkol jest splněn, víc v článku Dobrovolní hasiči Olomouckého kraje.
2017
Díky digitalizaci dvou starých obecních kronik obce Bílá Lhota provedené za přispění starosty obce, jsou tyto představeny na webu. Jejich rešerší jsou vybrány a publikovány zajímavé zápisy a události z let 1960 - 1976 vážící se přímo k Hradečné či jsou jen zajímavou připomínkou tehdejší doby z pohledu dneška. Připomíná se, že byla věnována pozornost zápisům počínaje letopočtem 1960, kdy byla Hradečná připojena k Bílé Lhotě jako její místní část. Tematická rešerše kronik skýtá se v článku Bělolhotské kroniky.
Pátráme - pomáháme. Obec Bílá Lhota neměla k dispozici archivovaná stará vydání obecního periodika. Pátrání končí ve Vědecké knihovně v Olomouci, kde stará vydání obecních periodik "Bělolhotský zpravodaj" a "Naše noviny" úspěšně nalézáme archivovaná. Archivované chybějící kopie předány na obec, čímž se podařilo zkompletovat zpravodaj od prvního vydání v roce 1974 až do současnosti. Rešerší obecního zpravodaje vybrány zajímavé články podávající obraz o tehdejším životě, fungování společnosti, rozvoji a výstavbě v obci a též zajímavostí z okolí z pera historika a někdejšího obecního kronikáře Bohumila Vavrdy. S mottem "historii nelze vymazat" je uvedeno více v článku Bělolhotský zpravodaj.
S cílem šířit základní povědomí o vsi Hradečná a její historii, publikovány její stručné dějiny na otevřené encyklopedii Wikipedie a taktéž na webových stránkách střediskové obce Bílá Lhota.
Již podruhé dostává se mi cti pomoci Litovelským novinám a do vydávaného seriálu "Válečné hroby" sepisuji článek o historii pomníku padlým v první světové válce v Hradečné. Periodikum v této edici předkládá čtenářům informace z historie památníků a pomníků obětem války na celém Litovelsku. Článek v tištěném vydání Litovelských novin vychází v měsíci lednu 2017. Pátrání po historii pomníků obětem války na Litovelsku je završeno až následující rok vydáním tištěné publikace „Válečné hroby 1918 - 2018 Litovelsko“ Mikroregionem Litovelsko. Více informací v článku Válečné hroby 1918 - 2018 Litovelsko.
2018
Především pro děti vytvořeno a zrealizováno poučné putování v terénu okolo Hradečné pomocí v přírodě systematicky umístěných deseti pointů, jimiž je možné přitáhnout je do přírody za něčím zajímavým, naučit je orientaci v přírodě a terénu, práci se souřadnicemi GPS, buzolou a azimutem, ale možná i vzbudit zájem o některé zajímavosti z historie naší vesnice. Aby to nebyly jen tak zbůhdarma ledajaké pointy, jde o zásobníková krmítka pro zimní přikrmování ptactva. Pro mnohé bláznivý nápad, ale co už, více informací v článku Okolo Hradečné.
Dalším podstatným střípkem do mozaiky historie naší vísky je zmapování historických pramenů zaznamenávajících soupisy, seznamy a sčítání lidu napříč dobou. Výsledkem je komplexní zpracování tématu včetně konkrétních dat a jmen lidí z vesnice, v němž jsou zahrnuty Lánové rejstříky Olomouckého kraje 1675 - 1678, Urbář panství Haňovice 1686 - 1707, Soupis poddaných na panství Haňovice 1770, Sčítání lidu v Rakousku Uhersku v letech 1857, 1869, 1880, 1890, 1900, 1910, Sčítání lidu v Československu v letech 1921, 1930, ale i navazující novodobá sčítání, jakož i další archivní materiály i novodobé podklady Českého statistického úřadu. Opět zpracování geneze tohoto tématu trvá ke zdárnému dokončení téměř rok. Více v článku Soupisy a sčítání lidu.
Zřízena webová sekce pro sdílení interních dokumentů zdejšího hasičstva, zejména zápisy z našich výročních valných hromad, členských a výborových schůzí a další neveřejné dokumenty zabezpečené heslem. Přístup do sekce byl v době mého kronikaření v letech 2015 - 2020 umožněn členům sboru. Po mém vystoupení z výboru sboru v roce 2020 a ukončení kronikářské činnosti, byla sekce zrušena a zde na webu jsou publikovány pouze zápisy kronikáře za uvedená léta. Dokumenty původně publikované v sekci, byly předány starostovi sboru k archivaci k tištěnému zpracování kroniky.
Zpracováno téma o fungování četnictva na Bělolhotsku obsahující podrobné informace zejména k četnickým stanicím v Bílé Lhotě a Mladči, do jejichž služebního obvodu v letech 1893 - 1949 spadala i naše vesnice Hradečná. Výsledkem je anabáze několika článků k tématu zde na webu a taktéž dvoudílný článek otištěný v roce 2018 v jarním a letním vydání bělolhotského zpravodaje "Naše noviny". Více v článku Četnictvo na Bělolhotsku.
2019
Čtyři roky starý slib o dopsání hasičské kroniky se plní, ale zpátky a pěkně popořádku. Již v roce 2015 v prvé řadě zaznamenány nejstarší události z let 1958 - 1978 ze vzpomínek bývalého velitele sboru Ladislava Dostála st., současného starosty sboru Jaroslava Patáka, někdejšího referenta mládeže Ladislava Dostála ml. vedoucího v 80. letech družstvo mladých požárníků, jenž předává do kroniky i dochované diplomy ze soutěže Plamen. Cenným úlovkem jsou vzpomínky pokladníka sboru Jaroslava Sovu, který ochotně poskytuje informace z dochované pokladní knihy sboru na prvním listu datované letopočtem 1934, čímž se stává nejstarším, žel bohu jediným dochovaným historickým dokumentem pravdivě vypovídajícím o historii sboru. Zaznamenány též vzpomínky staršiny Jaromíra Kratochvíla, prostudovány obecní kroniky obce Bílá Lhota z let 1992 - 2012 a 1945 - 1976 a též archivní fondy MNV Bílá Lhota z let 1945 - 1990 v olomouckém archivu. Další cenné informace, vzpomínky i materiály předávají členové sboru Ladislav Havlíček, Jaroslav Lexmaul, Antonín Kocián, mladší doba doplněna vzpomínkami Radka Vaňáka a Petra Procházku st. Daří se dohledat zápisy z výborových, členských i výročních schůzí ZO SPO Hradečná z let 1980 - 1984, které zaznamenává někdejší jednatel Bohumír Kratochvíl. Starosta okrsku Jaroslav Žitný přispívá informacemi, co se týče spolupráce sboru s okrskem. Cílené pátrání trvá dva roky, načež na výroční valné hromadě sboru dne 20. ledna 2017 je kronikářem členům sboru předložen v konceptu kompletní nastřádaný materiál. Další dva roky trvá doplňování, korekce a šperkování do finální podoby, aby na výroční valné hromadě sboru dne 25. ledna 2019 mohla být předložena zcela hotová, dopsaná, vytištěná a v knihařství svázaná hasičská kronika. Dokonáno jest - radujme se ! Hasiči mají opět svoji kroniku ! Více v článku Kronika SDH Hradečná.
Současně s dohotovenou kronikou je sboru na výroční valné hromadě dne 25. ledna 2019 představena předešle potají připravovaná samostatná obrazová fotopublikace jako příloha ke kronice „Sbírka fotografií z dění hasičského sboru z let 1908 - 2018“, kterou je možné prohlédnout zde.
Předávání informací mezi členy sboru vázne, pročež operativně ke dni 20. května 2019 zřízena jest soukromá skupina na facebookovém messengeru „Hradečná - infokanál“ pro všechny lidičky z naší vsi, aby už nikomu nic neuteklo a každý se mohl lecčíms pochlubit druhým.
Hradečské paměti slaví ! Letos je tomu 10 let od počátku historického bádání, které bylo na počátku vzniku samotného webu. Příznačně k tomuto výročí jako autorovi dostává se mi veliké, ale opravdu veliké pocty oceněním webu Hradečské paměti až v Národní knihovně ČR, kde je náš web zařazen mezi výběrové české webové zdroje určené k pravidelné a dlouhodobé archivaci s cílem jejich uchování pro budoucí historické a výzkumné účely. Od měsíce února 2019 jest tak náš web pravidelně archivován Webarchivem Národní knihovny ČR. Více v článku Hradečské paměti jsou archivovány Národní knihovnou ČR.
Po deseti letech vážného pátrání a bádání nad historií přichází k odlehčení recesistický fotopříběh ročního soužití hradečského kronikáře s Moranou s podtitulem „co vše se může stát, když u Vás holky na jaře na celý rok zapomenou smrťáka“. Morana z Hradečné má svoji stránku zde na webu, ale i profily na sociálních sítích facebook a instagram. Více v článku Morana z Hradečné.
Přepsána a zveřejněna jest kronika dětského pionýrského oddílu fungujícího v Hradečné v 80. letech předešlého století. Zdvořile poprosím při čtení řádků zůstat stranou politiky a ideového směřování tehdejšího Československa. I když oddíl fungoval v rámci Pionýrské organizace Svazu socialistické mládeže, tak skutečná činnost malého venkovského oddílu s tehdejší politikou měla pramálo společného. Šlo hlavně o práci s dětmi v jejich volném čase formou her a zábavy - prostě se dělalo to, co děti bavilo a pro děti to bylo super. Více v článku Kronika pionýrského oddílu v Hradečné.
Statistika nuda je, aneb bilance po 10 letech ! Původně začínáme v roce 2010 na redakčním systému estranky.cz, v roce 2013 probíhá migrace na webnode.cz, kde web frčí dodnes, přičemž tehdy se současně s migrací spouští i zrcadlo webu na facebooku. Počáteční oťukávání nepočítám, protože k tomu ani nejsou čísla, ale počínaje vstupem na webnode od roku 2013 do konce roku 2019 měl podle statistik webnode náš web celkem 39.462 návštěv a 68.378 zobrazení stránky. Podle statistického serveru toplist.cz jsou Hradečské paměti v tématické kategorii "historie" na úžasném 108. místě z celkově 2.307 webů zařazených v této kategorii co se týče průměru denních návštěv, který v našem případě je 11,77. Proč ta čísla právě dnes 6. března 2020 ? Právě dnes obdržely Hradečské paměti proklikem z úvodní stránky webu rovných 1.000 lajků na facebook. Facebookové zrcadlo stránek má dnes celkem 195 lajků a 193 sledujících a nesmíme opomenout na facebookovou stránku Morany z Hradečné, jež k nám patří a v područí Hradečských pamětí vzešla na svět, tak ta má za necelý rok na facebooku s daleko větším dosahem 125 lajků a 124 sledujících.
2020
Již v předešlém roce počíná se pod taktovkou Místní akční skupiny MAS Moravská cesta z.s. připravovat čítanka lokální regionální prvouky pro základní školy, která má dětem poskytnout zajímavé informace z historie i současnosti jejich regionu. Zastoupení v učebnici má míti každá obec, nikdo nebude zapomenut a tak po mém oslovení ke spolupráci nesměle přitakávám, zpracovávám kompletní materiál ke všem obcím Bělolhotska a předávám autorce učebnice k zakomponování do díla. Kvůli pandemii v době rouškové se učebnice dočkala 14. května 2020 pouze symbolického křestu a následně putovala do základních škol, kde se z ní děti budou učit. Ilustrovanou prvouku vydala MAS Moravská cesta, maskotem je Viktor Kohout, autorkou Marie Šuláková, ilustrace Dagmar Klimešová. Úkol splněn, více v článku Zábavná prvouka pro malé i velké z regionu MAS Moravská cesta.
Skvostný nález - rukopisné psaní z roku 1965 bylo objeveno v útrobách rámečku svatého obrázku Panny Marie Sedmibolestné v lese nad Hradečnou při jeho rekonstrukci. Vysvětluje, proč zde obrázek stojí a co nám má připomínat. Více v článku Svatý obrázek nad Hradečnou.
S ohledem na nastalé události uvnitř Sboru dobrovolných hasičů Hradečná jsem v srpnu roku 2020 odstoupil z pozice člena výboru sboru a tedy i kronikáře sboru. Tištěná kronika sboru za léta 1908 - 2014 mnou zhotovená včetně samostatné obrazové fotopublikace byla uložena u starosty sboru, kterému byly předány rovněž mnou pořízené zápisy z výročních valných hromad a výborových schůzí sboru za léta mého kronikaření. Kompletní kronika za léta 1908 - 2020 zůstává publikována zde na webu. Můj cíl, s nímž jsem v roce 2015 vstupoval do sboru, tedy dopsat zanedbanou hasičskou kroniku, jsem splnil.
Rok 2020 byl bohužel posledním rokem, kdy bylo publikováno i zde na webu. Nic netrvá věčně, proto i pátrání, bádání a publikační činnost po hradečské historii zde byla ukončena. Stránky samozřejmě zůstanou ponechány, facebookové zrcadlo webu bylo zrušeno. Ve hvězdách zůstává, zda se k bádání a publikační činnosti někdy v budoucnu vrátím.
Díky moc všem, že jste četli Hradečské paměti !
autor webu Jirka Gottvald
