z bělolhotských kronik - rok 1963

12.06.2017 18:04

 

Vybrané informace za rok 1963 z bělolhotských kronik zejména k obci Hradečná :

 

 

Počátek roku byl náporem tuhé zimy, která vlastně začala již v loňském listopadu. Zima byla u nás co do krutosti na třetím místě tohoto století. Byla zvlášť mimořádně dlouhá, začala mrazy již v listopadu. Třebaže mrazy nebyly tak silné, jako v roce 1929, kdy byly u nás největší mrazy za celou dobu pozorování v pražském Klementinu od roku 1778. V roce 1928 - 1929 nepřetržitě mrzlo 96 dnů. V roce 1963 největší mrazy byly od 20. ledna a to 22 - 26 stupňů pod nulou, v povodí Moravy až 28 stupňů pod nulou a setrvávaly stále 10 stupňů pod nulou. Sněhu v té době leželo kolem 25 cm místy i 40 cm. Toto trvalo až do 12. února, kdy nastalo zmírnění, a teplota stoupla po několik dní nad nulu. Pak mrazy opět zesílily a dosahovaly až 18 stupňů pod nulou. Ještě začátkem března leželo kolem 30 cm sněhu a mrazy byly až 22 stupňů pod nulou, po 5. březnu nastal konec zimy, teploty stouply a sníh začal rychle tát. K polovině měsíce mrazy opět zesílily až na 17 stupňů pod nulou, k 22. březnu napadlo opět trochu sněhu a teploty se držely kolem nuly. Zima zasáhla do hospodářského života a způsobila veliké škody. Pomrzlo ptactvo, zvěř, které uhynula téměř polovina, trpěl i dobytek ve chlévech. Jarní práce začaly kolem 5. dubna. V létě potom přišla veliká vedra při silném větru.

 

poznámka - součástí podrobného záznamu počasí je i bilance škod na výnosech J.Z.D. Bílá Lhota, což zde neuvádím. Nechybí však opět zmínka o J.Z.D. Hradečná, které se s Bílou Lhotou odmítá sloučit …

 

Ve sloučeném družstvu Bílá Lhota není J.Z.D. Hradečná, které hospodaří samostatně. Sloučení s naším družstvem zatím odmítalo vedení družstva i většina členů. Tito se obávají, že by pak neměli dost pracovní příležitosti v případě, že by hospodářské zvířectvo bylo svedeno do střediska v Bílé Lhoty. Až se tato otázka vyřeší, postavením kravínu a vepřína v Hradečné, jistě ku sloučení dojde, neboť pak by byla obava z nedostatku pracovní příležitosti pro občany z Hradečné odstraněna. Jest však ještě jedna závada proč se občané z Hradečné brání spojení s Bílou Lhotou. Je to otázka přímé komunikace mezi obcemi, neboť spojení dopravní jest zde možné jen velikou oklikou téměř 3 kilometrovou po silnici. I to se snad brzy odstraní, neboť právě se počíná provádět regulace potoka „Rachavky“. Tato regulace měla být součástí přípravných prací k plánované výstavbě velké cementárny, která měla být vybudována v blízkosti vrchu Třesín. Při provádění regulace „Rachavky“ staví se také přejezdy, které mají být součástí a základem ke komunikacím mezi vesnicemi.

Pokud se týče výsledků hospodaření ve srovnání se sloučeným družstvem jeví se takto :

průměrné výnosy na 1 ha	Hradečná	Bílá Lhota
žito	27 q	31 q
pšenice	33 q	40 q
ječmen	20 q	29 q
brambory	93 q	34 q
cukrovka	292 q	360 q
průměrná dojivost ročně	1.161 litrů	1.460 litrů

 

Vyšší výnosy zemědělských plodin jsou způsobeny poněkud lepší bonitou půdy, ale jistě má na to vliv i zvýšená mechanisace, lepší dělba práce, včasnost provedení polních prací a ošetření porostů …

 

poznámka - podobných srovnání sloučeného J.Z.D. Bílá Lhota a našeho J.Z.D. Hradečná odmítajícího se k bělolhotskému družstvu připojit, je v kronice povícero. Samozřejmě naše J.Z.D. co se týče výnosů a dodávek za sloučeným družstvem pokulhává. Čím to mohlo býti způsobeno, nechť si čtenář domyslí sám s ohledem na tehdejší zemědělskou politiku …

 

Mzdy - zatímco u družstevníků činí průměrný výdělek asi 800,- Kčs, pohybuje se mzda dělníků od 1.400,- do 2.000,- Kčs měsíčně. U žen jest tato výše asi o 30% nižší. Mzdy úředníků jsou asi tak na stejné výši. Výjimku tvoří mzdy učitelů, které jsou poněkud vyšší, neboť asi před 7 roky byly upraveny. Pro zajímavost možno uvést, že v obci je celkem 47 televizorů, z čehož jich připadá 25 na Bílou Lhotu, 10 na Pateřín a 12 na Hrabí. O Hradečné zmínka není. Pokud se týče motocyků možno říci, že na každé číslo popisné připadá 1 motocykl s přihlédnutím k tomu, že v některých rodinách jsou i dva. Automobilů je v celé obci celkem 23. V Hradečné mají automobily tito občané - Ladislav Dostál úředník, M. Milčická úřednice, Jaroslav Sova dělník, Miloslav Gottvald šofér ČSAD a Věra Prosická úřednice.

 

V roce 1963 zemřel :
dne 4.12.1963 Rostislav Gallas, člen JZD z Hradečné č. 12 ve věku 56 roků, rodák z Choliny

 

V tomto roce uspořádány přednášky ovocnářství, za velkého zájmu v měsíci březnu - hojně navštíveny občany naších obcí. Opakovaly se a měl být předzvěstí k založení pobočky svazu ovocnářského neboť o to lid projevil zájem. Dále se konaly přednášky zdravotnické a přednášky československého červeného kříže a to přímo v Bílé Lhotě, Hrabí, Pateříně a Hradečné. Program byl vyplněn kromě celkového přehledu o zdravotnických poměrech v obci, zejména snahou získat co největší počet dárců krve.

Kino - zdejší kino, které bylo vystaveno po první světové válce, je hojně navštěvováno lidmi z Bílé Lhoty i okolí. Pojme 480 osob. Příjem za vstupné za rok 1963 činil 36.732,- Kčs.

Dne 16.10.1963 uspořádán v kulturním domě koncert severomoravských učitelů.

Dne 12.11.1963 došlo na M.N.V. k jednání za účelem obnovení zámeckého parku. Práce na vývozu zámeckého rybníka byly započaty již v jarních měsících. Vyvezení rybníka vyžádalo si náklady 30.000,-  Kčs, provedeno také oplocení východní strany parku, kde byla zeď rozbořena.

V měsíci únoru konala se výroční členská schůze komunistické strany sloučených obcí, na níž bylo usneseno, aby byly v místě utvořeny dvě samostatné organisace. Vesnická místní organizace a závodní organizace J.Z.D.

 

poznámka - kronikář neopomíná v tomto roce připomenout i světové události a to vraždu prezidenta U.S.A. Johna Kenedyho, zemětřesení ve Skoplji a další a též opěvuje první ženu ve vesmíru Valentinu Těreškovovou ...

 

 

zdroj :

kronika obce Bílá Lhota
Okresní archiv v Olomouci, fond Místní národní výbor Bílá Lhota
inventární číslo č. 62, datováno 1960 - 1976

 

digitální kopie kroniky uložená na Obecním úřadu obce Bílá Lhota