Historie nemovitostí v Hradečné - komplexní informace
V rámci pátrání po historii rodiny a rodné vesnice Hradečné, mě zaujala myšlenka zmapovat historii jednotlivých domů ve vesnici. Zjistit maximum informací k historii jednotlivých gruntů, chalup, domů, domků i výměn v obci Hradečná. Informace jsem střádal postupně, opět jsem strávil několik hodin vyhledáváním a focením v Zemském archivu Opava, pobočka Olomouc a taktéž na Katastrálním úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc. Mnoho času zabralo přebírání starých záznamů, čtení a překládání starých textů do čitelné a srozumitelné podoby a taktéž sesumírování zjištěných informací do podoby, která by podala jasné a srozumitelné informace. Zpracování celého tématu trvalo téměř rok a půl, ale mohu říci, že trpělivost a píle se vyplatila.
Resumé obecných informací ...
Jak již všichni víme, naše obec v minulosti spadala pod haňovické panství, resp. velkostatek. Právě v této době se započalo se záznamy tehdy ještě nikoliv vlastnictví, ale držení jednotlivých domů. Jen pro osvěžení paměti následuje krátké zopakování k půdě a nemovitostem :
Při zakládání či přechodu vesnic pod panské dvory, lokátor vyměřil v určené oblasti jednotlivé příděly půdy. Tyto poté byly přiděleny k jednotlivým selským gruntům, jež s touto rustikální půdou byly v minulosti součástí panského dvora, v našem případě haňovického velkostatku. Na selských gruntech se poté usazovali sedláci a hospodařili na nich, vlastníkem gruntů i půdy však byla vrchnost. Sedlák, který držel grunt, ho nevlastnil, měl pouze právo dědičného pronájmu. V tomto případě se jedná o lenní vztah a příděl půdy se nazýval lán. Vzhledem k tomu, že velikost jednotlivých lánů byla do značné míry typizovaná, začal se tento pojem používat k označení příslušné plošné rozlohy cca 18 ha. Samozřejmě že v tehdejší době rozdíly ve velikosti jednotlivých lánů mohly být značné, a to i v rámci jedné vsi. Dle velikosti půdy se poté dělí sedláci a taktéž jejich grunty. Člověk držící jeden lán byl sedlák, láník, gruntovník či osedlý. Existovaly ovšem i menší grunty, které zřejmě vznikly až později a to drobením původních gruntů. Podle jejich rozlohy pak označujeme polosedláka, pololáníka, čtvrtsedláka, čtvrtláníka, půlníka, čtvrtníka. Pojmy láník, pololáník a čtvrtláník se více používaly u nás na Moravě. Pojem sedlák či gruntovník se však běžně používal i pro polo a čtvrtsedláky. Určit pro tu kterou kategorii, zda byli chudí nebo bohatí je problematické. Obecně ale zřejmě platí, že sedláci ze selských gruntů všech kategorií tvořili vesnickou lepší společnost.
Dále se můžeme setkat s pojmem chalupa, přičemž k chalupě patřila rozloha půdy nepřesahující přibližně čtvrt lánu, což byla vlastně hranice mezi sedlákem a chalupníkem. Rovněž tak zahrada či zahradní grunt, přičemž tímto pojmem byl nazýván domek, ke kterému patřila pouze zanedbatelná rozloha země. Někdy se počítalo osm zahradníků do jednoho osedlého. Dalším pojmem je domek, přičemž člověk který jej držel tedy domkař krom tohoto domku neměl žádnou půdu. Avšak je nutné uvést, že chalupník, podsedník, zahradník a domkář byly pojmy, které někdy vyšly více méně nastejno. Dle kategorií v katastrech by se přísně vzato mělo dle rozlohy půdy řadit vzestupně a to následně - domkář, zahradník, chalupník, podsedník, přičemž zahradník je starší pojem, který byl po třicetileté válce nahrazován chalupníkem. Stejně tak se postupem doby rozlohy jednotlivých polností u jednotlivých statků měnily, tedy se měnilo i označení statku. Rovněž tak k některým domkům půda přibyla, tedy již to nebyl domek bez půdy. Ať si to každý přebere, jak umí .
Co se týče držení gruntů, teprve v souvislosti se zrušením poddanství v roce 1848 se poddanské grunty staly skutečným vlastnictvím sedláků a jednalo se tedy o jejich vyvlastnění vrchnosti. Tím pominul nájemní vztah mezi sedlákem a vrchností, čímž zároveň odpadly všechny formy úhrady pronájmu, zejména robota. Vyvlastnění rustikální půdy vrchnosti bylo kompenzováno ze dvou třetin, přičemž jednu třetinu hradil bývalé vrchnosti stát a druhou sedlák. V praxi se tedy v roce 1848 sedlák dostal do polohy svobodného vlastníka statku, jenž dluží svému spoluobčanu finanční částku, kterou postupně splácí. Toliko k oživení pojmů a zpět ke gruntovní historii Hradečné …
Hradečské gruntovní a pozemkové knihy ...
Obec Hradečná má tedy v archivních pramenech zmapované držení nejstarších usedlostí, vážící se k haňovickému velkostatku zhruba od roku 1710. Znamená to, že tyto usedlosti tehdy byly v majetku pánů haňovického velkostatku jež patřil pod Olomouckou kapitulu, tedy se jednalo o kapitulní majetek. A jako takové byly pouze v držení jednotlivých hospodářů, kteří měli domy propůjčené, hospodařili na nich a odváděli za ně platby a služby. Právě jednotlivé držitele domů začíná mapovat nejstarší gruntovní kniha psaná cca v letech 1710 – 1813. Tuto knihu posléze nahradila novější pozemková kniha psaná cca v letech 1820 – 1879. Obě tyto pozemkové knihy doplňuje dále kniha listin cca z doby 1800 – 1851 v níž jsou svázány některé kupní, svatební, postupní i jiné smlouvy, ale i závěti, dědictví, kvitance a dokonce i úmrtní zápisy, tedy důležité písemnosti, na základě nichž majetek přecházel z jedné osoby na druhou, tak aby tyto právní akty byly zachovány do budoucna. Všechny tyto tři historické prameny jsou uloženy v Zemském archivu Opava, pobočka v Olomouci a zde je ještě jednou jejich výčet :
1) Kniha purkrechtní a gruntovní (Rejstra vobecní dědiny kapitolní Hradečná), datace 1710 - 1813
ZAO, Fond Velkostatek Hradečná, invent. č. 24, sign. 8679, kniha 12
2) Pozemková kniha pro obec Hradečná, datace 1820 - 1879
ZAO, Fond Velkostatek Hradečná, invent. č. 26, sign. 8681, kniha 14
3) Kniha listin pro obec Hradečná, datace 1800 - 1851
ZAO, Fond Velkostatek Hradečná, invent. č. 25, sign. 8680, kniha 13
Všechny jsou psány starým špatně čitelným písmem a samozřejmě německy. Co následovalo poté ? Jelikož bylo vedení pozemkových knih nejednotné, byl vydán nový zákon o zakládání pozemkových knih, konkrétně pro české země zákon č. 92 z roku 1874. Na základě tohoto zákona poté byly zakládány nové pozemkové knihy, pro každou katastrální obec kniha jiná. Knihy poté vedly a spravovaly již ne vrchnostenské úřady, ale tehdejší okresní soudy, v našem případě Okresní soud v Litovli. Tento zákon mj. také nařizoval povinné číslování domů, se kterým bylo krátce předtím započato. Tak i pro naši obec byla založena nová pozemková kniha, jež obsahuje tři svazky a je nyní uložena na Katastrálním úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc. Kniha obsahuje jednotlivé pozemkové vložky na nichž jsou poté evidována jednotlivé nemovitosti a pozemky. I tato pozemková kniha má svoji sbírku listin. Tuto poslední pozemkovou knihu poté v době modernizace po sametové revoluci nahradil pozemkový katastr a katastr nemovitostí. Jednotlivé vložky v této pozemkové knize jsou tedy uzavřené většinou kolem této doby.
4) Pozemková kniha obce Hradečná, datace 1874 - 1993
Katastrální úřad pro Ol. kraj - pozemková kniha, kat. úz. 603 970, 3 svazky
5) Sbírka listin pozemkové knihy obce Hradečná
Katastrální úřad pro Ol. kraj - pozemková kniha, kat. úz. 603 970
Co se týče čerpání z těchto historických pramenů musím uvést, že jsem se potýkal s mnohými problémy při sestavování historie jednotlivých domů. Někde chybí některé zápisy, takže nelze přesně stanovit jakým způsobem se ten který dům dostal z jednoho majitele na druhého, nebo někteří majitelé chybí úplně, tedy nemám zjištěn postupný přechod mezi nimi a v historii domu je jakési hluché místo. Vzniklo mi tak několik nesrovnalostí, které jsem se snažil nějakým způsobem dořešit, snad se podařilo.
Současně když jsem již sbíral informace o historii gruntů, dostala se mi do rukou práce pana Jana Stoupala z Javorníku z roku 1955 nazvaná „Registra Gruntovní dědiny Hradečná u Litovle“. I pan Stoupal jak jsem zjistil se snažil pátrat po historii v obci Hradečná, přičemž informace čerpá z knih uložených v archivu a částečně mapuje léta 1710 – 1850. Ve své práci uvádí výčet původních gruntů a chalup a poté překládá některé zápisy a některé smlouvy, bohužel jich však není moc, takže jsem z jeho práce mohl čerpat jen částečně. Rovněž jak jsem zjistil má některé nesrovnalosti s originálními texty a překlady příjmení, takže jsem mnohdy jeho překlad musel kontrolovat. Samozřejmě však stejně jako on, mohu chybovat i já, jsem jen člověk. I tak mi však jeho práce poskytla mnoho cenných informací.
Co se týče výčtu domů, jejich držitelů a majitelů s uvedením správné datace, dlouho jsem přemýšlel jak se získanými informacemi naložit, tak aby byly srozumitelné. Postupným procházením gruntovních knih jsem zjistil, že taktéž některé datumy v knihách jsou nepřesné, některé navzájem kolidují a třeba nepasují datumy v grunt. knihách s datumy na smlouvách. V novějších knihách je poté v zápisu datumů více, neboť k nabytí vlastnictví například došlo v důsledku dědictví a několika předešlých smluv, z nichž každý právní úkon je jinak datován. Proto jsem u jednotlivých majitelů uváděl pouze orientační rok nabytí nemovitosti.
V době nejstarších gruntovních knih se zapisovalo nabytí majetku pouze hospodářem, tedy mužem. Až s postupujícím časem ve druhé pozemkové knize přibyly zápisy třeba o tom, že grunt dědila vdova a ta jej poté předala synovi, nebo že ženich sňatkem postupuje polovinu gruntu nevěstě. Zato v poslední a novější pozemkové knize se již objevují i zápisy o dědictví, kdy toto přecházelo i na nezletilé děti a nebo bylo děleno na čtvrtiny a poloviny. Obdobně je tomu se způsobem nabytí nemovitosti. Často grunt právně nabyl nový majitel na základě několika smluv a bohužel nebylo v mých silách zmapovat a přeložit všechny dochované smlouvy, abych zjistil, zda byl grunt z otce na syna či z tchána na zetě děděn či darován. Snažil jsem se i přesto ucelit informace pro pochopení, která rodina onen dům držela, nikoliv jestli vdova zdědila polovinu nebo čtvrtinu domu, nebo zda nevěsta dostala polovinu gruntu a poté po smrti manžela jej zdědila celý.
Hradečské nemovitosti ...
Toliko snad obecně k historii domů a k pochopení informací jež budu uvádět následně. Jak jsem uvedl první hradečská gruntovní kniha se započala psáti cca v roce 1710 a to na haňovickém velkostatku. Obsahuje zápisy co se týče držení nejstarších domů v obci a to gruntů též označovaných jako selské či sedlácké grunty /grundt, bauern grůnd/ a zahrad též označovaných jako chalupy se zahradou, zahradní grunty, chalupy /garten grůnd, gärtlegrůnd/. Až ve druhé pozemkové knize přibývá poté dělení gruntů na půlgrunty, pololání grunty /halflahngrund/ a objevují se též obyčejné domky bez polností /hauschen/. Jak jsem uvedl výše, název se odvíjel od rozlohy polností k nemovitosti náležejících. Tyto rozlohy jednotlivých polností u nemovitostí se postupem času samozřejmě měnily, tedy se měnilo i označení nemovitosti či statku. Od gruntů byly polnosti většinou odprodávány, čímž se grunty dělily na půlgrunty a menší a k malým domkům kde to šlo byly někdy pozemky přikupovány, čímž tyto zase naopak přestaly býti domky bez polností. Toto dělení tedy postupně pozbylo smyslu, přestalo se užívat a na místo několika názvů nastoupilo jednotné označení dům. Gruntům sice jejich označení zůstalo, avšak jen v hovorové mluvě.
V nejstarší gruntovní knize z roku 1710 je zapsáno 6 gruntů a 7 zahrad, jež v této době samozřejmě již byly vystavěné. Nehodlám si však tvrdit a ani odhadovat jak moc se lišily tehdejší nemovitosti od současných stavení, neboť opravy, přístavby, ale i bourání a s tím spojený přesun některých budov na vedlejší parcely postupem času je u některých pochopitelný. Jelikož se jedná o první písemný zápis o těchto domech, zřejmě nepůjde dále zjistit, kdy těchto 13 prvních stavení v obci bylo postaveno. Gruntovní kniha formálně začíná zaevidováním tedy již existujících 13ti stavení a to gruntů a zahrad. Stalo se tak dne 20. ledna 1710, kdy byl u každého stavení učiněn formální zápis, že jej od svých předků koupil současný hospodář. Zajímavostí je, že všechny grunty měly stejnou hodnotu a to 565 hřiven a 14 grošů, stejně tak všechny zahrady poté hodnotu 148 hřiven.
Obecně až do roku 1771 nebyly domy v jednotlivých obcích očíslovány. Domy a grunty většinou nesly jméno původního majitele, nebo též byla jejich poloha v té které obci určována vyjmenováním jejich sousedů. Tato situace se změnila v roce 1771, kdy bylo v českých zemích započato s číslováním domů a povinně bylo zavedeno zákonem z roku 1774. V některých obcích dále poté po čase proběhlo přečíslování některých domů. Proto ani v nejstarší gruntovní knize obce Hradečná nejsou u prvních zápisů uvedeny u konkrétních gruntů čísla popisná či domovní, nýbrž grunty nesou jména původních majitelů. Až později při přepisech domů se u nich objevují i jejich domovní čísla. V nejstarší gruntovní knize jsou tak v počátku zapsány tyto domy :
selské grunty :
grunt Martina Doležela /později čp. 4/grunt Martina Sméjkala /pozdeji čp. 5/
grunt Josefa Beneše /později čp. 11/
grunt Pavla Beneše /později čp. 12/
grunt Pavla Zpěváka /později čp. 16/
grunt Matěje Večeřu /později čp. 17/
zahradní grunty /zahrady, chalupy/ :
zahrada Tomáše Beneše /později čp. 1/
zahrada Jana Vaňáka /později čp. 3/
zahrada Matěje Procházku /později čp. 6/
zahrada Jiřího Krejčíře /později čp. 7/
zahrada Martina Gottwalda /později čp. 9/
zahrada Josefa Vaňáka /později čp. 14/
zahrada Balzara Buttera /později čp. 15/
Postupně se v následující druhé pozemkové knize cca od roku 1820 začínají objevovat zápisy o dalších staveních, nyní již s číslem domovním. Výjimkou je obecní grunt u kterého číslo popisné uvedeno není. Následují jednotlivé domky o jejichž počátcích a výstavbě se již mnohem více než u prvních 13ti, neboť pozemková kniha mnohdy obsahuje i zápis o prodeji pozemku, na kterém byl poté onen domek postaven. Pokud je tedy zde v knize u konkrétního domku uveden první majitel domku, většinou se jedná o majitele pozemku, který domek vystavěl či nechal vystavět. Ve druhé pozemkové knize jsou tedy zapsány dále tyto domy :
grunty :
obecní grunt bez čp.
domky a chaloupky :
domek čp. 2
domek čp. 8
domek čp. 10
domek čp. 13
domek čp. 18
domek čp. 19
domek čp. 20 /domek při obecním gruntu/
domek čp. 21
domek čp. 22 /domek při obecním gruntu/
domek čp. 23
domek čp. 24
domek čp. 25
domek čp. 26
domek čp. 27 /domek s kovárnou/
domek čp. 28
domek čp. 29
domek čp. 30
V poslední novější pozemkové knize, tedy ve všech jejích třech svazcích, se dále objevují i další domy, které postupem doby byly vystavěny :
domky a chaloupky :
dům čp. 31 /sladovna/
dům čp. 32
dům čp. 33 /obecní domek/
dům čp. 34 /původně součástí chalupy čp. 9/
dům čp. 35 /mlékárna/
dům čp. 36 /výměnický byt/
dům čp. 37
dům čp. 38
dům čp. 39
dům čp. 40
dům čp. 41
dům čp. 42
dům čp. 43
dům čp. 44
dům čp. 45
dům čp. 46
dům čp. 47
dům čp. 48
dům čp. 49
kovárna bez čp.
V době, kdy jsem tvořil toto pojednání, tedy v letech 2011 - 2012 se v obci nachází poslední přidělené číslo popisné 60, další dva doposud nezkolaudované domy čekají na oficiální přidělení čísel popisných 58 a 61 a rovněž musím uvést, že čísla 53 a 54 nejsou oficiálně přidělena a jsou tak neobsazena. Internetový server www.mapy.cz chybně směruje čp. 53 na místní obecní klubovnu, jež bývala dříve kovárnou bez čísla popisného a čp. 54 zase na hasičskou zbrojnici, jež však obě nemají čísla popisná oficiálně přidělena. Internetový mapový server www.geoportal.gov.cz se dokonce mýlí i v dalších číslech a to např. čp. 59, které mylně směřuje na kovárnu na gruntu čp. 5 na místo novostavby v zahradě gruntu čp. 12 jak jest správně.
O domech od čp. 50 do posledního přiděleného není v pozemkových knihách, jimž jsem se věnoval, již zmínka, neboť byly vedeny již v novém pozemkovém katastru a následně katastru nemovitostí na katastrálních úřadech. Katastrální úřad dnes volně a veřejně poskytuje údaje o vlastnických vztazích jednotlivých nemovitostí.
Gruntovní výměny ...
Pozastavím se u některých stavení, která byla původně součástí jiných, a to zejména větších gruntů. Zejména se jednalo o výměny a výměnické byty u selských gruntů, ale i některé domky patřící původně k některým chalupám. Některé tyto původně součásti byly postupem času od původních selských gruntů či chalup odděleny a postoupeny v rodině na jinou větev či úplně prodány mimo rodinu, čímž se mnohdy staly samostatnými domky a postupně jim byla přidělována nová čísla popisná.
Pokud se podíváme na selské grunty čp. 4, 5, 11, 12, 16 a 17, byla situace následovná.
Ke gruntu čp. 4 /bývalá rychta/ náležela výměnická chaloupka předsazená hned pod tímto gruntem, resp. mezi gruntem a domkem čp. 19, označená jako čp. 4a. Této bylo později přiděleno čp. 26, které dříve náleželo chaloupce postavené v roce 1793 Jiřím Gottwaldem na tehdejší a dnes již zaniklé stav. parcele č. 3, která byla po zakoupení Haplovými po roce 1970 zbořena. Právě po zboření bylo toto čp. 26 přiděleno k uvedené výměnické chaloupce. Tak jako u této výměny tak i u ostatních výměnických bytů a domků, zřejmě nepůjde zjistit, kdy byly vystavěny. Některé byly součástí selských dvorů od nepaměti a doklady o jejich výstavbě se nezachovaly stejně jako doklady o výstavbě samotných gruntů. Samozřejmě se v gruntovních knihách u některých postupních smluv nachází pasáže, kde se při předání selského gruntu nabyvatel zavazuje postupiteli u gruntu vystavět výměnickou chaloupku, můžeme se dnes však jen dohadovat zda-li se jednalo právě o tuto výměnu či jinou na jiné parcele, která byla dále postupem času zbořena a vystavěna o pár desítek metrů jinde.
Ke gruntu čp. 5 náležela výměnická chaloupka čp. 5a, umístěná několik desítek metrů vpravo vedle gruntu, resp. mezi gruntem a domkem čp. 19. Tato výměna zůstala vystavěná, postupně však byla stavební úpravou průjezdem připojena ke gruntu a i dnes je nedílnou součástí čp. 5.
Ke gruntu čp. 11 náležela výměnická chaloupka čp. 11a, umístěná vpravo pod gruntem, resp. mezi gruntem a domkem čp. 2. Byla zbořena cca v roce 1988 již jako chátrající a neobydlené stavení a na jejím místě je dnes prázdná parcela sloužící jako zahrada u domu čp. 11.
Ke gruntu čp. 12 náležela výměnická chaloupka postavená nad tímto gruntem, resp. mezi gruntem a domkem čp. 13. Postupně byla od gruntu formálně oddělena a i když je stavebně ke gruntu přilehlá, stala se samostatným domem, kterému bylo přiděleno čp. 50.
Ke gruntu čp. 16 náležela výměnická chaloupka postavená nad tímto gruntem, resp. mezi gruntem a sousedním gruntem čp. 17. Postupně byla od gruntu oddělena a stala se samostatným domem, kterému bylo přiděleno čp. 52.
Ke gruntu čp. 17 náležela výměnická chaloupka postavená nad gruntem, resp. mezi gruntem a hostincem, jež byl vystavěn v roce 1914. Grunt, výměna i hostinec náležely tehdejšímu majiteli Josefu Smékalovi, jež vystavěl hostinec. V roce 1917 hostinec dal věnem své dceři Ludmile, jež se vdala za Rudolfa Čikla ze Slavětína. Tento nově postavený hostinec a původní výměna od gruntu čp. 17 posléze utvořily domek, kterému bylo přiděleno čp. 37.
Obecní nemovitosti hodné zřetele ...
Zde jsou některé důležité parcely v majetku někdejší obce Hradečná :
stav. parcela č. 27 - dříve kaple, dnes neexistuje ani kaple ani parc. číslo
stav. parcela č. 48 - dříve kovárna, dnes parc. číslo neexistuje ....
stav. parcela č. 49 - dříve mlékárna, dnes obecní dům čp. 35
stav. parcela č. 50 - požární zbrojnice
parcelní č. 435/13 - parcela pomníku padlým ve sv. válce
Pár slov závěrem ...
Za pomoci volně přístupných historických pramenů uložených v archivech se mi tedy podařilo zmapovat historii všech obytných stavení, resp. těch starších, a to od počátku existence písemných zápisů od roku 1710. U každé nemovitosti mám posloupnost držení jednotlivými majiteli a další doplňující informace. U konkrétních nemovitostí, ve kterých přebývali mí předci a příslušníci rodu, mám detailně zmapovány a přeloženy zápisy z gruntovních knih a staré smlouvy o převodu majetků. Jde o velice cenné informace při rozkrývání obecní historie, které současně podávají ucelený pohled na migraci obyvatelstva v obci.
Jak jsem již uvedl, ve starých pozemkových knihách, ze kterých jsem čerpal, nejsou zaneseny informace o novějších domech od čp. 50 a nejsou zde nadále ani aktualizovány vlastnické vztahy domů cca od roku 1993. Novější informace jsou vedeny v pozemkovém katastru a nyní aktuálně digitálně v katastru nemovitostí jednotlivými katastrálními úřady, které bezúplatně a jednoduše poskytují náhled na svých webových stránkách - nahlížení do KN. Já zde ve své práci s ohledem na ochranu osobních údajů, nebudu uvádět tyto novější, aktuální data a současné majitele, každý si je může zjistit na katastru sám. Rovněž zde neuvádím, kde kdo bydlí a bydlel, nýbrž vlastnické vztahy. Zaměřím se jen na starší a historické informace - koneckonců v tomto ohledu pro mě není zajímavá současnost, ale minulost.
A opravdu závěrem snad již jen zopakování, že veškeré informace byly čerpány z veřejně dostupných zdrojů ...
Rozcestník jednotlivých článků k tématu :
2 - soupis chalup a zahrad v Hradečné
3 - soupis domů a domků v Hradečné - I. díl /čísla domovní 2 - 30/
4 - soupis domů a domků v Hradečné - II. díl /čísla domovní 31 - 61/
5 - zaostřeno na nemovitosti v držení rodu Gottwaldů
zdroje :
Zemský archiv v Opavě - www.archives.cz
Kniha purkrechtní a gruntovní (Rejstra vobecní dediny kapitolní Hradečná)
ZAO, Fond Velkostatek Hradečná, invent. č. 24, sign. 8679, kniha 12
Pozemková kniha pro obec Hradečná
ZAO, Fond Velkostatek Hradečná, invent. č. 26, sign. 8681, kniha 14
Kniha listin pro obec Hradečná
ZAO, Fond Velkostatek Hradečná, invent. č. 25, sign. 8680, kniha 13
Pozemková kniha obce Hradečná
Katastrální úřad pro Ol. kraj - pozemková kniha, kat. úz. 603 970, 3 svazky
Sbírka listin pozemkové knihy obce Hradečná
Katastrální úřad pro Ol. kraj - pozemková kniha, kat. úz. 603 970
Registra Gruntovní dědiny Hradečná u Litovle
Jan Stoupal, Javorník 1955
Katastr nemovitostí pro Olomoucký kraj
nahlížení do KN – www.nahlizenidokn.cuzk.cz
internet, vlastní poznatky, vzpomínky pamětníků a různá zjištění ...
