Vítejte na stránce „Okolo Hradečné“ - součásti webu Hradečské paměti a to ať vstupujete z mobilního telefonu po naskenování QR kódu na jednom z deseti „pointů“ umístěných v terénu okolo naší vesnice, nebo prostřednictvím prohlížeče webových stránek z tepla Vašeho domova. V obou případech mi dovolte vysvětlit smysl této stránky.
V době nadcházejícího desetiletého výročí Hradečských pamětí odhalujících historické střípky z dějin vesnice Hradečná vzešla soukromá myšlenka rozmístit kolem naší dědiny několik ptačích krmítek především pro zimní přikrmování našich ptáčků. Byl vytvořen kartonový model ptačího krmítka a vhodnost přikrmování konzultována se zapáleným ornitologem Ondřejem Csikem z pobočky záchranné stanice dravců a sov v Pateříně, kde se starají nejen o dravé ptáky, ale o veškerá zvířata, jež to potřebují. Model krmítka dostal od Ondru zelenou a projekt mohl začít. Ruční výrobou doma bylo zhotoveno 15 kusů ptačích krmítek jednotného vzhledu, přičemž 10 z nich bylo nyní týden na počátku zimy před vánočními svátky rozmístěno a naplněných upevněno ve volné přírodě okolo naší vesnice Hradečná - proto ten název této stránky.
Krmítka jsou v přírodě k dispozici k přikrmování všem lidem, kteří chodí do přírody a kteří mají zájem ptáčkům v zimě pomoci. Co do krmítek sypat? Většina ptáků má nejraději semena slunečnice, k nimž je dobré přidat mák, lněné semínko, proso, konopí, řepku, pšenici, loupaný oves nebo drcená jádra ořechů. Do zásobníků není vhodná strouhanka z pečiva, které v zimě vlhne, ani další potraviny.
Od samého počátku jsem přemýšlel, jak celý nápad s krmítky zakomponovat do stylu našeho historického webu, potažmo do pátrání po dějinách obce Hradečná a současně jsem chtěl vytvořit něco - díky čemuž bych mohl našeho syna cíleně přitáhnout do přírody za něčím zajímavým, naučit ho orientaci v přírodě a terénu, pracovat se souřadnicemi GPS, buzolou a azimutem a možná v něm i vzbudit zájem o dávno zapomenuté z naší vesnice. Po dlouhých přípravách, ujasnění si myšlenek co vlastně tvořím, výrobě krmítek, trasování a výběru míst, měření GPS a azimutu a vytvoření legendy se podařilo vše realizovat - příhodně před letošními vánočními svátky. I když prvotní myšlenky, záměr a cíl byl jakýkoliv, výsledný produkt se totiž nakonec stal originálním vánočním dárkem pro syna a legenda se objevila pod naším vánočním stromečkem. Celá akce ovšem stála tolik úsilí, že je mi opravdu líto nechat si to jen pro nás. Dovolím si vše zveřejnit a nabídnout k dispozici za účelem procházky okolo Hradečné ve stylu Jaroslava Foglara. Nenutím - nabízím! Pokud si myslíte, že jde o bláznivý nápad, je to Váš názor a možná ani tak nejste dalece od pravdy. Toliko k vysvětlení podstaty této stránky a příběhu jak vše vzniklo a bylo realizováno. Nyní zbývá dodat snad tu nejpodstatnější věc - prozradit umístění krmítek…
Jednotlivá krmítka umístěním tvoří okruh okolo Hradečné nedaleko samotné katastrální hranice vesnice. Každé krmítko je opatřeno štítkem s číselným označením a lidovým jménem lokality umístění, dále QR kódem, jenž umožní zejména věci neznalým vstup na tuto stránku přímo z terénu od krmítka a taktéž číselným směrovým kódem k dalšímu krmítku. Samotné pojmenování krmítka podle lidového názvu lokality nám sice značně zužuje prostorové možnosti, kde se konkrétní krmítko nachází, ale přesné umístění tím nezjistíme. Každé krmítko má níže uvedeny přesné GPS souřadnice - ovšem v neúplném stavu. První podmínkou jejich doplnění je nutnost zjištění několika málo číselných dat z dějin naší obce. Nejedná se o nic složitého a veškerá data jsou k nalezení zde na našem historickém webu. Druhou podmínkou zdárného doplnění konkrétní souřadnice je nutnost nalezení předchozího krmítka, s logickou výjimkou toho prvního, přičemž krmítka na sebe vzájemně odkazují. Pokud jsem tedy fyzicky nebyl u krmítka č. 2, tak nezjistím číselný kód k doplnění souřadnic ke krmítku č. 3. V neúplných souřadnicích GPS jsou dány neznámé v závorce, které je nutné vypočítat jednoduchým matematickým úkonem, přičemž výsledkem je číslo, jež je součástí souřadnice. Druhou variantou jak pátrat po krmítkách pokud nechcete používat GPS souřadnice, je možnost orientace v terénu pomocí určování azimutu a vzdálenosti, které jsou opět v neúplném stavu a jest třeba je doplnit obdobně jako GPS. Azimut a vzdálenost ke konkrétnímu krmítku je brána vždy od předchozího krmítka.
Víme vše podstatné - můžeme začít :
krmítko č. 1 - „V Brodkách“
Výchozí bod celého putování okolo Hradečné je symbolicky umístěn nedaleko začátku přístupové cesty do Hradečné ve směru od staré císařské, nyní státní silnice. Název krmítka připomíná starý vápencový lom Brodka, jehož součástí je i přírodní památka Geologické varhany. Do starého lomu je vstup zakázán, hrozí zde nebezpečí pádu a úrazu - krmítko se ovšem nachází mimo jeho prostor. Obec Hradečná se v roce 1924 pokusila v rámci záborového zákona získat zdejší vápencové skály „V Brodkách“, těsně související s hradečským katastrem, ale nárok nebyl uznán a Brodka i s měrotínskou horou, kudy chodili hradečtí do kostela, přešly koupí v majetek továrníka Vitoula, jenž zde počal lámat výborný kámen pro svoji Vápenku. Sousedící státní silnice vedoucí z Olomouce do Prahy byla budována ještě dříve v roce 1818 a před její výstavbou spojovala Hradečnou s dolními obcemi, tedy zejména s Mladčí cesta, která vedla z Mladče směrem k Měrotínské a v místě dnešního lomu Skalka uhýbala napravo a vývozem mezi lomem Brodka a měrotínskými poli ústila za stavení bývalé sladovny. Sladovnu na potoku Hradečka nechal vystavět hradečský starosta a rolník Valerián Smékal. Sladovna ve své době prosperovala, ovšem opakovaně vyhořela, až její spáleniště po druhém požáru v roce 1891 koupil František Kuba - pro svůj hustý bílý plnovous zvaný „Robinson“, který zde vystavěl hostinec, jenž dodnes nese jeho jméno.
Toto první krmítko je současně jediné u něhož zde zveřejním přesnou polohu GPS a názorný příklad jak souřadnice vypočítat. Je tomu tak i proto, že nějak naše putování musíme začít. Krmítko se nalézá na exponovaném a navštěvovaném místě u Geologických varhan pod Hradečnou. Počínaje dalším krmítkem je již třeba zjistit neznámé, dosadit je do závorky a jednoduchou matematickou operací zjistit výsledek, který tvoří chybějící část souřadnice. Obdobně se dosazuje i směrový kód zjištěný na štítku vždy u předešlého krmítka.
Souřadnice ke krmítku č. 1 - V Brodkách
GPS : N 49°42,207’ E 16°59,776’
GPS : N 49°42,(A)’ E 16°59,(B-1092)’
A = směrový kód (207)
B = letopočet výstavby Sladovny (pozdějšího hostince) na potoku Hradečka (rok 1868)
krmítko č. 2 - „Sékorník“
Druhý bod putování okolo Hradečné je umístěn nedaleko křížení několika starých, dnes již nepoužívaných a zrušených cest pod Hradečnou. Samotná výstavba silnice spojující naši obec se státní silnicí byla prováděna v roce 1913 a pro naši obec byla přímo nutností, protože zejména hlavně z jara a při náhlých dešťových srážkách byla stará stávající cesta úplně nesjízdná. Ještě před výstavbou státní silnice v našem kraji, jezdívalo se z Hradečné do Měníka cestou zlámancovou, jež vedla v místě dnešní příjezdové cesty k čerpací stanici ČOV Hd1 pod Hradečnou a za potokem Rachavka pokračovala hlubokým vývozem až do Měníka. V místě dnešní čerpací stanici ČOV Hd1 se tato zlámancová cesta stýkala s další cestou vedoucí odtud od Rachavky dolů do místa dnešní „velké zatáčky“, přičemž na tuto cestu ještě navazovala další to panská cesta. Ta vedla až pod měrotínskou horu a používalo ji zejména panstvo z Bílé Lhoty při cestách na modlitby do měrotínského kostela. Všechny tři cesty postupně zanikly, až v roce 2015 byla alespoň ta zlámancová v původním místě obnovena při výstavbě vedení kanalizace a dnes slouží jako příjezdová cesta k čerpací stanici ČOV Hd1. U křížení zlámancové a staré příjezdové cesty do Hradečné bylo hradečským starostou Františkem Melhubou vystavěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Jako předseda místní školní rady v Měrotíně měl na starosti tehdejší přestavbu tamní školy na dvoutřídku a sousoší nechal vystavět na svém pozemku a za své peníze, aby se očistil z nařknutí z machinace s penězi určenými na přestavbu školy.
Souřadnice ke krmítku č. 2 - Sékorník
GPS : N 49°42,(C)’ E 16°59,(D-1765)’
topo : azimut (C+148)°, vzdálenost od předchozího krmítka (D-1063) metrů
C = směrový kód zjištěný u krmítka č. 1
D = letopočet výstavby sousoší sv. Cyrila a Metoděje pod Hradečnou
krmítko č. 3 - Rokytí
Třetí bod putování okolo Hradečné nás přivádí do malého lesíku pod místním hřištěm. Dnes je toto místo opravdu jen (pro některé) nezajímavým lesíkem, ale nebylo tomu tak vždy. V okolí Hradečné bývalo v minulosti několik vápencových lomů, přičemž z těch větších lze vzpomenout lom Skalka pod Měrotínem, lom v Brodkách pod Hradečnou nebo lom na císařské skále u Měníka. Když byl v Hejčíně v roce 1867 dostavěn cukrovar, počal se tam dovážet vápenec právě z těchto zdejších okolních lomů. Když se poté počalo ve větším měřítku se stavbou okresních silnic a byly vystavěny další cukrovary v roce 1871 v Litovli a v roce 1880 v Mohelnici, byly otevřeny vápencové lomy přímo i u nás v Rokytí. Povoznictví se tehdy rozmohlo a císařská silnice bývala plná povozů, kolikrát 40 i více jelo jich za sebou se štěrkem a vápencem. Hrkot vozů, křik a zpěv formanů se rozléhal ve dne v noci. Na udržování silnic bylo tehdy vybíráno na určitých místech mýtné a v našem okolí nejbližší mýto stávalo v Nasobůrkách, kde se z jednoho koně zapřaženého ve voze, vybíralo 4 krejcary. Lidé tehdy ve skalách při lámání kamene a tlučení štěrku našli nový zdroj obživy. Štěrk a kameny z lomu v Rokytí byly použity i při výstavbě kamenné silnice v roce 1913 v naší obci, přičemž silnice tehdy byla vyštětována až po paterskou příhonovou cestu u domku čp. 29. Na horním konci obce tato silnice byla později v rámci nouzové akce Ministerstva sociální péče Československé republiky dostavěna až po slavětínský kapitolní les. Opět přitom byl použit kámen z Rokytí, který se zde tehdy lámal ruční prací a dokonce v zimě, načež se materiál navážel po celé délce dostavované silnice na saních, jelikož zrovna trvala krásná vánice nepřetržitě přes dva měsíce. Pozůstatky lámání kamene jsou v Rokytí patrné, je zde množství skal i vyhloubené prohlubně, kde hrozí nebezpečí pádu a úrazu - krmítko se ovšem nachází mimo jejich prostor na bezpečném místě.
Souřadnice ke krmítku č. 3 - Rokytí
GPS : N 49°41,(E)’ E 16°58,(F-1055)’
topo : azimut (E-670)°, vzdálenost od předchozího krmítka (F-1418) metrů
E = směrový kód zjištěný u krmítka č. 2
F = letopočet dostavby kamenné silnice v Hradečné až po kapitolní les
krmítko č. 4 - Na ohradě
Čtvrtý bod putování okolo Hradečné nás přivádí do prostor někdejších pastvin mezi Hradečnou a Pateřín. Od účelu tamních pozemků byl odvozen místní katastrální název a rovněž název našeho krmítka. Spojení s obcemi Pateřín a Bílá Lhota bylo v minulosti zajištěno příhonovou cestou, která vedla od domku čp. 29 směrem dolů na sever k Pateřínu. Jednalo se o cestu horského typu sloužící jen pro vozbu menších nákladů nebo prázdné vozy neboť bývala v době dešťových přívalů zcela vymletá od vody. Tato příhonová cesta vzešla právě na místě obecních pastvin ležících mezi Hradečnou a Pateřínem, přičemž v roce 1920 byla opatřena hraničními kameny. Právě zdejší pozemky sloužily k pastvě dobytka zdejších soukromých rolníků, kteří poté mléko dodávali do Rolnické mlékárny vystavěné v Hradečné za úřadování hradečského starosty Josefa Smékala. Úřadoval nepřetržitě 30 roků a za jeho starostování byl u nás v roce 1908 i jeho přičiněním založen Sbor dobrovolných hasičů, v jehož čele rovněž dlouhá léta stál jako starosta sboru. Do Pateřína se též jezdilo cestou pod Rokytím, avšak zde se nejednalo o veřejnou cestu, nýbrž o cestu, kterou užívali pouze majitelé pozemků zde ležících. Až po založení Rolnické mlékárny této cesty počali užívat dodavatelé mléka z Pateřína. Rolnická mlékárna byla v Hradečné vystavěna stavitelem Josefem Sovou z Loštic za obnos 7.000 zlatých poté, co se zde ustavilo družstvo složené z podílníků nejen z Hradečné, ale i Pateřína, Kovářova a Slavětína. Později bylo mléko do naší mlékárny dodáváno i z Měrotína a Savína. Za litr mléka se zde z počátku rolníkům platilo 9 haléřů, nejvíce se ho dodalo v mezidobí let 1903 - 1908 a to obvykle přes tisíc litrů denně.
Souřadnice ke krmítku č. 4 - Na ohradě
GPS : N 49°41,(G)’ E 16°58,(H-1839)’
topo : azimut (G+156)°, vzdálenost od předchozího krmítka (H-1445) metrů
G = směrový kód zjištěný u krmítka č. 3
H = letopočet založení Rolnické mlékárny v Hradečné
krmítko č. 5 - Vlčí Doly
Pátý bod putování okolo Hradečné je ukryt ve „vlčích dolech“ a já si zde nemohu nevzpomenout, že jsme jako malí chlapci běhávali, chodili si hrát a stavěli bunkry v okolních lesících snad kolem celé naší vesnice, ale tento temný les až se strašidelným jménem jsme vždy vynechali. Okolí Hradečné je převážně svahovité, proto byly často vydány okolní pozemky za náhlých přívalů deště na pospas jejich ničivé moci. Hluboké příkopy zvané lidově „žmole“ mají svůj původ po velkých spoustách vod, které se nejčastěji po náhlých květnových bouřích řítily ze svahů dolů. Tak povstaly i rokliny ve „vlčích dolech“, ale nejen zde. Podobně vznikly meze a žmole „na příčníkách“, „v dolékách“, „na ohradě“ a další. Největší bouře s nadměrnými srážkami naši obec postihly v posledních třech dekádách devatenáctého století. V roce 1870 vlivem bouře a průtrže byl odplaven dřevěný most přes Hradečku pod horou, načež byl na jeho místě postaven nový pevný kamenný most. Vydržel však jen několik let do dosud zdejší největší povodně. Právě tehdy byl nový a pevný kamenný most pod horou valící se vodou opět stržen, voda divou silou se přihnala do Mladče, kde srazila tok řeky Moravy, přelila se přes ní na druhou stranu a odnesla odtud dříví, ploty, krmce i s prasaty do lesa Doubrava. Při tomto největším rozvodnění Hradečky se její tok zvětšil na celou šířku hradeckých luk a sahal až po vysokou mez par. čís. 339. Při velké vodě největší ohrožení představovala především Hradečka, ale v úvahu přicházel i potok pateřínský, který se rozvodňoval ponejvíce v době jarního tání a to tak, že časem přechod přes něj, obzvlášť v místech kudy se chodilo do Měníka, býval i nemožný. Průtrže mračen na parcelích zvaných „sékorník“ vymlely vodou příkopy, že se tam mohl kůň schovat.
Souřadnice ke krmítku č. 5 - Vlčí Doly
GPS : N 49°41,(I)’ E 16°58,(J-1378)’
topo : azimut (I-418)°, vzdálenost od předchozího krmítka (J-1678) metrů
I = směrový kód zjištěný u krmítka č. 4
J = letopočet největší povodně na potoku Hradečka u nás
krmítko č. 6 - V lomi
Šestý bod putování okolo Hradečné se nalézá v jihozápadním cípu nedaleko pomezního křížení katastrů hradečského, slavětínského a paterského. Ještě kolem 18. století obklopoval téměř celou obec Hradečnou skoro ze všech stran les. Z horní strany dosahoval až k usedlosti čp. 28, které bylo postaveno v roce 1810. Katastrální parcely „u seče“, „v lomi“, „vlčí doly“ a část „dílečků“ u pazderny od žmoly, to vše bylo porostlé lesem. Les na těchto parcelích za usedlostí čp. 28 na vrch a západní stranu byl vymýcen až o mnoho let později. Již v roce 1810 se však postupně začalo s kácením silného kapitolního lesa nahoře mezi Hradečnou, Slavětínem a Kovářovem. Skrz kapitolní les dříve vedla hlavní cesta, která Hradečnou spojovala s obcemi Slavětín i Kovářov. Ta měla být podle původního plánu v roce 1913, když se budovala silnice ze spod od státní silnice skrz obcí nahoru, rovněž přestavěna na silnici. K tomu však nedošlo pro odpor tehdejšího správce kapitolního velkostatku ve Slavětíně, který odmítl popustit ke stavbě silnice skrz kapitolní les potřebné pozemky a zejména díky tomu dnes Hradečná není průjezdnou obcí, silnice u lesa končí a dál se nachází jen účelová lesní cesta. Z obce k lesu se dříve též jezdilo starou obecní cestou, která odbočovala od stávající cesty nalevo za pazdernou, poté vedla vlevo dolů a vracela se tupým úhlem do lesa „na nivě“. Pazderna - dnešní čp. 33, bývala dříve obecním domkem a společně s usedlostí čp. 28 byly posledními staveními u lesa vzdálenými od ostatních domků v obci. Pod horou u potoka Hradečka bylo zřízeno močidlo na len, který se poté právě v obecní pazderně dosoušel, třel, potíral a připravoval k prodeji. Právě len byl po celé devatenácté století téměř až do roku 1870 u nás hlavní zemědělskou plodinou společně s pšenicí. Lnu se věnovala obzvláštní péče a některý rolník jej sel i 20 měřic.
Souřadnice ke krmítku č. 6 - V lomi
GPS : N 49°41,(K)’ E 16°58,(L-1585)’
topo : azimut (K-237)°, vzdálenost od předchozího krmítka (L-1455) metrů
K = směrový kód zjištěný u krmítka č. 5
L = letopočet vymýcení lesa za čp. 28 na parcelích v lomi, u seče a vlčí doly
krmítko č. 7 - Niva
Sedmý bod putování okolo Hradečné nachází se na pomezí kdysi nehostinných a neúrodných katastrálních parcel „niva“ a „u seče“ na horním konci samotného hradečského katastru. Parcely „u seče“, „niva“ i „dílečky“ bývaly kdysi dávno hustým lesem. Postupem času jak se okolní les mýtil, dospěl stav v roce 1910 k tomu, že v obecním katastru bylo zhruba 191 hektarů hospodářské půdy, z toho 164 ha polí, 15 ha lesa, 4,2 ha pastvin, 3,9 ha zahrad a 3,6 ha luk. V témže roce rolníci v Hradečné chovali 127 kusů skotu, 101 vepřů a 19 koní. V roce 1950 obdělávalo 18 drobných zemědělců půdu s výměrou méně než 1 ha, 16 větších rolníků poté pozemky o výměře od 1 do 5 ha půdy, dále 3 zemědělci obdělávali pole v rozsahu 10 - 15 ha, 3 sedláci vlastnili statky o výměře 15 - 20 ha a konečně 3 nejzámožnější sedláci hospodařili na více než 20 ha zemědělské půdy. Většina obyvatel se zabývala zemědělstvím nebo chovem dobytka. V obci provozoval živnost kovář, v roce 1911 též kolář, malíř, obuvník a zámečník. Byly zde provozovány dva hostince a několik obchodů, konkrétně v roce 1930 to byly obchody se smíšeným zbožím, dva obchody s ovocem, obchod se dřevem, hospodářskými potřebami a vejci. Ve stejném roce je zajímavá existence pěti povoznických živností. V důsledku politických událostí únoru 1948 byl i v naší obci zřízen místní akční výbor Národní fronty, který prováděl tzv. „očistu veřejného a politického života od nepřátel lidově demokratického zřízení“. Místní akční výbor s místním národním výborem se poté podílel na postupné likvidaci soukromých živností a stal se organizátorem zemědělství.
Souřadnice ke krmítku č. 7 - Niva
GPS : N 49°41,(M)’ E 16°58,(N-1136)’
topo : azimut (M-122)°, vzdálenost od předchozího krmítka (N-1207) metrů
M = směrový kód zjištěný u krmítka č. 6
N = letopočet zavedení elektřiny a prvního svícení
krmítko č. 8 - Nad kozinou
S osmým bodem putování okolo Hradečné počínáme se přibližovat k potoku Hradečka a rovněž začínáme uzavírat pomyslný okruh, jež naše krmítka opisují kolem vesnice. Parcely „kozinec“ a „nad kozinou“ staly se vymýcením tamního lesa především pastvinami pro drobné rolníky a byly to především pasoucí se kozy a další drobný dobytek od něhož název parcel v minulosti povstal. Po hřbetu stráně mezi oběma parcelami vedla tehdy běžně užívaná kozinková cesta z Hradečné do Měrotína. Na kozinec a též k potoku Hradečka, který teče nedaleko a jehož název povstal od názvu naší vesnice se dříve chodívalo pro vodu. Každá rolnická a též i některá chalupnická usedlost dříve mívala svůj rybník, kde se brala voda pro dobytek a na prádlo. V době sucha a když rybníky vymrzly, jezdívalo se pro vodu do potoka pod horu, kde byla pro tento účel zřízena nádržka se stavem. Ti kteří rybník neměli, chodívali pro vodu s putýnkami do žmole mezi parcelami záhumenskými a kozincem „na příčník“. Studny u jednotlivých rolnických usedlostí, kde se brala voda na vaření, jsou též staršího data, bývaly však plýtké, takže voda v době sucha se v nich neudržela. V obci stávaly též dvě obecní studny a sice před tehdejším domkem čp. 36, kde se tahala voda zpočátku hákem, poté vědrem a kolem roku 1900 zde byla zřízena pumpa. Druhá obecní studna byla pod domkem čp. 1 a to naproti dvoru chalupy čp. 3. Tato studna nebyla hluboká, voda se z ní tahala hákem a při kopání obecního rybníka kousek pod ní byla studna zasypána. Nedostatku vody v době novější, odpomohlo se vykopáním hlavní obecní studny mezi gruntem čp. 12 a chaloupkou čp. 13. Z počátku se zde tahala voda vědrem, až byla v roce 1897 postavena pumpa. Tato studna i v době největšího sucha až do roku 1933 nevyschla a v kritických dobách zásobovala vodou obyvatelstvo skoro celé obce. V září roku 1933 však tato obecní studna snad poprvé vypověděla službu a pumpovala naprázdno. V tomto roce byla nouze o vodu taková, že dalším rokem bylo nutné studnu prohloubit. Na horním konci u chaloupky čp. 29 byla malá studánka a poté co se zde počal lámat na opravu cest a stavbu domků, prostor se postupně zvětšoval až zde vznikl menší rybník „karloubek“. Zasypán byl při opravě chaloupky čp. 29 v roce 1912. Další rybník „luže“ byl v dolní části vesnice v místě zvaném „hliník“, kde se těžívala hlína na výrobu cihel pro stavbu místních domků.
Souřadnice ke krmítku č. 8 - Nad kozinou
GPS : N 49°41,(P)’ E 16°59,(Q-1737)’
topo : azimut (P-242)°, vzdálenost od předchozího krmítka (Q-1445) metrů
P = směrový kód zjištěný u krmítka č. 7
Q = letopočet kopání hlavní studny mezi čp. 12 a 13 (dnes u čp. 50)
krmítko č. 9 - Mokřiny
Devátý bod putování okolo Hradečné přivádí nás na záhumenkové parcely „na mokřinách“ jejichž název povstal vlivem častého podmáčení zdejších parcel od rozvodněného potoka. I když nebyly všechny parcely úrodné a ideální i přesto byly používány k hospodaření zdejšími rolníky a sedláky, protože hospodářství a zemědělství bývalo u nás v dobách minulých hlavním způsobem obživy. V obci stávalo 6 sedláckých gruntů - čp. 4, 5, 11, 12, 16 a 17, z nichž největší co do výměry byla usedlost čp. 4, což byla bývalá rychta, ke které náleželo okrouhle 140 mír pozemků, z toho asi 30 mír lesa. Nejlepší pole patřilo ke gruntu čp. 12 u kterého stávalo až do roku 1860 žudro, nejméně pozemků měl grunt čp. 17. V obci dále stávalo 7 chalup - čp. 1, 3, 6, 7, 9, 14, 15 a 28. Nejvíc pole patřilo k chalupě čp. 1 a to okrouhle 40 měřic. V roce 1926 bylo nejlepší a největší chalupnickou usedlostí čp. 36, které vzniklo z výměry chalupy čp. 3 přikoupením dalších pozemků od gruntů čp. 12 a 17. Ostatní chalupnické usedlosti měly výměry od 20 do 30 měřic. Zbývající čísla domovní jsou domky, z nichž nejvíc a nejlepší pole mělo čp. 2 a to asi 16 měřic. Náves měla podobu obdélníka. Uprostřed obce mezi gruntem čp. 4 a chalupou čp. 15 stávala kaple zasvěcená Panně Marii před níž stál kamenný kříž z roku 1830. V naší kapli se na svátek navštívení Panny Marie konávaly mše svaté a díky tomu se zde i odbývaly malé hody - svátek i s muzikou pro celou obec. Bohužel kaple i kříž museli v roce 1913 ustoupit stavěné silnici - kaple byla zbourána, kříž byl později v roce 1924 postaven vedle nového pomníku padlým na návsi a opětovně byl vysvěcen. Se zbořením kaple, která již nikdy do Hradečné navrácena nebyla zmizel i podklad k pořádání malých hodů. Grunty byly postaveny z pálených cihel, chalupy a chaloupky byly stavěny z vepřovic, hliněných nepálených cihel, které byly vyráběny v místech „luže“ u rolnické mlékárny. Veškeré usedlosti byly zpočátku kryty pouze dochem. První stavení kryté břidlicí byla právě obecní kaple. Posléze byl při opravě po požáru v roce 1859 vyhořelý grunt čp. 5 i s chalupou čp. 6 pokryt též břidlicí. První usedlostí nově přestavenou, avšak ještě dochem pokrytou byla usedlost čp. 4.
Souřadnice ke krmítku č. 9 - Mokřiny
GPS : N 49°41,(R)’ E 16°59,(S-1361)’
topo : azimut (R-545)°, vzdálenost od předchozího krmítka (S-1189) metrů
R = směrový kód zjištěný u krmítka č. 8
S = letopočet vystavění kaple Panny Marie v Hradečné
krmítko č. 10 - Od kostela
Desátý a závěrečný bod putování okolo Hradečné přivádí nás pod měrotínskou horu, zhruba do míst, kde se v minulosti křížilo několik cest. Spojení se sousedskou obcí Měrotín bylo zajištěno obecní kostelní cestou vedoucí z Hradečné směrem pod horu, kde se napojovala na panskou cestu vedoucí od Bílé Lhoty též ku kostelu. Chodívalo se tudy do měrotínského kostela a krom této cesty, vedla zde snad téměř souběžně i další vozová cesta. V roce 1929 byla obecní kostelní cesta vedoucí pod horu k Měrotínu vyměřena, protože přioráváním přilehlých polí se velmi zúžila. Na podzim roku 1930 bylo poté zřízeno na kostelní cestě v hoře pro její strmost dřevěné zábradlí. V roce 1931 byla podniknuta další úprava cesty pod horou k Měrotínu a to tak, že dřívější dvě cesty byly zrušeny a byla vybudována pouze jedna s postranním příkopem pro odtok vody. Cesta byla rozšířena na vzdálenost, která odpovídala šířce mezi hraničními kameny a její tehdejší úprava si vyžádala nákladu 5.800,- Kč. V roce 1934 byla upravena a rozšířena kostelní cesta pod horu i ve své nejhořejší části pod dědinou a to od dědiny až po kamenný kříž. Tehdejší hluboký příkop dříve sloužící jako vozová cesta se značným stoupáním byl zasypán a nová cesta tak byla rozšířena. Spojení s Měrotínem bylo vždy třeba a krom do kostela chodily zde i děti navštěvovat měrotínskou obecní školu. Hradečná s Měroínem měli si v dobách předešlých vždy blízko. Obě vesnice založili vladykové z Dubčan, kteří byli též jejich prvními držiteli, přičemž obě vesnice se poprvé připomínají v zemských deskách ke stejnému roku. Obě vesnice náležely do farnosti měrotínské, která se připomíná již v roce 1481 a naši lidé se tak po staletí setkávali v tamním kostele, jehož patrony byli prvně právě vladykové z Dubčan. Od roku 1535 byly opět obě vesnice začleněny do haňovického panství a staly se kapitulními vesnicemi Olomoucké kapituly. V roce 1850 se obě vesnice stávají samostatnými vesnicemi a v roce 1918 samostatnými vesnicemi v nové ČSR, ale ani tehdy se ale moc nemění - společný život lidí z obou "bratrských" vesnic se nadále prolíná, společná farnost, spojení mnoha rodin z Hradečné a Měrotína. Obě vesnice náležely do hasičského okrsku spolu s Mladčí, Novou Vsí, Savínem, Slavětínem, Ješovem a Kovářovem - tedy to byl i společný hasičský život, který obě vesnice stmeloval. Hradečná spádově náležela pod zdravotní středisko Měrotín. Vše klapalo až do roku 1960, kdy komunisté spustili územní reformu státu.
Souřadnice ke krmítku č. 10 - Od kostela
GPS : N 49°41,(T)’ E 16°59,(U-814)’
topo : azimut (T-770)°, vzdálenost od předchozího krmítka (U-981) metrů
T = směrový kód zjištěný u krmítka č. 9
U = letopočet první zmínky o Hradečné v zemských deskách
No a to je vše přátelé - právě jsme zdárně obešli všech deset našich krmítek - pointů na putování okolo Hradečné. Zda můj dobrý úmysl pomoci přírodě bude naplněn, to ukáže až čas. Chci rovněž závěrem vyjádřit skromné přání, aby krmítka dlouho sloužila svému účelu na původních místech, aniž by je kdokoliv nenechavý přemísťoval kamkoliv jinam - třeba na svoji zahrádku.
K dispozici je ke stažení a vytištění příruční mapka s legendou a tabulkou pointů k ručnímu vyplňování a zakreslování jednotlivých krmítek do mapky.
Mapa - formát .jpg (velikost 2,8 MB)
Přeji příjemné pátrání :)
gotisek, zveřejněno 24. prosince 2018
Aktualizace z roku 2022 : Bohužel stalo se očekávané a některá krmítka byla v průběhu doby odcizena.
